Relaxace, uvolnění svalů a cév, pocit tepla, tepelný autogenní trénink, LEVI

Roztažení cév při ohřátí napomáhá uklidnění a obnově sil.

Zklidňováni a usínání, to není jenom uvolňování svalstva, ale také uvolňování cév, přesněji přestavba jejich tonu. Cévy těla a vnitřních orgánů se roztahují a plní se krví, od mozku zato krev odtéká. Bylo to dokázáno pokusem. Položili bdícího člověka na vodorovnou vyváženou desku. Když usínal, nabývaly mu nohy na váze, tlačily desku dolů a hlava stoupala. A když intenzívně pře­mýšlel nebo se ho zmocnily emoce, šla naopak dolů hlava a nohy se zvedaly. Jakmile si představil, že tancuje, začala mu krev zno­va proudit do nohou.

Připomeňme si ted' jedno z přípravných evičení koncentrace - fixaci prstu (str. 81). Pocit tepu v prstu, subjektivní dojem tepla v něm a jeho skutečné zahřátí se obvykle dostavují i bez speciálních "tepelných" autosugescí.

Fixace prstu může být pro vás východiskem k rozsáhlému te­pelnému tréninku. Pokud se vám podařilo ucítit zahřívání a tep třeba jenom v ukazováčku pravice i levice, nebude nijak zvlášt obtížné vyvolat stejný pocit i v sousedních a ostatních prstech. Někdy k tomu dochází bezděčně. Pocit tepla pak snadno přechá­zí na celou ruku a .potom i na celou paži. Můžeme také rovnou začít s celou rukou (od zápěstí dolú).

(Zaujetí polohy AT, uvolnění svalstva. Osvobození dechu.) .

Soustřed'te se na pravou ruku (leváci na levou). Začněte si před­stavovat, že se vám ruka od zápěstí dolů zahřívá, nezádržitelně a nepřetržitě.

Slovni formulace (nejlépe v rytmu dechu):

- ruka se mi zahřívá

- prsty se mí příjemně ohřívají

- slastné teplo v ruce pořád sílí

- zahřívá se mi už i loket

Pocit tepla se obvykle vyvolává snadno - je to nejlehčí prvek celého autogenního tréninku. Cítíte, že teplo vzniká uvnitř ruky a jaksi ji proniká . . . Jindy se vám zase zdá, že ruku vám zahřívá něco zvenčí, že ji teplo obestírá neviditelným, průhledným há­vem. Tep v prstech a v ruce ukazuje, že se vaše pozornost sou­středila na slabé podněty vycházející z cév - tzv. podprahové podněty, jež obvykle nedorazí až do vědomí.

Nemají-li v duchu pronášené slovní formule účinek, představte si, že ruku noříte do teplé lázně nebo že jste ji položil na těleso ústředního topení (držíte ji nad plynovým sporákem); že vaše ruka je vata a vsakuje se do ní horká voda; že je to hliněný hrnec a někdo do něj lije právě svařené mléko. A tak podobně.

A proč máme začínat právě rukou?

Protože ruka je - vzhledem ke svému praktickému poslání a ke svým všeobsáhlým, a přitom jemně diferencovaným funk­cím - vybavena bohatěji než ostatní části těla nervy přenášející­

157

mi povely mozku. Je to určitě ta "nejrozumnější" část těla a my si ji proto snadno můžeme vědomými příkazy podřídit.

Když už jsme vyvolali pocit tepla v jedné ruce, často zjistíme, že se nám samo přelévá do druhé a rozlévá se nám po celém těle. Cévní soustava má tendenci reagovat jako celek, v celém tom zásobovacím systému nastane ruch, jakmile se rozlehnou rozka­zy shora. Můžeme toho využít a hned při prvním tréninku vyvo­lat pocit tepla v obou pažích a nohách:

- teplo se mi vlévá do obou paží

Schultz zvlášť doporučoval cvičit soustřed'ování za pomoci formule:

můj plexus solaris vydává teplo.

Plexus solaris je tvořen pletení nervů vnitřních orgánů. Nachá­zí se právě mezi hrudí a břichem. "Plexus solaris vydává teplo" ­to znamená, že teplo je v hrudi i v břiše, že se nám uvolnily hladké svaly vnitřních orgánů - zažívací trubice, žaludku, střev, ledvin, močového měchýře . ..

Tato formule skutečně dobře pomáhá při některých neurózách vnitřních orgánů, není však závazná při běžném AT u zdravých lidí. Dá se nahradit "přikládáním rukou", o němž bude řeč dále. Závěrečná etapa úplného tepelného cvičení - pocit tepla v ce­lém těle - končí těmito formulemi:

Toto cvičení může zaujímat v celkovém komplexu AT různé místo. V léčebných variantách se ;,teplo" spojuje s autosugescí tíže, o níž jsem se již zmiňoval. Vyvolat "tíží" je zpravidla těžší, teplo však můžeme vyvolávat úplně samostatně, spojovat s kte­rýmkoli stupněm uvolňování svalstva:

- ruku mám poddajnou, teplou, uvolněnou

158

a vůbec s jakýmkoli jiným cvikem AT.

Zvlášť dobře se osvědčuje kombinování "tepla" se svobodným dýcháním.

Dýchejte tak, jak je to popsáno na str. 143(dech s rozkoší – spánkový) Vaše pozornost ať pulsuje: upřete ji při vdechu a první polovině výdechu na dýchací slast, ve druhé polovině výdechu a v přestávce před dalším nadechnutím ať se upne k "psychicky rozehřívaným" bodům (mo­hou to být nohy ruce, i celé tělo najednou). Představujte si při­tom, že při nadechnutí .,nabíráte" do sebe teplo a při vydechnutí je vysíláte do zahřívaných bodů. Toto cvičení je vcelku příjemné a přitažlivé, podmaní si vás, jako takřka všechna cvičení, při nichž se dbá na pravidelnost dechu. Nepřehánějte to však ne­stupňujte amplitudu dechu. Až zvládnete toto komplexní cvičení, budete s ním moci spojovat další autosugesce.

Mrazí-li vás někdy po těle nervozitou, můžete se uklidňovat sugerovaným teplem i bez průvodního hlubokého uvolnění ­chodit v pravém slova smyslu s "psychickým ohřívadlem". Při hypertonii pomáhají tepelné autosugesce (zvlášť "teplo v no­hách") snížit krevní tlak, a u hypotoniků se zase tlak autosugescí stabilizuje, zvlášť když při návratu do bdělého stavu používají tonizačních formulí zaměřených na cévy.

Někteří virtuosové AT si dovedou roztáhnout cévy v několika vteřinách. Zčervenají, a teplota pokožky jim po pěti- až desetimi­nutovém uvolnění stoupne přibližně o stupeň. Jeden můj pacient trpící těžkou stenokardií po zvládnutí cévního AT (cvičil zvlášť zahřívání levé ruky, ramena a lopatky) úplně zapomněl, co to jsou srdeční záchvaty. Ovládnout tepelný AT jako profylaxi by měli všichni zdraví lídé starší 40 let.

Nejtěžší to mají s tepelným tréninkem kuřáci, protože jejich cévy většinou prodělávají chronické spasma a špatně se jim pod­řizují.

Kontraindikace jsou u tepelného AT dvě. První jsou těžké srdeční vady, druhou "čerstvé" infarkty a trombózy, při kterých cévy potřebují co největší klid.

159