Wilson, výběr 34 – 84

však je, že pozice jako taková se jevi jako poraženecká, slabošská a rezignovaná.

Budete-li mít jakékoliv pochyby o tom, jak tělesný postoj ovlivňuje vaše pc~city, zkuste tohle: obe~léte dům hrdě, hlavu vzhůru, ramena do­zadu a lidem na potkání hledte zpřirna do očS; a pak ~ouravou chůzi s nahrbenými zády a hlavou sWoněnou. PrvnS procházka ve vás znechá nesrovnateln~ lep~í pocit.

obr. ls

obr. 1b

Budete-li mit jakékoliv pochyby o tom, jak tělesný postoj ovlivňuje f vaše pocity, zkuste tohle: obejděte dům hrdě, hlavu vzhůru, ramena do­

zadu a Sidem na potkáni hledte zpřSrna clo očí; a pak šouravou chůzí s nahrbenýrni zády a hlavou sWoněnou. Prvnf procházka ve vás zanechá nesrovnatelně lepší pocit.

Většina technik v této knize jsou nekomplikovaná tělesr~á cvičení, kte­rá vás zbaví úzkosti a pomohou překonat přirozenou tendenci většiny z nás znovu upadat do těchto b~oleshvých stavt;,.

Změna postoje

V protiWadu k běžnému mínění je tě(esná změna snazší než změna postojů a zvykú.

Po celý zbytek knihy budeme vaše negativní, stresposilující posto­je vystavovat zkouškám. Naučíte se nové metody, jak relaxovat, jak odstranit úzkost. Nové cesty, jak přistoupit k okolnostem, které způ­sobují nervozitu a nedůtWivost. Naučíte se přehodnocovat svůj žebří­ček hodnot.

Naposledy vás ujišfuji, že uvedené techniky vám pomohou stejně tak, jako pomohly stovkám a tísícům vám podobných.

35

5

Stav, který se chystáte ; překonat

Pozriejte svého nepritele

Nejdříve to byly "nervy". Později se mluvilo o úzkostných stavech. Dnes tomu téměř všichni říkají stres. To on je nepřítel.

Nejspíš jste už narazili na některou z těch knih nebo článků v časo­pisech, které vám doporučovaly milovat váš stres - jistě pozoruhodný a pravděpodobně kladný přístup k negativním okolnostem. Jeho účin­nost ovšem kolísá v závislosti na tom, čemu říkáte stres.

Jeden z modelů používaných badatelern H. Selyem uvedený v po­jednání Stres: kapitoly pro léta osmdesátá rozlišuje čtyři různé druhy. Na jedné straně je to eustres (obr. 2, str. 37), stres, který v životě

doprovází vzrušující události - závody na kolečkových bruslích, první polibek, výhru v loterii; jde o pozitivní formu stresu, která by alespoň v malé míře neměla v našich životech chybět. Opakem je under-stres: doprovází pocity nudy, beznaděje a tělesné únavy; jeho vliv je negativ­ní. Over-stres se dostawje ve chvílích, kdy překročíte své meze; v ob­chodní činnosti stejně jako při maratonském běhu. Má také negativní důsledky. Distres je náš starý známý - neuvolněné frustrace, obavy, vzteky a úzkosti.

Pro účely této knihy jsem veškeré podněty pro zjednodušení rozčle­nil pouze do dvou kategorií: pozitivní a negativní. Nejlepší kombinaci předstawje jisté množství pozitivního stresu - bez něj by byl život plo­chý a málo opravdový - s co nejmenší příměsí stresu negativního.

Jak můžete vidět z tabullcy na následující straně, mnohé stresy mají kladné účinky. Užívány umírněně dokážou obohatit váš život a dát vám pocit mládí a svěžesti.

36

Výzkumy ukázaly, že ti, v jejichž životě pozitivní stres zcela chybí, zřídka plně využívají svých sil a obvykle nedosahují vrcholných výko­nů. Prohlédnete-li si graf o něco níže, uvidíte, jak mohou být zvlád­nutelné dávky stresu prospěšné výkonnosti a efektivitě jednání.

Eustres .. ,. Over-stres STRES Under-stres .- - ~ . Distres

obr. 2

To negatiuní stres je vaším nepřítelem.

Tolik k sémantické stránce slova. Tuto knihu ovšem čtete nejspíš proto, že jste vystaveni vyčerpávajícím vlivům jeho negativního vý­znamu.

Pozitivní stres

· Váš fotbalový tým útočí na soupeřow branku.

· Závodíte se svým pětiletým sy­nem v běhu přes park.

· Váš obl'bený zpěvák se už už chyetá vyjít na jeviště.

· Jste v půli sjezdovky (a jste si jisti sami sebou).

· Člověk, kterého jste léta obdi­vovali, vás pozval na oběd.

· Váš nejlepší přítel se nečeka­ně vrátil po t~íletém pobytu v zahraničí.

Negativní stres

· Čeká na vás důležité obchodní jednání, ale máte zpoždění a ke všemu jste uvízli v do­pravní zácpě.

· Nevíte, kde tento měsíc vez­mete na splátky na dům.

· Právě jste se sttašlivě poháda­li se svou pritelkyní.

· Soused vám oznámí, že se po vás dopoledne sháněN dva po­licisté.

· Banka vám odmítne proplatit šek pro nedostatečné krytí.

· Máte vážné obavy o své zdraví.

37

Negativnfmu stresu je přičftána na vnrb pěkná řádka potíží, vzrůs­tem počtu srdečních chorob počínaje, obezitou a kopřivkou konče. Způsobuje hypertenzi, dyspepsii, obstipaci, netrpělivost, nespavost a pohlavní nemohoucnost. Co je ale ze všeho nejhorší - připravuje vás o dobrou náladu.

obr. 3

Uvolněte se; déle to již nebudete muset snášet.

