pomocí zraku, ale i myslí a vědomím, jako by člověk vědomím a myslí tělo ohmatával. Když se to podaří, má člověk zjištovat, co dělajíjeho city, myšlenky a duševní stavy.

Dlouhodobé úsilí tohoto typu vede k vystupňování intenzity pozorování a uvědomování, jež se samo mění v soustředění, které již je tzv. vnorem či vhledem. V prvním a druhém buddhistickém vnoru proudí ,životnost' ve formě vibrující energie tělem dolů, k nohám a odtud ven do země. Třetí buddhistický vhled umožňuje držet permanentně vlastní tělo jógina ve vědomí, což tento proud obrací vzhůru k hlavě.

Když se tento směr životní síly působením nepřerušovaného uvědomování si těla, počínajejeho distálními částmi, obrátí vzhůru, přestává zemská gravitace vykonávat absolutní funkci. Tím se mystik propracoval k možnosti ovládnout funkční části svého bytí, a když uvědomování zasáhne i hlubší fyziologické principy, bude moci ovládat i buněčnou strukturu svého těla.

Tím se začne měnit tendence elektromagnetického náboje buněk hmotného těla,

53