Meditace , praktické pokyny k řízené, vedené meditaci, čtení, Dahlke
Meditace vedení, řízené, DAHLKE: Cesty do vlastního nitra, original
Jednotlivé meditace dodržují alespoň zpočátku určitou posloupnost a zavádějí postupně různé důležité elementy, od průvodkyně duše až k hledání vhodného nitřního meditačního pole. Postupem času přestává být pořadí tak důležité počáteční meditace lze použít kdykoli mimo řadu, učiníme-li některé drobnéú pravy
Jsou-li mluvené texty napsané, mohou působit poněkud podivně, a navíc byla v tomto případě brána hlediska gramatiky v úvahu až po hledisku účelu.
Texty jsou průběžně uvedeny většinou bez teček a s mnoha čárkami, protože by měly být přednášeny plynule a bez velkých přestávek. Na druhé straně je velmi důležité mluvit pomalu, abychom meditující příliš nedráždili. Přetížení intelektu je sice naplánováno, ale nemělo by se tak stát prostřednictvím rychlosti. Nejlepší je, odříkávat texty s ohledem a pohledem upřeným na meditující, a to ze dvou důvodů. Dokud se na ně díváme, těžko upadneme do normálního, příliš rychlého čtení a většinou je také možno odečíst z výrazu obličeje, jestli se meditující opravdu poddávají uvolnění. Pauzy jsou v textu naznačeny pomlčkami, krátké jednou - a dvěma - - , poněkud delší třemi pomlčkami - - - , velmi dlouhé jsou vyjádřeny časovým údajem ohraniáeným dvěma pomlčkami - 1 minuta -.
Podtržené pasáže naproti tomu znamenajj, že tato část věty patří k minulé i k právě začínající větě.
Zvětšené písmo naznačuje, že tato slova by měla být zdůrazněna, a tím by jim mělo být dáno na cestu ještě druhé poselství. Když se jeví smysluplné, aby určitá věta zůstala otevřená a měla možnost vyznít, a tím byla meditujícímu ponechána možnost ji dále dotvořit, je to naznačeno několika tečkami...
Oslovení v textech je formálně drženo v rovině tykání, protože je to nejčastěji užívanou formou. Meditace se ale dají bez problémů převést do formy vykání, pro všechny případy, kdy se jedná o lidi, se kterými bychom si i tak běžně netykali. Náhlý přechod na nezvyklé tykání při meditaci se neosvědčuje, protože opět svádí intelekt k vlastním úvahám a přemýšlení. Intelekt by neměl být podněcován, ale naopak rozptylován; nikoli však způsobem, který by jej udržoval v jeho obvyklém myšlenkovém rámci. Meditující by neměli být neobvyklým oslovením sváděni k přemýšlení o svém vztahu k mluvčímu.
Meditující by měl být respektován a nemělo by se mu dostat dětinského zacházení, jak se často stává malým dětem. Toto nebezpečí je reálné, protože meditace směřuje k ženskému pólu skutečnosti, který lze přiřadit měsíčnímu principu, k němuž patří i dětskost. Ani tehdy, když se v hlubokém uvolnění objeví ve výrazu meditujícího něco dětského, nelze sklouznout do sladkého nebo naivního tónu mluvy; tím by meditace na jedné straně začala znít vyumělkovaně, na druhé straně by to opět probudilo intelekt, který chceme naopak svést k tomu, aby byl nepozorný, vypnul. Způsob mluvy by měl být jemný a procítěný, ale ne přeslazený a přehnaně svatý.
!
58 CESTY DO VLASTNÍHO NITRA - VEDENÉ MEDITACE NA CESTĚ K SOBĚ
Meditující, kteří v hlubokém uvolnění reagují mnohem citlivěji a intuitivněji, by za tím mohli vyčíst pokus o svatouškovství, a to doposud vždy spíše škodilo prospěšnému vývoji ke světlosti resp. svatosti.
Celkově vycházejí uvedené meditace z toho, že meditující leží, což je pro začátek jistě pohodlnější, a tím i lepší řešení. Jak již bylo řečeno, je později možno, a dokonce doporučováno, meditovat vsedě se vzpřímenou horní polovinou těla.
