AbecedaZdraví.cz > Alternativně > Úvod do karmické medicíny
Nejprve něco o autorovi - abych pro vás nebyl cizí a neznámý člověk
aneb proč jsem se stal zastáncem a propagátorem celostní mediciny.
Povídání o Životě jakožto Celku a Veškerenstvu bychom vlastně mohli
začít odkudkoliv. Od hvězd a planet, od rostlinek a zvířátek či od
pomíjivosti a Věčnosti. Ale protože jsem kdysi dávno získal titul
lékaře, a protože se spolu scházíme na stránkách celostní medicíny, zdá
se být logické abychom začali od nemocí.
Protože nemoc je mnohdy jedinou příčinou toho, že se člověk začne hlouběji zabývat sám sebou a svým životním stylem. A téměř vždy to není nemoc a stonání ledajaké, ale zpravidla dlouhodobé a velmi obtěžující. Stonání v němž nepřináší trvalé uzdravení žádný lék z lékárny. Teprve pak - a to jen malý zlomek takto zkoušených osudem - začíná tušit, že bude muset učinit nějaké větší rozhodnutí, že bude muset vyvinout mnohem hlubší úsilí než jen se obléci a vyjít za lékařem a do lékárny.
Mohu to ilustrovat na svém vlastním životu. Mé tělo od ranného
dětství vykazuje řadu zdravotních neduhů a nedokonalostí. Zpočátku to
byly jen neustále se vracející katary dýchacích cest, občas zpestřené
záněty středního ucha či zápalem plic. V patnácti se přidala vředová
choroba žaludku (jakožto součást rodové zátěže). Bolesti krční páteře
přecházející do migrenozních bolestí hlavy snad každý týden znám také od
mládí.
Ve dvaceti letech jsem si poškodil bederní páteř. A tehdy došlo k
nenápadnému, ale významnému obratu v mém životě. Po nějaké době jsem
zjistil, že pokud péči o záda ponechávám na lékařích, bolesti zad se
neustále vracejí. A objevil jsem svět jógy. Ověřil jsem si, že jedině
pravidelně provozované pomalé protahovací cvičení mne udržuje v
provozuschopném stavu. Takzvaná hathajoga se nedobrovolně stala nedílnou
součástí mého života.
Na moji velmi nízkou imunitu cvičení těla žádný vliv nemělo. Hnisavou
rýmu jsem měl stále každý měsíc. Pamatuji dodnes jak velké zásoby
kapesníků (papírové v té době nebyly) mi maminka připravovala každou
neděli odpoledne, kdy jsem se balil k odjezdu na VŠ kolej.
Někdy ve čtvrtém ročníku studií mediciny toho měla sliznice dost a
podlehla atrofii. Prostě přestala zvlhčovat vdechovaný vzduch. To není
jen tak, když vdechovaný vzduch zvlhčujete až na úrovni hrdla a hlasivek
.To je na sebevraždu. Pan docent na klinice ORL (otorhinolaryngologie
neboli ušní-nosní-krční) pravil že se jedná o "rhinitis anterior
atrofica sicca" - česky řečeno "suchý atrofický zánět přední části nosní
sliznice" . Ptám se jak se to dá vyléčit a on že nijak, to že mám
doživotně. Tady vám dám recepis na nějakou ochrannou mastičku aby nebylo
ještě hůř. Až dostudujete, tak už si ji budete psát na svůj recept sám.
Pan docent neměl pravdu. Ta sliznice zregenerovala po pravidelném
vyplachování slanou vodou. To se v evropské medicině neučilo. To učil
Východ - v rámci pouček, kterak jogín o své tělo pečovati má.
Podobně tomu bylo s paradentozou - diagnostikována někdy kolem 26
roku života. Prý je velmi pokročilá - paradentální choboty (odchlípení
dásní od zubů) jsou místy podél zubních kořenů velmi hluboké. Postižení
je dosti rozsáhlé - vlevo i vpravo, nahoře i dole. Prognosa - brzy po
třicátém roce se zuby začnou uvolňovat a vypadávat. Lékaři se opět
mýlili. Uplynulo dalších 25 let a ještě stále mám všech 33 zubů. Ne,
nespletl jsem se. Nenarostla mi jedna osmička ale zato mám dvě devítky,
malé, schované pod sliznicí horních čelistí. Našli mi je ještě na vysoké
škole - a jak by řekl Werichův vodník Čochtan "ještě je mám schovaný".
Mnohokrát za den opakované masáže dásní - a opět nějaké kejkle od jogínů
- a "neléčitelně" postižené dásně zregenerovaly tak, že k zubům opět
přirostly.
A vzhledem k tomu, že od mnohaletých atak depresí nevybředl pomocí
antidepresiv ale pomocí meditačních cvičení, bystrý mladý pan doktor si
obrazně řečeno zalezl do kouta aby podumal a s definitivní platností
pochopil, že to co ho naučili na škole té oficiální medicíny "západního
typu" bylo úplně na houbičky jemu samému.
Od těch dob mám nejen sám na sobě odzkoušeno, že občas lze vyléčit tzv.
"neléčitelné" ale především aktivní péče o zdraví se stala mým
nejpřednějším koníčkem.
A jak to dopadlo s mojí imunitou? Ta je opravdu tak nízká že na ni
nestačí ani joga, ani vitamíny , ani česnek a bylinkové čaje. Také sauna
se minula účinkem. Po studených sprchách mi mrzly i kosti v těle a při
sportování mne bolely všechny klouby. Ale v roce 2001 mne Dr. Míka (a já
mu na tomto místě děkuji) - kolega z mého rodného města - přivedl k
určité skupině potravinových doplňků , které mne dodnes nepřestávají
fascinovat.
Byl mezi nimi i preparát "VMM" - dnešní "Imunity Star", který konečně
pomohl a dodnes pomáhá odolávat všem těm neviditelným potvůrkám, které
už nemají šanci obtěžovat dýchací cesty mé tělesné schránky. Dnes už
podobných a mnohdy nadprůměrně efektivních preparátů konzumuji kolem
patnácti, a je pro mne potěšující, že po téměř neustálém postonávání let
dřívějších je nyní mé zdraví psychické i fyzické na tom nesrovnatelně
lépe než zamlada. Samozřejmě zůstává zranitelnější než u běžné populace
ale konečně od roku 2001 nejsem co chvíli nějak nemocný. Celostní
medicinu jsem tedy vystudoval především sám na sobě - praxe
nejcennější.
A navíc - když dnes vnímám takzvaný biologický věk mých vrstevníků
uvědomuji se stále zřetelněji, že i takzvané stárnutí lze velmi
efektivně (a dnes už i měřitelně) zpomalovat.
A to je to, co by celostní a přírodní medicína mohla nabídnout i
zdravému člověku - pokud by o to ovšem skutečně stál : účinné
zpomalování procesů stárnutí.
