JOGA OBECNĚ, PODKLADY K ČLÁNKU PRO ZÁPRAŽÍ

JOGA OBECNĚ, PODKLADY K ČLÁNKU PRO ZÁPRAŽÍ

CO PŘINÁŠÍ ZDRAVOTNÍ JOGOVÉ CVIČENÍ DNEŠNÍMU ČLOVĚKU

Jóga je prastaré indické umění léčit, neboli věda o zdravém způsobu života. Zaměřuje se především na prevenci, zlepšování a udržování zdraví. Snaží přispět k vytvoření podmínek za kterých je tělo schopno dosáhnout vlastním úsilím dokonalého obnovení duševní i tělesné rovnováhy. Při tom upřednostňuje ovlivňování psychiky. Pohlíží na člověka jako na integrovaný celek a považuje tělo a mysl za jedno, což významně přispívá i ke zlepšení výsledků klasických léčebných metod, které věnují pozornost téměř výlučně viditelným projevům chorobných změn, a podstatně méně příčinám a jevům průvodním.

Jóga obsahuje morální zásady, fyzická, dechová a psychická cvičení, čistící procedury, ale i návody na správné stravování. Z jógy vycházejí nejen zdravotní cvičení propracovaná v minulém století například Feldenkraisem, Pilatesem, Alexanrem…ale i dnešní zdravotní a rehabilitační cvičení a veškerá cvičení pro odstraňování bolestí zad zpracovaná u nás profesorem Jandou a jeho žáky jako byli Levit, Mojžíšová, Kabelíková, Vávrová a další.

Všechna současná moderní zdravotní cvičení převzala z jógy hlavní zásady a to že každý se soustřeďuje na pocity svého těla a nesnaží se hned na začátku dosáhnout konečné polohy, cvičí jen do takové polohy, kterou mu umožňuje ohebnost jeho kloubů a protažení svalů a jen do stádia příjemného pobolívání – žádné přepínání. Pouze pravidelné opakované cviční vede k postupnému odstraňování chorobných bolestivých stavů, ke zlepšené pohyblivosti a k celkovému zlepšení zdravotního stavu. Správná ozdravná cvičení vyvolávjí v těle příjemné pocity, po cvičení se necítíme unaveni, ale naopak celkově fyzicky i psychicky uvolněni a osvěženi.

Přeji všem čtenářům ZÁPRAŽÍ, aby nejen pochopili a naučili se při svých zdravotních cvičeních využívat základních zásad jógy a aby se nejen cítili, ale skutečně byli den ze dne mladší a zdravější.

Ing. Josef Trojánek

XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX

Cílem jógy není získání dovedností ani mohutné síly, ale dosažení harmonie všech částí lidské osobnosti. Při cvičení by si měl určovat každý sám dle svých pocitů a možností jak počet opakování tak i rozsah pohybu. Na konci cvičení by se měl cítit každý uvolněný, klidný, vnitřně vyrovnaný a odpočatý – nikoliv unavený.

Z uvedeného je zřejmé, že jóga je psycho-fyzicko-hygienický systém, který lze doporučit lidem všech věkových kategorií jako zdravotní prevenci pro zajištění a udržování dobrého zdravotního stavu.

Jóga obsahuje morální zásady, fyzická, dechová a psychická cvičení, čistící procedury, ale i návody na správné stravování. Z jógy vycházejí i zdravotní cvičení propracovaná v minulém století například Feldenkraisem, Pilatesem, Alexanrem…. ale i zdravotní a rehabilitační cvičení a veškerá cvičení pro odstraňování bolestí zad zpracovaná nás profesorem Jandou a jeho žáky jako byli Levit, Mojžíšová, Kabelíková, Vávrová a další.

U nás se z jógy nejčastěji praktikují fysická a dechová cvičení. Většina lidí přichází do cvičení s cílem zlepšení svého zdravotního stavu. Fyzická jógová cvičení lze rozdělit na přípravná a ásany. Až na některé náročnější ásany (určené pro pokročilé cvičence) se v dnešních kursech aplikují jednoduché cviky, které jsou zvládnutelné prakticky všemi příchozími, ale ne vždy v prvé hodině. Je totiž bezpodmínečně nutné při cvičení dodržovat hlavní zásadu a to, že každý se soustřeďuje na pocity svého těla a nesnaží se hned na začátku dosáhnout konečné polohy. Cvičí jen do takové polohy, kterou mu umožňuje ohebnost jeho kloubů a protažení svalů a jen do stádia příjemného pobolívání – žádné přepínání. Pouze pravidelné opakované cviční vede k postupnému odstraňování chorobných bolestivých stavů, ke zlepšené pohyblivosti a k celkovému zlepšení zdravotního stavu. Správné jógové cvičení vyvolává v těle příjemné pocity, po cvičení se necítíme unaveni, ale naopak celkově fyzicky i psychicky uvolněni a osvěženi.

Z hlediska prevence platí „co se v organizmu neužívá to pomalu atrofuje, odumírá a mizí“ a na to doplácí moderní člověk se svojí snahou o maximální pohodlí. Jóga tento nedostatek napravuje tím, že citlivě zaměstnává svaly a celé svalové skupiny i orgány, které v běžném životě používáme málo nebo vůbec ne.

