Jóga obecně, M. Mrnuštíková, článek - PROČ PRÁVĚ HATHAJÓGA, Jonáš
>
Jóga - vědomí přes smysly a mozek
Jóga je umění žít v harmonii s universem
Viz též:
Bohle, přednášky, Brno 1983, dýchání, prána, účinky jógy tělesné a duševní, užití v rehabilitaci a prevenci
A Kopie :Šedivý
XXXXXXXX
Kavalaynanda: Žádné tělesné cvičení nepřispěje k harmonii, když je budeme prováďet ve stavu emočního neklidu.
XXXXXXX
Akujóga s 41
. Posledná poloha v cvičebnej zostave akujogy by sa mala vykonat s váčším nasadeNÍm, aby sa na chvítu zvýšil krvný tlak a stimulovali svaly, dráhy a nervy. Je to vhod~á príprava na hlbokú relaxáciu.
akujóga201
Akujoga je účinná liečebná metóda na posilnenie nervového systému. Telesnými polohami, pósobením na akupresúrové body, pohybmi, tlakmi, pretahovaním, dýchaním a relaxáciou sa priamo posilňujú nevy. Akujogou sa uvolňujú napátia do hlbky, regeneruje sa celý organizmus. Tým, že kladie dóraz na chrbticu, stáva sa ideálnou metódou na vypestovanie silnej a vyváženej nervovej sústavy.
akujóga s.156
preháňanie určitých činností sa vždy prejaví oslabením určitých dráh:
Privela státia poškodzuje dráhu obličiek –
Privela sedenia poškodzuje dráhu sleziny –
Privela ležania poškodzuje dráhu plúc
- PriveIa dívania sa poškodzujé dráhu srdca
Privela telesnej námahy poškodzuje dráhu pečene.
Keá musíte napríklad vela stát, vhodné je, ošetrovat dráhu obličiek. Mnohé zamestnania vyžadujú prevažne státie, sedenie, alebo pretiažujú zrak. Aby sme zabránili únave, dóležité je predchádzat jednostrannému zataženiu.
Kdyby se někomu zdál následující text známý či povědomý, pak nejde o náhodu. Prosíme proto čtenáře, aby laskavě vzali v úvahu, že dále popisované metody jsou vědou starou téměř pět tisíc let a že z toho důvódu rnůžeme psát jen o tom, co je již dávno známo.
ve všech jógových pohybech stahujeme svaly co nejméně a používáme co nejmenší počet svalů.
M. Mrnuštíková, článek - PROČ PRÁVĚ HATHAJÓGA
Jonáš: Odolnost vůči nemocem s. 75, (kniha)
Feldenkrais totožné s jógou
Zeman (Stresové pásy)
Bolest, Pilaes
1. M. Mrnuštíková, článek - PROČ PRÁVĚ HATHAJÓGA
> Jako cvičitelka jógy se často setkávám s novými cvičenci, kteří přicházejí do
> jógy s touhou po určitém duchovním růstu a těžko se smiřují s tím, že mají
> ulehnout na podložku a začít praktikovat hathajógu, tedy pracovat se svým
> tělem, dechem a pozorností. Slychám pak argumenty typu "mne záda nebolí", "já
> chci meditovat a ne cvičit spinální cvičení","já už kráčím duchovní cestou
> dost
> dlouho a toto je pro mne příliš triviální", "mne zajímají jen duchovní
> disciplíny" apod. V jednom ze starých měsíčníků časopisu Yoga Life jsem při
> čtení narazila na několik myšlenek dvou odborníků z oblasti jógy, které mě
> utvrdily v mém názoru, že hathajóga je základ, který nelze opominout.
>
> Dovolte mi podělit se o ně s vámi.