Samozřejmě že takováto komplexní péče vyžaduje investici času i
peněz. Ale podívejte se na to takhle: V Čechách je nejčastější přípitek
"na zdraví" . A položíte-li komukoliv otázku, co je pro člověka to
nejcennější a nejdůležitější, většina lidí odpoví, že je to přece ZDRAVÍ
.
A tak prosím, vážený čtenáři položte sám sobě otázku:
KOLIK HODIN DENNĚ A KOLIK PENĚZ MĚSÍČNĚ INVESTUJI DO PÉČE O TO, CO JE PRO MNE TO NEJDŮLEŽITĚJŠÍ?
A to je na úvod vše. Děkuji za pozornost.
S přátelským pozdravem Dr.Šafránek, Váš lékař pro zdravou dlouhověkost.
zdroj: www.celostnimedicina.cz
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
24. 09. 2004
Aneb Kdo jsme? Odkud přicházíme? Kam kráčíme? aneb Jak pracovat se svým mozkem.
V minulých dílech karmické mediciny jsme si řekli, že Vesmír jakožto
Všeobsahující Celek se chová jako neobyčejně inteligentní systém.
Coby Inteligentní a živý a stále se obnovující systém si snadno ve
starších teologiích vysloužil personifikaci = označení Pán Bůh, Otec
Nebeský , Alláh, Brahma, Manitou atd - nebo-li nejvyšší božská osoba.
Ano, tento Systém se skutečně chová jako by to byl náš Otec.
Nelze přece popřít, že Vesmír = Život = Všeobjímající Celek
- stvořil uvnitř sebe sama jako svoji součást
- udržuje podmínky k naší existenci
- nutí nás k dalšímu vývoji - k práci na sobě. Je totiž nanejvýš
užitečné vnímat Život jako školu:
ŽIVOT JE ŠKOLA A UČÍ NÁS JAK ŽÍT
Jaké vlastnosti má tento Všeobjímající celek? - Mnohdy jsou to právě ty vlastnosti, které jsou v teologiích přisuzovány Bohu:
Všeobsahující Celek například uvnitř sama sebe obsahuje i veškeré
informace o sobě samotném i o každé své jednotlivosti. - Nebylo nic
snadnějšího než jej označit za Vševědoucího.
Všimněte si ten rozdíl v přijatelnosti stanoviska:
Když Vám kněz řekne "Bůh je vševědoucí" tak se člověk jaksi brání uvěřit
tomu že někdo - byť je označován za božskou osobu, ví všechno na všechny
lidi. Jak by to mohl obsáhnout?
Ale myšlenka že Všeobsahující celek uvnitř sebe také obsahuje všechny
informace o sobě samotném i o každé své jednotlivosti -to už je pro
racionální mozek daleko přijatelnější.
-------------------
Pojďme dál:
Vesmír = Všeobsahující Celek - jak jsme si již řekli - obsahuje mimo
jiné i vývojově mnohem starší planety. Na těchto planetách žijí bytosti,
jejichž Nesmrtelná Duše má také již ukončený vývoj - stejně jako jejich
mateřské planety.
Vesmír jako celek obsahuje tzv. lokální vesmíry a ty obsahují bezpočet
planetárních systémů s bezpočtem planet na nichž je bezpočet těchto
dokonalých bytostí.
Tato gigantická sestava dokonale vyvinutých bytostí vytváří ve
Vesmíru dokonalé UNIVERSÁLNÍ INFORMAČNÍ POLE (UIP) v němž jsou k
dispozici všechny potřebné informace.
I my pozemšťané činností mozku spoluvytváříme toto UIP - a například ve
své podvědomí paměti máme uloženy informace o všech svým činech - a v
rámci jednotného informačního pole pak je Vesmír informován o všech
našich skutcích.
Z toho vyplývá, že
VESMÍR O NÁS VŠECHNO VÍ !!!
Takže varování, že "Bůh vše vidi" má svoji vnitřní logiku.
Není podstatné, zda zloděj či vrah nebyl přistižen při činu - protože
tato Individuální Duše to na sebe ví - a tím pádem přes UIP i Vesmír
jako Celek to o něm ví. Důtklivě upozorňuji, že tím se ani mezi řádky
nesnažím upozornit na tom, že policie a soudy jsou zbytečné - to opravdu
nikoliv - ale snažím se jen uklidnit každého, komu se zdá být tento svět
nespravedlivý. Co nedohledají a neodsoudí světské instituce, dbající o
pořádek, se stejně dříve nebo později vrátí oné provinilé Duši.
Je skutečně velmi užitečné a uklidňující naučit se DŮVĚŘOVAT, že
VESMÍR JAKO VŠEOBSAHUJÍCÍ CELEK
JE KE KAŽDÉ DUŠI DOKONALE SPRAVEDLIVÝ
Jsou tresty které dopadají na Duši stylem "Oko za oko, zub za zub"
třebas i se zpožděním několika staletí.
Nicméně Bůh = Všeobsahující Celek dává přednost "trestům alternativním"
- dává nám možnost odčinit naše chyby způsobem mnohem užitečnějším než
je ono pouhé "oko za oko, zub za zub".
Příkladem může být i autor sám: Když si mi podařilo nahlédnout do mých
minulých inkarnací, měl jsem z toho dva týdny trvající depresi. By jsem
v té době již úspěšný a důvěru vzbuzující lékař, pečlivý otec rodiny,
prostě slušný člověk.
A najednou jsem se dověděl že toto je první inkarnace, kdy mým
"pracovním nástrojem" není zbraň. Že ve všech dosavadních životech jsem
vždy byl voják, válečník ve službách mocných a občas i úkladný vrah,
pokud to můj chlebodárce potřeboval k dosažení svých cílů.
Ba dokonce i když jsem ještě nebyl ani člověk ale jen zvíře, už tehdy
jsem byl predátor - dravý pták kroužící vysoko na obloze a útočící z
výšky na svoji kořist.
Ale protože jsem na konci minulého života - umírající v nějaké válce -
prosil Boha o pomoc a o prominutí mých hříchů - dostal jsem šanci k
nápravě. Spravedlnost přišla již v této inkarnaci - Dříve rozdanou
bolest jsem dílem přijal zpět skrze své tělo v podobě mnoha dětských
chorob a dílem jsem od bolesti směl pomáhat při svém povolání
lékaře.
Protože jsem byl spoluviníkem při ničení hmotného majetku - i já jsem
musel v tomto životě o nemalé hmotné statky přijít.
Ale Karma se tak vyrovnává - dluhy vůči Kosmické spravedlnosti jsou
postupně spláceny.
Ale co je nejdůležitější - Duše už ví jak žít, aby žádné další karmické
dluhy nevznikaly.
Nekonečná Duše a její smrtelné tělo .
