Stresová pásma, Matoušek: diplomka

Zjistit literaturu 7

Závěrečná práce - strana - 16

Stresová pásma.

Oblast stresových pásem jíž více zasahuje do psychosomatických oblastí člověka a má velmi výrazný vliv na tok a množství energie v důležitých oblastech hdského těla. Stresová pásma a jejich funkci považuji za velmi důležitou součást při evičebních technikách zaměřených na ener~.ii a polaritu člověka.

Stres. I velmi zdravý člověk má ve svém těle slabé místo, tzv. "Achillovu patu". Energie (čchi) člověka pt'oudí rovnoměrně a harmonicky v celé naší bytosti. OrĎány, celá sít' nervových vláken a dalších složek našeho složitého organismu ji využívá ke své činnosti. Naše "Achillova pata" přeci jen wžaduje o trochu více enerQie než ostatní části orJanismu. V případě nějaké zvýšené činnosti, žádosti a nepřiměřené potřeby dochází v těle ke zvýše~~é spotřebě energie. Tělo v tomto případě pokryje zvýšení energie přemístěním z ostatních částí bud' rovnoměrně, nebo ji ostatní složky nahradí. Trvá-li . tento zvýšený energetický výdej delší dobu, začne se nejdříve hlásit naše "Achillova pata" o svůj příděl ener~ie v podobě různých nepříjemných pocitů

, tlalsů a bolestí (žlučník, žaludek, ssdce, oči apod.). V této době je or~án , či jiná složka těla hlásící se o ener~ii ještě v pořádku, pouze nás informuje, že má "hlaá'', a upozorňuje na potřebu něco změnit nebo '

?~Ivsl rea' t.n;;~- ~^le~T :- ~e~~ . ::r~..áai-- I~~~-.y se začne-uprav i ~. ~ , -~

stresovat. Ke zvýšené spatřebě ener~ie se ei~idávají obavy o zdraví a začíná se roztáčet kolotoč problémů a starostí. .H(edáme pomoc zvenku, bereme uklidňující léky a ještě více zatěžajeme energetickou hladinu svého organizmu. Tato oblast přejde do svalové tenze, dojde v rií ke snížení toku energie, nebo bloku a opravdovému nemocnění. Psycholog a přírodovědec Wilhelm Reich se zabývaJ mimo jiné i zadržováním a uskladňováním citových ener~.ií a objevil ta.k stresová pásma - tzw. saalové pancéřové prr~hy. Tato pásma blokují svými svalovými tenzemi přirozené proudění životní eneraie, které se pak projewjí napětím -nabíjením - vybíjením - u~~olněním v těle. V určitých situacích může být i užitečné zadržet tento proud ener~ie, ale pokud se toto zadržování stává návykem, stává se časem chronickým napětím. Vždy, když se bude chtít vyjádřit určitý pocit, vzniká pak v určité části těla napětí, které zabrání proudu této ener~ie neho ho úplně zadrží. Natrvalo vede v této ohlasti k sniženému prokn~ení. z.horšené látkové W~měně, usazují se zde odpady a jed}~ a člověl: může onemocnět. Chronické svalové pancíře se neprojewji jen v postižené oblasti. protože v:echnv části těla jsou navzájem propojens :valy. neny. merid~ány atd. ,Ie-li nějaká oblast zahlokována a nemůže se účastnit plně toku ener~ie a vibrace, snáží se nahradit chybějící funhci ostatní a docházi po delší době 1; přetižení. Oblast kde je uložen stres je tzv. primární blokáda, l.-terá

s.17 Závérečná pr~íce - straita - 17

vyvc~:.euemu postnji velké mnoŽství walavé práce, ahy mohl hýt zachován a teá~; vynaložit zbytečnou e~tergii, která pak chybí pro jiné zíčely.

:` ,S'tresoiými situacemi všeho druhu takto docházi ke ztrátě a výdeji r , energie, tedy únavě a oslabení.

f Z jedné původní blokády vzniká tedy mnoho dalších, a to v nejrůznějších

oblastech těla- Protože je člověk jedinečná bytost, která nemá v celém = . vesmíru kopii, nelze uvést všeobecně platná prav~dla pro jej~ch strukturu, ; : ale zkušenosti ukazují, že určité kruhy blokád korespondují sjinými.

způsobí vznik hlavní blokády v j~é část~ těla, která zadržuje energie, aby se k primární blokádě nedostaly. Z toho pak dále vzmká sekundární blokáda, aby byla zachována energetická rovnováha v těle.

