dráždění smyslových orgánů způsobuje změny duševních stavů, ale také samotné prostředí, v němž se nachází, nebot bývá poznamenáno napětím odpovídajícím živočišné přirozenosti, které ztěžuje úsilí jogína ovládnout nižší citovost.

Odtud již je snadné odvodit, že vedle působení mysli jako faktoru energetického a vedle schopnosti mysl ovládat ve sm~slu spuštění nebo zastavení její činnosti je k dosažení žádoucích duševních stavů nezbytná mentální kázeň, která spočívá ve volním výběru předmětu zájmu v oblasti myšlerií i v oblasti citů, stejně jako pěstování pozornosti, jež umožňuje eliminovat předstih citových hnutí před rozumovým hodnocením vjemů.

Kromě evidentního zjištění, že člověka ovlivňuje prostředí, v němž se nalézá, jogín poznává, že lidské tělo se chová podobně jako každé jiné hmotné těleso, totiž jako zářič,jehož emitovaná energieje nositelem informace o kvalitativní náplni tělesa. Poznává, že právě působení této informace vyvolává reakce, a tím se samotná informa

33