Většina lidí sama sebe vnímá jako tělo obdařené různými fyzickými a
duševními kvalitami. Každé tělo má však omezenou životnost. Takže pokud
se vnímáme skrze tělesnost - víme že jsme smrtelní. Toto vědomí vytváří
na naši psychiku stálý tlak - někdo jej má víc méně v podvědomí, někdo
pocitu pomíjivosti podléhá mnohem více - stále spěchá ve snaze užít si
toho co nejvíce - "vždyť jsme tu jen jednou".
Takový člověk, který žije s pocitem "jsem tu jen jednou" je také
náchylnější k sobectví a k dalším asociálním projevům.
V této souvislosti je dobré připomenout křesťanské Desatero, které
starým ale stále živým obrazem jistého mravního kodexu - neboli varování
před skutky, které přivedou člověka do problémů.
Pokud během uplynulých patnácti let od "Sametové revoluce" vnímáme v
české společnosti jistý "pokles mravů" je to pochopitelné. Komunisté
silně potlačili vliv křesťanských církví, které neustále připomínaly
potřebu jisté bázně před Boží spravedlností. Komunisté ji nahradili
bázní před mocí své strany a před vším co s ní souviselo. Naše dnešní
společnost tedy nemá strach ani před Bohem, ani před komunisty.
Stále více lidí podlehá klamu, že pokud je nikdo nedopadne a neusvědčí,
mohou si vlastně dělat co se jim zlíbí.
Celospolečenské vědomí tvoří v dějinách lidstva jakési vlny - kolísající
mezi strachem z něčeho co může na mne dolehnout zvenčí a mezi pocitem
"můžeme dělat co nás napadne. Tyto vlny se obrážely v mnoha lidských
projevech, ale nejtrvanlivěji a nejviditelněji byly vepsány do velkých
stavebních slohů : gotika - čas bázně před Bohem , renezance - čas
volnosti, baroko- čas bázně před Bohem , klasicismus- čas volnosti.
(snad jsem ta období nepopletl).
Některý lidem se však již podařilo překonat materialistický pohled na
sama sebe a uvědomují si, že jsou Nekonečnou Duší, která lidské tělo
užívá jako velmi užitečnou fyzickou schránku. Ti jsou ve značné výhodě,
a to hned z několik důvodů .
Jejich vztah ke smrti může trochu připomínat známý výrok umírajícího
českého básníka Jiřího Wolkera: "Smrti se nebojím, bojím se umírání.
Smrt není zlá …"
Básník měl pravdu - je třeba od sebe oddělit tyto dva pojmy: umírání a
smrt.
Málokdo si totiž uvědomuje že v jistém slova smyslu jeho tělo začíná tak
trochu umírat sotva se narodilo. Od nejranějšího dětství se v našem těle
hromadí drobné poruchy nejen systémově ve tkáních ale i přímo uvnitř
buněk samotných. Když míra postižení překročí jistou mez, jsme donuceni
všimnout se že orgán je nemocný nebo že stárne - což je v podstatě
totéž. Když je míra postižení již velmi vysoká a zásadním způsobem
omezuje životní projevy takže se vnímatelně blíží konec existence člověk
umírá. A umírání umí být dnes velmi zdlouhavé - jeden ze zřetelných
důsledků současných medicínských přístupů.
Smrt jako taková je ukončením procesu umírání, a pro mnoho lidí je
skutečným osvobozením od těla které už bylo jen zdrojem utrpení.
Duše - ten úžasný software uvnitř těla však zůstává zachován a dřive
nebo později dostává novou tělesnou schránku.
Nebudu se přít s materialisty, kteří toto vědění odmítají. To je jejich
problém a nestojí mi za námahu jim to rozmlouvat.
Pokud se křesťanů týká - a autor sám se ke křesťanské víře hlásí - tak
neobstojí námitka, že křestanství reinkarnaci neuznává. Vždyť v "knize
všech knih" - V Bibli Svaté je slib zmrtvýchvstání. A navíc je
historicky věrohodně doloženo, za jakých okolností byla nauka o
reinkarnaci z prvotního křesťanství násilně vymazávána.
Vraťme se k původnímu tématu:
Pokud člověk skutečně vnímá svoji podstatu nikoliv jako tělo, ale jako
Duši, která v tomto těle přebývá, má šanci uniknout hned dvěma zdrojům
úzkosti - pocitům nedostatku času a obavám ze smrti.
A pokud v sobě začne posilovat DŮVĚRU (a to je skutečně klíčové slovo)
ve spravedlnost Vyšších Principů a smysluplnost světa, míra jeho
spokojenosti se bude pozvolna prohlubovat.
Touto radou už se stále více dostáváme od teoretických základů k praktičtějším otázkám týkajícím se všeho, co lze zařadit pod pojem "karmická medicina".
Na závěr třetího povídání znovu připomenu směr našeho usilování: BÝT DLOUHODOBĚ ŠŤASTNÍ, ZDRAVÍ, ZABEZPEČENÍ.
autor: MUDr. Ladislav Šafránek
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
15. 11. 2004
Stručně řečeno:
Jsou tři místa svalů pánevního dna, které můžeme vědomě posilovat:
1) Oblast konečníku -
V konečníku je několik kruhových svěračů. Jako celek pracují převážně
automaticky, ale současně část z nich můžeme i ovládat vůlí - což se
hodí v situaci, kdy nás potrefí poněkud řidší stolice. Jen pevně sevřené
svalstvo konečníku nám umožní dopravit neblahou zásilku na místo určení
bez znečištění spodního prádla. Navíc - s přibývajícím věkem i tyto
svaly mohou slábnout, takže pro některé čtenáře je to hned o důvod víc
proč se jejich posilování věnovat.
Cvik je jednoduchý: snažíme se vědomě sevřít konečník. První možnost je,
že můžeme střídat toto zpevnění s návratem do normálního stavu v
podstatě tak dlouho, dokud jsme schopni se na toto cvičení soustředit.
Druhá možnost je prostě konečník jen vědomě sevřít a držet - opět tak
dlouho, dokud na to nezapomeneme v rámci soustředění se na jiné
činnosti. Na rozdíl od většiny kosterních svalů zde nehrozí žádná "křeč"
ani jiné přetížení svalstva, protože pro tyto svaly je přirozenou
celoživotní povinností po odchodu stolice sevřít se a držet a držet
….
2) Stejně se dají posilovat i svěrače, které máme k podobnému účelu -
jsou to svěrače močové trubice. Opět i zde převažuje činnost více méně
automatická a teprve ve chvíli "kdy se nám chce na malou" a my z
nějakých důvodů ještě nemůžeme - snažíme se tyto svaly udržet sevřené
vědomou vůlí.
