SANSKRTSKÉ VÝRAZY, GOVINDANANDA

Adrišta - Neviditelný, nepředvídaný. Tedy neviditelná síla ne­bo osud, kterým je bytí posouváno. V člověkuje taťo síla je­ho vyšším vědomím, což ale jeho obyčejné "Já" nevÍ.

Advaita - Nedualizmus. Tvrdí, žeje pouze jediná konečná Rea­lita; kterou je Brahman nebo svrchovaný Duch. Všechno o­statní je pouze iluze. Také se říká Adsvaitabad.

Ahamkara - Doslovně znamená "jsem činitelem". V klasické sanskrtské literatuře se toto slovo používá v pejorativním smyslu, zahrnuje egoizmus a aroganci. Může mít také smysl: já, vycitování já, které je v nás přítomno a s nímž se vážeme k věcem. Tehdy Šivapuri Baba říká: zjistěte Ahamkaru.

Akarma - Neužitečné aktivity, činy. Poutají mysl a činí medita­ci těžkou nebo nemožnou.

Ananda - Blaženost, která má tři stavy: sukha, santosh a shan­ti, které pramení z.vykonávání tří discipÍín - tělesné, mrav­ní a duchovní.

Anasakti Yoga - odmítnutí síly a radosti, aby se dosáhlo Reali­zace Boha.

Anasrita karmaphalam karyam Karma Karoti - Nedbání o ovo­ce činu. Potřebné činy se mají provádět bez očekávání ovoce.

Artha - Bohatství, majetek. Může se také použít pro duchovní

nebo psychické dary. Druhý z cílů v životě.

Átman - Dech života, tedy duše. Ve filozofii skutečné "Já". Obyčejně se používá ve smyslu jednoduchá přirozenost nebo charakter člověka. Atmatattva znamená základní přirozenost já, o čemž by měl člověk meditovat, podle Šivapuri Ba­by.

Avarana - Skrytý, zahalený, chráněný před zrakem. Ve filozo­fii: zatemněná síla - Máyá.

Bhakta - Původně znamenalo rozdělení potravy k obětování. Kdo dá část svého vlastnictví, stane se uctívačem nebo poddaným. Bhaktije oddanost.

Bhavana - Vstup do bytí nebo příčina vzniku. Tedy postoj, předpoklad, způsob pochopení. Dobrou bhavanou je správný postoj ke každému problému.

Bhrams - Iluze nebo chybné chápání.

Bhuta - Kmen BHÚ.Ijejednou ze základních hlásek indoevropských jazyků. Znamená "bytí ze vzniku", tj. dynamický tvar od statického bytí. Šivapuri Baba ho uživá jako něco, co vstoupilo do existence, zvlášt žijící tvorové, nebo zvířata.

Bodha - Běžně značí pochopení, inteligenci, moudrost. Šivapuri Baba ho užívá k označení stavu Realizace Boha.

Citta - Z kmene "cit" - pochopit, starat se: Běžně znamená pozornost a úmysl, tedy mysl nebo srdce. Filozoficky se používá k označení podmínky kolísání vědomí. Šivapuri Baba to vysvětluje jako pomocné vědomí, ukazující nám jak máme konat.

Dana - Z kmene Da, dát, obnovit. Štědrost, velkodušnost. Má čtyři druhy.

Dharana - Od kmene Dha, napřímení, upevnění mysli. Je stavem úmyslného a účelového vzpomínání. Všeobecně se vykonává pomocí obrazu nebo předmětu. Zahrnuje i používá ní manter.

Dharma - Od kmene Dha, podporovat a odporovat, použít, vlastnit. Běžně dharma je zákon, z něhož pochází význam Boží, zákon ztotožněný s Parajapatí (Pánem stvoření a plození). Dharma je také Yama (Pán smrti), má tedy význam zákona bytí v čase víc než podstata věčnosti. Je to pravý cíl bytí.

Dhyana - Nasměrování pozornosti při myšlení, nebo meditaci nad určitým tématem. Dhyana je meditace bytosti v mentálním obrazu.

Dvaita - Dualizmus ve všech tvarech, tvrdící, že existují dvě reality: Bůh a svět nebo individuální duše a svrchovaná bytost. Dvaita Indiet není pouze záležitostí mysli a věci, nekonečnosti a omezení. Také se říká Dvaitabad.

Dwaša - Vyjadřuje pojem dělení dvou protikladů - odpor, ne­chuť. Člověk ovládaný gunou tamas se posune od pasivity pouze tlakem nepříjemných zážitků.

Ichchha - Přání, touha. Užívá-li se jako přípona, znamená i ú­mysl nebo dobrovolný čin. Šivapuri Baba říká, že život podle sattwa guny je charakterizovaný s ichchha, což musí zname­nat, že je založen spíše na úmyslu, než na vášni nebo iluzi.

Indryia - Původně znamenalo to, co patří Indrovi, božskému Spasiteli védických hymnů: Je to vedoucí kvalita záchranné síly Indry. Později dostává význam mužnosti a nakonec vý­znam smyslových orgánů. Pět Indriyas představuje pět smys­lů.