Negativní stres se projevuje dvěma zpúsoby: dává vzniknout oka­mžitým probiémůrn a obtížím (pravděpodobně prvořadý důvod, proč jste sáhli po této knize), ale snad ještě více jich vytváří v dlouhodobém méritku - skutečně, pomalé hromadění vedlejších přiznakú míuá ty nejkatastrofálnější následky.

Přirozeně z toho vyplývá, že dokážete-li se vyrovnat s vlivy negativ­ního stresu ve chv~i, kdy se objevf, dojde ke změnám k lepšfmu i z hle­diska deLších časových úseků. Při řádném použfvání bude mít tedy Bez­prostřední klid pozitivnf ~rliv na celý váš život.

38

Vnitmí nepřítel

Pocity bolesti a utrpenf jsou velice subjektivnf. Zamýšleli jste se ně­kdy nad tfm, proč boxeři nesténají a nevzdychají, nebo proč fotbalisté s polámanými údy a krvácejícími šrámy, místo aby se nechali odvézt do nemocnice, zůstávají a alespoň z postranní čáry pozorujf své spolu­hráče?

Včera večer jsem byl skálopevně přesvědeen, že nejbolestivějším zážltkem, který může vůbec smrtelníka potkat, je ukopnout si bosý pa­lec o kamenný práh - jde o bolest, která vzn;istá v přímé úměře k po­bavení přihlfžejícich.

Jedna má známá věří, že zlomeniny - sama si nedávno zlomila zá­pěstí - mají četné pozitivnf stránky. Neznámí lidé nad ní vidyehají a li­tujf ji v jejím neštěstf; při pohledu na rulcu uvězněnou v sádře ví přes­ně, co ji trápí; bolest, kterou cftí, je skutečná a nadto omezená na malou část těla; a konečně ví, že dřive nebo později se dá všechno do pořádku a ruka bude jako nová.

Pro srovnání, bolest zpúsobená úzkostmf, poehybami či intenaiuní­mi obavami se sr~áší mnohem húře. Nejen že vás nepolituje anf vaše nejbližší okolf, a!e obvykle ani vy samf nemáte ve věci jasno. Neehápe­te proč a někdy ani co se to vlastně děje, co vás bolí. Jediné, co vite jistě, je, že se cítíte mizerně.

Protože to hlavni se odehrává uvr~itř.

Existují afe jisté vnéjší priznaky, z nichž ty nejběžnější jsou popsány v následující kapitole. Vétšinu z nich budete znát, ačkoliv jste si jieh nf~ kdy zvlášt nevšfmali ani o nich hloubějf nepřemýšleii.

Jsou to signály vysílané zevnftř. Všímejte sf j9ch. Nau~te se je znát. Protože jen pak se jich dokážete zbavit.

Fyzioiogický průbéh

Na rozdíl od jiných potíží stres nepomfjí s časem. Je sarnoobnovují­cí. Roste a nafukuje se, ai ovládne vaši mys! i tělo, až rozhodujícím zpúsobem ovfivňuje každý váš krok, kaidý cft a každou myšlenku.

Pričina toho všeho je spíše biologická nežli psychfcká.

3'9

Člověk je stejně jako zvířata biologicky uzpůsoben k řešení modelo­vých situací boje a útěku. Kdysi to byla nezbytná nutnost. Primitivní lidé měli při setkání s nepřátelskou šelmou či protivníkem zé sousední­ho kmene dvě možnosti: zůstat a prát se, nebo utíkat z místa střetu, jako by jim za patami hořelo. Během takového rozhodování se tělo připravilo na obě eventuality. &z vědomého úsilí začaly nadledvinky produkovat adrenalin a hormon epinefrin; svaly se napjaly, pulz zrych­lil, krevní tlak se zvýšil a trávení zpomalilo; dechová frekvence vzrost­la. Jinými slovy, organismus byl v tu chvíli dokonale připraven k akci.

OHROŽENÍ I

Stimulována oblast hypotalamu, nadledvinky vylučují adrenalin a epinefrin (úzkost)...

40

Rozdíl mezi vámi a jeskynním mužem je pouze v tom, co následuje. On řešil stresovou situaci prostě tím, že začal jednat podle jedné z al­ternativ, která se mu nabízela: zaútočil nebo prchnul. Tak či onak usi­lovným namáháním svalstva vyčerpal uvolněné chemické látky, načež se začal uklidňovat a stres pominul sám od sebe.

Ve vašem případě je to o něco složitější. Mechanismus začne pra­covat, ale vy musíte zůstat sedět za pracovním stolem, za volantem svého vozu nebo za pultem. Jediné, co můžete dělat, je nad tím vším přemýšlet. Vaše nervosvalová soustava je v plné pohotovosti pro boj nebo útěk, adrenalin koluje žilami a vám nezbývá nic jiného než dumat a chmuřit čelo.

OHROŽENÍ

Odezva na něj, mechanismus "boje a útěku"

obr. 5

Sáhnete po Zoufalství Bezprostřednlm klidu ,

Kdybyste tak mohli popadnout svou nadřízenou za límec a v zubech ji vynést z kanceláře, vyskočit z auta a holýma rukama odhodit z cesty

41

ten protivně pomalý popelářský vůz, nebo přeskočit pult a uškrtit dr­zého spotřebitele, mohli byste se alespoň části stresu zbavit (podobné konání ovšem múže mít za následek jiné, často vážnější stresy).

Ale ono to prostě nejde. Potřebujete své místo; uzvednout popelář­ské auto není hračka; společnost nes~hvaluje násilné činy prodavačů. A tak jste odsouzeni pro celý zbytek dne k pasivitě, adrenalin ve vašich žilách vyvádí jako splašený a hladina stresu nezadržitelně stoupá.

Není divu, že umíráte touhou po knize, jako je tato:

6

Znamení zevnitř

Samotný fakt, že čtete tuto knihu, dává jasně najevo, že je vám zná­mo, co stres je a co dokáže. Ale dokážete si jej uvědomit tehdy, když probíhá, nebo až ve chvíii, kdy vyplavou na povrch problémy s ním spojené? Neóo až tehdy, kdy už vám jeho následky přerůstají přes hlavu?

