se manifestuje příjemnými nebo nepříjemnými zážitky. Jsou-li příjemné, označují je lidé za prožitky božské, nebo dokonce za projevy boží milosti. Jsou-li nepříjemné, říká sejim posedlost. To vyplývá z předpojatosti, již člověku vriuká neovládaná psychická vloha, cítění."

Ojogínech se přepokládá, že nepřiznávají pocifování průkaznou sílu k určování povahy skutečnosti. Proto má u nich toto soustředování odpovídat soustředění na hranici bdění a spánku. Ale ani u nich tomu tak vždy není. Proto se setkávají s útlumem denního vědomí a následkem toho s rozvojem polovědomí", které se vyžívá na blahých "

nebo neblahých pocitech, jejichž kvalita odpovídá etické hodnotě prožívajícího. Podstatnou ideou, kterou mají dobré jó

gické systémy na zřeteli, je sestup schopnosti evidentního vnímání ze sféry mozkové kůry do centrencefalonu a dále do míchy. To je vlastně opačná cesta, po níž se ubíral vývoj tvorů směrem k rozvinutí schopnosti empirického uvědomování. "Když se tento postup podaří, ocitne se uvědomování v ra

65