Meditace obecně, polohy, Marcela, Nešpor, Mitschel, julie, Patanžáli, Wilson

Viz též na E: Kopí osudu, magie, meditace, Hitler, fašismus, Grál, Eckhart, Wagner, Stein, duchovní cvičení)

DAHLKE: Cesty do vlastního nitra

Lidé se mohou nechávat ovládat v zásadě ze tří hlavních center:

  1. Hlavou, tedy intelektem; proto velmi dobře ovládají své emoce a stále více ztrácí přístup k intuici.

  2. Srdcem, a tím svými emocí.

  3. Břichem, a tím svými intuicemi a instinkty.

S tím souvisí i volba meditačních poloh. Na počátku, když jde o navázání prvních kontaktů s podvědomím, pomáhá poloha na zádech, protože uvádí všechna tři centra na jednu rovinu. S přibýváním zku­šeností je vhodné opět nastolit lidskou hierarchii a umístit hlavu nahoře. Nutno rozumět slovu hierarchie v jeho původním významu, jako vláda svatosti. Hlava je zde sym­bolem svatosti a zdraví, jež vše obsahuje a samozřejmě neužívá hierarchii k násilnému potlačování všech ostatních. Ve skutečnost obsahuje, anatomicky viděno, nejen vývojově moderní velký mozek, který umožňu­je intelektuální procesy, ale také srdce, kde jsou uloženy emoce a pocity a také břicho - bázi pro intuici a instinkty. To, že dnes slovo hierarchie hned asociujeme s potlačováním a zneužitím moci, souvisí jistě se zkušeností, že k tomu má naše hlava nebezpečně blízko.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Marcela: Když se při relaxaci soustředíme na svůj dech…. Je to zároveň koncentrační cvičení pokud se dostatečně soustředíme, omezuje se tok přicházejících myšlenek ……………… Když již nevznikají žádné myšlenky mluvíme o meditaci .

Nešpor: Relaxace je podmínkou meditace, není to ale podmínka jediná a postačující. Klasické jógové texty definují meditaci jako spontánní a dostatečně dlouho trvající uvolněné soustředění.

Emma mitchel : Energie tvého těla str. 34

Cvičení DO-IN nebeská základna

V sedě na patách, zavřené oči, pozornost zaměřená do podbříšku ( čína = spodní dantien, japonsko = Tanden ; opovídá 2 čakře). Nádech nosem vzduch se tlačí do podbříšku (dovolíme mu se rozpínat) , zastavení dechu na několik vteřin, stáhnout břicho a výdech nosem.

Str. 43

Poznáním pravdy, že existuje pouze jediná skutečnost, a procítěním spojení mezi jedincem a a zbsolutnem mizí negativní emoce( úzkost, smutek, strach)

Od Julie viz též Pataňžáli

Meditace

Slovo meditace je většinou chápáno odlišně od významu, který mu přísluší z hlediska jógy. Meditace ve smyslu jógy neznamená přemýšlení nad určitým problémem, jak se běžné chápe nebo naopak únik od reality za pomoci různých halucinogenních látek. Meditace je v podstatě vyšší stupeň koncentračních technik. Zatímco při koncentraci se snažíme vracet myšlenky v případě úniku zpět ke zvolenému předmětu, při meditaci k rušivým myšlenkám téměř nedochází. Meditace již představuje kvalitativně změněný stav funkce naší mysli, změněný stav vědomí. Ale pozor! Nezaměňujme tyto stavy se stavy navozenými drogami, či rychlým dýcháním apod.

Při koncentraci či meditaci vede cesta přes zvýšenou vnímavost vůči vnějšímu světu a omezení vnímání sebe sama. Při stavech navozených drogami či jinými technikami je naopak vnímání vnějšího světa blokováno.

Zvládnutí meditačních technik představuje nesmírný užitek pro mentální oblast. Po fyzické námaze vyhledává člověk automaticky odpočinek spojený s klidem těla. Je to přirozený projev rytmického střídání činnosti s klidem. Naše emoční a myšlenková oblast je však často namáhána mnohem výrazněji než složka tělesná, a nám chybí prostředky a schopnosti k bezprostřednímu navození klidu v těchto oblastech.

Meditační techniky nelze praktikovat bez přípravy a meditačního stavu nelze dosáhnout vůlí. Příprava spočívá v pečlivém a pravidelném tělesném a dechovém cvičení, ale zejména v pravidelném praktikování relaxačních technik. Ten, kdo zvládá uvolnění složky tělesné i duševní, může přistoupit k provádění technik koncentračních a teprve následně je naše mysl připravena na meditativní stav.

