Mysl pak lze považovat za "substanciální energii bytí, jížje možno používat k vytváření mentálních komplexů", říká Minařík.

Rozvoj vyššího či nižšího aspektu těchto veličin je podmíněn nejen způsobem života, ale také rozvojem "Pozorovatele", kterému předchází rozvoj jednotlivých složek vědomí.

Denní vědomí lze z funkčního hlediska roztřídit na denní vědomí v užším smyslu, vědomí já - jáství, smyslové vědomí a nadvědomí.

Vědomí já, jáství, je vyhraňující faktor, který spolu s bytostným vědomím, tj. denním vědomím v užším smyslu, a podvědomím slučuje všechny základní složky bytosti. Toto vědomí je charakterizováno slovy "já" a "moje". Na vědomí já je vázána vůle k životu, která při smrti sdružuje unikající psychické síly, a tím umožňuje další objektivaci "monády" v nové existenci. Vědomí já je také nositelem tzv. karmických dispozic.

Na úrovni vědomí "já" jogín do své bytosti zasahuje několika způsoby. Jehojednání je provázeno snahou po neosobních po

56