Jednou ze zázračných vlastností

tělá je přesný a citlivý mechanismus, dednou ze zázračn,ych vla:t­kterým vás informuje o tom, co se ností těla je přesný a citlívý děje uvnitř. Vysílá téměř neustále in- Zp~sob, jakým vás informaje

o tom, co se děje uvnitř. Vysí­tenzivní signály - zvláště pokud se !ě téměř neustěle intenzivní dostanete do stresující situace. Po- Bi~ - ~ rolcud se do­kud jste si jich ještě nevšimii, nesva- stanete do stresující situace. lujte vinu na své tělo; znamená to p°k~ j°te si jich ještě ne­

všimli, nenralujte vinu na své jen, žé jste jim dosud nevěnovali po- tělo; znamená to, ~e jste jim zornost. dosud nevénovali pozornost.

Nemluvám ted o emocionálních vedlejších příznacích stresu, jako je

vztek, agresívita a předráždénost. Ani o poruchách, které stres, zdá se, způsobuje: nespavost, přejídání, impotence a podobně.

~'ato kapítola je čisté o fyzických přfznacích, které vám předk(ádá vaše tělo. Je možné je rozdélít do pěti hlavních oblastí: svalstvo, boles­ti hlavy, výraz tváře, držení těla a dýchání.

42 ~ 43

Svalové příznaky

"Cítím se napjatý." Tato tři slova dosti přesně vystihují působení stresu na vaše tělo - nebo, přesněji řečeno, jak vás vaše tělo varuje, že bylo stresem zasaženo. Jde o svalové projevy na mnoha různých místech.

obr. 6

Cítíte to vzadu na šíji. Strnulost. Napětí, které vystřeluje vzhůru do týla. Můžete sledovat, jak se napínají svaly na zadní straně hlavy (ano, to je důsledek strnulé šíje). Nikdy jste si pravděpodobně neuvědomili, že jde o svalové napětí, znáte tento stav jako vleklou bolest. Ř~cá se jí tenzní bolest; objevuje se spíše v zadní než v přední polovině hlavy, je tupá a monotónní, nepodobná pulzujícím záchvatům migrény.

Také ji můžete vnímat jako napětí v ramenou. Začíná dole, nízko mezi lopatkami, stoupá k ramenům a již popsanou cestou vzhůru po zadní straně krku.

44

Projevuje se v dolní části zad. Kterykoliv masér nebo chiropraktik vám poví, s čím mají těžce stresovaní lidé největší problémy.

Svírání na prsou. Napjaté svaly vytvářejí pocit, jako byste měli hrud­ník stažený železnými obručemi. Zakládáte paže a pevně je tisknete k hrudi ve snaze vykompenzovat ten pocit, ale tím jen ještě více ome­zujete dýchání a nepříjemné napětí vzrůstá.

Křečovité stahy v krajině břišní. Tuhý, těžký kámen vám tlačí na žaludek.

I ve tváři pocitujete vliv stresu: pevně stisknuté čelisti, nakrčené čelo, ústa sevřená.

Až po konečky prstů vzlíná napětí. Ruce automaticky svíráte v pěst. Tím se celé tělo připraví k akci - ověřte si to, až je sevřete příště. Nahromaděný stres a napětí se po svém šíří vaším tělem. Přede­

vším po tváři a pak nejobvyklejší cestou, od spodiny lebeční přes ra­mena do homí poloviny zad a zároveň z hýždí do jejich dolní poloviny.

Kdo vám leze krkem

Největší sval zadní strany krku, sval trapézový, je zároveň jedním z nejmohutnějších svalů celého těla. Jeho tvar se dá nejlépe popsat jako hvězdicovitý: je uchycen ve spodině lebeční, napojuje se na páteř a pro­bíhá až do poloviny zad, odkud se zpětně rozpíná vzhůru k ramenům.

Není divu, že stres a stmutí zasahují nejkrutěji právě tuto oblast: sta­čí se podívat na člověka vystaveného jejich tiaku. Všimněte si schýle­né pozice hlavy a ramen - jejich vzhled vypovídá sám za sebe. A co víc, bolest a napětí přetrvávají dlouho poté, co tlak samotný pominul.

Kdysi měla tato poloha své opodstatnění: šlo o základní bojovou pozici prehistorického člověka vhodnou pro zápas i útěk. Dnes ztrati­la téměř úplně svůj význam. Ponechána svému osudu, zůstává po ní jen bolest, která v horším případě přechází v chronické potíže.

Pěkných pár na záda

Jednou z nejčastějších zdravotních potíží současnosti je další důsle­dek šíření svalové tenze - bolesti v zádech. Chiropraktikům se daří

45

jako nikdy dřív. Do módy přišly speciální polštáře, křes~ka a matrace. Vyrostla dokonce celá síf obchodů, kde dostanete všechno od anato­mických opěrek po ortopedické vložky do bot.

Máte-ii i vy tyto problémy, udělejte malý pokus. Až se bolesti zase objeví, dříve než proklejete křeslo, držení těla nebo nepravidelnosti své páteře, zamyslete se nad emocionálními a jinými tlaky, které sužují váš život. Obvykle narazíte na nevyváženosti a zmatky.

Účinky jsou zpravidla podstatně horší, vedete-li sedavý život. Stále víc a víc lékařských autorit jej uznává jako zásadní příči~tu tohoto dru­hu problémů - výsledky jednoho z průzkumů v této obiast~I tvrdí přímo, že sedavý životní styl způsobuje více než 80 procent všech bolestí v zádech.

Co všechny tyto problémy spojuje? Jak napjaté četistn^ svaly souvi­sí s potížemi v oblasti kostrče? Jak může bolest hlavy způsobit bolesti v zádech? Tohle všechno má co dě­­lat s jevern, který se nazývá odvoze­ná (nebo odražená) bolest.