Příklad (citace viz lit. 7): Čloůěk zaujimá ochramtý postoj tak, že sklání hlmu rra prsa (primární blokáda). Když se chce ted' podivat dopř~dcr nebo nahoru, aniž by změnil polohrr hlavy, musi napínat určité svalové skupin~, očí a zad (hlavní blokáda), vzhledem k tomuto postoji musí zaujmnut jiné poslavení pánev a nohy, ahy začhovaly rnvnnváhu těla (sekundární blokády). Tento postoj tedy vy~aduje proti přirozenému

Pancéřové kruhy. Existuje sedm pancéřových kruhů, které jsou uspořádány vodorowě v kruzích a pásmech. Tyto pruhy neobsahují bezpodmínečně celé svaly, ale často jen části, které leží na příslušném kruhu. Proudy životní energie. které moiiou být takro blokovány proudí tělem s~~isle jako vibrace. Zdrojem těc__hto_enerJíí jsou ener~ettčká céntřa v oblašti

---pupka á odtúd šé šíří řiáhóru a dolú.

- 1. ^Kruh - oi:i - uši

2. Kruh - brada - ústa - hrdlo honú ~ást zát<_-lécu - nos

~>. Kruh - lsrčni svalswo - jazvk -jicen

~. ICruh - ramena - hrud lopatl.-~

~. Krult - 7aludeť,ni dutína

dol~ část ietkr -bráttícc - i~ludck - sohtnti p)cws

G. Kruh - velkv_ b~išní sva( - postranní břišm sv alv - břicho 7. lsn~lt - cel~í ohlast p;ínve - hv~dé - po)tl;v ní or,~;im

1. pancéi-ovj kruh

?. pance:řový kruh 3. pancé`rcwý kruh

4. pancéřosý kruh

~. p~utcéi-ovy kruh

6. pancéi~ovj~ kruh

7. pancéřavy kruh

s.18

Závěrečná pcáce - strana - 1S

Sedmý pruh - pánevní oblast je velmi důJežitá pro život a zdraví člověka. Jestliže není blokována, je př~enrcem enerJií z okolí. Tyto energie jsou nutné pro udržování tělesných a duchovně-duševních životních funkcí na všech rovinách. (Tyto energie jsorr vytvářeny jinými živými hytnstmi ve zvláštrlí kvalité a protn~e je samy mepntřehrrji, odevzdávají je k potřebě jiným bytostem, které je zhodnocují a transformrrji zase k jiným formám života).

Pánevní obla.~t současně slouží i jako vysí)ač ~takových přeměněných energií. Je-li pánev ustavičně blokována jsou omezovány funkce bezpodmínečně nutné pro Zivot - snížená životnost, nešt'astné a nenaplněné pocity. Ve výměně energií spočívá radost, štěstí a život v zadržování je základ smrti~

Příklad procesu transformace energií zhodnocováním kysličníku uhličitého:

Rostliny potřehr~ji rchlík pro svorr látkovotr výměnu a kyslík odevzdají dn prostředi. lidé a z~.,ířata pntřehují kyslik prn n,nrr výmějtu látknvou a přeměinrjí ho s uhlíkem v kysličník uhličitý a tuto sloučenirnr odev~dávají do prostředí, aby byla k dispo~ici rostlinám pro jejich životrtí procesy.

Co :e týče pánevní tělesné oblasti, zde je nutné se věnovat cvičebním technikám zaměřených pro ženy. Uvolněním této. oblasti je možné harmonicky vyladit ženu a tím i související potíže gynekologické, neplodnost, menstruační problémy a hlavně vztahové a partnerské problémy.

Souvislost mezi pancéřovými pruhy.

Z jedné původní blokády vzniká mnoho dalších v nejrůznějších částech a oblastech těla. Protože je člověk jedinečná bytost nelze uvést žádná všeobecná platná pravidla, ale po určitých zkušenostech se ukázalo, že jsou souvislosti mezi jednotlivými stresovými pruhy.

