Jedním z nejvýznamnějších algoritmů tohoto typu je dosahování žádoucích duševních stavů pomocí činnosti mysli ve spojení s volním úsilím.

Průvodcem činnosti mysli je mentální energie, která spadá do oblasti elektromagnetických jevů, a je tedy vysoce ušlechtilá, zatímco podněty určující zevní osudovost se vyznačují kvalitou nižší, úzce související s procesy biochemického charakteru.

Působením kvalitativně vyšších energií na nižší a následným ovlivněním potom dochází k transformaci vnitřního života jogína a kjeho vymanění z dosahu hnacích sil přírody.

Působení tohoto typu je podmíněno funkcí vysoce specializovaných buněk, tzv. neuronů. Každý neuron má tělo, které funguje jako generátor el. nábojů, vedených neurity, tzn. osovými vlákny, centrifugálně od těla neuronu kjiným neuronům nebo bW kám, a dendrity, jichž je větší množství a vedou elektrické impulzy centripetálně, tj. k vlastnímu neuronu od jiných neuronů prostřednictvím synapse.

2~