Odvozená bolest dokáže zapříči­nit, že se tenze rychle šíří od lebky k hýždím, od čelisti k rarnenům. Na­pétí ve svalech na šíji pozvolna pře­chází v napětí v horní polovině zad, pak v dolní polovině a tak dále. A protože zádové svaly jsou i u lidí sedavých neobyčejně silné a netr­

pí tolik "přirozeným opotřebením", nepřenášejí bolestivé impulzy tak rychle jako svaly v jiných částech těla. Naopak vzdorují a postupně víc a víc zesilují, což nejen že posiluje bolesti v jiných svalech, ale v případě, že se tento stav neléčí, může vést k vleklým potížím a pokřivení kostry.

Bolesti hlavy

Ačkoliv jsou jejich příčinou ve velké většině případů svalové kampli­kace, jde o potíž natolik rozšířenou a běžnou, že by snadno vydala na samostatnou knihu.

Af už si přiznáváme, že na nás působí negativní stres či nikoliv, tenzní bolesti, tento nejčastější, svalovými kontrakcemi způsobený typ bolení hlavy, zná většina z nás.

Spojte nedostatek fyzické ak­tivity s citovou nRvyrovnaností a psychickým aapětfm. ~~. kem budou problémy s krčním a zádovým svalstvem.

Liší se co do směru a intenzity, obvykle jde však o monotónní, rytmické svírání, šířící se od šíje po temeno hlavy, nebo v některých případech až na čelo a spánky. Příležitostně je doprovází pocity nevol­nosti a závratě. Pokud s tímto stavem nic neděláte, rnůže se protáh­nout na nepříjemně dlouhou dobu - nejméně na tak dlouho, než po­mine tlak, který jej způsobil.

Příčinu je nicmériě stejně snadné pochopit jako odstranit. Bolest působí svalové stahy či křeče, jejichž původcem může být zraková úna­va, nepravidelné zakřivení páteře, předkus nebo to, že jste celou noc spali s hlavou ohnutou v nepřirozeném úhlu k tělu.

Nejčastěji má však příčina nějakou souvislost se stresem a nervozitou. První příznaky přicházejícího stresu mohou být téměř nepostřehnu­telné - nakrčené čelo, stisknuté čelisti či shrbená záda: Ale to, co ná­sleduje, stahy postupující trapézovým svalem, vzhůru po zadní straně krku, křeč ve žvýkacích svalech, vznistající napětí v oblasti špodiny le­beční a dál po stranách hlavy, víc a hůř...

Ano, to je odvozer~á bolest. Na obr. 7 na str: 47 sÍ můžete prohléd­nout, jak riizné svaloyé skupiny "spouštějí" řetězovou reak~i v jiných ob­lastech. NejobvyWejším působištěm odvozené bolesti je šíje a homí část zad, následována v těsném závěsu dolní polovinou zad a oblastí hýždí.

Po přečtení této knihý budete vědět, jak s podobnými obtížnými příznaky rychle skoncovat. A stanete se experty na odstraňování na­pětí všeho druhu.

Držení těla

Ted, když už máte předstaw o tom, jak stres ovlivřiuje vaše sval­stvo, začínáte již nejspíš chápat, jak se tyto vlivy projeví na vašem dr­žení těla.

Prohlédněte si člověka za~aženého stresem.

O čem vypovídají sWeslá ramena, nachýlená hlava, založené ruce? Snad o napětí ramenních svalů? Křečovitých stazích na šíji? A taky na hrudi a v okolí žaludku?

Podívejte se lépe. Všimnete si strnule sevřených prstů. Kdybyste se mohli podívat ještě blíž, uviděli byste, jak na nich bělají klouby. To všechno je důsledek přirozené tendence svalů svírat se ve stresových

48

situacích. Jak vidno, mají svaly na postoji stejný podíl jako na jazyce, kterým se vaše tělo s vámi dorozumívá.

Závěrem této knihy už budete znát mnoho způsobů, jak své držení těla změnit tak, aby vám přineslo rychlou úlevu od následků negativní­ho stresu.

Výraz tváře

Další části těla reagují na negativní stres podobně.

Také výraz vaší tváře tento proces citlivě odráží. Svraštělé obočí , vrásky na čele, stisknuté čelisti, sevřené rty: to všechno jsou příWady toho, jak svaly ­v tomto případě obličejové - odpovídají na negativní stres. Protože jsou tak viditelné navenek a protože tak podstafiě ovlivňují váš vnější vzhled, zaslouží si samostatnou kapitolu.

Projevy stresu jsou nejlépe viditelné na čele. Stažené a napjaté obočí je nejlepším důkazem rozpoložení mysli. Koncentraci stresu v této oblasti můžete přímo cítit.

Méně viditelné, avšak ve svých důsled­cích bolestivější příznaky se soustředují v okolí horní čelisti. Až budete priště poci­fovat vztek, úzkost nebo strach, všimněte si, jak máte obě čelisti ztuhlé. Jak se svaly v této oblasti stahují, zatínáte zuby, a to ješ­

obr. 8 tě posiluje dva dodatečné příznaky: kom­plexní pocity napětí a strnulošti v oblasti ramen, hlavy a šíje, a bolesti hlavy.

Nejhorší je, že napjaté žvýkací svaly mají nepříjemný zvyk "vnuco­vat" své obtíže jinde. Mezi terapeuty se šíří názor, že mnohé z chronic­kých potíží zad vycházejí z oblasti čelistí. Slyšel jsem dokonce jednu porodní asistentku, jak nastávajícím matkáni vysvětluje: "Sevřené če­listi, sevřené pánevní dno. Jestli mi nevěříte, zkuste se vymočit se za­fatými zuby." Je na vás, jestli to chcete vyzkoušet.

49

V této knize vám ukážu, jak dosáhnout s~teč~-~ěho uklídnění v krát­kGm čase jen soustředěním se na uvolnéní obtičeje.