> Sváminí Mínákší Déví, nástupkyně svámího Gítánandy, píše:
> "Hathajóga je disciplína, ve které člověk nemusí a ani nemůže podvádět sám
> sebe. Buď se dotknete špičky nosu svými prsty na nohách nebo nedotknete. Buď
> umíte stát na hlavě nebo neumíte. Buď jste schopni vstávat brzo ráno a
> donutit
> své neochotné tělo k přesným disciplínám nebo nejste schopni. Zde neexistuje
> nějaké předstírání, že jsme dosáhli výšin, jestliže jsme je nedosáhli. A my
> potřebujeme tuto přízemnost. Snad ti staří myslitelé a světci cítili, že
> lidská
> podstata už je taková, že i v disciplínách neměřitelných a nesoutěživých
> potřebuje nějaky způsob externího poměření pokroku, určité množství
> disciplíny
> na úrovni těla a dechu, dříve než vstoupí do vyššího království duše. Proto
> světec Pataňdžali, který kodifikoval nejdůležitější ideály jógové praxe asi
> před 2500 lety, nám ukázal velmi dobře definovanou cestu k Jednotě nebo-li
> józe, na které získáváme kontrolu těla pomocí ásán na třetím z osmi stupňů
> této
> stezky, této metody vývoje. Nikde ve svých sútrách nedal ani Pataňdžali
> povolení těmto pokročilým duším přeskočit některy z těchto stupňů. Krok za
> krokem, přes morálku a etiku, přes disciplínu těla v ásánách, vědomí dechu v
> pránájámě, kontrolu smyslů v pratjáhaře, přes trénink mysli v dháraně a
> eventuální jednobodovost a transcendenci mysli v dhjáně, postupuje sádhaka po
> vyvojovém žebříčku ke svému cíli - stát se jedním s Nejvyšším v samádhi".
>
> Nyní dejme slovo představenému S.D.College v Paňdžábu, dr. H. Kumár Kaulovi:
> "Dnes není jiné odvětví jógy populárnější, ale ani méně chápané, než
> hathajóga.
> Její popularita vyplývá z jejího působení na zdraví, a to je proto též hlavní
> příčinou jejímu neporozumění, neboť je tak považována za disciplínu
> zdravotně-
> nápravnou a je často ignorován velice úzký vztah mezi funkcí těla a
> emocionálními reakcemi. Hathajóga jako celek je pojem, ktery zahrnuje
> technicky
> praktiky a disciplíny, pomocí nichž mohou být tělo a vitální energie
> přivedeny
> pod kontrolu. Ačkoli je to jeden z mnoha prostředků jógy, je to zároveň první
> krok na cestě reintegrace, první krok na duchovní cestě, tolik důležitý pro
> veškerou další realizaci.
> Všechna pojednání o józe trvají na tom, že účelem praktik hathajógy je
> odstranit překážky na duchovní nebo královské cestě reintegrace nazyvané
> rádžajóga.
> Když stojíte na začátku cesty jógy, je nejdůležitější přivést tělo a mysl na
> nejvyšší možný bod zdraví a efektivnosti. Proto je prvním stupněm hathajógy
> praktikování zdržení se určitých věcí a pozorování sebe a okolí, které ničí
> veškeré fyzické a mentální choroby a vytváří stav perfektního fyzického a
> mentálního blaha (jama a nijama).
> Než může být dosaženo mentální koncentrace, musí být tělo umístěno v příjemné
> poloze, ve které může setrvat delší dobu bez pozornosti, a ve které určitá
> centra nebo body, v nichž se spojují hrubohmotná a jemnohmotná těla, jsou
> vzájemně umístěny v přesných polohách. Mnohé z poloh jsou proto spojovány s
> určitými bytostmi nebo zvířaty. Tělesné polohy (ásány) pomáhají posilovat
> tělo
> a stabilizují mysl. Ta poloha, ve které člověk může zůstat po dlouhou dobu
> bez
> hnutí, je pro něj nejlepší. Setrvat v poloze bez pohnutí po dlouhou dobu a
> bez
> úsilí, to je cílem části hathajógy.
> Dalším stupněm hathajógy je řízení dechu neboli pránájáma. To je cenné
> cvičení
> střev, ledvin a plic (orgánů pro eliminaci absorbované energie z atmosféry).
> Je
> zdrojem dostatečného přívodu kyslíku do krevního oběhu. Prána pracuje mimo
> tělo
> i v těle samotném. Hrubá prána prochází fyzickym tělem a psychická prána
> prochází subtilními jógovymi kanálky, idou, pingalou a sušumnou. Při zaujaté
> poloze tak dochází k řízení pohybů spojených s výdechem a nádechem.
