Wilson 272 – 273

Jiná tvář

Vyfotit se se zpitvořeným obličejem a kdykoliv se tomu zasmát

No tak, přiznejte si to: berete sami sebe příliš vážně.

Nemusíte panikařit: tento stav je zcela obvyklý pro většinu "trpite­lů" a je to typický priznak behaviorálního typu A. Rozkazovat si "ne­ber sám sebe tak vážně" nemá smysl, protože takový př'kaz je sám o sobě vážný až až.

Před mnoha lety jsem navštívil kurz, který se jmenoval Šaškování. deho účelem bylo osvobodit lidi od okázalosti a vážnosti, naučit je no­vému, žertovnému pohledu na svět. Metoda byla značně přímočará: naučili vás namalovat si klaunský obličej; obléci se jako klaun a pak od vás očekávali, že se budete chovat jako klaun. Kupodivu to fungovalo bez jediného zádrhele. Účastníci kurzu si osvojili celou řadu dovednos­tí, d~cy nimž se osvobodili od pocitů vlastní důležitosti, dokázali se uvol­nit a být spokojeni sami se sebou.

Nabízím vám ještě jednodušší cestu.

Zavřete se do jedné z těch expresních fotokabin. Ujistěte se, že ni­kdo není nablízku, a zatáhněte závěs. Vhodte mince. Zhluboka se na­dechněte.

Ted zkuste nasadit ten nejsměšnější a nejpitvomější výraz, jakého jste schopni. Nebojte se, tady se nemůžete ztrapnit - zajděte až k to­mu nejšílenějšímu představitelnému extrému. Dělejte cokoli. Popusfte si uzdu. Pokuste se zesměšnit.

Nyní máte čtyři fotografie, které dokážou bezprostředně změnit váš pohled na sebe sama. Pokud se přistihnete, že se cítíte zbytečně vážně (to znamená, když budete napjatý, ve stresu a budete mít pocit, že na ramenou nesete tíhu celého světa), jednoduše vytáhněte tyto fotogra­fie, směšné obličeje udělají zbytek.

Jestli jste opravdu vážný a seriózní člověk, řeknete pravděpodobně, že něco takového by na vás nepůsobilo. Mýlíte se, právě na vás to za­působí úplně nejlíp.

Vážně.

Procházka pro klid

Ach, jak rádi přehlížíme samozřejmosh. Co to je, k čemu máte sklon, když vaše nervozita dosáhne vrcholu, když se kolem hroutí svět, když vám srdce bije jak o závod a vy máte pocit, že už to nevydržíte ani minutu? Začnete před~ázet z místa na místo.

Může vaše podvědomí vědět něco, co neví vaše vědomí? Samozřej­mě. Ví, že chůze je jedním ze skvělých přírodních protijedů na stres, bezpečný způsob, jak vyčistit tělo od "stresových chemikálií", které se vytváří v nám známých situacích "útok a útěk".

Proto jsem bezmezným obhájcem a zastáncem této činnosti.

Když cítíte, že hladina stresu stoupá, nechte všeho a jdQte se projít. Když vzroste hladina nervozity, odejděte od ní. Když vás problémy do­stanou na kolena, vstaňte a "vychodte" je.

Projděte se kolem bloku, nebo ještě lépe parkem. Jděte vzpřímení, s hlavou zdviženou, ramena dozadu. Představte sí, že jste vyšší než ve skutečnosti. Dívejte se lidem do očí, ale ne vyzývavě nebo pyšně.

Udělejte si třicetiminutovou procházku. Nebo raději hodinovou. Svižně, až se vám zrychlí pulz a zpotí čelo.

Jste-li ochotni obětovat čas, neexistuje lepší cvičení proti stresu a pro celkový dobrý pocit.

Procházka pro kl~d

· Vždy, když se cítíte pod tlakem a trpíte neruozitou, uyjdě­te si do ulic.

· Jděte suižně - ramena dozadu, hJauu uzhúru. ~

· P'redstaute si, že jste vyšší než ue skutečnosti. Díuejte se f idem do očí.

· Nezastaute se, dokud se uám nezrychlí puiz a nezpotí čelo.

272 ~ 273