Svěrače močové trubice se dají trénovat při močení: snažit se jimi
močení na chvilku zastavit. Pokud se to někomu zpočátku nedaří, má o to
větší důvod toto trénovat - to aby s udržením moči neměl problémy na
stará kolena.
Kdo má tyto svaly naopak dobře pod kontrolou, dokáže jednak proud moči
zastavit hned několikrát za sebou, než se vyprázdní obsah močového
měchýře a jednak dokáže tyto svaly vnímat a vědomě aktivovat i mimo
proces močení- což je opět cvik, který můžeme provádět nespočetněkrát
během dne.
3) Třetí oblast se týká samotných pohlavních orgánů - žena by měla dokázat vnímat svaly v poševním vchodu a muž podobnou svalovou hmotu kolem kořenu penisu. Opět možno opakovaně sevřít-povolit nebo jen sevřít a držet.
----------------------
Všechny tři tyto oblasti je vhodné procvičovat a aktivovat zpočátku jen
jednotlivě, abychom se naučili všechny tří oblasti dobře vnímat. Později
je jednodušší aktivovat celé pánevní dno současně - jako funkčně
sjednocený PC sval = pubocooccygeální sval = svalstvo mezi kostrčí a
stydkou kostí.
K čemu je toto vše dobré?
Vliv těchto technik na naše zdraví je jednak lokální, jednak celkové.
Posilování pánevního dna působí nejen preventivně ale i léčebně při
různých nemocech v této oblasti: při onemocněních močového měchýře, při
různých gynekologických problémech. Co se konečníku týká - jsou tyto
cviky vynikající nejen pro prevenci hemoroidů, ale cvičení znamenitě
pomáhá i při léčbě hemorhoidů či trhlinek konečníku již vzniklých, mimo
jiné i tím, že zlepšuje periferní arteriální prokrvení v této oblasti a
také zlepšují žilní odtok.
Mnohem cennější je však schopnost těchto cvičení snižovat nerovnováhu
organismu, kdy prakticky všichni máme přetíženou horní polovinu těla
zatímco dolní polovinu těla ohrožují hypotonie svalstva kosterního i
hladkého=útrobního.
Jen na okraj zde připomenu blahodárný vliv aktivace pánevního svalstva v
prevenci a léčbě chronicky se opakujících bolestí hlavy.
----------------------
S posilováním pánevního dna souvisí i jedna velmi starodávná znalost -
aktivace kundalini neboli "hadí síly".
Tento tajuplný pojem byl po dlouhá staletí všelijak mystifikován lidmi,
kteří tuto možnost znali, ale z různých důvodů se snažili, aby její
znalost patřila jen úzkému okruhu "vyvolených"
Současně v novodobých dějinách lidstva docházelo k jeho zpochybňování -
především ze strany materialisticky uvažujících vědců. Dá se říci, že
obojí nesprávný přístup se již zvolna stává minulostí a že postata
tohoto jevu v lidském těle není dnes již obestřena gloriolou
nedostupnosti.
Není to totiž tak dávno, co pan Gerhard H. Eggetsberger ( technický
ředitel Institutu pro biokybernetiku a zkoumání zpětných vazeb ve Vídni
) konečně vědecky prokázal, že skutečně existuje to, čemu se ve
východních naukách říká "hadí síla" a uvedl do praxe přístroj, který
dokáže v mozku i v lidském těle zachytit a měřit tuto životní energii
(označovanou jako PCE). To umožňuje i další výzkum této energie.
Aktivace hadí síly funguje přes nenápadná parasympatická paraganglia,
uložená v malé pánvi před křížovou kostí - jimi lze pomocí PC svalu
aktivovat celou míchu a následně i limbický mozek. Tato vývojově velmi
stará struktura mozku je vegetativním centrem které řídí a harmonizuje
všechny metabolické procesy v těle a aktivace této centrály pomocí hadí
síly (PCE) je universální způsob jak posílit všechny regenerační
mechanismy našeho těla = velmi zkráceně řečeno.
Takže žádné bláboly nadržených jogínských asketů, ale objektivní realita
známá lidstvu déle než tři tisíce let.
Hadí síla (PCE) je také oním "Elixírem zdraví" o němž již řadu staletí
ví skutečná tj. vnitřní neboli spirituální alchymie - Prosím neplést s
materiální alchymií která by ráda cosi podobně prospěšného připravila
mimo lidské tělo v prostředí laboratoře.
Byl to světové proslulý psycholog C.G. Jung, který prokázal, že v
procesu této vnitřně pojaté alchymie šlo skutečně jen o přeměnu člověka
a nikoliv hmotných prvků. Že jen a jen člověk je onou "nádobou" o jejíž
přípravě hovoří první kapitoly každého alchymického spisu.
Techniky, které dokáží tyto skryté poklady našeho těla dostat pod
vědomou kontrolu však vyžadují ochotu k dlouhodobému trénování.
Takže pokud se někomu podaří pomocí výše uvedených cvičení probudit
velmi příjemné a sexuálně laděné pocity v oblasti pohlavních orgánů a
pokud jednoho dne pocítí, jak tato velmi příjemná ŽIVOTNÍ ENERGIE stoupá
z pánve podél páteře vzhůru do hlavy a nebo pokud zjistí, že ji dokáže
přímo nasměrovat do nějaké jiné oblasti svého těla - tam kde je právě
třeba - ať ví, že i on se právě stal "spirituálním alchymistou".
K tomuto tématu určitě ještě vrátíme.
Na závěr znovu připomínám - cvičení pánevního dna mají jednu velkou
přednost proti všem ostatním tělesným cvičením = v okamžiku, kdy si je
adept zdravé dlouhověkosti alespoň trochu natrénuje, může je provozovat
kdykoliv a kdekoliv - proto se také všem takovýmto technikám někdy říká
"neviditelná jóga".
Ke cvikům této "neviditelné jógy" patří k nim mimo jiné i vědomé pomalé
hluboké dýchání - (viz
samostatný článek) a s tím i související BANDHY neboli uzávěry - i o
nich bude některý z příštích článků.
autor: MUDr. Ladislav Šafránek
NTERORECEPTORY aneb Karmická medicina 6 (MUDr. Ladislav Šafránek)
18.01.2005
Užívání různých produktů přírodní medicíny je dnes již dobře ověřenou součástí zdravotní péče - zvláště o nadprůměrně citlivý organismus, který špatně snáší chemické léky. Občas se mne klienti ptají jaký mám názor na bylinkové čaje. Bylinkovými odvary při hledání svých "životabudičů" zpravidla začíná každý zájemce o přírodní medicinu. Důvod je velmi jednoduchý: jsou totiž nejlevnější.
Mé osobní zkušenosti s bylinnými čaji nejsou nikterak ohromující. V
dobách legendární paní Kamenické však doma připravený výluh z
bylinkových směsí byl prakticky jedinou alternativou nechemické léčby.