> Pataňdžali ve svém díle Jógasútra popisuje některá dechová cvičení pro
> očištění
> těla, mysli a nervů. Duch, očištěny pránájámou, se realizuje v nejvyšším
> duchu,
> Parabrahman, a proto podle starých spisů (šruti), není nic vyššího než
> pránájáma. Hathajóga říká, že řízení dechu by nemělo byt nikdy prováděno bez
> svalovych stahů (bandhy), neboť bez nich nemůže být řízení dechu úspěšné.
> Stažení smyslů z vnějších objektů neboli pratjáhara je další částí hathajógy.
> Když se smysly stáhnou od svých objektů pozorování zvenčí dovnitř, když nad
> nimi získá člověk kontrolu a ony se přetransformují v plné vědomí, je to
> nazyváno pratjáhara. Proces stažení se skládá z oddělení smyslů od objektů
> jejich přirozeného vnímání, a je vždy spojen i opačnými tendencemi připoutání
> a
> averze. Stažení je dosahováno silou rozlišení, která přitahuje smysly a
> jejich
> potravu a ovládá tak pohyby substance mysli. Mysl se zklidňuje a připravuje
> na
> samotné meditativní techniky, které jsou předmětem rádžajógy."
>
Míla Mrnuštíková
2.Jonáš: Odolnost vůči nemocem s. 75, (kniha)
Do relaxačních metod můžeme zahrnout i jógová cvičení, kde významnou úlohu hraje jistý stupeň relaxace. Jóga ale samozřejmě přesahuje rámec pouhé relaxace a svými energetickými a autosugestivními prvky dokáže vyřešit disharmonii v organismu, dokáže měnit i určité psychické postoje, cíle a hodnoty člověka, a tím může zpětně nesmírně pomoci zvládnout problémy imunity, především poruchy neuroimunitního charakteru.
Feldenkrais totožné s jógou
Pohyb je nejjednodušší a pro každého nejdostupnější cestou k vědomému vnímání sebe. Nejedná se ale o gymnystiku, ani o aerobik, stretčink nebo jiné formy neduchovnítělesné činnosti. Pohyb zde slouží daleko více zdokonalení lidského mozku. V pohybu se projevuje funkce nervového systému.
1
Pohyb podporuje naši sílu, hbitost, inteligenci a schopnost změnit se. Motoricitá činnost vede v tomto rozsahu k zvládnutí nových možností, k zlepšení naší přizpůsobivosti a tím k pokrokům ve vývoji.
Známkou každého správného pohybu je minimum vynaložené síly.
Znamená to následující: správný pohyb je v kterémkoliv okamžiku schopný návratnosti a je opakovatelný, tzn. je možné ho přerušit v každém bodě jeho průběhu, obrátit ho, změnit jeho směr nebo znovu pokračovat v jeho původním směru.
Ty části těla, na které bychom chtěli působit, mohou být za určitých okolností velmi vzdáleny od místa, se kterým se pracuje; okliky vedou často mnohem rychleji k cíli než přímá cesta ...
Uvědoméní předpokládá mimořádnou citlivost proprioceptivních nervových zakončení. Citlivost pro dráždění roste tou měrou, jakou ubývá télesná námaha. Když ubývá napětí, vzrůstá pozornost.
Jako cestu učení zvolil Moshe Feldenkrais neverbální sensorickou komunikaci s nevědomím prostřednictvím hmatu a dotyku. Tato forma komunikace je bezprostřednější a proto účinnější, neboť dráždění smyslů jsou našim podvědomým procesům daleko bližší než naše uvědomované porozumění. Taková dráždění umožňují daleko více funkčních změn.
Když vyžadujeme od jiných nebo sami od sebe nějaké změny, předpokládáme, že se dají uskutečnit. Co si myslíme kupř., když říkáme svému dítěti: "Stůj přece rovně !" ? Myslíme si, že to neumí nebo že nechce ? Kdyby dítě vědělo jak, určitě by stálo rovně. Vždyť je mu zcela nedostupná k tomu nutná organizace těla. Aby splnilo vyzvání stuj rovně , musela by být tato slova pro dítě spojena s jednoznačným kinestetickým počitkem, který však při svém současném držení těla jednoduše nemůže mít. To platí pro každý druh změny.
Feldenkrais umožňujeme tomu, kdo se učí, odhalit při provádění jednoduchých pohybů formou hry alternativní provedení téhož děje. Použijeme jako příklad dýchání.
