JOGA OBECNĚ, skupina Lymfom, Vinohrady, 28.3.07
Jóga je prastaré indické umění léčit, neboli věda o zdravém způsobu života. Zaměřuje se především na prevenci, zlepšování a udržování zdraví. Snaží přispět k vytvoření podmínek za kterých je tělo schopno dosáhnout vlastním úsilím dokonalého obnovení duševní i tělesné rovnováhy. Při tom upřednostňuje ovlivňování psychiky. Pohlíží na člověka jako na integrovaný celek a považuje tělo a mysl za jedno, což významně přispívá i ke zlepšení výsledků klasických léčebných metod, které věnují pozornost téměř výlučně viditelným projevům chorobných změn, a podstatně méně příčinám a jevům průvodním.
Jóga obsahuje morální zásady, fyzická, dechová a psychická cvičení, čistící procedury, ale i návody na správné stravování. Z jógy vycházejí i zdravotní cvičení propracovaná v minulém století například Feldenkraisem, Pilatesem, Alexanrem…. ale i zdravotní a rehabilitační cvičení a veškerá cvičení pro odstraňování bolestí zad zpracovaná nás profesorem Jandou a jeho žáky jako byli Levit, Mojžíšová, Kabelíková, Vávrová a další.
Jóga se opírá o princip oběti, jógin se musí vzdát všech sobeckých vztahů k předmětům světa, musí dokonale ovládnout své tělo a jeho funkce, své jednání, pudy, emoce i myšlení, a posléze se vzdát i své vlastní individuální existence.
V průběhu času vznikaly nejrozmanitější školy ,vzájemněš se doplňují a nejsou vždy přesně odlišovány Napň'klad
Karmajóga má ovládnout ,jednáni, aby bylo dosaženo osvobození - mókša. Zabývá se sobectvím a postupně je likviduje, vychází z karmanového zákona o odplatě činů
Džňánajóga vede k vzdání se vlastní individuální existence tím, že analytickým myšlenkový'm rozborem se jógin dobere poznání její neskutečnosti. Zabývá se rozumovou stránkou člověka, staví do popředí poznání a intelekt.
Bhaktijóga objetuje všechny emoce tvůrci a pánu vesmíru, promítnutému do libovolně zvolené představy- osobního boha. Je cestou oddanosti a lásky k osobnímu Bohu – dle bhaktijogínů je to nejrychlejší a nejjistější cesta jak dosáhnout SAMÁDHÍ
Rádžajóga vede k ovládnutí mysli. kráčí královskou cestou a pojímá do sebe různorodé aspekty ostatních škol.
Hathajóga cílí k ovládnuti těla a jeho fyziologických pochodů. , Na Západě nejvíce známý systém, se soustřeďuje na tělesná cvičení.
Annajóga se zabývá stravou, dietami, léčivými rostlinami.
Lunární jóga, powerjóga, akujóga, yajengarova jóga, oční jóga
„yama“ obsahují jistá pravidla pro sociální chování
l. Ahimsá: zdrženlivost od jakékoliv myšlenky nebo přání uškodit druhé osobě
2.Satyam: pravdomluvnost
3.Asteyam: vyloučení nadměrné a nepřiměřené snahy po kariéře
4.Brahmačarya zdrženlivost, nejen sexuální, přejídání
5.Aparigraha: nekradení - zanechání snahy po zvětšování vlastního majetku či vlastnictví a snahy po zmocnění se majetku či vlastnictví druhých osob.
„niyama“jsou paravidla pro provádění osobní mentální hygieny
l.Šaúcam: čistota těla i mysli,
2.Šantosah: spokojenost;
3.Tapas: sebekázeň a prostota (taková, která neovlivní vlastní zdraví)
4. Svádhyáyah: duševní činnost, která napomáhá k seberealizaci; 5.Išvarapranidhánam: dobrovolné podřízení se objektivním zákonům
Cílem jógy není získání dovedností ani mohutné síly, ale dosažení harmonie všech částí lidské osobnosti. Při cvičení by si měl určovat každý sám dle svých pocitů a možností jak počet opakování tak i rozsah pohybu. Na konci cvičení by se měl cítit každý uvolněný, klidný, vnitřně vyrovnaný a odpočatý – nikoliv unavený.