Dýchání

Ze všech s~nátů, které vám vaše těto poskytuje o tom, že jste vysta­veni pustošivéxnu řádění negativního stresu, ne~sritičtější, nejdůtežitěj­

ší, ale přitom nejméně nápadné jsou změny dechu.

Ze v~t, d~ uvoden~ch ts~. Dýchánf člověka vystaveného nik ví~n ns)v~ditelně~~ s při· stresu - je jedno, je-li to stres po­tom okaun~it~ výsledky přlt~s- zítivní nebo negafivní - je rychlé se ta, která je *atažena ns a ~~c~í. Jde o logictcý důsledek *mš,~ dychs~h nlnr~A~fi.

zrychleného tepu....~isrde~rií ~innosti. Naopak dech v kt~lném z~ relaxova­ném stavu mysli je pravideiný, hluboký a pomalý - pravý opak před­chozího.

2e všech dále uvedených technik vám nejvi~tetn~á a pHtom okamži- .. té výsiedky přinesou ty, l~eré jsou založeny na z~něně dýc~acích návy­ků. Věnujete-li ~m náležitou poze~most, jste na nejlepšl cesiě ke Widu.

Jin~r znarneni

Další znamení, která vám tělo dává v okamžicich stresu, jsou méně nápadná než ta, o kterých už jsem mtuvil, přesto sí však zastouží po­zornost.

Bušení srdce je pro mnohé z v~s stejně obvyWým příznakem stresu jako bolesti hlavy. Ačkoliv je ne vždy intenzivní, přece jen znamená, že není všechno, jak má být. Stejné tak žaiudeCní problémy, nespavost, impotence či snížená sexuální výkonnost, vysoký krevní ttak nebo do­konce vážné poruchy, jako náhlá srdeční stabost a infarkt, jsou neod­dískutovatetnými znaky toho, že se nedokážete jak se patri vypořádat s obtížemí a úzkostmi každoderin~o života.

Tato kniha vás naučf podobné signály chápat a využít tak, abyste se dokázali postavit jakýmkoliv problémům.

7

Znamení zvenčí

Jak se stres projewje po fyzické stránce

· Bolesti hlavy

· Žaludeční nevohwst · Bušení srdce

· ~chání na prsou · Vy~y

· Dýc.hací potíže · Průlem

· · Sn~ená sexuální výkonnost · Špatné trávení

· Nespavost

· Chronickí únava

· Návyk na drogy a alkohol · Zrythlená mluva

· ~~~

· Nechutenství

· Zepomnětlivost · Sucho v ústech

· Neschopnost se soustředit · Premrště~ré reakce

· Třes v rukou

· Studené dlaně · Roztržitost

· Skřfpání zuby

Tělesné příznaky stresu mají tendenci projevovat se ve viditelné a pozomost upoutávající formě, proto bývá snadné je odhalit a identi­fikovat. Příznaky ve sféře emocionální a ve sfére chovár5í jsou mnohem méně patmé. Ba dokonce, je-li na ně poukázáno, sužovaný jedinec obvyWe popírá, že by měly se stresem cokoliv společného.

Podívejte se, jestli je vám některý povědomý.

Rečové vzorce

Všimli jste si, jak se slova jen hrnou, když váš syn přiběhne domů a na­léhá, abyste ho pustili na kluziště se sousedovic Wuky? Nebo kdjn vám ně­kdo popis~ije bankovní loupež, které byl právě svědkem? Nebo když vám váš manžel vyčítá, že jste se včera na večírku až neviwdně věnovata jen tomu mladému herá?

I vy tak mluvíte ve chvílích, kdy jste nervózní nebo vás něco trápí. O překot chrlíte hlásky, slova a věty. Rytmus řeči se zrychluje. Pauzy mezi jednotlivými slovy se zkracují.

Některé techniky vám ukážou, jak drobným pozměněním takových přirozených a běžných reakcí ovtádnout příčinu, která je způsobí(a. Snadno nastoupíte cestu ke Widu.

Pristup k práci

Vzpomínáte si, jak vám šla práce "od ruky" posledně, když vás zase ovládl "náš stav"? Bylo těžké se soustředit; dokázati jste věnovat pozor­

50 ~ 51

nost skutečně jen bezprostředně nej­bližším záležitostem, neschopni vní­mat v širších souvislostech či delší ča­sové perspektivě.

Odpovídáte-ii běžným charakte­ristikám, hledali jste nejspíše rozptý­lení na toulkách hlubinami fantazie - všude, jen ne v lejstrech před se­bou na psacím stole. Nebo jste se pokusili dělat několik věcí najednou - s nevalným úspěchem, samozřej­rně, což jenom prohloubilo vaši po­drážděnost. I přes to, že jste potře­bovali rozptýlení, utrhovali jste se pravděpodobně nevrle na každého, kdo se vás.aivážil vyrušit.

Negativní stres často lidi ovlivňuje podivným a nelogickým způsobem.

Postoje

Není překvapením, že postoje lidí ovládaných stresem mají téměř vždy negativní znaménko. Ačkoliv zdravý

rozum říká, že negativní myšlení celou věc jen zhoršuje, obvykle ne­jste v takovém stavu, abyste se pokoušeli měnit směřování vašich myšlenek.

Výsledkem je, že se svět kolem vás halí do čím dál neprostupněj­šího závoje beznaděje a ve vás vzrůstá úzkost. A pokud se náhodou neobjeví někdo, kdo vás zachytí; klesáte stále rychleji po spirále stresu.

Děláte chyby se vzrůstající netrpělivostí. Nudíte se (nuda sama o so­bě vytváří specifický druh stresu). Nedokážete vidět sebe, své okolí, si­tuaci, ve které se nacházíte, a ty, kteří vás obklopují, jinak, než z té špatné stránky. Srovnáváte se s jinými a není to příznivé srovnání. A jste si jistí, že ostatní mají na vás stejný názor.