Bohužel, bylinkové čaje žádným zásadním způsobem nepomohly ani mě
samotnému ani nikomu z mého okolí. Tím rozhodně nechci říci že nemají
smysl, snažím se jen naznačit, aby možnosti zdravotních čajů nebyly
příliš přeceňovány.
Dnes už jsme o velký kus dál a nabídka přírodních potravinových doplňků
stále narůstá. Lékařům a léčitelům, kteří se přírodní medicínou
zabývají, jde jen o to které z těchto produktů mají vliv nejen pro
prevenci (což se špatně dokazuje), ale především o to, kterými z nich
lze skutečně léčit - to jest odstraňovat nebo výrazně zmírňovat nemoci.
Bohužel i na trhu tohoto sortimentu platí komerční pravidla hry a tak se
kde co nabízí jako jedinečný prostředek na to či ono. Nezbývá než
trpělivě shromažďovat informace z terénu, abychom uměli pro své klienty
i pro svoji osobní spotřebu podchytit skutečně to nejlepší.
Jedna poznámka k pověrám: Všimněte si jak se obecně říká, že med je
zdravý. Ale že bych v poradnách potkával lidi, kteří tvrdili, že
užíváním medu si pomohli od té či oné choroby, to rozhodně nemohu
říci.
Podobně nadnesené představy, které patří do novodobých pověr, se týkají
například přeceňování vlivu sportu. Sportování sice pomáhá vytvářet
pocit "fit kondice" ve středním věku, ale zatím se nejeví, že by
například celoživotní běhání zabezpečovalo zdravou dlouhověkost. - (např
Baltimorská studie -pravděpodobně nejkomplexnější studie doživotně
sledující tisíce dobrovolníků a vyhodnocující vliv mnoha parametrů
jejich životního stylu na zdravotní stav.)
Jiná studie - analýza životního stylu amerických stoletých občanů,
naopak potvrdila především rozdíly v klidnějším pojetí životního stylu
proti ostatní populaci. Zjistilo se mimo jiné, že dlouhověcí lidé
nesportovali nikterak více než Ti krátkověcí, ale že proti ostatním svým
vrstevníkům žili NÁPADNĚ klidnějším a vyrovnanějším životním tempem, bez
nadměrného přetěžování. Lidově řečeno - uměli si vyhovět a nepřeháněli
to s přemírou různých aktivit. To neznamená lenost - ale "pouze" to, že
si včas uměli odpočinout, když jim to jejich organismus
signalizoval.
To je velmi důležitý "hlas našeho těla" = signály upozorňující na
přetížení. Ale kdo se jimi řídí?
Žít zdravě a ve zdraví se dožít nadprůměrného věku - to znamená
především žít moudře. A základem této moudrosti je umět naslouchat hlasu
svého těla - odborněji řečeno - naučit se vnímat jemné signály našich
vnitřních jemných INTERORECEPTORŮ ...
Interoreceptory ve vztahu k individuálnímu jídelníčku
Pokud se někdo domnívá, že si pro své tělo vytvoří optimálně zdravý
jídelníček na základě studia odborné literatury, tak bohužel - hluboce
se mýlí.
Každé tělo má totiž dost individuální skladbu trávicích enzymů a
následných metabolických systémů, které se starají o "vložení" složek
potravy do struktury lidských tkání.
Nejpříkladnější je to u příjmu aminokyselin z nichž jsou sestaveny
bílkoviny potravin i bílkoviny našeho vlastního těla.
A tak se v knihám nemůžete dovědět, zda právě Vaše tělo potřebuje
všechny oficiálně uznávané "esenciální" aminokyseliny. Žádná kniha a
žádný dietolog Vám neřekne :
1 - zda musíte jíst všechny esenciální aminokyseliny, které získáte
jen tak, že součástí vaší stravy je i maso.
2 - nebo zda maso netrávíte beze zbytku a něco z něj se ve Vás ukládá a
dává podnět ke vzniku onemocnění.
- s tím souvisí, že tito jedinci mají bohatší výbavu na přeměnu
aminokyselin a tudíž jim stačí jejich menší druhá skladba v potravě -
bohatě vystačí s laktovegetariánskou stravou.
V konečném důsledku : jsou lidé pro něž je konzumace masa biologickou
nutností a jsou lidé pro něž je dlouhodobá konzumace masa ve své
podstatě příčinou invalidity (morbus Bechtěrev, revmatoidní arthritis)
nebo příčinou smrti (rakovina tlustého střeva).
3 - kniha Vám neprozradí, zda patříte k jedincům kteří špatně tráví
mléčný cukr, nebo lepek, nebo mléčnou bílkovinu.
Jsou lidé, kteří denně pijí litr sladkého mléka a neví, co je to nemoc.
Jsou lidé, kteří se po mléčném cukru obsaženém v sladkém mléce zřetelně
zahleňují, ale kysané mléčné produkty a sýry jsou pro ně nezbytnou
složkou potravy - autor článku také přestal trpět vleklým pokašláváním
poté, co vyřadil sladké mléko ze svého denního jídelníčku.
Jsou lidé, kteří mají alergii i na mléčné bílkoviny, doprovázenou
nejčastěji dlouhodobými střevními potížemi.
Ale jak jste na tom právě Vy osobně, to Vám žádná kniha nemůže
prozradit. Je jen na každém jedinci, na jeho experimentování a na
naslouchání svému tělu = svým interoreceptorům, aby zjistil co jeho tělu
vyhovuje a co nikoliv.
Poznal jsem klientky, které mají dost dramaticky omezený jídelníček a
trvalo několik let, než si vychytaly celý seznam všeho, co špatně tráví
:
Jedna z nich musela natrvalo vyřadit ze svého jídelníčku kombinaci
:maso+vajíčka+veškeré mléčné produkty + k tomu bezlepkovou dietu. Je to
dost děsné, ale jí se to osvědčilo - po předchozích marných pěti letech
vyšetřování na různých klinikách kvůli neustálým zdravotním
obtížím.
Na jedné výjezdové poradně v Brně jsem poznal klientku, která kromě
masa, ryb, vajíček a lepkových obilnin musela ze stravy vyřadit i
většinu ovoce a některé druhy zeleniny - stravuje se prakticky jen
bezlepkovými obilninovými výrobky + některou zeleninou + vitamíny v
tabletách. Teprve pak se její dlouhodobě katastrofální zdravotní stav
začal pomalu zlepšovat. Přesto ani ona evidentně netrpí oním
proklamovaným nedostatkem aminokyselin - její tělo (zřejmě po způsobu
býložravých zvířátek) dokáže ještě bohatěji vytvářet své vlastní
aminokyseliny jen na základě těch asi osmi, které údajně obsahuje
rostlinná strava.
POZOR !