Jiwa - Od Jiv (žít). Je to princip života, žijící osobní duše člově­ka. Jiwanmukta znamená dosažený stav osvobození ještě v pozemském žití. Jiša jako osobní já se nemá směšovat s Pu­rushou nebo individuálním já.

Džnána - V první řadě znamená znalost dosažená Vnímáním a pátráním, tj. vědeckou znalost. V józe má speciální význam odloučení od všech předmětů pozornosti, jiných, než samot­ný Bůh, a tak džnána znamená cestu k osvícení prostřednic­tvím intelektu.

Kama -Touhy a jejich uspokojení. Běžně se vztahují na sexuál­ní vášeň. Ve filozofii je třetím primitivním cílem existence.

Karma Kaušala - znamená obratnost, která dosáhne výsledku bez vzniku odporu. Viz Mahabharata.

Karma Phala Tyaga - Zřeknutí se ovoce činu.

Kšetra - Původně obydlí, pole nebo parcela. Obrazně děloha, tedy manželka. Je stejně obydlím duše (tj. fyzické tělo). Kos­mžcky představuje vesmírnou schránku, půdu zážitku. Je polem seberealizace Jiwy.

Kšetradžňa -Ten, kdo zná pole a místa, tedy Puruša, přebývají­cí uvnitř duše. Viz Kšetra, která může být chápána jako žen­ský protějšek Kšetradžňa.

Lilas - Hra, zábava, půvab, krása, tedy spontánnost, Speciálně se týká Višnua v jeho projevu Krišny, jehož projev je půvab­

Manas - Vnitřní orgán, který doplňuje smyslové vnímání a po­znávací vnímání. Obvykle se překládá jako mysl, ale někdy i jako duše, srdce, intelekt, touha a povaha. Znamená víc než sílu poznávací schopnosti. Šivapuri Baba ho používá s asoci­ací touhy a poznávání, tj. "silná mysl".

Mantra - Modlitby nebo hymny recitované knězi. Později se používá na jakýkoliv druh kouzla nebo čarování, také pro moudrá slova a rady. V jógové praxi mantry ve tvaru slov ne­bo tvaru vzývání se používají k upevnění mysli v Dharane.

Marga - Cesta. Džnánamarga = cesta poznání, Bhaktímarga = addanost,

Maya - Je nadpřirozená nebo magická síla, kterou je ztvárně­na iluze. Tedy svět iluzí a nereálnosti. Říká se, že magik cvičí svou mayu, když nutí obecenstvo, aby uvěřilo jeho iluzi. Ve védantské filozofii je iluzí, když jedinec považuje nereálný vesmír za reálný a vzdálený od svrchované Duše.

Mokša - Osvobození ze zajetí, od otroctví. Filozoficky to zna­mená konečné osvobození. Je to čtvrtý cíl bytí, sahající za sa­motnou existenci.

Nirvikalpa Samadhi-Jedinec, který dosáhl tohoto stádia, se tě­ší blažeností v nerozlišeném stavu vědomí. Není to skutečná realizace Boha. Člověk, který dosáhne Nirvakalpy Samadhi, je ještě vystaven tomu, že může upadnout do sebeklamu.

Niyama - Dobrovolná sebevláda (plnění nezávazných povin­ností).

Pitri - Správně: Pitr - otec, také otcové, v jejich stále přítomné duchovní realitě. Uctívání předků: pitriyajna, ale Šivapuri Baba tomu dal jiný význam: činy, které konáme k užitku svých předků, jako oběti i úctu.

Prakriti - původní stav hmoty. Nediferencovaná hmota která , je podporou zjeveného světa.

Prarabdha - Doslovně znamená to, co člověk převzal a musí dokončit. Používá se k označení kapacity pro vrozené bytí v individuální duši, jež musí být vyčerpána, dříve, než se du­še může vrátí k Absolutnímu zdroji, který je za Bytím.

Puruša - Původně mužská lidská bytost. Ve filozofii označuje obyčejný život, dávající princip v mužích a ve vesmíru. Je protikladem Prakriti, což je fyzické tělo jako část hmotného vesmíru. Puruša se běžně používá ve významu uvnitř přebý­vajícího já.

- Puruša je zásluha, která se získá pomocí já prostřednictvím správného činu (Ardžuna je žádán, aby vstoupil do boje). Běžně se používá ve významu: dosažení v životě.

Raga - původně barva, zvlášť červená, protože tato barva je spojena se sexuální přitažlivostí. Raga znamená krásu a pů­vab. Člověk ovládaný radžagunou je nakloněn této přitažli­vosti, ale odolá pokušení. Jeho uspokojením je vyplnění tu­žeb, jež sleduje s nemilosrdnou aktivitou.

