Do vlastního článku zpracováno až do XXXXXX
„Zdravotní cvičení a jóga“
Dodatečné poznámky
Napjaté svaly působí tak, že stahují kanály nejen pro vedení mízy a krve (cévy) ale též i pro energetické dráhy – tím vytvářejí bloky omezující jejich průchod. Uvolnění svlů – relaxace je bloky odstraňuje.
Věra Knížetová
Důležité je při cvičení trvale prociťovat své tělo protože
Není těžké někoho napravovat – rovnat z venku to se ale návyky – deformace těla vrací za chvíli do původní polohy,
teprve když to člověk procítí – prožije zevnitř tělo se srovná na trvalo!!!!!!
V józe nejde o dovednosti ani o výkony. V józe by si měl určovat každý sám dle svých pocitů a možností jak počet opakování tak i rozsah pohybu.
Jóga:
Jóga je určena především pro relativně zdravé lidi jako prevence ke zlepšení pohyblivosti a zvýšení celkové odolnosti (imunity) a to jak v oblasti fyzické i psychické. Uplatňuje se v rehabilitaci kde napomáhá k obnově funkcí. U chronických infekčních procesů může poskytnou účinné pomocné léčení.
Od ostatních cvičebních systémů se liší tím, že působí na vegetativní systém (bandhy a mudry), pomocí relaxací uvolňuje psychické tenze (lze vyvolávat i hluboko uložené deprese) a harmonizuje činnost jednotlivých orgánů včetně žláz s vnitřní sekrecí a obsahuje i čistící procedury (Krijá)
Jóga je ucelený systém teorií a praxe, která byla budována ke kontrole fyzických energií. Tento systém zahrnuje jak tělesné energie, ták uvolňovací dýchací cviky citové energie. Pracuje s mentální energií v různých variantách soustředění a obsahuje praxi meditace a samadhi.
může předcházet akutním chorobám i infekčním procesům tím, že zvýší obecnou resistenci individua a jeho imunitní reakce. Může též sloužit jako rehabilitační metoda, když již choroba byla úspěšně zvládnuta, a může napomoci k obnově funkcí, což jedině lze nazývat skutečné vyléčení choroby.
U chronických infekčních procesů může poskytnou účinné pomocné léčení.
Jóga se zaměřuje především na prevenci, zlepšování a udržování zdraví. Protože pohlíží na člověka jako na integrovaný celek a považuje tělo a mysl za jedno, může vést i při léčení nemocí k lepším výsledkům než jiné systém léčení, které věnují pozornost téměř výlučně viditelným projevům chorobných změn, a podstatně méně jevům průvodním.
Toto pojetí vychází z představy, že tělo i mysl mají společnou snahu udržovat funkční rovnováhu ať jde o podráždění vnější nebo vnitřní, mechanické, chemické, elektrické, biologické nebo psychické.
Jóga je určena především pro relativně zdravé lidi, protože se zaměřuje hlavně na prevenci. Snaží přispět k vytvoření podmínek za kterých je tělo schopno dosáhnout vlastním úsilím dokonalého obnovení duševní i tělesné rovnováhy a tím přispět k udržení zdraví a v případě nemoci k zajištění konečného uzdravení. Při tom upřednostňuje ovlivňování psychiky. Vychází z morálně hygienických hledisek, a následná cvičení - ásany a pránájamy jsou pak úvodem k vlastním psychickým cvičením na vyšší úrovni, která pak mají vést k posilování psycho-fyziologických procesů v těle a tak zvyšovat odolnost organizmu.
Snaží se, aby člověk pěstoval své vlastní adaptivní přizpůsobovací mechanizmy, cvičil vnitřní systémy organizmu tak, aby mohl čelit novým situacím na které není adaptován.
Z hlediska prevence platí „co se v organizmu neužívá to pomalu atrofuje, odumírá a mizí“ a na to doplácí moderní člověk se svojí snahou o maximální pohodlí.
Jóga zabývá se především následujícími možnosti
1. psychickými (morálními) pak i fysickými (hygienickými) čistícími procesy (kriyá jóga), které by měly:
1.1 vytvořit v organismu určitý stav psychické a tělesné vyrovnanosti – jakési minimální kondice - jako podmínku k započetí vlastního cvičením jógy,
1.2 pomocí hygienických opatření a psycho-fyzických cvičení udržovat dosažený stupen čistoty v těle i mysli (kondici) v průběhu vlastního cvičení jógy
2. pěstováním vhodných psychických postojů;
3. cvičením neuro-muskulárního a neuro-humorálního aparátu - a ve skutečnosti i celého organismu - aby byl schopen překonávat fyzické i psychické stresy;
vhodnou výživou.
Jóga je zaměřena především na ovlivnění psychiky. Tělesná cvičení - ásany a pránájamy jsou úvodem k vlastním psychickým cvičením na vyšší úrovni, která pak mají vést k posilování psycho-fyziologických procesů v těle a tak zvyšovat odolnost organizmu.