Mezi laickou i odbornou veřejností převládající doměnka, že alergenní
testy prokáží směrodatně, na co je klient alergický a na co
nikoliv
NEMUSÍ V NĚKTERÝCH PŘÍPADECH PLATIT !
Testy na potravinovou alergii v takovýchto případech na něco upozorní správně, ale bohužel někdy naopak svedou na nesprávnou stopu - nezbývá než to stále zkoušet a trpělivě pozorovat tělesné reakce na různé složení potravy.
Jako ilustraci uvedu příběh z poradny : Dospívající mladý muž s vleklými střevními potížemi. Bylo vysloveno podezření na nesnášenlivost lepku. Maminka nasadila bezlepkovou dietu a mládencův zdravotní stav se rychle zlepšoval. Mezitím proběhlo testování na potravinové alergie a příslušný odborný alergolog na základě svých výsledků oznámil, že lepek je mimo podezření, protože testy jsou negativní. Stačily však dva krajíce chleba, aby se střevní obtíže znovu přihlásily.
Signály z vnitřního prostředí našeho těla nás většinou jen velmi
nenápadně informují o tom, která strava je nám prospěšná a která nám
škodí, Signály z chuťových buněk jsou totiž mnohem intenzivnější. A tak
absolutní většina lidí jí to, co jim chutná a nikoliv to, co by mohlo
prospívat jejich zdraví.
Co také můžeme očekávat v civilizaci, která má dostatek informací o
škodlivosti kouření - a přesto se kouří vesele dál. Také výskyt rakoviny
kůže má mnohaletou vzestupnou tendenci - a přesto jsou pláže a solaria
plná lidí, kteří jsou hrdi na svoji "zdravě" opálenou kůži. V této
souvislosti rád cituji velmi slavnou autobiografii doktora Axela Munthe
- Kniha o životě a smrti (vřele doporučuji k přečtení). Kapitola dvacátá
sedmá začíná slovy :
"Jaro přišlo a odešlo, nastalo léto. Z dusných ulic zmizeli poslední
cizinci."
- Ta slova se týkala města Řím. Ano, to bylo v dobách, kdy lidé
cestovali na jih za teplem a sluncem jen v chladnějších měsících, ale
nikoho nenapadlo jet do Itálie uprostřed léta ....
Jen málokdo si všímá, co mu jeho tělo tichounce povídá o svých
zdravotních potřebách ……a stačí tak málo: naslouchat tichému hlasu svého
zdraví, svého těla = svých interoreceptorů ...
| publikováno: 18.01.2005 | |
| autor: MUDr. Ladislav Šafránek |
Karmická medicína 7 (MUDr. Ladislav Šafránek)
07.01.2005
V dosavadních článcích (Karmická medicína 2-7) jsme si probrali různá vzájemně související témata. Bude užitečné je krátce shrnout, aby vynikly základní pojmy a souvislosti:
Vesmír je živý a inteligentní celek a my lidé jsme jeho funkční
součástí.
Člověk je ve své podstatě Duše neboli Duchovní bytost a tělo je jen její
nezbytnou schránkou. (jako by Duše byla software a tělo hardware = jedno
bez druhého nemůže fungovat)
Toto tělo je sice smrtelné ale není nenahraditelné. Když jedno tělo
doslouží, zrodíme se do dalšího. Kvality této hmotné schránky odpovídají
kvalitám jejího obsahu = TĚLO JE OBRAZEM DUŠE.
Vesmír se ke každé bytosti chová spravedlivě a odměňuje ji a vychovává
jako skutečný Tatínek. Jeho spravedlnost nás provází napříč jednotlivými
zrozeními = inkarnacemi a dříve nebo později se naplňuje. Nelze jí tedy
žádným způsobem uniknout.
Klíčovou součástí Vesmíru je Universální Informační Pole (UIP) - a naše
individuální vědomí i Podvědomí jej pomáhá spoluvytvářet a tím je také
jeho nedílnou součástí, bez ohledu že zpočátku nemáme zpětnou vazbu -
dost dobře nevnímáme jeho signály.
Důležité je, že jakmile se naučíme tyto signály vnímat a dešifrovat,
můžeme skrze toto UIP obdržet veškeré informace potřebné pro náš
spokojený život - pro naše štěstí, pro naše zdraví i pro naše hmotné
zabezpečení.
--------------------
Také jsme se dověděli o našem těle, že:
Tělo je dobře vybaveno řadou vnitřních čidel = interoreceptorů, které
nás jsou schopny spolehlivě a včas informovat o každém narušení vnitřní
rovnováhy, které dlouhodobě předchází vzniku chorob.
Velmi významnou možností jak posílit své zdraví a současně zklidnit
psychiku a harmonizovat funkci celého vegetativního nervového systému
jsou dvě vnitřní techniky, které lze v podstatě provozovat celodenně,
kdykoliv a kdekoliv:
- pomalé hluboké dýchání s maximálním výdechem a maximálním
nádechem
- aktivace pánevního dna
- časem si přidáme ještě další související techniky - především bandhy
(zpevnění ) ale ty v tuto chvíli nejsou zásadní
---------------------
Samozřejmě že se vždy najde oponent, který články na téma Karmická
medicína označuje jako "křehké konstrukce".
1) Je třeba si však uvědomit že na takovýchto podobných "křehkých
konstrukcích" křesťanství stojí celá západní civilizace. A naopak z
jiných "křehkých konstrukcí" zapsaných v koránu čerpá svoji inspiraci
současný muslimský terorismus.
2) A je stále zřetelněji patrno, že západní křesťanská civilizace
pozvolna vyčerpává všechny své možnosti a poznenáhlu přibývá lidí, kteří
pro ztrátu důvěry k jakýmkoliv "křehkým konstrukcím" ztrácejí i smysl
své existence.
3) Dnešní zvolna narůstající společenské problémy vyvrcholí v totální
materialistickou krizi a dříve nebo později si okolnosti vynutí další
ideovou přestavbu společnosti v civilizaci nového typu. - A ta pak bude
potřebovat novější ideové zázemí = přesněji vykládající Svět a roli
jednotlivce v něm. - Ono už se toto v podstatě děje - ne masově, ne
veřejně, ale stále se objevují noví jedinci, kterým podobné výklady
(jako jsou texty o karmické medicíně) pomáhají znovu nalézt důvěru v
Život, jenž je obklopuje a skrze tuto důvěru obnovit i svoji duševní
stabilitu a spokojenost.
4) Kromě výtek od materialistických skeptiků je občas nutno i čelit i
námitkám některých věřících, kteří se postaru snaží vykládat Boha jako
jakéhosi oponenta ke zmatkům "špatného světa" jenž nás obklopuje.
Ale tak tomu také není - Kosmický Systém není oponentem sama sebe - on
je pánem situace od počátku tohoto námi obývaného lokálního Vesmíru.
