Jóga obecně, vlastní souhrn dle Kavalaynanda,.Vinekar

0. Krátké poznámky. pozor

  1. Jóga obecně, zdraví, vlastní souhrn dle Kavalaynanda,.Vinekar

  2. Jóga - Názor na jógu ŠIVAPURI BABA, 137letého jogína

0.Poz: !!!!§

Přednáška Ind Ajay Bobade z Hr adce Králové, asi umí podle toho mála co předvedl

zdůrazňoval u každého cviku při zaujímání polohy, setrvání v poloze a návratu z polohy neustálou pozornost nejen na pohyb a dokonalou relaxaci v poloze též trvalou pozornost na dech a to v poměru n:v 2:1, ale nejen pozornost, ale také provádět plný jógový dech – naplnit břicho, hrudník a roztáhnout ramena!!

Předváděl

zde kromě dechu zdůrazňoval stabilitu – vyrovnávání těžiště – ( celé s otevřenýma očima, v poloze se zařenýma, celé se zavřenýma i při výdrži na špičkách – bez kynklání!. Dále nadloktí těsně na uších

-strom, patu opřenou až nahoru do třísla a opřený i palec, koleno vytočené zcela do boku a zase dech a stabilita.

- lučišníka, zde postupně napínání a uvolňování jednotlivých svalových skupin v průběhu zaujímání a samozřejmě dech a relaxaci v poloze a staabilitu

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Napjaté svalů působí tak, že stahují kanály pro vedení mízy a krve (cévy) ale též i pro energetické dráhy – tím vytvářejí bloky omezující jejich průchod. Uvolnění svlů – relaxace je bloky odstraňuje.

Důležité je při cvičení trvale prociťovat své tělo protože

Není těžké někoho napravovat – rovnat z venku to se ale návyky – deformace těla vrací za chvíli do původní polohy,

teprve když to člověk procítí – prožije zevnitř tělo se srovná na trvalo!!!!!!

V józe nejde o dovednosti ani o výkony. V józe by si měl určovat každý sám dle svých pocitů a možností jak počet opakování tak i rozsah pohybu.

Jóga a zdraví

Jóga je určena především pro relativně zdravé lidi jako prevence ke zlepšení pohyblivosti a zvýšení celkové odolnosti (imunity) a to jak v oblasti fyzické i psychické. Uplatňuje se v rehabilitaci kde napomáhá k obnově funkcí. U chronických infekčních procesů může poskytnou účinné pomocné léčení. To vyžaduje dobrou a c spolupráci lékaře a cvičitele.

Kontraindikace

Při cvičení je nutno při určitých zdravotních poruchách některé cviky provádět opatrně nebo je i vynechat. Například při vysokém krevním tlaku (předklony), srdeční slabosti (Uddijánaa Nauli), poruchách páteře (ohyby a rotace), kýle (nezvyšovat vnitrobřišní tlak), zánětech v oblasti hlavy a krku (obrácené polohy), ochablých útrobách- značném zvětšení sleziny (kobra, kobylka, luk), zácpě (Jóga-Mudrá, kleště), postižení plic (dech proti odporu)…

Od ostatních cvičebních systémů se liší tím, že působí na vege­tativní systém (Bandha a Mudrá), pomocí relaxací uvolňuje psychické tenze (lze vyvolávat i hluboko uložené deprese) a harmonizuje činnost jednotlivých orgánů včetně žláz s vnitřní sekrecí a obsahuje i čistící procedůry (Krijá)

  1. Jóga - Názor na jógu ŠIVAPURI BABA, 137letého jogína

Názor na jógu ŠIVAPURI BABA, 137letého jogína

Jóga je ucelený systém teorií a praxe, která byla budována ke kontrole fyzických energií. Tento systém za­hrnuje jak tělesné energie, ták uvolňovací dýchací cviky citové energie. Pracuje s mentální energií v různých variantách sou­středění a obsahuje praxi meditace a samadhi. Z tohoto pohledu může jóga poskytnout ucelený způsob života, který vyvr­cholí oblažujícím viděním, v němž jogín uskutečňuje jednotu s Bohem. Zdálo by se, že Šivapuri Baba odmítl tvrzení,jež před­stavuje jádro všech jóg a samotné pojednávání Bhagavad Gity. Ale po uvážení člověk pochopí, že odmítl domněnku jogínů o dosažení realizace Boha vlastní silou, bez cizího zásahu.

Žádná z jó­gových cvičení, nebo kterákoliv kombinace cviků nevede k po­znání Boha. Tato cvičení mohou vést k různých pocitům blaženosti, a dokonce i k trvalému stavu odloučení nebo oduševně­ní, ale není to Realizace Boha. Dokonce tuto snahu jogínů nemůžeme považovat ani za přípravu duše ke konečnému kroku, jedině tehdy,je-li toto úsilí podřízeno přísně disciplinovanému životu. Všechno je marností a ztrátou času. Výsledek se dosta­ví, odhalí-li Bůh svou duši.

Existuje pronikavý a citelný rozdíl mezi stadiem, v němž se dostaneme za vědomí a stadiem bezvědomé ztrnulosti. To je ji­nak pojmenováno Nirvikalpa Samadhi. Nirvikalpa Samadhije stav štěstí, jistý druh radosti. Vytváří prázdnotu v mysli, jež se stane zapomětlivou vůči starostem a trápení. Vytváří mentální blaženost, ale ne vědomosti, a nedosáhneme tím žádné moudrosti. Pouze popírá svět a s ním "Já" - Poznajícího, jež uskuteč­ňuje Pravdu. Nizvikalpa Samadhi je bezpochyby vysoké stadi­um jogínské sadhany, ale je ohraničeno ,nedostatkem znalosti Absolutna. Jedinec je bez vědomí, co se týče vnějších smyslů, ale musí být zcela vědom sebe, Ducha a jeho příbuznosti s Bo­hem. Prostřednictvím toho se dostane za Mayu (tj. za zdání jak smyslů, tak mentálních vjemů) a následně přímo k Bohu. Nir­vikalpa Samadhi člověka dovede na okraj Maye, ale ne za Ma­yu. Popření smyslů obvykle neumožní dostat se za Mayu a po­znat Pravdu. Jedině Správné žití a meditace na druhé straně umožní člověku dostat se za Mayu a k Pravdě."