Existují souvislosti mezi jednotlivými ,_stresovými pásm_y._Znalostí jejich je not wvc , n -cí a propo~em, lze w_užít při antistresovýčh"š~š~áváčh, po pořeni . žďřavéhó sébevě~omí, ^uvcilriěrií í;íieřóéiiiř~ý~h~~ ~~hlokáď

v organécli;lméř~diá_riéčh;_y~ éň_ěř~eťičkýčh čeňtrecJi __ ~ w azení JabiJiťv v psychi_cké~~blášťi~ atď. Vélkou možnost terapie zde nachází využití Z4~'ch vi6~áiří ~při (~oncentracích na zvukové či světelné frekvence se svnchronizaci svaJoWch vědomých tenzi, jemných meditačních tanců. nebo vmmání této zwukové ener~ie v dané oblasn v hJuboké relaxaci.

s. 19

Závérečná práce - strana - 19

Ukázka cvičebních technik.

Všechny látky, z nichž se skládá tento svět vibrují. Lidé, zvířata, rostliny, nerosty, voda, vzduch, ustavičně pohybují v různých rytmech, které se skládají ze svých vlastních rytmů a jejich rezonance na vibrace okolí. To, co považujeme za pevnou látku, je ve skutečnosti shluk rychle vibrujících atomů takovou rychlostí, že máme dojem pevného tělesa. Je nutné si uvěáomit rytmus svojí bytosti, a tím být i v dobré rezonanci se svým okolím - tedy být si vědom sama sebe.

ZákJadní stoj pro vnímání vlastní vibrace a uvolnění.

Stoj vzpřímený, nohy rozkročené asi do šíře ramen, špičky _ nohou směřují dovnitř. Pokrčit se v kolenou a přenést váhu dopředu tak, aby byly kolena nad prsty nohou. ; Pánev vysunout dopředu - tělo tak získá obloukovitý postoj. Paže visí volně dolů, hlava uvolněně spočívá na krku, jako _ by byla vtahována za střed temena vzhůru. _ _ Uvolnít svaly nohou a tělo bude vyvážené. Začít se vcit'ovat do svého těla. lVTejdříve do nohou, potom do Iýtek, dáIe do kolen a stehen, břicha a pánevní oblasti, pak do horní části břicha a hrudi, ramen, paží a rukou a nakonec do krku, čelistí a hlavy. Uvědomovat si pocity a nespěchat. Pak siJně zatřepat rukama, jako bychom z nich chtěli oklepat vodu. Dovolit tělu, aby se pohybovalo s třepáním rukou. Pokračovat v třepání dál, dokud se nezapojí každá oblast těla. Ijlava a pánev zůstávají vzpřímené a uvolněné- Když se třepe celé tělo, pokračovat ještě aJespoň 30 sekund. Zastavit pohyby a opět se začit vcit ovat do svého těla. Nejdříve do nohou, potom do lýtek, dále do kolen a stehen, břicha a pánevní oblasti, pak do horní části břicha a hrudi, ramen, paží a rukou a nakonec do krku, čelisti a hlavy. ~'nímat rozdíly mezi pocity před pohybem a po zastavení. L'vědomit si je a uvědomit si kde došlo ke změně či rozdílu.

s. 20

Závěrečná práce - strana - 20

Teorie a cvičení pro uvotnění 1. a 2. stresového pásma.

1. a 2. pancéřový kruh obsahuje obličejové svaly. Jsou to svaly, které leží těsně pod kůží, neovládají žádné kosti a jejich stažením se vytvářejí vrásky, otvírají a zavírají ústa a víčka, pohybují nosní křídla a nepatmě uši. Dělíme je na tň skupiny:

a: svaly oční, jazyka a ústn~ho dna

b. svaly mimické - zásobované lícním nervem ~a jsou to typické kožní svaly, které se upínají do kůže a sliznice

c. svaly žvýkací - inetvované trojklaným netvem (žvýkací sval, spánkový sval, vnější křídlový sval) - pohybují dolní čelistí vpřed, vzad, do strany a zavírají ústa.

.;;

.:;. ;,,~ \::, ~ w:y\; , ~ ~ .' ; j I

·W-v`.:~11_: ~~ l

:,.:;i ·y ,~ ih:~ . v \

~ \~~

I : , ~ ~~ Stslrn:: ~nto lctP~y

t:.W :v. n~o.·. >c~l f 1

Sn:ic.-M~i : W

Čelní sval (m. oceipitofrontalis venter fronralis) - zds-ihá ebočí, skládá řelo do vróski-, pomáhá rozšiiot~at o~ní ~ri~iny.

Spánkový saal (m. temporalis) - přitahuje dolní č~list a Láhne ji dozadu.