Wilson 321 – 330, technika uklidnění a krize

29

Meditace

O s~le následujícf metody jsem už napsal celou jednu knihu. Asi ni­koho nepřekvapí, že se jmenuje - "Technika uklidnění". Zmíněné dílo pojednává mimo jiné o tom, kterak nalézt trvalý klid a harmonii v tomto slzavém údolí.

Technika uklidnění je jednoduché cvičení, snadno kýmkoliv ovlád­nutelné a použitelné.

S minimálním úsilim naleznete cestu, která vás přivede k pozitivněj­šímu, tvořivějšímu, aktivnějšímu a tolerantnějšímu přístupu k životu ... a samozřejmě ke klidu.

Vydávejte se po rií pravidelně a změní váš život. Máte mé ujištění. Přesněji řečeno - technika uklidnění je meditace. Přesto nevyžadu­je žádnou víru nebo porozumění a postrádá spojitost s nějakou kon­krétní filozofií nebo způsobem života. Je to meditace bez kouzel a mystiky, jak riká původní název knihy.

Co je tedy meditace?

Existují stovky definic, z nichž většinu považuji za hloupé nebo vy­umělkované.

Zcela jednoduše - meditace je metoda zklidnění mysli, potlačující proces vědomého myšlení tak, aby byl uvolněn prostor pro čiré "bytí", aby vám bylo umožněno "být" bez jakýchkoliv přívlastků. Jak prý řekl Buddha: Nemedituj, bud v meditaci.

Během meditace existujete čistě v tomto jediném přítomném oka­mžiku: nic vás nemůže rozrušit, netrápíte se minulostí a nezajímáte o budoucnost; vaše mysl a emoce odpočívají. Mnoho lidí věři, že se jedná o stav vrcholné bdělosti a uvědomění.

321

Fyziologické účinky

Meditace jako taková není zkušenost. Je to prosté bytí, stav často ani neuvědomovaný. I přes subtilní povahu však zapříčiňuje mnoho důležitých a jedinečných fyziologických procesů.

Zatímco meditujete, mění se významně struktura vašich mozkových vln. Zvyšuje se podíl pomalých alfa vln, které mozek produkuje jen ve chvílích úplné bdělosti a zároveň dokonalého uvolnění. Současně s pů­sobením alfa-vln jsou paradoxně přítomny i vlny delta, které jsou ty­pické pro nejhlubší periody spánku. Vaše mozkové vlny vykazují dvě různé, naprosto nesouměřitelné charakteristiky. Na dovršení zmat­ku se v meditativním stavu nevyskytuje REM, rapid eye movement (ne­existuje přesný český ekvivalent, velmi přibližně "rychlý pohyb oční bulvy"), typický pro spánek a snění.

Důležitější pro nás jsou účinky na metabolisnus. Spotřeba kyslíku je ještě menší, než když tvrdě spíte. Podobně výrazně se snižuje tepová frekvence a krevní tlak. Hladina laktátů v krvi (která ve stresových si­tuacích roste) klesá až o padesát procent a téměř, čtyřikrát rychleji než ve stavu hluboké relaxace.

Tyto jedinečné fyziologické procesy jsou pravým opakem těch, kte­ré probíhají ve vašem těle v okamžicích stresu nebo úzkosti.

Proto meditace přináší tak hluboký pocit smíru, harmonie a uvol­nění.

Meditace je věc zcela jednoduchá.

Neliší se nijak výrazně od známého stavu transu, který občas proží­vá každý z nás: při běhu na dlouhé trati, nekonečné cestě autobusem, pletení šály nebo naslouchání příboji.

Dosáhnout takového stavu vědomě je otázkou soustředění - musíte se soustředit na jedinou věc natolik intenzivně, že vyloučíte všechno ostatní.

Některé meditační techniky vyu­žívají koncentrace na předmět, jiné na sérii činností (např. taiči). V zá­jmu co největší jednoduchosti volí technika uklidnění cestu soustředění se na zvuk. Nezáleží na tom, jaký. Může to být zvuk vašeho vlastního hlasu, opakujícího znovu a znovu jediné, jednoduché slovo.

Jako nejvhodnější vám doporuču­ji slovo "klid".