Z uvedeného je zřejmé, že jóga je psycho-fyzicko-hygienický systém, který lze doporučit lidem všech věkových kategorií jako zdravotní prevenci pro zajištění a udržování dobrého zdravotního stavu.
PRAKTICKÁ ČÁST
čistící procedury
PROTAŽENÍ
PEŘÍČKA
ROZCVIČKA, (PAŽE, NOHY, PÁEŘ)
KRÁTKÉ TEORETICKÉ POVÍDÁNÍ
DECH DO BŘICHA, HRUDI, POD KLÍČKY - NÁCVIK + ÁÁÁÓÓÓÓMMM
U nás se z jógy nejčastěji praktikují fysická a dechová cvičení. Většina lidí přichází do cvičení s cílem zlepšení svého zdravotního stavu. Fyzická jógová cvičení lze rozdělit na přípravná a ásany. Až na některé náročnější ásany (určené pro pokročilé cvičence) se v dnešních kursech aplikují jednoduché cviky, které jsou zvládnutelné prakticky všemi příchozími, ale ne vždy v prvé hodině. Je totiž bezpodmínečně nutné při cvičení dodržovat hlavní zásadu a to, že každý se soustřeďuje na pocity svého těla a nesnaží se hned na začátku dosáhnout konečné polohy. Cvičí jen do takové polohy, kterou mu umožňuje ohebnost jeho kloubů a protažení svalů a jen do stádia příjemného pobolívání – žádné přepínání. Pouze pravidelné opakované cviční vede k postupnému odstraňování chorobných bolestivých stavů, ke zlepšené pohyblivosti a k celkovému zlepšení zdravotního stavu. Správné jógové cvičení vyvolává v těle příjemné pocity, po cvičení se necítíme unaveni, ale naopak celkově fyzicky i psychicky uvolněni a osvěženi.
Z hlediska prevence platí „co se v organizmu neužívá to pomalu atrofuje, odumírá a mizí“ a na to doplácí moderní člověk se svojí snahou o maximální pohodlí. Jóga tento nedostatek napravuje tím, že citlivě zaměstnává svaly a celé svalové skupiny i orgány, které v běžném životě používáme málo nebo vůbec ne.
Je-li někdo v silném nervovém napětí, je přepjat – přetažen – ve stresu, dochází reflexně k trvalému napětí určitých svalových skupin. Ke každému takovému zbytečnému napětí svalů je třeba energie, která pro nás představuje zbytečnou energetickou ztrátu, nemístné plýtvání životní energie a snížení tolik potřebné imunity. Takový člověk se nemůže uklidnit ani tehdy, když se pokusí relaxovat, nebo spát. Navenek se to projevuje například zdvižením ramen, svíráním pěstí nebo čelistí, stažením hrudníku – břicha, což může mít za následek bolesti hlavy, zad, pobolívání u srdce, svírání kolem žaludku až zvracení, žaludeční vředy a další.
Zvýšené nervové napětí vytváří negativní mentální stav, který pak působí na tělesnou schránku vyvíjí se dočasné nebo i trvalé zdravotní problémy. Jógová cvičení ovlivňují mentální stav člověka tím, že optimalizují svalová napětí a v průběhu cvičení aplikují krátké relaxace.
Různá tělesná cvičení, rychlá chůze, hry a gymnastika … ovlivňují sice automaticky jednotlivé svalové skupiny i napínací reflexy, avšak především se zaměřují na pohyby končetinami, t.j. rukama a nohama, kdežto pohyby trupu bývají podružné.
Zdraví a dobrá pohyblivost závisí však více na stavu páteře, napětí páteřních hlubokých svalů a správné funkci vnitřních orgánů, než na stavu svalstva končetin. V józe se racionálním a cílevědomým způsobem ovlivňují nejen klouby a svaly končetin, ale i vnitřní orgány a především celá páteř. Vnitřní orgány aktivujeme ve statických polohách a páteř se procvičuje jako řetězec obratlů a svalových prvků mezi nimi (meziobratlové destičky a kloubová spojení), a každá část se koncentrovaně a systematicky natahuje ohýbá a protáčí.
Celkový efekt cvičení jógy nespočívá v nárůstu svalové hmoty, což bývá cílem u mnohých tělesných cvičení zejména v posilovnách. Aby se nadměrně vyvinuté svaly udržely v činnosti mohou být i přítěží (zejména když organismus stárne), odčerpávají totiž energii a výživu potřebnou pro důležité orgány.