Systém od počátku opakuje stále stejné schéma vývoje. Ví o chaosu, který
je v nás i kolem nás, protože jsou to zmatky související s totální
chaotičností té Energie, která zde byla na počátku - v okamžiku Velkého
třesku.
Pomocí informací přicházejících z jiných, vývojově starších lokálních
Vesmírů si Kosmická Inteligence tento "náš" Vesmír buduje = vyvíjí podle
svých plánů.
Bůh = Celek = Veškerenstvo - nemůže být oponentem nikomu a ničemu. To
on sám si vyvíjí tento lokální Vesmír jako jednu "buňku" uvnitř sama
sebe (podobenství s organismem), jako jeden server uvnitř své sítě
(podobenství s internetem).
-----------------------
Kam tedy směřujeme? Jací budeme na konci tohoto předem daného vývoje?
Budeme to, co jiné bytosti na jiných již vývojově dokončených planetách
=jednotlivci dokonale spolupracující s potřebami Kosmického
Veškerenstva. Odměnou za toto souznění bude maximální štěstí jakého je
mozek schopen, dokonalé zdraví včetně dlouhověké tělesné schránky,
dokonalé materiální zabezpečení včetně dokonalého životního
prostředí.
A to vše dokud "Slunce nezhasne a ještě o něco dál" = dokud se jeho
vyzařování nezmění natolik, že to nebude únosné pro existenci života na
této planetě a civilizace se bude nucena posunout - v rámci našeho
lokálního Vesmíru.
-----------------
V průběhu jednotlivých článků se zvolna přibližujeme k pragmatickým otázkám typu:
"Proč a jak změnit svoji Duši v duchu Karmických principů ?"
"Jak tedy změnit sám sebe, abych lépe vnímal ony Vyšší principy ?"
nebo dokonce
"Jak se změnit z nevěřícího materialisty v člověka který věří a DŮVĚŘUJE
těmto vyšším principům ?"
-------------------
Teoretické vysvětlení postupu je poměrně jednoduché.
Začněme však úplně od začátku - od právě narozené lidské bytosti. Jak
se vlastně člověk stává myslící bytostí?
Od malinka na něj stále někdo hovoří a v postatě mu stále něco opakuje.
Stále se malému človíčku říká "máma" a "táta" až začne věřit tomu, že
tato bytost je máma a ta druhá bytost je táta. Človíček to začne
opakovat a je pochválen. Později mu nějak dojde jak udržet stolici a moč
a také je za to pochválen - a navíc je mu to i příjemné zůstávat v
suchých plenkách.
A tak to jde dál a dál: většinu z toho co děláme a jak při tom myslíme,
je do našeho mozku naprogramováno neustálým opakováním a doprovázeno
pochvalou či odměnou v případě, že dle mínění svého okolí (=nejprve
rodina, později školka, škola a širší veřejnost) děláme to či ono
správně, nebo jsme naopak upozorňováni či přímo trestáni v případě, že s
naším jednáním naše okolí nesouhlasí.
Tímto způsobem byl a je náš mozek neustále programován. Takto jsme byli
v dětství vybaveni do života v rámci společnosti, která se nás i v
dospělosti neustále snaží formovat "k obrazu svému".
Jenže v průběhu života někteří jedinci zjišťují, že jejich
naprogramování jim nepřináší dostatečnou míru spokojenosti - většina z
nich však ještě není dostatečně přesvědčena o potřebě své změny, nehledá
zásadní řešení ale jen způsob jak problém nějak pohodlně odsunout - tomu
také slouží většina současných chemických léčiv - odstraňují jen
příznaky a neřeší skutečné prapříčiny nemocí.
Ale čas od času se najde člověk, který si tyto souvislosti nechá
vysvětlit podrobněji a je ochoten přistoupit na myšlenku, že kvalitní a
plnohodnotné východisko z jeho problémů přinese jen zásadní změna
osobnosti a podstatná změna životního stylu.
Pokud se jedná o duchovní souvislosti, jedná se většinou o situaci,
kdy člověk dojde k poznání, že jeho dosud nevěřící a materialisticky
smýšlející Duši by přineslo mnohem větší míru spokojenosti, kdyby i on
začal nejen věřit ale především DŮVĚŘOVAT v existenci nějakých Vyšších
principů, které by mu navíc dokázaly účinněji pomáhat z problémů, které
přesahují jeho individuální možnosti. V zemích na Západ od nás se této
situaci již před delší dobou začalo říkat "psychospirituální
krize".
Proč je použito právě slovo "krize"? Kdo ji zažil, ví o čem je řeč. - to
Vám je dlouhodobě hodně mizerně = Duše nebo na tělo má dlouhou dobu
nepříjemné zážitky- deprese, nemoci, nebo je trvale frustrován skrze
majetek, skrze zaměstnání či jakkoliv jinak. Takto trápený člověk se
samozřejmě dlouhodobě snaží dostat ze svých problémů všemi běžně známými
postupy.
Jenže ať polyká cokoliv, co je mu předepisováno lékařem či psychiatrem z
oficiální medicíny, ať dělá cokoliv, co mu doporučují materialističtí
psychologové - konec trápení nepřichází.
V lepších případech klient stále více a více chápe, že viníkem svých
neřešitelných potíží je nějakým způsobem on sám. A pomalu mu dochází, že
změna z "nevíry" ve "víru" by mohla přinést ono dosud marně hledané
řešení.
Těší se někdo z vás na další pokračování?
S přátelským pozdravem Dr. Ladislav Šafránek, lékař pro zdravou dlouhověkost
| publikováno: 07.01.2005 | |
| autor: MUDr. Ladislav Šafránek | |
| další články v rubrice: Filosofie zdraví |
xxxxxxxxxxxxxxxx Karmická medicína 8 aneb Psychospirituální krize (MUDr. Ladislav Šafránek)
17.02.2005
Na konci minulého povídání (Karmická medicína 7) jsme se dostali k tématu psychospirituální krize (zkráceně PSK). Pokud si tento pojem zadáte do internetového vyhledávače, podivíte se spolu se mnou, co už bylo na toto téma sepsáno v českém jazyce. Když jsem navštívil příslušející diskuzní fóra a začetl se do jejich příspěvků, došlo mi brzy v čem je problém: psychospirituální krizí potrefení klienti nemají v Čechách žádné velké šance najít někoho, kdo jejich zážitkům porozumí. Většina současných profesionálů z oblasti psychologie a psychiatrie je zatím diagnostikuje jako různé formy duševní poruchy. A bylo tam i upozornění na jednoho pana doktora, co už by na téma PSK rád pomáhal - jenže dle slov zklamaného klienta zkušenosti dotyčného nepřekračují rámec teorie.