A to je všechno. Nic víc. Jedno jediné slůvko, které v duchu opaku­jete pořád dokola 20 až 30 minut. Když se vaše pozornost někam za­toulá - a to se určitě zatoulá - jed­noduše ji přiveďte zpátky k opako­vanému slovu nebo zvuku hned, jakmile si tento fakt uvědomíte.

Účinky meditace se dostaví rychleji, než vám trvalo přečíst tuhle krátkou kapitolu, pokud si zapamatujete následující:

  1. tato technika je skutečně tak jednoduchá, jak vypadá

  2. neočekávejte žádné zvláštní prožitky v průběhu cvičení

  3. nejedná se o zkoušku schopnosti koncentrace nebo síly vůle

  4. ti, kteří přistoupí k meditaci s otevřenou myslí, naleznou v ní té měř pokaždé řešení svých problémů

Podrobné informace naleznete v knize Wilson: "Technika uklidnění".

323

Technika uklidnění

  1. Vyhledejte klidné místo, ztlumte světlo, pohodlně se ustrojte, buďte u teple.

  2. Několik minut dýchejte plným jógovým dechem. Zavřete oči, sou­střeďte se na dech.

  3. Potichu si řekněte slovo "klid". Naslouchejte zvuku jednotlivých hlásek. Opakujte u rytmu, které vám nejlépe vyhovuje.

  4. Nyní "naslouchejte", aniž byste vydali hlásku. Poslou­chejte slova přicházející zevnitř vaší hlavy, z míst přímo za ušima.

  5. V duchu opakujte dokola slovo "klid" alespoň 20 minut. Když si povšimnete, že vaše mysl zabloudila jinam, vraťte její pozornost zlehka k "recitaci". Nenuťte se; nevadí, jestli vám to nepůjde - na tom vůbec nezáleží.

  6. Přibližně po 20 minutách se pomalu "probírejte" do rea­Iity. Několik minut seďte a vyčkejte, dokud vaše pozornost a bdělost dostatečně nevzrostou.

324

  1. Jóga, meditace- Názor na jógu ŠIVAPURI BABA, 137letého mudrce

Názor na jógu ŠIVAPURI BABA, 137letého indického mudrce

Jóga je ucelený systém teorií a praxe, která byla budována ke kontrole fyzických energií. Tento systém za­hrnuje jak tělesné energie, ták uvolňovací dýchací cviky citové energie. Pracuje s mentální energií v různých variantách sou­středění a obsahuje praxi meditace a samadhi. Z tohoto pohledu může jóga poskytnout ucelený způsob života, který vyvr­cholí oblažujícím viděním, v němž jogín uskutečňuje jednotu s Bohem. Zdálo by se, že Šivapuri Baba odmítl tvrzení,jež před­stavuje jádro všech jóg a samotné pojednávání Bhagavad Gity. Ale po uvážení člověk pochopí, že odmítl domněnku jogínů o dosažení realizace Boha vlastní silou, bez cizího zásahu.

Žádná z jó­gových cvičení, nebo kterákoliv kombinace cviků nevede k po­znání Boha. Tato cvičení mohou vést k různých pocitům blaženosti, a dokonce i k trvalému stavu odloučení nebo oduševně­ní, ale není to Realizace Boha. Dokonce tuto snahu jogínů nemůžeme považovat ani za přípravu duše ke konečnému kroku, jedině tehdy,je-li toto úsilí podřízeno přísně disciplinovanému životu. Všechno je marností a ztrátou času. Výsledek se dosta­ví, odhalí-li Bůh svou duši.

Existuje pronikavý a citelný rozdíl mezi stadiem, v němž se dostaneme za vědomí a stadiem bezvědomé ztrnulosti. To je ji­nak pojmenováno Nirvikalpa Samadhi. Nirvikalpa Samadhije stav štěstí, jistý druh radosti. Vytváří prázdnotu v mysli, jež se stane zapomětlivou vůči starostem a trápení. Vytváří mentální blaženost, ale ne vědomosti, a nedosáhneme tím žádné moudrosti. Pouze popírá svět a s ním "Já" - Poznajícího, jež uskuteč­ňuje Pravdu. Nizvikalpa Samadhi je bezpochyby vysoké stadi­um jogínské sadhany, ale je ohraničeno ,nedostatkem znalosti Absolutna. Jedinec je bez vědomí, co se týče vnějších smyslů, ale musí být zcela vědom sebe, Ducha a jeho příbuznosti s Bo­hem. Prostřednictvím toho se dostane za Mayu (tj. za zdání jak smyslů, tak mentálních vjemů) a následně přímo k Bohu. Nir­vikalpa Samadhi člověka dovede na okraj Maye, ale ne za Ma­yu. Popření smyslů obvykle neumožní dostat se za Mayu a po­znat Pravdu. Jedině Správné žití a meditace na druhé straně umožní člověku dostat se za Mayu a k Pravdě."