Je-li někdo v silném nervovém napětí, je přepjat – přetažen – ve stresu, dochází reflexně k trvalému napětí určitých svalových skupin. Ke každému takovému zbytečnému napětí svalů je třeba energie, která pro nás představuje zbytečnou energetickou ztrátu, nemístné plýtvání životní energie a snížení tolik potřebné imunity. Takový člověk se nemůže uklidnit ani tehdy, když se pokusí relaxovat, nebo spát. Navenek se to projevuje například zdvižením ramen, svíráním pěstí nebo čelistí, stažením hrudníku – břicha, což může mít za následek bolesti hlavy, zad, pobolívání u srdce, svírání kolem žaludku až zvracení, žaludeční vředy a další.

Zvýšené nervové napětí vytváří negativní mentální stav, který pak působí na tělesnou schránku vyvíjí se dočasné nebo i trvalé zdravotní problémy. Jógová cvičení ovlivňují mentální stav člověka tím, že optimalizují svalová napětí a v průběhu cvičení aplikují krátké relaxace.

Různá tělesná cvičení, rychlá chůze, hry a gymnastika … ovlivňují sice automaticky jednotlivé svalové skupiny i napínací reflexy, avšak především se zaměřují na pohyby končetinami, t.j. rukama a nohama, kdežto pohyby trupu bývají podružné.

Zdraví a dobrá pohyblivost závisí však více na stavu páteře, napětí páteřních hlubokých svalů a správné funkci vnitřních orgánů, než na stavu svalstva končetin. V józe se racionálním a cílevědomým způsobem ovlivňují nejen klouby a svaly končetin, ale i vnitřní orgány a především celá páteř. Vnitřní orgány aktivujeme ve statických polohách a páteř se procvičuje jako řetězec obratlů a svalových prvků mezi nimi (meziobratlové destičky a kloubová spojení), a každá část se koncentrovaně a systematicky natahuje ohýbá a protáčí.

Celkový efekt cvičení jógy nespočívá v nárůstu svalové hmoty, což bývá cílem u mnohých tělesných cvičení zejména v posilovnách. Aby se nadměrně vyvinuté svaly udržely v činnosti mohou být i přítěží (zejména když organismus stárne), odčerpávají totiž energii a výživu potřebnou pro důležité orgány.

Jako jeden z mála systémů tělesných cvičení aktivuje jóga jednotlivé tělesné orgány a cíleně působí i na činnost žláz s vnitřní sekrecí, na krevní i mízní oběh a v neposlední řadě odstraňuje bloky na čínských energetických drahách a přispívá tak k rovnoměrné cirkulaci životní energie.

Zvláštní důraz se klade v józe na dýchání. I když si to mnozí nechtějí přiznat, dýchá většina lidí nesprávně, jejich dech je krátký – mělký a žijí prakticky v trvalém nedostatku kyslíku jsou jakoby trvale přidušeni. Jóga učí plnému jógovému dechu, při kterém se do dýchání zapojují všechny hlavní i pomocné dýchací svaly od pánevního dna přes svaly břišní, hrudní až k oblasti klíčních kostí.

Aktivita svalů pánevního dna při dýchání a při jeho dalším cíleném procvičování má mimořádný význam. Pánevní dno je podporou břišních útrob – ochabnutí svalů pánevního dna vede k poklesu břišních orgánů, bránice (to zvyšuje objem reziduálního vzduchu), pánevních orgánů (u žen k poklesu ženských orgánů s následnými operacemi, problémům ve vyšších stádiích těhotenství a ve stáří k inkontinenci). Pánevní dno má jako podpěra útrob větší význam, než se původně soudilo.

Při jógovém dýchání nejde jen o zásobení kyslíkem a vyplavování kysličníku uhličitého, nýbrž i o vytvoření jisté úrovně koncentrace kysličníku uhličitého, což snižuje překyselení organizmu. Jógovým dýcháním dále po určitou dobu ovlivňujeme vnitroplicní, vnitrohrudní a vnitrobřišní tlak, což mění prokrvení jednotlivých vnitřních orgánů, normalizuje jejich činnost a aktivuje i činnost některých žláz s vnitřní sekrecí. Například podtlak v břišní dutině, vyvolaný těmito dechovými cvičeními, může vést ke stimulaci korové vrstvy nadledvinek, takže produkuje více hormonu.

Svůj význam má i procvičování různých dechových rytmů a specielních jógových způsobů dýchání - pránájáma. Při tom dochází mimo jiné i k ovlivňování dechového centra, které má na organismus budivý vliv (v tom spočívá význam zívání po probuzení ze spánku), mění úroveň bdělosti. Nádech zvyšuje napětí kosterního svalstva, cévního a dalších systémů.

Součástí jógy jsou i speciální čistící metody o kterých se na kursech můžeme dozvědět, ale provádět bychom je měli potom pravidelně doma sami. Jedná se například o čištění jazyka a čištěni nosu, které by se měli stát součástí pravidelné ranní hygieny jako čištění zubů. Patří sem ale i trochu náročnější procedury jako je proplachování žaludku a pročišťování celého zažívacího traktu (od úst přes hltan, žaludek, dvanácterník , tenké až po tlusté střevo), které je vhodné provádět 2 až 4x za rok.