V hodinách věnovaných tomuto tématu neučíme žáky, jak mají dýchat. Dopomůžeme jim spíše znovu objevit autonomní dechovou funkci.To se děje vyzkoušením různých dechových možností. Člověk může dýchat jako jogín nebo jako dítě, jako někdo, kdo je deprimován, nebo jako někdo, kdo se směje v dobré náladě. Jsou také různé paradoxně působící možnosti dýchání. Při takovém hraní si se bude dýchání žáka zcela spontánně přizpůsobovat okamžitým nárokům. Současně budou neutralizovány staré vzory a návyky.
Abychom mohli odpovídat na stejná dráždění různým způsobem - a to znamená učit se - musíme nejprve zabránit automatickému výskytu navyklých reakcí. Zabránit těmto reakcím, které jsou při učení právě tak důležité, pokud nejsou dokonce důležitější než dráždění a podněty, se dá v rámci Feldenkraisových hodin tím, že se pohyby provádějí jen v představě, cvičí se diferenciace a používají se podobné prostředky.
Závěrem bych chtěla zdůraznit, že žák se vždy nenaučí něco nového. Učí se především, jak porozumét svému konání. A to mu umožňuje přestat s nepřirozenými zpusoby chování. Většina našich problémů je
z nedostatku pružnosti, který je způsoben malou možností volby.
Máme však zkušenost, že problém, na který si postižený stěžuje, často mizí funkční integrací. Zkrátka tato metoda by mohla přispět
k tomu, že se staneme učedníky moudrosti.
Docent
Příliš velké úsilí, chtění vadi
Nezáleží na tom jaký cvik děláme, ale jak? Jak vědomě
Pohybem můžeme dosáhnout změnu jen s emočním prožitkem
Zeman (Stresové pásy)
Kromě toho má člověk možnost přijímat energii zvenčí. Východní filosofie učí, že z nebes k zemi sestupuje proud kosmické energie. Západní věda potvrdila, že žijeme v elektrostatickém poli , kde energie proudí shora od pozitivně nabyté atmosféry k negativně nabitému zemskému povrchu. Fyzické tělo, z 80% složené z vody je pro tyto proudy vodivé, ale je průchozí jen tehdy, když nemáme v těle překážky - bloky. Při poloze vstoje je člověk těmito proudům vystaven shora dolů - to vysvětluje požadavek jogínů na udržování svislé polohy páteře při pranajámě a meditaci. Při obrácených polohách proudí kosmická energie naším tělem obráceně a podle zkušeností její účinky v tomto případě mají vysoké terapeutické hodnoty.
Bolest, Pilaes
Bolest a nepohodlí
Žádný cvik by nikdy neměl působit bolest. 3 bolesti Láškové. Určitou námahu bychom však měli vynaložit.
Normální je naproti tomu jistá míra ztuhlosti, zejména následující den po náročnějším cvičení - obecně to znamená, že jste se dostali ke svalům, které byly předtím zanedbané. To se může samozřejmě objevit (i křeče) pokud jsme narazily na dosud zanedbávané svaly. Až si na cvičení zvyknete (opakováním), ustoupí tyto projevy do pozadí. Právě vymizení pocitů ztuhlosti po cvicích, které je dříve vyvolávaly, je znamením, že jste připraveni postoupit dále.
Pokud se vyskytne výraznější bolest, zejména kloubů a nervů , může se jednat o skrytou poruchu, nebo používáte nesprávnou techniku. V každém případě zanechte cvičení a vyhledejte odbornou radu. Dočasně neopakujte daný cvik.
Pokud k tomu dojde, může se jednat o skrytou poruchu, nebo používáte nesprávnou techniku. V každém případě zanechte cvičení a vyhledejte odbornou radu. Nepostupujte k dalším etapám cvičení.
Ať už se cítíte připraveni přistoupit k cvičení pro pokročilé, nebo ne, takřka jistě už můžete pozorovat příznivý účinek Pilatova cvičení. Vaše tělo vám asi připadá delší a lehčí
a každodenní činnost vyiaduje méné námahy. To by mělo být hlavním podnětem k dalšímu cvičení na té úrovni, kferá vám myhovuje.