Když si totiž blíže prostudujete problematiku PSK .......aha, tady by
se slušelo přidat nějaký odkaz .....subjektivně nejlepší dojem na mne
udělal obsah těchto stránek:
http://jonathan.mysteria.cz/rejstrik.htm
a z nich pak citace sborníku od odborníka nad jiné povolaného =
amerikanizovaného Čecha pana profesora MUDr. Grofa a jeho paní:
Psychospirituální krize.
Abych nezapomněl - pokud jsem v článku Řízené
dýchání a zdravá dlouhověkost měl jisté výtky k páně Grofovu
holotropnímu dýchání z hlediska zdravé dlouhověkosti, v žádném případě
to neznamená, že bych odsuzoval jeho přínos lidstvu jako celek -pravý
opak je pravdou.
Z textu pana profesora Grofa také snadno pochopíme, proč v dohledné době
nebude příliš velký počet těch, kteří by svým klientům dobře rozuměli:
aby jste to nemuseli v obsáhlém textu hned teď hledat, cituji: Vzhledem
k nebezpečí provázejícímu tyto krize i pozitivnímu potenciálu v nich
obsaženému potřebují ti, kdo je prožívají, odborné vedení: konzultaci s
těmi, kteří mají osobní i odbornou zkušenost s neobvyklými stavy vědomí
a vědí, jak s nimi pracovat a jak je podporovat.
- to má svoji logiku: kdo se nedostal do změněných stavů vědomí, které
PSK velmi často provází, těžko svým klientům porozumí.
Po prostudování výše zmíněného odkazu nabude čtenář dojem, že PSK se
zpravidla projevuje velmi nápadnými prožitky:
Několik citací pro ilustraci:
....Do této kategorie například spadají zážitky a vize pohlcení
vesmírem, ďábelského mučení, dezintegrace osobnosti, či dokonce zničení
celého světa....
....Vize božstev a démonů, mýtických hrdinů a krajin nebo nebeských a
pekelných oblastí ...
V častějším počtu případů na mnohého z nás začíná "neviditelný svět"
doléhat v podobě mnohem prostějších příznaků.
Poměr klasických bouřlivě probíhajících PSK a drobných leč vleklých
psychospirituálních nepříjemností by mohl být podobný, jako je tomu
například u infekcí dýchacích cest : rozsáhlý zánět plic opravdu může
být drama na hranici života a smrti - nicméně největší počet těchto
infekcí se odehrává v podobě rýmy.
Důležité je, že obě formy - jak velké krize s bouřlivými vizemi a
zážitky, tak i drobné zneklidňující projevy, lze úspěšně řešit stejným
způsobem.
Příčinou většiny těchto příznaků je to, že dotyčná osoba je
bioenergeticky daleko citlivější než většina lidí z jejího okolí. Takto
potrefený člověk se pak sám mylně považuje za "nemocného" - a oficiální
medicína mu v tomto ohledu ochotně vychází v ústrety.
Část takto nadprůměrně vnímavých klientů je například zařazena do
diagnózy LATENTNÍ TETANIE.
Jde o módní diagnózu - vyhovující chemickému farmakoprůmyslu a jemu
věrným chemickým lékařům = mají důvod nabízet klientům další úžasné
"léky".
Stačí však zadat do internetového vyhledávače (např. Google) toto heslo
"latentní tetanie" = a člověk získá kontakt na nějaké fórum, kde si
vzájemně stěžují takto povětšinou neúspěšně léčení klienti. Ti "úspěšně"
léčení si většinou pochvalují konzumaci tlumících farmak. Naštěstí ne
každý se s tímto uspokojí.
Jako příčina latentní tetanie se uvádí nižší hladina hořčíku v
krvi.
Pokud má někdo skutečně málo hořčíku v krvi a jeho podáním se situace
upraví - ano pak je tento případ možno považovat za skutečnou latentní
tetanii.
Ale co ti ostatní?
V mnoha případech se totiž laboratorním vyšetřením nenajde snížená
hladina hořčíku v krvi a pak je klient informován takto: "Hladinu
hořčíku v krvi máte v normě, problém je zřejmě ve špatném vstřebávání
hořčíku" ... což je samo o sobě nelogický výrok, ale jak vidět, lékařům
to nevadí - když je hořčíku v krvi přiměřeně, tak to asi s jeho
vstřebáváním není tak špatné, že..?
Častý neúspěch léčby hořčíkem může být toho důkazem.
Jsem přesvědčen o tom, že tyto případy lze spíše považovat jen jako
jeden z mnoha projevů staré známé diagnózy - vegetativní neurózy. Jenže
za ní - kromě samotné neurovegetativní zranitelnosti - lze v řadě
případů najít i vliv dlouhodobých psychospirituálních obtíží.
A v tom bývá zádrhel celé situace:
1) I kdybychom brali v úvahu jen samotnou neurózu, i to by pro lékaře
znamenalo pracné a časově náročné vysvětlování o tom, že je nutno změnit
životní styl.
2) Farmakoprůmysl na tom ovšem nezarobí žádný zisk.
3) A klient samotný většinou nemá zájem na sobě dlouhé roky intenzivně
pracovat - on žádá jednoduché řešení = spolykat nějaké tablety,
přinejhorším přečkat injekci, jen proboha aby nemusel měnit nic ze svých
životních návyků.
Celou situaci zhoršují někteří lékaři tím, že bez potřebného a
trpělivého vysvětlování posílají své klienty rovnou k psychiatrovi nebo
psychologovi - což vzbuzuje v klientovi mylný dojem, že je považován za
blázna.
------------------
Protože se dlouhé roky zabývám péčí o klienty, kteří mají zájem "o
přestavbu softwaru ve svém mozku", vím jak malá část klientů potrefených
nějakou formou neurovegetativní přecitlivělosti projeví snahu o
zdlouhavé řešení formou změny životních zvyklostí a myšlenkových
stereotypů - a z nich jak malá část (zlomek zlomku) je schopna tyto
změny skutečně zrealizovat.
Nejspolehlivějším řešením psychospirituálních těžkostí je vyhovět smyslu
této evoluční krize a do klientova života, který se dosud realizoval jen
ve viditelné úrovni světa, nechat konečně vstoupit i jeho dosud
nerespektovanou neviditelnou část.
Podobně jako u ledovce jeho ponořená, to jest neviditelná část tvoří
většinu jeho objemu, podobné je to zde: neviditelný svět obsahuje
Podstatu a Plán Veškerenstva, námi viditelný svět je konečný výsledek v
jedné z jeho lokalit. Tento výsledek se v rámci jedné planety či jednoho
lokálního vesmíru zdá být ve stálém vývoji - včetně nás samotných.
Oproti tomu Nekonečné Všeobsahující Veškerenstvo je příjemně stálé a
spolehlivě stabilní - tato slova by bylo užitečné si zapamatovat.
| publikováno: 17.02.2005 | |
| autor: MUDr. Ladislav Šafránek |
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx