přináší osvícení, moudrost a bezprostřední vnímání skutečnosti.

Nedojde-li k zastavení duševní činnosti a převažuje-li bdělost nad hloubkou relaxace, nedostavuje se nirvikalpasamádhi, ale je možné sestoupit do podvědomí, poznat transcendentní svět a pochopit zákony soudržnosti psychofyzické existence živé přírody.

Není-li mysl soustředěna v těle, může se místo nirvikalpa samádhi dostavit hluboký zmatek na úrovni psychózy typu amentních stavů.

Vmísí-li se do rovnováhy mezi bděním a spánkem zaujetí nějakou věcí, pak vzniká fixní idea a z ní fanatismus. Konečně, neprojde-li člověk dlouhým obdobím školení v extenzivním a intenzivním soustředění, může mu uniknout vazba psychologické oblasti na strukturu těla, a tím cvičícímu zůstanou utajeny natolik významné souvislosti, že nedojde k rozvoji intelektu, a tím ani k poznávacímu procesu.

Podobně jako při soustředění Ize zaznamenat změny elektrické aktivity v různých tzv. bardech - v bardu snění, dhjány (po

67