Jako jeden z mála systémů tělesných cvičení aktivuje jóga jednotlivé tělesné orgány a cíleně působí i na činnost žláz s vnitřní sekrecí, na krevní i mízní oběh a v neposlední řadě odstraňuje bloky na čínských energetických drahách a přispívá tak k rovnoměrné cirkulaci životní energie.
Zvláštní důraz se klade v józe na dýchání. I když si to mnozí nechtějí přiznat, dýchá většina lidí nesprávně, jejich dech je krátký – mělký a žijí prakticky v trvalém nedostatku kyslíku jsou jakoby trvale přidušeni. Jóga učí plnému jógovému dechu, při kterém se do dýchání zapojují všechny hlavní i pomocné dýchací svaly od pánevního dna přes svaly břišní, hrudní až k oblasti klíčních kostí.
Aktivita svalů pánevního dna při dýchání a při jeho dalším cíleném procvičování má mimořádný význam. Pánevní dno je podporou břišních útrob – ochabnutí svalů pánevního dna vede k poklesu břišních orgánů, bránice (to zvyšuje objem reziduálního vzduchu), pánevních orgánů (u žen k poklesu ženských orgánů s následnými operacemi, problémům ve vyšších stádiích těhotenství a ve stáří k inkontinenci). Pánevní dno má jako podpěra útrob větší význam, než se původně soudilo.
Při jógovém dýchání nejde jen o zásobení kyslíkem a vyplavování kysličníku uhličitého, nýbrž i o vytvoření jisté úrovně koncentrace kysličníku uhličitého, což snižuje překyselení organizmu. Jógovým dýcháním dále po určitou dobu ovlivňujeme vnitroplicní, vnitrohrudní a vnitrobřišní tlak, což mění prokrvení jednotlivých vnitřních orgánů, normalizuje jejich činnost a aktivuje i činnost některých žláz s vnitřní sekrecí. Například podtlak v břišní dutině, vyvolaný těmito dechovými cvičeními, může vést ke stimulaci korové vrstvy nadledvinek, takže produkuje více hormonu.
Svůj význam má i procvičování různých dechových rytmů a specielních jógových způsobů dýchání - pránájáma. Při tom dochází mimo jiné i k ovlivňování dechového centra, které má na organismus budivý vliv (v tom spočívá význam zívání po probuzení ze spánku), mění úroveň bdělosti. Nádech zvyšuje napětí kosterního svalstva, cévního a dalších systémů.
Součástí jógy jsou i speciální čistící metody o kterých se na kursech můžeme dozvědět, ale provádět bychom je měli potom pravidelně doma sami. Jedná se například o čištění jazyka a čištěni nosu, které by se měli stát součástí pravidelné ranní hygieny jako čištění zubů. Patří sem ale i trochu náročnější procedury jako je proplachování žaludku a pročišťování celého zažívacího traktu (od úst přes hltan, žaludek, dvanácterník , tenké až po tlusté střevo), které je vhodné provádět 2 až 4x za rok.
Měli by to být životní zásady, přijaté po pečlivém promyšlení a s přesvědčení o jejich správnosti i realizovatelnosti.
Člověk stále vede intenzivní boj se svými pudy a vývoj je spojen s nejistotou a ta může vyvolávat obavy. Jóga si klade za cíl osvobození od strachu a Bhagavadgíta tom to považuje za nejdůležitější z hlediska dosažení štěstí.
akujóga201
Akujoga je účinná liečebná metóda na posilnenie nervového systému. Telesnými polohami, pósobením na akupresúrové body, pohybmi, tlakmi, pretahovaním, dýchaním a relaxáciou sa priamo posilňujú nevy. Akujogou sa uvolňujú napátia do hlbky, regeneruje sa celý organizmus. Tým, že kladie dóraz na chrbticu, stáva sa ideálnou metódou na vypestovanie silnej a vyváženej nervovej sústavy.
Lunární jóga
Jóga přesahuje jednotu těla, mysli a duše - znamená i propojenost s přírodou, vesmírem. Nic se nezrodíjen tak z ničeho;jsme neustále zasazeni do společenství - nejen lidí, ale také jiných živých bytostí a rovněž i tak říkajícího neživého světa Na tohle všechno se v józe dbá a pamatuje, to všechno se začleňuje.