K navození stavu uvolnění jsou vědomě používány pokaždé odlišné nebo obměněné postupy, které dávají meditujícímu možnost vybrat si tu metodu, jež mu nejlépe vyhovuje. Jakmile se ji podaří nalézt, vyplatí se zůstat nadále u tohoto jednoho textu, protože se uvolňovací efekt každým dalším cvičením většinou ještě dodatečně prohlubuje. Navíc se začnou vytvářet podmíněné reflexy, které výrazně ulehčí cestu do hlubin. I tehdy, jsou-li meditace mluveny volně spatra, doporučuje se alespoň zpočátku zůstat u toho postupu, který umožňuje nejlepší pokrok.
Úvodní pasáže jsou běžným odstavcem odděleny oď vlastního tematického textu, takže mohou být lehce zaměněny za jiné. V průběhu meditace by na tomto místě - ani na žádném jiném - nemělo dojít k přerušení, a proto je odstavec umístěn uprostřed věty. Doporučuje se raději si tato místa přechodu předem nacvičit, aby opravdu nedocházelo k přerušení a zlomům.
Podmíněné reflexy se vytváří lehce a stále, a proto je smysluplné jich v tomto rámci využívat. My lidé reagujeme podstatně víc, než je nám milo, na programy. Podobně jako Pavlovovi psi, kteří slyšeli vždy při krmení zvonění zvonku, až posléze asociovali zvuk zvonku s krmením, máme i my sklon k tomu uvádět věci velmi rychle do vnitřních souvislostí. Již při zvuku zvonku se psům sbíhají sliny v hubě, a podobně mohou poznenáhlu i důvěrně známé obrazy samy o sobě vyvolat pocit uvolnění".
" Ze stejného důvodu se doporučuje zůstat u jedné hudby,.pokud jsme s ní měli dobré zkušenosti. To také podporuje vznik podmíněného reflexu, který provede v podvědomí velmi rychle asociaci těchto tónů s uvolněním, a tak podporuje celý proces.
Podobně to platí pro různé vonné tyčinky. I zde je možno navázat určitou vůni na zkušenost "uvolnění", a tak ji využít k dalšímu prohloubení meditace. Je ale třeba varovat před přílišným vykuřováním, které může, stane-li se příliš výrazným podnětem, více rušit než pomáhat.
Stejně je možno používat vždy stejné světlo, abychom dali meditaci i v tomto směru stejný rámec. Samozřejmě se doporučuje spíše tlumené, teplé světlo. Velmi výhodné je světlo, které může být během prvních minut uvolňovací fáze pomalu tlumeno, protože dává meditujícím - i přes zavřená víčka - správný signál na cestu, která bývá většinou vnímána jako sestup do temných oblastí podvědomí a nevědomí. Největší ovlivňování nálady je možné světlem, které je přizpůsobeno určité situaci, ale to je asi možno provádět pouze v terapeutické oblasti a přináší to pouze malé zlepšení. K navození nálady by pak bylo nejlepší zvolit uklidňující modré svět
VŠEOBECNÉ bIEDITACE
59
lo, které je dobře pomalu tlumit, v průběhu cesty do nitra pak možná tmavozelené a k vynořování červené nebo ještě lépe fialové. ~ervené světlo zdůrazňuje stoupající aktivitu a probouzí energii, fialové, jako směs červeného (horké) a modrého (studené), symbolizuje střed. Z tohoto hlediska je lze použít i během celé cesty.
Hudba, vůně a světlo musí být nicméně vždy voleny tak, aby zůstaly v pozadí. Jakmile se derou do popředí, ruší, i kdyby se to dělo s těmi nejlepšími úmysly. Při všech těchto dodatečných opatřeních platí pravidlo, že méně je více, což ovšem neznamená, že bychom je měli rovnou vynechat. Dodatečná opatření mají nejlepší a nespolehlivější účinek, jsou-li použit a s mírou a citlivě nasazena. Pak se skutečně plně osvědčí a zvýší žádaný efekt tím, že prohloubí uvolněrií a zkrátí dobu potřebnou pro přechod.