141
Jóga je prastaré indické umění léčit neboli věda o zdravém způsobu života Vznikla před tisíci lety na indickém subkontinentu. V tehdejších dobách pozorovali rozvážní muži a moudré ženy přírodu, dráhy hvězd, cyklus račních dob. Studovali pohyby zvířat i život lidí. Zkoumali, co je to být nemocný a co zdráv, egperimentovali, zkoušeli a nakonec dospěli k systému cvičení zajištujícímu zdravý život. Shromáždili nespočet rad a utřídili je do osmi stupňů: zákazy a,př~azy (sanskrtsky jama a nijama), postoje, pozice a pohyby (ásany), dechové techniky (pránájáma), cvičení zaměřená na smysly (pratjahára), koncentrační metody (dhárana), meditace (dhjána). Chová-li se člověk tímto způsobem zdravě a vědomě - tak praví staří předkové -, dospívá do stavu vyváženosti těla, mysli a duše, zakou.ší pocit jednoty s přírodou neboli vesmírem nebo, jinými slovy, s Božským. Takový stav se nazývá samádhi.
Samotné slovo jóga pochází se staroindického sanskrtu a znamená "sjednotit, spojit, sloučit, propojit".A protože mají indoevropskéjazyky své kořeny v sanskrtu, nacházíme analogie ve francouzském slově "joindre" a anglickém výrazu "to join". V němčině tomu odpovídá slovo ~joch" (jho, jařmo - pozn. překl.). S tímto obratem však spojujeme většinou jen málo příjemného: voli se prohýbali podjhem vozu. Nicméně představuje jho.jakési spojení pohybujíc~o se (volů) s pohybovaným (tedy vozem). Vjóze jde o propojení toho, co vesměs jazykově rozdělujeme; prožíváme tělo, mysl i duši jako jedno. Z onoho splynutí vyplývají léčivé účinky jógy.
Osm stupňů jógy zmíněných na začátku se pojí s mudrcem Pataňdžalim, který žil údajně kolem roku 600 před naším letopočtem. Jama a nijama, jógové zákazy a pňliazy, se vztahují na zdravý život s odpovědností vůči společnosti. Obsahem ásan je každodenní cvičení určitých pozic
15 ~ !~ =... .
a držení těla pro rozvoj výkonností a akceschopnosti. Mnozíjógoví badatelé se domnívají, že ásanyjsou vynálezem kastyválečn~ii Ckšatrijů). Konfrontace se smrtí a bmjem je na jedné straně přiměla rozvinout určité pozice, které by jim dodávaly s~lu a moc, na druhé straně d~y ní možná dospěli na cestu vedoucí do nitra spíše než jiní; kteň se nevystavovali nebezpečí v takovém měňtku. Pránájáma kontroluje a utváň dech. V józe to znamená, že pň zrození jsme si na svět přinesli určitý počet nádechů a výdechů, a podle toho,jak rychle čí pomalu dýcháme, trvá náš život bud krátce nebo déle. V pratjaháře se učíme vědomému zac~ázení s vlastními smysly; ty vytvářejí spojení s ostatními a dokáží nás odvést od sebe samých, anel~ nás dovedou do nitra k našemu pravému Já. Dhárana posiluje schopnost soustředění. Meditace, dhjána, nás pňvádí do centra, k našemu vlastnímu středu, z něhož jednáme. V samádhi zažíváme har monii a soulad.
Na rozdl od našich západních medicínských systémů, které se orientují převážně na patologií, tedy na pňtomnost nemoci, zaměruje se jóga na stav, kdy je jedínec zdravý, a ten se snaží prohloubit. Při všech cvičeních se člověk pozoruje, vnímá pocity, je pňtomen tělem i duší. Cviky se obecně provádějí velmi pomalu a rozvážně, často se cvičící v určité pozici zastaví, sleduje dech, vnímá, co se v těle odehrává. Jóga tedy není žádnou gymnastikou, pň níž se technicky provedou nějaké pohyby, zatímco myšlenky a city pňtom bloudí kdaví kde. Jóga je dar, který si můžeme nadělit sami sob~ě. Přivádí nás k našemu zdraví. S jógou dokážeme posdit své samoléčitelské sffy.