Riši - od kmene Rsh, představujícího mírný tok. Tedy starově­cí zpěváci, kteří odevzdávali posvátné hymny a učení. Také básníci, světci, mudrci, učitelé. Rishiyajna je nabídka Rišiů a védických modliteb. Zahrnuje duchovní stádium, svaté sdružení a službu učiteli.

Sadhana - Od sadha: vést přímo, dojít k cíli. Je to všeobecný termín libovolného druhu cvičení, nebo praxe k dosažení cí­le. Běžně vyjadřuje duchovní cvičení jógy, ale i křesťanskou modlitbu nazývanou sadhana. Sadhu je ten, který žije ctnost­ně.

Saguna - Mít kvality, vlastnosti, opak nirguny. Nerozlišený stav.

Samadhi - Doslovně: spojení dvou věcí do jedné. V náboženství je to stav jednoty subjektu a objektu, z čeho každý smysl od­dělení se vylučuje. Ve filozofii pouze dva druhy: Savikalpas a Nirvikalpas. ,

Samsara - Sara znamená cestu, stopu. A proto samsaraje puto­váním z jednoho místa na druhé. Vyplývá z toho, že zname­ná život všeobecně, a zvlášt "kolo bytí", v němž individuální duše se znovu a znovu vrací do různorodých tvarů ztělesně­ní.

Santoš - Spokojenost s tím, co člověk vlastní. Pokládá se za velmi vysokou mravní vlastnost. '

Sat- Mužský tvar od Sant, představující to, co existuje. Ženské Sati se používá pro sebeobětující se vdovu, dosáhnuvší nehy­noucí skutečnost svou obětí. Sat znamená skutečný svět, te­n,jenž je soběpřipadající.

Šakti - Schopnost a síla. Vlastnosti královského majetku, bož­ské bytosti, zvlášt Šivy. Síla slova, slabiky. Tedy každý druh daru, který má kvalitu představivosti, fantazie, tj. poetický dar. V tantrizmu ženský aspekt Šivy.

Šanti - Mír vzniknuvší z osvobození se od touhy po existenci.

Šastra - Nařízení, předpis, pravidlo, ale hlavně svaté písmo starověku, tj. Védy. V moderním ponětí různá odvětví učení známá jako Manava, Dharmá Shastra (sociální zákony), as­tronomie, atd.

Soucham - Čistý, neposkvrněný, také nemající nedostatek v ni­čem: Důvěřující a nalezený bez chyb.

Šravana - Akt slyšení. To, co je přijato, oznámeno pomocí sly­šeného.

Sidhi - Původně úspěch lukostřelce v zasažení terče. Později vyjadřoval magické, nadpřirozené věci, síly, jež byly připiso­vány jogínům a světcům. Působení je praktické a vnější, tj. dosažení jasného cíle. Zahrnuje léčení mentálních a těles­ných nemocí, věštbu, levitaci, sílu vytvoření iluzorního těla, jež může navštívit vzdálená místa a vyvolat změny ve hmotě. Siddha = vybavený silou (siddhi).

Sukha - Klid, pohodlí. Příjemný, pohodlný život. Stav radosti, s ohledem na vnější okolnosti.

Swadharma – Doslovně jedincova vlastní dharma. Šivapuri Ba­ba používá ve významu Správné žití, nejlepší využití našeho života na zemi.

Tapas - Původně teplo. Z představy tepla při kvašení vzniká od­vozený význam přísnosti, sebekázně a pokání. Tapas může být tělesný nebo mentální. Šivapuri Baba mu dával význam "zákonná aktivita".

Tattva - "stav tohoto bytí", základní bod čehokoliv. Tattvajna­na je taková znalost světa, jaká je ve skutečnosti, tj. sahá za i­luzorní jevy světa. Je to relativní znalost, což je opakem absolutní znalosti.

Tribidha Tap - Trojí zdroj utrpení v tělesné existenci: bolest, úz­kost a strach.

Turiya - Čtvrtý transcendentální stav vědomí, v němž Purusha je osvobozen od iluzí Máyá. Liší se od ostatních tří stavů, bdění, snění a bezesného spánku.

Vikarma - činy, škodlivé druhým, nesoucí v sobě nebezpečí ná­sledků, trest.

Vikšepa - doslovně to, co je rozházeno, rozptýleno. Význam promítání obrazu, obměňující síla Maye, na rozdíl od zatem­ňující síly Maye.

Visisthadvaita - Nekompromisní nedualizmus (viz advai­ta), který tvrdí, že individuální duše a Svrchovaný Duch jsou totožné a jediná je Realita.

Yajna - Z kmene yaj, uctívání obětními nabídkami. zahrnuje všechny druhy oddané služby, jako: Brahma yajna, Rishi yaj­na, Ptri yajna, Bhuta yajna a Manushya yajna.

Yama - Od yam, držet a podepírat. Znamená sebekontrolu v provádění našich závazných povinností.

Yogavyas - správně Yoga Bhyasa od Yoga a Abhyas, což zname­ná aktivitu a cvičení. Znamená cvičit se v některém z růz­ných druhů jóg.