Význam dechu, Výpis z knihy Lysebeth JÓGA, Dýchat znamená žít
Výpis z knihy: André Van Lysebeth „Jóga“ str.15
Málokdy v životě jsem se setkal s tak nešťastnou lidskou bytostí: seděl přede mnou, bledý, se ztrhanými rysy, jeho vyhublý krk čouhal z límce košile, který se stal příliš širokým . . . Přišel za mnou bez valného přesvědčení mi vyložit své problémy, na radu svého přítele. Když řeknu "vyložit" neznamená to, že mi vyprávěl své těžkosti: jeho stav vyčerpání a nervozity byl takový, že byl neschopen souvisle vyprávět. Četl mi poznámky připravené pro naše setkání. Nebudu vás zatěžovat detaily. Byl ženat a před několika lety došlo k emotivnímu šoku, jehož povahu mi blíže nevysvětlil; od té doby se jeho zdraví postupně zhoršovalo.
Trpěl zažívacími poruchami, Bušení srdce , dráždivostí, nedostatkem schopnosti se soustředit. Hubnul, ztrácel chuť žít, byl na konci své odvahy. Nedávno změnil zaměstnání; byl lépe placen, avšak cítil se již překonán novou zodpovědností. Druhý den jej čekala významná práce, kterou se cítil neschopen uskutečnit. Měl v úmyslu svěřit se svému novému šéfovi a podat výpověď.
Co dělat? Tělocvik mu byl zakázán, neboť sebemenší úsilí ho unavovalo. Byl jsem v rozpacích: rád bych mu pomohl, ale zdálo se, že je nemožné, aby prováděl jógu, třeba sebejednodušší.
Abych si udělal celkový obrázek, požádal jsem ho, aby si svlékl sako, lehl si na koberec a klidně dýchal. Nebylo však vidět sebemenší dýchací pohyb ani v oblasti břicha, ani v oblasti hrudníku. Proto jsem jej požádal, aby nezadržoval dech. "Ale já nezadržuji dech, normálně dýchám . . ." zněla jeho překvapivá odpověď. "Tak tedy dýchejte tak hluboce, jak můžete nejvíce!" Vyvinul úsilí, jeho hrud se nadzvedla o centimetr! Prohmatal jsem jeho žaludek: byl tvrdý a sevřený. Tento muž byl tak ztopořený, že prakticky nedýchal; přívod vzduchu stačil právě tak k tomu, aby nezemřel zadušením. To vysvětlovalo mnoho věcí. Podíval se na mne překvapeně, když jsem mu řekl, že jeho dýchání prakticky neexistuje: nikdy si to neuvědomil, a ostatně ani nikdo jiný. Po půlhodině pokusů se mu podařilo se uvolnit natolik, že se objevilo břišní dýchání. Nebylo to nic zvláštního, ale ve srovnání s předchozím stavem vdechoval nejméně pětkrát víc vzduchu než předtím.
O tři čtvrtě hodiny později se objevila poznenáhlu červeň na jeho tvářích, náznak úsměvu projasnil jeho obličej a . . . byl schopen hovořit bez poznámek!
Nemyslete, že v dalším bylo vše snadné. Díky magickému účinku dýchání však toto lidské tělo bylo navráceno životu jako chřadnoucí rostlina, jež byla zalita.
Za pomoci svého lékaře se dostává zpět k normálnímu životu.
Toto Je ovšem extrémní případ, zato velmi působivý. Od té doby věnuji více než kdy jindy zvláštnf pozornost dýchání. Pozoruji takřka bez výjimky, že osoby s dobře vyvinutým hrudním košem - a které svých plic dostatečně používají - žijí bez problémů, či lépe řečeno dovedou je postupně řešit. Ti, kteří dýchají špatně, se dostávají do nesčetných potíží, a to ve všech oblastech: zdravotní, pracovní, citové. Bohužel právě tito tvoří většinu, nebof všichni dýcháme více či méně špatně! Kolik ubohých plic "civilizovaných" lidí není nikdy dostateěně provětráno! Dýchání je základním životním faktorem. Je možno nepožívat po týdn pevnou stravu, po několik dní je možno nepít. Nedýchat můžeme jen několik minut. Všechny životní jevy souvisejí s procesy okysličování a redukce: bez kyslíku není života.