V průb~ěhu času se z jógy vy%vinuly různé tradice, vznikaly nejrozmanitější školy Napň'klad bhaktijóga je cestou oddanosti a lásky Džňánajóga staví do popředí poznání a intelekt. Annajóga se zabývá stravou, dietami, léčivými rostlinami. Hathajóga, na Západě nejvíce známý systém, se soustředuje na tělesná cvičení. Ha znamená slunce, tha je měsíc, takže hathajóga představuje harmonii mezi sluncem a měsícem, to znamená, že uvnitř nás přivádí do plodné souhry mužské a ženské s~ly. Mnozí překládají hatha také jako moc či s~lu, aby tím poukázali na to, že pň józe jde o mocné s~ly, které máme dostat do své moci. Rádžajóga kráěí královskou cestou a pojímá do sebe různorodé aspekty ostatních škol. Nejstarším sys
Jóga přesahuje jednotu těla, mysli a duše - znamená i propojenost s přírodou, vesmírem. Nic se nezrodíjen tak z ničeho;jsme neustále zasazeni do společenství - nejen lidí, ale také jiných živých bytostí a rovněž i tak říkajícího neživého světa Na tohle všechno se v józe dbá a pamatuje, to všechno se začleňuje.
s26
Účinky lunární jógy jsou rozmanité. Působí, nebot oslovuje naše sebeléčivé síly; má vliv, protože se zabývá celým člověkem; účinkuje,jelikož přináší potěšení.
Různé prvky lunární jógy zasahují rozdílně. Všechna ta jemná jógová prociiovaná cvičení prováděná pomalu a v rytmu vlastního dechu nechávají nejprve vyrůst cit k vlastnímu tělu. Objevujeme při tom nejen pohyby svalů a šlach, ale zakoušíme postupně i hlouběji položené části svého těla Prohlubuje se vnímavost pro vnitřní orgány Šíří se teplo mající za následek silnější prokrvení.
Vyplouvají pocity - jak je máme pojmenovat? Častokrát nás v češtině napadají pro tělesné prožitky negativně zatížená slova: trpět, bolet, trápit a podobné. Ale možná, že nás vůbec nic nebolí, jen poprvé vnímáme něco ve svém těle. Můžeme se ted stát jazykovými vynálezci a vyzkoušet, jaké slovo nejlépe vyjádří to, co vnímáme.
Při dechových cvičeních zjištujeme, kde to tlačí. Můžeme prohloubit dech, zpomalit ho a zadržet. A stále znovu se ujišfovat, jak dýcháme ajaké prožitky tím získáváme. Takové pozorné dýchání zlepší nejen zásobení plic kyslíkem, ale i celého těla, až po jednotlivé buňky; nabudí se i látková přeměna
Energickě tance v lunární józe oživují tělo, mysl i duši. Tkáň j e lépe zásobena kyslikem a výživnými látkami, odpadní látky se snadněji vylučují, vše nové se optimálně zhodnocuje. Povzbuzuje se hormonální hospodářství. Intenzivní koncentrací na pohlavní orgány vzniká s velikou pravděpodobnosti zpětná vazba v hypofýze, podvěsku mozkovém, která řídí celý náš hormonální metabolismus.
Značné protažení a rotace v zádech činí svaly pružnějšími a pohyblivějšími. Ztuhlé svalstvo, které často také bolestivé blokuje nervové výběžky
z páteře, se uvolňuje. Obecně se celé tělo výborně prokrví, a tím prohřeje, a my zakoušíme oživení na všech úrovních. Možná, že zpočátku vyplavou opět staré bolesti, které pak ale - po určité době přivykání na nový, svobodnější stav - zmizí, takže se může šířit pocit tělesné pohody.