Toto pojetí vychází z představy, že tělo i mysl mají společnou snahu udržovat funkční rovnováhu ať jde o podráždění vnější nebo vnitřní, mechanické, chemické, elektrické, biologické nebo psychické. Cílem jógy pak je ukázat cesty a způsoby jak při vzniklé poruše dosáhnout stabilního rovnovážného stavu, který je podmínkou dokonalého zdraví.
Z hlediska prevence platí „co se v organizmu neužívá to pomalu atrofuje, odumírá a mizí“ a na to doplácí moderní člověk se svojí snahou o maximální pohodlí. V prevenci by měl člověk pěstovat své vlastní adaptivní přizpůsobovací , cvičit vnitřní systémy organizmu tak, aby mohl čelit novým situacím na které není adaptován.
Jóga se snaží přispět k vytvoření podmínek za kterých tělo bude schopno bojovat s nemocí vlastním úsilím a dosáhnout dokonalého obnovení tělesné i duševní rovnováhy a tím k udržení zdraví a v případě nemoci k zajištění konečného uzdravení.
Jóga se snaží zasáhnout prvotní příčiny - odstranit především vzniklá svalová napětí, rytmickou činnost srdečně cévní soustavy a tím ovlivnit celý ten následný řetězec negativních reakcí
Ásany jsou určeny především k odstranění poruchy tonického rytmu v těle a tím k obnovení harmonické funkce celého organizmu
Nervová regulace
Zásadní a důležité pro porozumění mechanismu ásan je si uvědomit, že i udržování a přizpůsobování ustálené polohy zajišťuje několik jemných a automatických neuro-muskulárních koordinačních soustav a zúčastněné svalové skupiny jsou regulovány velmi složitým reflexním systémem "tonickými reflexy“.
Uvědomění si významu těchto reflexů je důležité nejen pro pochopení a správný nácvik ásan (i dalších jogínských cvičení), nýbrž i proto, aby bylo možné pochopit vztah k emočnímu stavu. "Tonické reflexy“ zajišťují nejen energeticky ekonomičtější cvičení, nýbrž působí dalekosáhle i psycho-·fyziologiekými mechanismy na chování cvičenců.
Dále je třeba si plně uvědomit, že pro jakoukoliv svalovou činnost - k tomu aby sval byl schopen plynulé, ustálené motorické akce, je důležité udržování svalového napětí –sval musí zůstávat ve stavu připravenosti, kde čeká na fázickou kontrakci.
Je-li někdo v silném nervovém napětí, je přepjat - přetažen. zvyšuje se jeho reflexní aktivita, vyplýtvá tím mnoho energie navíc (udržuje se vysoká trvalá kontrakce svalů), snadno dochází a takový člověk se nemůže uklidnit ani tehdy, když se pokusí relaxovat, nebo spát.
Mentální stav působí na tělesný postoj dočasně nebo i trvale. Jóga vychází z předpokladu, že je možné zaujmout tělesný postoj takový, aby se tím ovlivnil mentální stav člověka, pokud se ovšem k tomuto problému tónických rytmů přistoupí správným způsobem. Proto je důležité si ujasnit faktory, ovlivňující svalové napětí, aby bylo možné je upravit. Hlavní činitelé, přispívající k dosažení optimálního svalového napětí jsou:
l. Stabilní psycho-fyziologická rovnováha v organismu;
2. Dobré hygienické podmínky života a prostředí zejména dostatečná výživa a spánek,
Hojnost přirozeného pohybu;
4. Pěstování a udržování správných posturálních návyků držení těla.
Tělesná cvičení, rychlá chůze, hry a gymnastika … ovlivňují sice automaticky antagonisty i napínací reflexy, avšak nikoliv racionálním a cílevědomým způsobem. Především se jedná o pohyby končetinami, t.j. rukama a nohama, kdežto pohyby trupu bývají podružné.
Zdraví a dobrá pohyblivost, zejména po jistém věku, závisí však více na napětí páteřních hlubokých svalů, než na stavu svalstva končetin.
Proto se v ásanách racionálním a cílevědomým způsobem ovlivňuje především celá páteř. Jde o činnost malých hlubokých extensorů páteře, tvořících ve svém souhrnu také velkou svalovou masu. Páteř se procvičuje jako řetěz s mnoha články včetně svalových prvků mezi nimi, a každá část se koncentrovaně a systematicky natahuje ohýbá a protáčí. Obdobně se cvičí i svalstvo břišní stěny. Přikládá se tedy větší význam ovlivňování napětí svalstva trupu než končetin. Svaly končetin jsou ovšem rovněž ovlivňovány specielními cviky s přenášením síly a udržováním rovnováhy při antigravitačním působení, což ovlivňuje i jejich optimální napětí. Ásany tedy pěstují pružnou postavu a tonizují cely systém velmi účinným způsobem.
Celkový efekt cvičení ásan nespočívá v nárůstu svalové hmoty, což bývá cílem u mnohých tělesných cvičení. Vědecky se ovšem uznává, že velikost svalové hmoty sama o sobě není nutně příznakem zdraví a životní síly. Pro takový mimořádný rozvoj muskulatury není v dnešní době mechanizace ani zvláštní důvod. Aby se nadměrně vyvinuté svaly samy udržely mohou být i přítěží (zejména když organismus stárne), odčerpávají totiž energii a výživu potřebnou pro důležité orgány.
