na. Není-li za intenzivního soustředění utlumena činnost mysli, stává se z mysli činitel schopný tuto oporu analyzovat. To znamená, že při intenzivním soustředění se nedbá na žádný objekt, nýbrž pouze na bod, který má zůstat stále předmětem uvědomování. Výsledkem tohoto druhu soustředování je schopnost vědomí proniknout hmotou těla.

Je-li soustředění tohoto typu dále rozvíjeno, posiluje vůli, rozvíjí duševní vlohy a inteligenci a umožňuje proniknout za oblast jevů, které vnímáme zrakem.

Třetí formou soustředění je udržování rovnováhy na hranici bdění a spánku. Tento způsob soustředění vyžaduje relaxaci a současně bdělost. To není jednoduché, protože bdělost ruší relaxaci a relaxace snižuje bdělost. Když se však podaří uvést relaxaci a bdělost do rovnováhy, kdy theta-aktivita pochází z duševní relaxace a beta-aktivita z kontroly tohoto stavu, zastaví se duševní činnost vjógickém stavu, který se nazývá nirvikalpasamádhi.

Tento stav přináší osvícení, pokud opěr

63