Št~lý nosní s~-dl (m. procerus) - stahuje lá~i ke lwřene nosu a Woří příčiwu rTásku mezi obočím~

Svrašt'os~č nbočí (mcorrugator supercilii) - piitahuje obočí ke siřední roviné a zpúsobuje nad ko'renem s~.~islé r`~hv.

Kruhoy o~ní sval (m orbicularis oculí) - zavírá očuí št~ri~inu. dúležiri~ pro mrkán pii ochrnuti vzn7cá nebezpečí wsvcháú spoii~W~.

7W ihar ~stn~áo koutku (m. levator an~li ori< )- zzZalivje ústní koutek zzhvru.

No~soí swl (m. nasalis) - Svírá nosní dírk-~. Velky lícní swl (m. zvgomaticus major) zyahvje tístni koutek dozaW a vzhiwu. Iůuhoví~ ústní sval (m orbicularis oris) - wírá štěrbinu ústní, sešpuluje ry a přitlačuie ~ k rubiuu. ri~aruje a zavírá ústa.. Stahowč dolního rtu (m. depresor labii iu'crioris) - tálme dolní ret dolú a stranou. dává ri~áři pohrday (opoc~riliy yraz). Bradoví- sv:il ( n ~. mentalis) - zdvihá kúži bradv. posunuje dolní ret dopředu, zy~áií diilok na bradč. Stahova~ dolního koutku (m. dcpresor anguli oris) - stahuje ústní koutek dolu. Truhačskí (wářov;v) sval (m. buccinator) -je podkladem wáie. stlačuje potravu mezi stoli~kv pň iW J;ání~ pomáloá rozšiřovat ú.tUv štěrbinu při pláči, smíchu atd. Smíchny~ wal ~(m. risonls) - táhne koutek do stram_ . zpúsobuje dúlek na tváři.

s. 21

Závěrečná práce - strana - 21

Tato stresová pásma uvolňujeme různými mimickými pohyby obličeje :

Procvičování čela - střídavě zvedat a nechat klesnout obočí, až je cítit s~Jný tah probíhající od čela dolů k uším. Uši se mohou hýbat.

Ou - velmi pomalu a pečlivě říkat "ou". Nejdříve ústa široce otevřít do velkého kruhu a pokračovat s dostatečnou silou po koncové "u", které vychází téměř zavřenými rty.

Střídavý úsměv - pravá strana obličeje zůstane nehybná a levý koutek přitáhnout k uchu, pak obrátit. Je cítit tah ve tváři a stejně na krku. Grimasy - sešpulit rty a co nejvíc tisknout k sobě, nechat rty u sebe s uvolněním a vysunout je co nejvíc dopředu (prasečí rypáček). Pak ústa roztáhnout doš~roka, jak to nejvíc půjde, snažit se koutky dosáhnout k uším.

Kroužení očima - sed rovná záda, uvoJněná ramena, představa hodin. Zvednout oči ke dvanáctce a pomalu kroužit a zastavit se u každého čísla. Hlava a ramena jsou v klidu, pracují jen oči. 2x ve směru hodinových ručiček a dvakrát opačně. Zavřít oči a položit na ně zahřáté dlaně~

Mimika - viz. obrázky

1 - výraz opovržení (sťahovač ústního koutku) 2 -, výraz smíchu (velký licm v 1

s a)

3 - výraz pláče (zdvihač nosního křídla)

:/ 2 3 -t

4 - výraz hlubokého žalu (zdvihač horn~ho rtu a nosního křídla)

Oči. uši, nos, ústa, hrdlo, horní část zátylku dále uvolňujeme pomocí mentálních a koncentračních technik. Využívám zde i působení zwkových vibrací, které velmi dobře pomáhají uvolnit tenze ve všech stresových oblastech.

Eneraetická funkce oraánů.

b b

Stresová pásma - svalové obrněné se?menty jsou energeticky velmi blízké materiálnímu tělu, ale jemnohmotnější je orgánová oblast. Ener~etická funkce oraánů je známa v asijské tradíci, tao józe a této znalosti se využívá i v akupunktuře a akupresuře. 1~'Ině též inspirovalo studování různych tradic, jejich poznatků a teorií ke svým cvičením.

Vvznam ener~,etické l:vality orQánů lze například odvodit od znalosti čínského uGení o pěti živlech - elementech (wu-sin;) .