Čajové směsi - několik z nich pochází z mé hessénské domoviny -jemným způsobem pročiš~ují, povzbuzují nebo uvolňují a zklidňují. Koupele a oleje působí léčivě a harmonicky skrze smyslové orgány Meditace nás přivádí k našemu vlastnímu středu. Pomocí vnitřních obrazů můžeme připravit novou vnější skutečnost. Jsme tím, co si myslíme, a svými vnitřními fantazijními světy utváříme dalekosáhle svůj vnější svět. Změny nastávají, jakmile pochopíme, k čemu jsme připoutány: lpím na svém zármutku a na tom, že se mi daří špatně? Nemohla bych jednou objevit, kvůli čemu naříkám a trpím, a vymyslet něco jiného? Nebo svou bolest potřebuji? Energieje tam, kamji zavolám. A navíc;jáji dokážu řídit, můžu o ní pokaždé nově rozhodnout. Samozřejmě vím, že je mnohé dané předem. Přece by však pozvolna vznikla určitě jiná společnost, kdybychom si ujasnily, že toho nakonec přece jen můžeme ovlivnit více, než se vesměs domníváme:
V obřím divadelním představení Boba Wilsona "Les", v němž autor propojuje starobylý epos z Mezopotámie s moderní industrializací v Evropě, neustále pob~á -jednou pomalu, poté opět rychleji -jeden muž přes jeviště a zpívá, hovoří nebo volá: "Pozor! Všechno, co chceš; dostaneš!" Možná, že to nezískáme přesně takové,jaké jsme si to představovaly, ale nějakým způsobem - a~ se nám to zdá sebezáhádnější - má naše skutečnost co do činění s našimi představami, našimi přáními. Zcela zřetelně se mi to jeví u nemocí. Nespadnou na mě z čistého nebe, nýbrž se objeví tehdy, když potřebuji klid, když už mám všeho dost, když si přeji být opečovávaná. Co by se stalo, kdybych poprosila o klid anebo o zaopatření, až je budu potřebovat? Jakje vzrušující to vyzkoušet...
Dobrým příkladem střídavého působení z nitra i z venku je v lunární józejiž na začátku zmíněný ženský seminář na téma poruchy menstruačního cyklu. Svou diplomovou práci z psychologie nazvala Jutta Riihl-Thomasová "Alternativní použití terapie při poruchách menstruačního cyklu". Líčí v ní, jak se ženy pokouší poznat a změnit poruchy menstruačního
s29
V současné době existují ve vědě domněnky spojující vyšší průměrnou délku života ženy, s níž se setkáváme na celém světě, s menstruačním cyklem. Protože ženy skrze krvácení neustále obnovují svůj organismus, věří někteří vědci, že na základě toho žijí ženy déle než muži. Pravděpodobně máme my ženy díky menstruačnímu cyklu lepší metabolismus a naše tělo je vlivem těchto výkyvů odolnější i schopné lépe se přizpůsobovat.
Jestliže se s tímto pravidelným sledem dějů skamarádíme, nestaneme se slabšími, nýbrž silnějšími. Nebude pak třeba něco korigovat neho vůči něčemu zasahovat; budeme moci souznít a uzdravovat se s vrtochy měsíce.
Obměnu si žádá tělo stejně jako mysl a duše, a to nejen v každodenním řádu věcí, ale i v postojíeh a pohybech. Všechny naše smysly touží užívat si života a potřebují potravu materiální i myšlenkové povahy. Bude tedy prospěšné, vyzkoušíme-li různé pohyby. Stejně. jako každý den jíme a v noci spíme a nalézáme v tom svůj vlastní rytmus, žije v našem těle také touha po pohybu. Tu však bohužel často zanedbáváme. Myslíme na jídlo, protože se hlásí hlad, pomýšlíme na spánek, nebot jsme unavené. Vyhovět síle, která nás nutí se hýbat, jsme se - na rozdíl od dětí - odnaučily. V průběhu výchovy z nás byla spíše vypuzena Sedět ve škole v tichosti, zachovávat klid v každodenním životě, no hlavně nic nápadného. Vybojujme si nazpátek radost z pohybu! Prospělo by nám, kdybychom si ve svém každodenním životě dokázaly vyhradit pravidelně nějaký čas na pohyb a současně i na vědomě prožitý čas tichosti - pak by se všechny naše smysly nádherně rozvinuly
Abychom zakusily lunární jógu v celé její hojnosti, potřebujeme osobu, která by nás do ní uvedla a nadále pak vedla Ta bude také schopna sledovat, jak cvičíme, vybrat a navrhnout určité postoje a pozice, které se co nejlépe hodí na příslušnou životní situaci.
Předcházet by mělo lékařské vyšetření zdravotního stavu a určit možnosti i omezení tělesné zátěže. Naprosto důležitá je i chut do cvičení. Jak jinak by mohlo být něco léčivé, když bychom to prováděly se zatatými zuby a staženým obličejem, a toje~ kvůli tomu",že to přece má být zdravé"?
