B)T'AI CHI

Emma Mitchel : Energie tvého těla , str. 64 - Knihovna Říčany

T'ai chi v překladu znamená "nejvyšší nejzazší". Je tak pojmenován ucelený systém cvičení, jenž je založen na uvolněném dýchání, ladných a rytmických pohybech, udržování rovnováhy a fyzické kontrole. Cvičení zlepšuje cirkulaci životní energie, koncentrování mysli a posilování ducha. T'ai chi lze pokládat za jednu z forem "pohybové meditace".

Číňané tvrdí, že existuje pět "dokonalostí": kaligrafie, poezie, malířství, medicína a t'ai chi. Pravý mistr má ovládat všechny. Na první pohled se jednotlivé pohyby a cviky t'ai chi zdají být pomalé a nenáročné, ale lidé, kteří se mu věnují, prokazují až neuvěřitelnou ohebnost a hbitost, uvolněnost a duševní čilost až do vysokého věku.

Cvičení t'ai chi se vyvinulo z dávné praxe kigongu (viz str. 23), masivním vývojem však prošlo v Číně v uplynulých dvou stoletích. Rodinné klany v jednotlivých částech Číny vytvořily různé styly t'ai chi, ale základní principy jsou u všech stejné.

Klíč k t'ai chi se nachází v nitru a hlavní důraz je kladen více na mysl a relaxaci než na sílu a důraz, jak tomu bývá u více "vnějškových" forem bojového umění. Jako systém sebeobrany učí t'ai chi adepty hbitosti, ukázněnosti a pružnosti, tak aby byli schopni obrátit energii napadení proti samotnému útočníkovi.

T'ai chi sestává ze sólového cvičení, cvičení ve dvojici (známého jako "tlačení rukou") a ze cviků se zbraněmi. Sólové cvičení představuje série ucelené soustavy cviků, většinou jich je 24, které jsou prováděny bez přerušení v pomalém a rytmickém sledu. Vnějškově mají cviky podobu výpadů proti imaginárnímu protivníkovi, základem však je vnitřní pohyb ki. Účastníci by měli být zcela uvolnění, ale bdělí.

"Tlačení rukou" je cvičením rovnováhy a připravenosti a provádí se s partnerem. Tato cvičení jsou obzvlášť důležitá - představují totiž hlavní principy využívání jemnosti proti hrubosti, pružnosti proti síle a prázdnoty proti plnosti. Tyto principy jsou obsaženy v symbolice jin-jang (známé také jako "velká polarita" nebo t'ai chi - viz str. 20). Tvrdí se, že se toto cvičení provádí snáze s dětmi než se silnými partnery, protože tyto principy jsou v pohybech dětí přirozeně přítomny.

T'ai chi používá trojích zbraní: meč (jien), dýku nebo mačetu (dao) a hůl nebo tyč (gan). Zbraň se stává prodloužením jednotlivcova ki a tvoří proto neoddělitelnou součást plynulého, fázovaného pohybu.

T'ai chi sice vzniklo v Číně, v současnosti se však jeho výuka rozšířila po celém západním světě. Je uznáváno nejen jako jedna z forem sebeobrany a sportu, ale také jako přirozená cvičební metoda utužující zdraví a pomáhající sama léčit. Cvičení je jednoduché a nevyžaduje žádné zvláštní vybavení či pomůcky: potřebný je pouze prostor a čas. Cviky jsou dostupné všem, bez ohledu na věk, pohlaví a fyzickou zdatnost. Jde o velice komplexní cvičební soustavu - neprocvičuje se pouze svalstvo trupu a končetin, ale dochází také ke zlepšení kardiovaskulárních a respiračních funkcí, vyrovnává se nervový systém a zkliňuje se mysl. Už dlouhou dobu je známo, že ti, kdo se věnují t'ai chi, se těší výtečnému zdraví a tělesné čilosti až do pozdního stáří.