Se vším si děláte starosti - vyvozujete přehnané závěry z drobriostí. Trpíte utkvělými představami. Ukládáte si nesmyslné úkoly, sami si vědomi mizivé šance na úspěch. Minutu za minutou je vám hůř. Zachvacuje vás panika.

Negativní myšlení je nejničivějším vedlejším produktem negativního stresu. Naučíte-li se překonat jednu jeho složku - na konci této knihy už to budete umět - pak dokážete překonat také všechny ostatní.

Reakce na stres /.

. Svalová nečinnost Hormony půšobící úzkost zůstávají v organismu

/ Napětí a tíseň vzrůstá

Děláte chyby \

. Začíná se vytvářet negativní postoj \

Netrpělivost

I Dlouhodobé tyzické Neopodstatněné obavy a emocionální následky ­

1 Utkvělé představy Pocitů úzkosti přibývá Máte strach

\ / Negativní postoj se prohlubuje

~/ ~ Kruh se uzavírá ~

Vaše návyky

Je negativní stres příčinou škodlivých návyků?

Zeptejte se nějakého kuřáka a ztratíte veškeré pochyby. "Když jsem nervózní, sahám po cigaretě." Ergo, stres podporuje kouření. Opačný postup přesněji vystihuje skutečnost: špatný návyk vyvolá­

vá negativní stres. Čím více kouříte (abychom rozvinuli analogii), tím zřetelnější váš stres bude. Čím náruživěji se oddáváte své.závislosti, tím více trpíte výčitkami svědomí.

53

(Jístě; názory na to, co je a není škodlivé, se mohou lišit. Kuřáci ur­čitě naieznou útéchu v tom, když ted řeknu, že ne všichní jsou obétí svého návyku a z něj odvozeného stresu. Bohužel, kdybyste patrili do této kategorie, nebylo by vám zapotřebí mé knihy...)

"Špatné" návyky obětí stresu budete jísté znát. V extrémních přípa­dech pripalují jednu cigaretu od dnshé, pijí tolik kávy, že máte obavy o jejich zdravotní stav,' přitahuje je alkohol a často se rieobejdou bez sedatív a prášků na spaní.

Podívejte se jim na prsty: nervózně se cukají a pohrávají si s tužkou, bubnují v napjatých okamžicích na desku stolu. Podfvejte se na čelo pokryté vráskami a sevřené čelisti.

Rád bych vám sh'bil, že vás tato kniha odnaučí kouřit a pít alkohol. Není to bohužel pravda. Co však dokáže, je naučít vás přijímat nové návyky. Dynamícké a pozitivní, které kiadně ovlivnf celý váš žívot a přinesou klíd. Ty vám dají sílu zbavit se zlozv,rků, které jsou vám na obt~ž.

54

8

Příčiný stresu

Vlivy str!r~su nn ~rašs chwásrí

·P t ·N t

· ~ s p8ficl~k~ o'éi' t ~ ~ ~~ ~~u

. p~

· Natfúa~t ~ dtech

w ss~ustředit .P

· N~ Posta~e

· Pocbt, iíe ae ~ n~Co skr~é­~v~ro ~

Definov~st symptomy negativního stresu je poměrr~'snadné, nebof mnohé z jeho vně~ích projevů lehce odhalíte u sebe i druhýGh. Defi­novat příčiny stre~ je nesrovnatelně obY~žnější

Přečetl ~m nespočet knih zabý­vajících se tímto tématem. Téméř všechny si činily nárok na to, že prá­vé ony odhalily zásadní p~íčirry kaž­dodenních úzkost4 a tísní; odl7alené důvody pokrývají ~írc~ko~s oblast od hěžných (nedostatgk asertivityi až Po exotické (přemfra pozitivních iontů v atmosféře).

Pokud byste se obtěžovalí pečlivý­m šrovnávánim, zjistilí byste, že se auto~i snad až přílíš často opírají o jístou Škcílu žiuotních situací, dilo dvou známých amerických psychiat­rů doktoru Holmese a Raheho. Je­jích index stresu vám nabízí číselné

.

stresové Iwefícienty běžr~~ch nešt~stí, která vás mohóu potkat - napi~­k3ad úmrtí manžela či manželky je vycísieno hodnotou 140, zattmeo Vánoce mari pouhých 12.

Kdyby jen bylo tak snad~ přev~st t~še problémy do vzorcu a rovnic! Jakou hodnotu byste p~ctélilí žár~ r~ rnilenku? Nebo vyhazovu? Nebo pocitům osamělosti a neobhbec~i? 8yly by obavy z ne~~a­ností na žebříčku výše nebo níže než Vánoce? A záleží na tom vůbec?

55

Velká většina těch, kdo trpí následky stresu a napětí, nebude schopna najít pro své úzkosti konkrétní a přesně specifikovaný důvod. Ačkoliv se na ně nevztahuje žádná z příčin zmíněných u Holmese a Raheho nebo vůbec žádná vymezitelná příčina, na jejich stavu to nic nemění.

Je nesrovnatelně lepší, víte-li, odkud váš stres pramení - zda je na vině pánovitý a bezcitný šéf, nezaplacené telefonní účty nebo do­pravní zácpa právě ve chvíli, kdy

Častou příčinou stresu je možný obchodní partner již netrpěli­vnitřní konflikt jedince. Nej- vě přešlapuje na místě smluvené častějši jeho podoby jsou: tou- schůzky - to, že znáte příčinu, vám

- ha po sblíž~í versus touha po umožňuje něco s ní dělat.

samotě; touha po nezávislosH ~ucítím více s těmi, kteří neznají versus potřeba záviset; soutě­

živost versus snaha spolupra· důVOd sVýCh l.likOstl.

covat; touha chovat se impul- A taková j2 drtivá většina. Lidé, zivně versus společenské kteří vám řeknou, že jejich strachy konvence. a obavy nemají žádnou konkrétní

podobu - že prostě jen pocitují úz­kosti a nervozitu bez potuchy o tom; kde se ten pocit vzal. Prostě tu najednou byl.