Léčení jde ruku v ruce s radostí, probouzí veselost, svěžest i zvědavost. Radost ze života je ostatně také ústředním tématem lunární jógy Protože jsou cvičení zaměřená na pohlavní orgány, ozřejmují nám tím, jak mocná životní síla je v nás skrytá. Neobracejí se k technice nebo funkci, ale k samotnému původu našeho života Lunární jóga může přispět k prohloubení
sexuality Smyslně smysluplný přístup k ní je požadavkem mnoha starých kultur a tradic.
V tibetském tantrismu se uctívá sexuální síla prostřednictvím rituálů. K zachování Země jsou stejnou měrou zapotřebí jab (otec) a jum (matka). Spojením obou - jab (metody) a jum (moudrosti) - lze dosáhnout buddhovství: spásy a osvobození. ZTbetský tantrismus dává návod pro obojí, pro spojení muže a ženy stejně jako pro sloučení mužských a ženských energií vjednéjediné osobě.
Podle hinduismu byl svět stvořen spojením mužského principu a řádu (Šivy) s ženským principem chaosu a energie (Šakti). Podobně jako tibetští tantrici spatřují hinduisté stvoření světa v každém milostném aktú, který se současně oslavuje jako hrátky bohyně s bohem. A stejně tak se má promíchat a zharmonizovat mužské a ženské v nitru každého člověka
Jin a jang (ženský a mužský pól) tvoří v tao pilíře naší existence. Uvést je do rovnováhy, neustále zachovávat vyváženost, to si žádá celoživotní mistrnost.
Indiánský pohled na svět spatřuje matku a otce, sestru a bratra vé všem, co nás obklopuje. Nic nepanuje nad něčím jiným, nic není lepší než to druhé. Ženské i mužské je rovnocenně potřebné k tomu, aby se nám na zemi dařilo dobře.
U Austrálců (původních obyvatel australského kontinentu - pozn. překl.) mají ženy a muži každý své vlastní obřady, vyznávají svou vlastní cestu, stejně jako i cesty společné. Všechny rituály jsou stejně hodnotné a důležité. Zplození a počeťí dítěte "si sem přisní" i muž i žena
Lunární jóga chce probudit životní energii a udržet ji naživu. Při cvičení se skrze tělo dozvídáme více o svých pocitech, skrze tělo léčíme duši i mysl.
Pomocí příkladů z praxe bych ráda ukázala, co dokázali uskutečnit muži a ženy prostřednictvím lunární jógy. Viz dále str.31 – 35
Norma zdraví s 37
Černé Američanky přišly na to, že norma, podle které se vjejich zemi posuzuje zdraví, odpovídá bílému, anglosaskému muži ze střední až vyšší vrstvy I v našich lékařských učebnicích a tím spíše také v hlavách většiny lékařů, lékařských pracovníků a dalších osob činných v oblasti lékařství straší představa zdraví, která se dá změřit nějakými normami,jenž vůbec neodpovídají individualitě jednotlivců.
Nechejme normy stranou, objevme svou vlastní formu zdraví. Uložme striktní nařízení ad acta, at se vynoří proměnlivá živoucnost. Osvobodme se od tlaků a dogmat o našem bytí, at kolem nás prošumí vánek, vítr, bouře, orkán, tajfun i vichřice svobody, abychom nalezly samy sebe hned,jakmile se vydáme na svou vlastní cestu. Definice a hodnocení nám častokrát brání vnímat to, co je. V tom, co e~istuje, čeká poznání - není v tom, co jsme si představovaly. Představy se představují, narušují svobodný pohled, schopnost otevřeně se dívat.
Přijmout svobodu být nemocný a pozorovat, co je tu naznačováno - kdo se toho odváží? Mnohé by se změnilo... Jestliže skutečně chceme mít humánnější společnost, měly bychom začít samy u sebe rozpoznávat, co je lidské - to, co nás činí živé, ve všech výkyvech, nestejnoměrnostech, nepravidelnostech. Všechny ty existující rozdílnosti nechtějí být vymazány a obětovány na oltáři stejnosti, nýbrž touží žít. Když se samy více necháme být, tedy přijmeme,jak se nám právě daří, prožijeme nově sebe sama a dokážeme nechat být i ostatní - skutečně je tolerovat.
Viz též : Relaxace, uvolnění, Lunární jóga
Stručně