Konečným cílem našeho bytí je Realizace Boha, který má objektivní a absolutní hodnotu, pokud jde o cíl našeho bytí.

Ani kombinace bystré inteligence a silné mysli nepostačí k nalezení Boha. Proto musí existovat třetí, a zcela odlišný pro­ces. Tento proces je meditace.

Jak dojít poznání Boha?. "Myslete pouze na Boha. Vylučte všechny ostatní myšlenky ze své mysli. Když všechno ostatní zanikne, uvidíte Boha v zá­blesku. Protože málo smrtelníků má tak silnou mysl k následování této zásady, musíme zvolit cestu postupnou.

Meditace je postupnou cestou a skládá se ze tří částí - Dharany, Dhyany a Samadhi, tedy pevnos­ti (stálosti), meditace a splývající meditace."

Sa­madhi je soustředění na Pravdu, dhyana je myšlení na jakýko­liv zvláštní předmět po delší dobu a dharanaje přemýšlení nad Pravdou historicky.

V jiném významu je meditace hluboké myšlení. Zlepšuje zdraví, poskytuje extrémně silné myšlenky a je základním požadavkem pro naše duchovní pokračování. Meditace je zaměstnání bláznivého člověka (Hmotný člověk nechápe věci Ducha Božího, protože jsou pro něj bláznov­stvím... I. Kor. 14.~.15. Volný přepis). Proto je nejlépe mít oddě­lenou místnost, jež by měla být čistá a upravená. Pálení kadidla a obětní oheň jsou vhodné pro jejich očistné efekty, jak na prostředí, tak na mysl.

Nnejlepší čas k meditaci je brzy ráno. Po vykoupá­ní se, mohou se dělat jednoduchá pránajámová cvičení (kontro­la dechu), 2 - 3 krát, ne však víc než 10 krát denně. Může se za­ujmout jednoduchá poloha se zcela narovnaným tělem a medi­tace může začít.

Je meditace a soustředění stejná věc?

"Ano i ne. Ano - protože obě znamenají soustředění vědo­mí. Ne - protože v meditaci je vědomí obou jak vnějšího svě­ta, tak vnitřního světa, zatímco v soustředění je pouze vědomí o vnitřním světě.

Správné žití a meditace je cesta, která nepopírá život, a1e vytváří ho.

Přijetím života a jeho žitím v následování správné cesty jsme schopni založit život a stát se přístupnými k realizaci Pravdy pomocí meditace. Člověk by se neměl zříkat dosavadního živo­ta, chce-li rozšířit životní problémy, protože musí plnit trojí po­vinnosti nařízené Bohem. Odříkání bude znamenat útěk od ži­vota, což znamená útěk od problémů. Hlubší význam života se ztratí pomocí tzv. vzdání se. Může se stát, že jedinec, který slav­nostně slíbil pátrat po Bohu, se zřekne světského života a ode­jde do lesa meditovat. Ale meditace je možná i v normálním běžném životě. Člověk může meditovat po splnění svých povin­ností a může meditovat v lese. Dokonce i jedinec v lese musí vy­konávat trojí povinnosti. Život v lese není životem pokání nebo jógickou cestou. Ten, kdo hledá Pravdu a žije v lese musí také vést život cvičením Správného žití a také vykonávat přímou meditaci o Bohu.

Cesta Správného žití je těžká a je mnohem těžší ji popsat než následovat. Každý čin vnějšího smyslu se musí zvážit a nemá se dělat ani po opomenutí, ani z pověření. Tak jako měříme a tvo­říme - šijeme svůj kabát, musíme měřit a tvořit svůj život. Mí­ra nemůže být ani delší ani kratší, než je potřebné. Pouze je-li náš život pevně přizpůsoben, získáme čas a energii nutnou k meditaci. Správná meditace nemůže být založena na nepo­řádném životě.