Spadáte-li do této kategorie, podívejme se na to, jestli vám nedoká­žeme pomoci už .jen tím, že odhalíme kořeny vašeho "neurčitého" a "mlhavého" pocitu stresu.

Kořeňy veškerého stresu

Všechny stresující faktory bez rozdílu spadají do jedné ze tří katego­rií: fyzicRé, psychologické (emocionální) a spojené s životním stylem (behaviorální).

Fyzické se pohybují v široké škále od nemocí a násilí po vnější život­ní podmínky, jako jsou extrémní mrazy, tvrdá postel či hluční sousedé. Faktory podmíněné životním stylem (které v podstatě nejsou ničím jiným než kombinací faktorů fyzických a emocionálních) sahají od vy­čerpávajíc~o povolání a nedostatku spánku po drogovou a alkoholo­vou závislost. Emocionální stresory mají původ ve vaší mysli a předsta­vují rozsáhlou sbírku potouchlých a rafinovaných mučidel.

56

Uvedu nyní některé z nejběžnějších příčin úzkostí a stresů. Vaší po­zornosti jistě neujde, že uvádím pouze příčiny psychologické, nebot stres je obvykle důsledkem něčeho, co se děje ve vaší hlavě, a ne toho, co potkalo vaši tělesnou schránku.

Později v Bezprostředním klidu najdete, jak se díky pochopení svého stavu těmto příčinám vyhnout a tak dosáhnout klidu, kdykoliv si to budete přát.

Úzkost

Ačkoliv úzkost je spíše "následkem" než "příčinou", stojí za bližší přezkoumání. Úzkost je vždy spojena se znepokojením týkajícím se času nebo, přesněji řečeno, budouc­

nosti. Jde-li o budoucnost blízkou ­

řekněme nejbližších třicet minut - Stres je obvykle důsledkem nebo vzdálenou, nehraje roli; faktem neceho, co se děje ve vaší hta­vě a ne toho co potkalo vaši

zůstává že jde o obavy založené na tělesnou schránku. Často také abstraktních představách, čili na ně- vychází z kon~liktu, který pri­čem, co neexistuje. Naše úsilí dodat v~ přoživ~te, ač si ho vůbec budoucímu alespoň přídech reálnos- nejste vědomi.

ti (projevuje se už ve volbě slov jako

"dohledná" či "předvídatelná" budoucnost) a zárczveň s ním zacházet jako s něčím ovladatelným a ovlivnitelným, je nevyčerpatelným zdro­jem úzkosti.

Pocity viny

Spadají všeobecně do dvou kategorií.

a) Pocity viny založené na tom, co si šami o sobě myslíte - mohotx souviset s vaší povahou, s postoji, jaké zaujímáte, s tírn, co jste udě­lali a co jste chtěli udělat, nebo prostě s těmi povahovými rysy, o kterých vás výchova a společnost přesvědčily, že jsou špatné či alespóň nezajímavé a fádní. .

b) Pocity viny vnucené vám jinými lidmi - druzí se často snaží 'vyvolát ve vás pocit provinilosti tím, že vás činí zodpovědnými za svou špat­

57

,.

nou náladu - jedná se obvykte o výčitky typu: "Určitě jsi dnes ne­musel zůstávat v práci tak dlouho; Jak jsi jen mohl utratit tolik pe­něz..." apod.

At už jste je vyvolali vy sami nebo druzí, pocity viny předstawjí jed­nu z nejzávažněj~ích příčín stresu.

I.hLlty Bez ohledu na to, zda si je stanovíte sami, nebo vám je vnutí jiní,

pokaždé si zahráváte s ohném. Podívejte se na kterékolív zaměstnání, ve kterém člověku tlačf čas nůž na krk, nebo na ty ze svých známých, kteří si zas a znovu ukládají nesplnítelné termíny, a najdete semeniště se stresem spojených probiémů. Diivod by mél být zřejmý: s krátícím se c~.asem vzrustá napétí.

Nuda Je nuda příčinou: ~ d~~em stresu?

Jistě vás potěší, ~e na tom nesejde, prbto~e s ní v každém pripadě ; budete muset néco udélat, chcete-li zbavit svůj žfvat násieďkii stresu. Také vás jistě potě~í uji~tění, že překonat nudu je snadnéjší, než pře- : konat kterýkolív jfný negaiivní faktor. ~

Ješitnost "Ale já nejsem ješitr~ý," protestujete možná. Snad ne. Ale stres ob­

vykle nevychází z toho, co si o sobě myslíme my samí, ale z toho, o čem se domníváme, že si o nás Vl'~ stnewvých aikuací Ize ne- myslí druzf.

utralízovat třcml způsoby: Jak nep'ř'sjemné dokáže b~ zjišté­dok~izat pi~dvídyt t~icov~ ~i- ní, že vás ostatnf považujf za hrubiá­tusu a j:~lch následky; dv- ~, nepQctfuce nebo naívku? Kolik tcázat st naá iei~ v~~em

ndržet ji~tou icontrolu; mocí znepokojení ve vás zanechá obvině­se alespoň částečné :poleh- ní z toho, že jste špatná matka, ne­nout na psychkkou podporu g~hQpný pracovník, nespolehlivý

pi~tei nebo podvodník?

~t1Ž21(jQStlVOS~

Jde často ruku v ruce s termíny a lhůtami. Jste rozhodnuti dosáh­nout svého a neznáte omluvu, nedosáhnete-li cíle ve Ihůtě, kterou jste sí sami stanovilí.

Touha dosíci toho či onoho nemusí být sama o sobě ještě stresup­cím faktorem; pro některé představuje taková výzva osvěžení a př~iv životních sil. Pokud jsou však vaše sny pň'liš vágní - "chci být bohatý", "ct~ být mocný", "chci být slavný" - nesplnitelné nebo nedosažitelné v limitu, který jste si stanovili, musíte počítat s neuspokojením a tísni­vými pocity.