Mezní hranice rozsahu pohybů a poloh je pro každého jedince při provádění ásan dosažena při vzniku pocitu "příjemné bolesti" - a nic více.
součástí působení ásan je především ovlivnění krevního tlaku, tonu svalstva cév a působení na dýchací systém i krevní plyny. To vše se děje v určitém rytmu, takže účinek je vždy individuální.
nutno neustále zdpůrazňovat, že jogínská cvičení musí vyvolávat příjemné pocity.
Jóga nepokládá žádnou chorobu za pouhé lokální postižení, nýbrž za kritickou změnu v systému těla jako celku, ale při tom nevylučuje, že některé zdravotní problémy je možné odstranit pouze cvičením.
podtlak v břišní dutině, vyvolaný těmito cvičeními, může vést ke stimulaci korové vrstvy nadledvinek, t.j. kortikální vrstvy, takže produkuje více hormonu.
V podstatě představují manévry, při kterých se vůlí kontroluje dýchání. Nazývají se sice "dýchací cvičení", je zde však rozdíl od běžných dechových cviků, zavedených v tělovýchově, Neklade se totiž takový důraz na hluboké a pravidelné dýchání.
Při Pránájámě však nejde jen o zásobení kyslíkem a vyplavování kysličníku uhličitého, nýbrž i o vytvořen jisté úrovně koncentrace kysličníku uhličitého a ovlivňování vnitro plicního (intra-pulmolárního), vnitrohrudního (intra-thorakálního) a vnitrobřišního (intra-abdominálního) tlaku a na udržování tlakových změn po určitou dobu. Svůj význam má i interference různých rytmů. Kromě svalů hrudníku a břicha se zdůrazňuje i aktivita svalů pánevního dna! Pánevní dno je podporou břišních útrob – ochabnutí svalů pánevního dna vede k poklesu břišních orgánů, bránice (to zvyšuje objem reziduálního vzduchu), pánevních orgánů (u žen k poklesu ženských orgánů, problémům ve vyšších stádiích těhotenství a ve stáří k inkontinenci). Pánevní dno má jako podpěra útrob větší význam, než se původně soudilo.
Dýchací centrum má na organismus budivý vliv (v tom spočívá význam zívání po probuzení ze spánku), mění úroveň bdělosti. Vdech zvyšuje napětí svalstva kosterního, cévního a dalších systémů.
Pránájáma klade důraz na nácvik zadržování vdechu Kumbhaka (někdy se pojem Kumbhaka ztotožňuje s pojmem Pránájáma.Rozlišují se tři způsoby zádrže – Kumbhaka (Púrna kumbhaka, Šúnya kumbhaka, Kavala kumbhaka).
XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX
Plný jógový dech
Celý řízený cyklus plného dechu se skládá z :
"Púraka" nádech
"Púrna kumbhaka“ zadržení dechu po maximálním hlubokém nádechu v poloze hrudníku na začátku dalšího výdechu
„Réčaka“ výdech
„Šúnya kumbhaka“ "Šúnjaka“ zadržení dechu po úplném výdechu v poloze hrudníku na začátku dalšího vdechu
Bohle
Jóga neléčí, využívá tendenční snahy všech bytostí : „Být šťastný, bez problémů, stále vyléčený
Akujoga je účinná liečebná metóda na posilnenie nervového systému. Telesnými polohami, pósobením na akupresúrové body, pohybmi, tlakmi, pretahovaním, dýchaním a relaxáciou sa priamo posilňujú nevy. Akujogou sa uvolňujú napátia do hlbky, regeneruje sa celý organizmus. Tým, že kladie dóraz na chrbticu, stáva sa ideálnou metódou na vypestovanie silnej a vyváženej nervovej sústavy.
Feldenkrais totožné s jógou
Pohyb je nejjednodušší a pro každého nejdostupnější cestou k vědomému vnímání sebe. Nejedná se ale o gymnystiku, ani o aerobik, stretčink nebo jiné formy neduchovnítělesné činnosti. Pohyb zde slouží daleko více zdokonalení lidského mozku. V pohybu se projevuje funkce nervového systému.
1
Známkou každého správného pohybu je minimum vynaložené síly.
Znamená to následující: správný pohyb je v kterémkoliv okamžiku schopný návratnosti a je opakovatelný, tzn. je možné ho přerušit v každém bodě jeho průběhu, obrátit ho, změnit jeho směr nebo znovu pokračovat v jeho původním směru.
Závěrem bych chtěla zdůraznit, že žák se vždy nenaučí něco nového. Učí se především, jak porozumét svému konání. A to mu umožňuje přestat s nepřirozenými zpusoby chování. Většina našich problémů je
z nedostatku pružnosti, který je způsoben malou možností volby.
Máme však zkušenost, že problém, na který si postižený stěžuje, často mizí funkční integrací. Zkrátka tato metoda by mohla přispět
k tomu, že se staneme učedníky moudrosti.
s 8 ásany, bandhy