První stadium - Dharana

Doslovný význam tohoto slova je - činnost držená v mysli, také učení se nazpamět a držení mysli dohromady. Slovo dha­rana je velmi staré. Ve skutečnosti je to všeobecně uznávaná praxe bohoslužeb­ného cvičení. Šivapura Baba doporu­čoval časté používání růžence a kontemplaci o životě svatých, čtení bible a slovní modlitbu

Dharana je částí celého duchovního života v každé době a v každém nábo­ženství. Jejím cílem je vytvořit orientaci mysli, jež usnadní postup k dalšímu stadiu.

Druhé stadium - Dhyana

Je forma meditace s názorným nebo vytvořeným mentálním obrazem. Mysl je soustředěna na speciální obraz, dokud se nezačne projevovat realita za obrazem. To je první otevření vyššího vědomí, jež nás nakonec povede za samotné vědomí.

"Jediným cílem tohoto lidského života je realizace Boha. Me­ditace o něm má být prováděna s takovou úctou a láskou,jakou jsme schopni vytvořit na projevení tvaru ve svých počátcích. Představte si Ho, jak před vámi stojí. Jeho koruna se leskne ví­ce než celá sluneční krása. Jeho černé oči září jako lotos. Je­ho tělo má roztomilou modrou barvu. Jeho ústa se usmívají mi­lostivým úsměvem. Jeho výraz je půvabný jako výraz mladého chlapce a je připraven dát vám požehnání jako svému oddané­mu. Meditujte opakovaně o tom­to jeho tvaru. Zapomeňte na všechno kolem Něho.

Mluvte k Němu: "O, Bože, požehnej mi!" Mluvte, plačte, smějte se, tancujte, dělejte cokoliv, nechte proudit vaše extatic­ké slzy. Od Něho pochází všechno. Bez něho nic neexistuje. Mějte takový postoj, aby se vaše mysl upevnila v tomto tvaru. Nemůžete-li si představit celý Jeho tvar, pak si Ho představujte po částech. Opakováním to stále procvičujte. Oddejte se tomu natolik, jak vám to umožní čas. Nabídněte mu květy, kadidlo a uklánějte se Jeho milostivým nohám. Je-li porušena vaše sou­středěnost, vraťte se k dharaně. Nechte svou představivost po­hrávat si v Jeho hrách a zábavách s takovou snahou, jako byste Ho vy samotného zastupovali. Pak znovu osvěžte své soustře­dění na Něho. Vraťte se znovu dolů k dharaně a oživení se opět dostaví. Pokračujte v tom po léta. Představujte si Ho, jak stojí těsně u vás, jako váš stín, v každé myšlence a činu. Pak nadejde doba, kdy ho skutečně uvidíte před sebou. Vaše radost nepozná hranic. Toto potěšení zažene každou vaši nevědomost a bolest. Celí se změníte. Zde je zbytečné uvádět další příklady.

Třetí stadium - Samadhi

Toto stadium znamená být ustálen ve stavu jednoty subjektu a objektu: v tomto případě v Puruša (člověk – duch) a v Nejvyšší realitě.

Musíme si dávat pozor na záměnu Dhyany za Samadhi. Šivapuri Baba chválí zázrak pří­mého uvědomění si přítomnosti osobního Boha a pokračuje: "Dávejte si znovu pozor. Nezastavujte se, neboť to není všechno. To je znovu Samadhi. Otázkou je, odkud je toto bytí. Zastavte se a pátrejte po neznámém zdroji. To bytí existuje. Postupujte a poznávejte tento neznámý zdroj. Pak dosáhnete skutečného náhledu Prázdnoty. Pak jste u konce. Dosáhli jste skutečného cíle.

Zdůraznil ne­schopnost člověka k dosažení třetí­ho a konečného stadia. Do té doby spoléhá na svou inteligenci a rozli­šování pořádků svého života a spo­léhá na svou víru a touhu po Bohu, jež podporují jeho meditace.

Tyto tři stadia, jakkoliv silné, nedovedou k cíli.

Realizaci můžete obdržet pouze z milosti Boha. Pouze takový člověk, který pracuje na těchto třech principech a ještě se nezapletl do potěšení z jejich ovoce, a který obětuje všechno Bohu a vždy zůstává v hluboké touze po Bohu, může tuto milost získat.

Nastane-li tato seberealizace, není nic nedosažitelného. Sta­ne se vševědoucím. Dokonce pomocí pouhé síly myšlenky se u­skuteční žádané věci. Neexistují pro něho nečinnosti nebo zdánlivé dlouhá časová a prostorová rozpětí mezi myšlenkou a skutečným výsledkem. Nemusí dokonce ve vnějším světě dě­lat vůbec nic pro uskutečnění svých myšlének.