Frustrace

Cestou na důležíté obchodní jednání uváznete v dopravní zácpě, za­seknete se ve výtahu, nejnudnéjší člověk na světě vás zatlačí do kouta a moří svými řečmi, snažíte se navléknout nit do jehly s úplně nevidí­telným ouškem, čeká vás křížový výsl~ech v kanceiáii vedouc~o oddé­lení - to jsou drobné nesnáze kažclodenního života, pro mnohé z nás jsou to však zážitky vrcholně fnastrující.

Fnútrovanost vede k negativnímu stresu.

A naopak, čím vyšší je vaše hiadina stresu, tím náachyinější jste pro­padat fmstra~ím. Poradte sí s jedním, dmhé se vyřeší samo.

Strach

Patri rr~zi stresovýrmi fakiory k nejničivéjším. Máte sfirach, že se váš milenec schází s jinou ženou. Bojíte se, že vás berní úřad připraví o postední.haléř. Třesete se, že se náhodná poznámka, kterou jste utrousili p~ obědě, donese až k šé#ovi. l~sí vás možnost, že necítel­nost v záležitostech ekok~gíe brzy z~í zánik celé planety.

Téméř vždy se obáváte něčeho, co se dosud nestalo a pravdépo­dobně se ani nikdy nestane. Máte strach z toho, co by se móhló stát. Ve vyhrocených případech si ani nejste jísti pričinou takového stra­chu - víte jen, že vám není lehko u srdce z pocitu, že by se mohio cosi přihodit.

58 ~ 59

Pokud se vaše myšlenky pohybují po tak absurdních drahách, mů­žete se divit tomu, že jste ve stresu?

Žádostivost

Sečtete-li lakotu a závist se ž~lostivostí, dostanete pustošivé - i když snad pro přihlížející zábavné - trio negativních stresových faktorů.

Pro mnohé je žádostivost silným hnacím motorem. Dokáže oslepit a zbavit soudnosti i jinak rozumné jedince, kteří se pak mění v necitel­né a sebedestruktivní pošetilce. Navíc je, stejně jako v případě ctižádos­tivosti, častým průvodcem žádostivosti vysoká míra očekávání (příčina stresu), která může vést k frustracím (další příčina stresu), není-li napl­něna.

60 r'

9

Přédpoklady klidu

• pohodlí

• čerstvý vzduch

• stimulantům se vyhnout (cigrety, káva, rádio, televize, alkohol…)

• ticho

• motivace

Předpoklady pro dosažení klidu

' Pohodlí ,

Příjemné okolí, pohodlný oděu a po(oha těla vám snadno a rychle umožní dosáhnout pocitu uuolnění. Ideální je: teplé místo, židle či křeslo s rouným opěradlem, uolné šaty a žádné boty.

Vzduch

Čerstuý uzduch se spolehliuě postará o odstranění nemalé- ho podílu stísněných pocitú ve chuílích stresu. Procházka u parku vám prospěje víc nežli náual u pokladnv biografu; žid- le u oteuřeného okna vyhouí lépe nežli židle uklíněná mezi duě stě jiných

. Vyloučeni stimulujících faktorů

Zabraňuje předráždění neruouého svstému.

Stres uám čas- to namlouvá, že některé stimulantv jsou pro uás nutným předpokladem relaxace-ale kdo b~ věřil stresu? Ticho (nebo pocit ticha) je mohutnou protiváhou stresů a úzkostí. Vyžadují je téměř ušechnv retaxační a meditační techniky. Kdykoliu to bude možné, hledejte klid u tichu.

Motivace

Motivace je to nejdůležitější. Nelze spoléhat na to, že tech- niky a náuody udělají ušechno za uás. Jedinou cestou k oprau- douému klidu je přeuzít zodpouědnost za sebe sama a u~dat se za suým cílem.

66

Namísto šálku kávy vypijte sklenici vody nebo bylinkové­ho čaje. Namísto cigarety pro­cvte některou z uklidňuJících technik. Nepouštějte rádio ani televizi, raději vychutnávejte ticho. Místo toho, abyste se vrhli k nejbližší diskutující skupince, vyjděte raďěji na pár minut ven a urovnejte si myšlenky.

Pro člověka sužovaného stresy, obavami a úzkostmi se může dosa­žení klidu stát nejvytouženějším, avšak zároveň stále unikajícím cílem. Ve chvn největší nouze se klid stává jakýmsi prchavým a nepolapitel­ným ideálem. Pokusy o jeho dosa­

žení-jen dodávají na intenzitě pocitu N~ísto šálku kávy vypijte frustrace a jitri utrpení. sklenici vody nebo bylinkové­Přesto je dosažení klidu poměmé ho ~aje. Namisto cisarety pro­

snadnou záležitostí - víte-li, jak na to. ~e ~~~ z uklidňuJících Vzpomínejte na chvíle ve svém teW Nepouštějte rádio ani životě; kdy jste byli naprosto klidní televizi raději vychutnávejte

ticho. Místo toho, abyste se a spokojení. Co jste tehdy dělali? vrhli k nejbližši diskutujicí Co se dělo ve vašem okolí? Na co skupince, vyjděte raďěji na jste tenkrát mysleli? P;r minut ven a urovnejte si

Všechny takové okamžiky klidu m~~y' mají bez výjimky společné tyto prů­

vodní znaky: kyslík, ležémí pohodlí a ignorování stimulantů. Přidáte-li jeden navíc, dostatečnou motivaci, získáte účinnou zbraň (stejně jako příhodný akronym) pro boj proti stresu.

Takové jsou předpoklady klidu.

Pohodlí

Jednou z největších a zároveň také nejčastěji přehlížeriých překá­žek na cestě k relaxaci a klidu je tělesné nepohodlí: nevhodná teplota,

61