Naše buňky závisí na krvi, pokud jde o jejich zásobování kyslíkem. Stačí, aby ve vašich cévách kolovala krev chudší na kyslík, a životnost každé z vašich buněk je snížena: "realizujte" - uvědomte si tuto základní pravdu, vezměte na vědomí, že miliardy buněk, ochotných vám sloužit až do konce svých sil, závisí na přívodu kyslíku, jehož se jim dostává prostřednictvím krve, této magické tekutiny. Vaší povinností je zajistit jim zásobování kyslíkem, na nějž mají právo.
Nejenže dýcháme velmi špatně, ale často kvalita vdechovaného vzduchu je více než pochybná. Z toho vyplývá nedostatek odolnosti vůči únavě, náš odpor vůči veškerému tělesnému úsilí, zde je i zdroj naší' nervozity a naší podrážděnosti. Přívod kyslíku je ovšem jen jednou stránkou dýchací funkce, jež zahrnuje rovněž odvod COz: Buňky nemají žádnou jinou možnost, jak se zbavit odpadků, které produkují, než je předat krvi; čištění se děje pak především v plících. Navíc v špatně větraných plících se mohou rozmnožovat nesčetné zárodky, jež se rozvíjejí v teplé a vlhké temnotě, jež jim je příznivá. Kochův bacil neodolává účinku kyslíku. Správné dýchání zaručuje kompletní ventilaci plic a imunizuje je tak svým způsobem proti tuberkulóze. Pochopitelně jsme nečekali na jóginy, abychom uměli dýchat. Avšak provozujeme-li jejich umění dýchat, uvědomíme si, do jaké míry jsme " předtím dýchali špatně. Mezi způsobem dýchání nezasvěcence a adepta jógy je stejný rozdil, jako mezi čvachtáním chlapce v rybníku a plaváním šampióna. První z nich provádí mnoho pohybů, kterými vydává i mnoho energie, a přitom se sotva drží nad vodou.
Naučme se správně dýchat a odměna bude úžasná!
Výhody, jež svámí Šivánanda přisuzuje jógovému dýchání: "Tělo se stává silným a zdravým; přebytek tuku mizí, obličej září, oči se projasňují a celá osoba vyzařuje zvláštní půvab. Hlas se stává jemným a melodickým. Nemoc není pro adepta nebezpečná. Jeho trávení je pravidelné (vzpomeňte si jen na chuť, kterou pocifujete po dlouhém pochodu na čerstvém vzduchu). Celé tělo se pročišťuje a duch se snadno soustředuje. Trvalé provádění tohoto dýchánf probouzí latentni duchovní sily, přivádí štěstí a mír." Před vaším narozením dýchala za vás maminka. Ale jakmile jste přišli na svět, když stoupl obsah COz ve vaší krvi, dýchací centrum navodilo vaše první, hluboké vdechnutí. V hrudním koši se rozprostřely pifce: provedli jste svůj první autonomní čin. Od té chvíle vdechy a výdechy vás rytmicky provázejí ,celým životem. Jak řekl C. L. Schleich, od chvíle, kdy porodní asistentka přeřízne pupeční šňůru, stávají se plíce placentou, jež člověka spojuje s jeho kosmickou matkou.
Dýchat - to znamená žít, a jóginové měří délku lidského života podle póčtu dechů.
Dřfve, než;e pustíme do složitých dýchacích cviků, naučme se nejprve dobře dýchat, či spíše: nauěme se znovu dýchat . . . Neboť všichni jsme uměli dobře dýchat... když jsme byli miminky! Od té doby se změnilo tolik věcí, aniž by se byly zlepšily, zejména v oblasti dýchání, jež se stalo neúplným, povrchním, trhaným, uspěchaným, neboť jsme neustále strnulí a napjatí pod vlivem negativních emocí, jako je strach, zlost a jiné.
Nácvik správného dýchání naleznete na dalších stranách této knihy a v další jógové a zdravotnické literatuře.