V samotné Samadhi jsou různé stupně. Pátrající po konečné Pravdě si musí dát pozor na pokušení zůstat v některém pře­chodném stadiu, jenž se svým intenzívním štěstím a smyslem pro vysvobození ze všech pozemských pout může zdát konečným.

Člověk usilovným cvičením všech tří stadií - Dharany, Dhy­any a Samadhi - může mít úspěch v úplné izolaci od vnějšího světa.

Šivapuri Baba radil:

"Člověk, který svou tvář odvrátil od vnějšího světa, zůstane po všechen zbývající čas v samadhi, které, když dosáhne nej­vyššího možného stadia, stane se Nirvikalpou Samadhi. Na tomto stupni se člověk těší extrémnímu štěstí. Od této chvíle pro něho neexistuje nic stvořeného. Už se do ničeho nezaplétá. Zde se zastaví. Myslí si - to je všechno a zůstává ve stavu nej­vyššího štěstí. Podle Sankhya toje konečný cíl a také ti, kteří to­hoto stavu dosáhli, říkají, že slunče, měsíc, vesmír atd. není nic jiného, než část univerzálního Boha. Nic kromě toho. To všech­no říkají. A zde je člověk klamán. Je uspokojen se stavem ex­trémního štěstí. Ale jednoho dne se rozplyne s rozplynutím světa. A tak není ani zde ustálené štěstí. Až později se jedinec o tom přesvědčí. Zjistí, že je držen v šachu. Zanechal vnější svět a dostal se do "neznámých vod". Ví, že obrácení se zpátky k ži­votu je pro něho nežádoucí, neboť právě to původně po zralé úvaze odmítl, ale současně nemůže znovu nalézt pevnou půdu pod nohama. Pak je v krajním zoufalství. Volá o pomoc. To na­značuje, že dospěl k víře, že existuje nějaká neviditelná ruka, která mu pomůže, a tato ruka je rukou Boží. Zde v naprosté bezmocnosti se pohne. Nepodaří-li se to, zůstane v Nirvikalpě Samadhi odpočívat a těší se na nejvyšší štěstí. Ten pohyb kupře­du, ne však zpět, ho musí nutit dostat se za ten stav, v němž se nalézá. Ven ze zoufalství. Proto jednobodová pozornost ho do­vede k vyvrcholení a nastane záblesk. Získá vizi. Uvidí se. Pou­ze pak nastává pro člověka skutečný život."

Jak řešit problém upevnění mysli?

"To je samozřejmě v každém případě v počátečních stádiích. Nebud'te deprimován. Zůstaňte v Dharaně, Dhyaně a v Samad­hi. Coje Dharana? Myslete na Krista, vzpomínejte na Jeho uče­ní, na Jeho osobnost, na Jeho životní aktivity a na všechno, co o něm víte. Myslete také na Slunce, na Měsíc nebo na hvězdy, na řeky, na hory, jezera a pod., jako na dílo Boha. Čtěte svaté Písmo a podobné věci, modlete se růženec. Tak pokračujte s myšlenkami na Boží slávu jedním nebo druhým způsobem, abyste čas trávil s Bohem a nikoliv s něčím jiným. Je to Dhara­na, v čem zůstáváte jako ve věčném kruhu.

To je také forma meditace. Pokračujte a myslete na to, co je smyslem života. Konáte-li takto, pokuste se proniknout k bož­ským mystériím. To je Dhyana, kde dosahujete hlubší soustře­děnosti. Pak opět, když se budete ptát: "Kdo jsem?", dosáhne­te soustředění, jakoby jednobodového (z většího kruhu Dhya­ny a Dharany). Tento proces Dharany, Dhyany a Samadhi se má opakovat mnohokrát. Pomocí této činnosti vaše mysl přebývá účinně v Bohu a po čase, řekněme po měsících nebo letech, se mysl musí zkrotit a stane se pevnou. V Samadhi samozřejmě lidská mysl nyní nemůže zůstat ani na zlomek vteřiny, pouze po jisté době budete úspěšní. Odpor k životu a pokračující pra­xe v meditaci o Bohu je jediná požadovaná kvalifikace. Touha mysli se má držet na uzdě. Vnější povinnosti by se měly naplá­novat definitivně a měly by se prakticky zachovávat. Vyhněte se každé práci navíc. Provádějte úspěšně, cojste si naplánoval. Bez realizace Boha není možné ničeho. To by mělo být vaším snažením.