Reflexní plazení, jak jsme již výše uvedli je globální terapeutický model, který se jako takový v lidské ontogeneze nevyskytuje. Jinými slovy, ideální vývoj dítěte neobsahuje plazení po loktech s odrazem od paty a s oporou na koleni na kontralaterální straně. Kineziologická analýza tohoto terapeutického globálního modelu však dokazuje, že jeho jednotlivé dílčí modely jsou identické s dílčími modely lidské ontogeneze.
Výchozí poloha originální pozice reflexního plazení je definována
v poloze na břiše. Hlava je otočena k jedné straně a názvy končetin jsou
stanoveny podle postavení hlavy. Podle otočení hlavy jsme ve výchozí
poloze rozdělili končetiny na čelistní a záhlavní.
Čelistní horní končetina je ve výchozím postavení vzoru reflexního
plazení v takovém postavení, že umožní vstup do lokomočního cyklu
v opěrné fázi, ze které dále vzniká odraz.
Záhlavní dolní končetina je ve výchozím postavení vzoru reflexního
plazení v takovém postavení, které umožní vstup do lokomočního cyklu ve
fázi opěrné, ze které může vzniknout fáze odrazová.
Záhlavní horní končetina je ve výchozím postavení vzoru reflexního
plazení v takovém postavení, že vznikající aktivitou se uskuteční fáze
flekční, ze které bude vznikat fáze relaxační.
Čelistní dolní končetina je ve svém výchozím postavení uložena tak, že
vznikající aktivitou vstoupí do lokomočního cyklu fází flekční. Z této
fáze může vzniknout fáze relaxační.
Osový orgán je v podélné ose hlavy, která je rotována k jedné straně
30°. Tuber frontale záhlavní strany naléhá na podložku. Hlava je
rotována, není ukloněná ani zakloněná. Osa ramen se svažuje ke straně
záhlavní, osa pánevní se svažuje ke straně čelistní. Tento rozdílný směr
obou os v rovině transverzální má nesmírně důležitý význam pro aktivaci
modelu reflexního plazení.
Čelistní horní končetina je nastavená ve vyvážené zevní a vnitřní
rotaci, velikost flexe je 125° - 135°, abdukce je asi 30°. Předloktí
leží na podložce v pronaci a zápěstí leží na spojnici s ramenním
a kyčelním kloubem strany čelistní. Velikost flexe v lokti je asi 45°.
Prodloužíme-li osu humeru, pak se dostaneme do výše Th12.
Záhlavní dolní končetina má rovněž vyváženou zevní a vnitřní rotaci,
abdukce je asi 30°, flexe je asi 30°. Nejlépe najdeme výchozí postavení
kyčle tak, když osu stehna srovnáme s osou paže. Obě osy jsou
paralelní.
Velikost flexe v koleni najdeme tak, když nastavíme patu do sagitální
roviny, která prochází hrbolem kosti sedací (tuber ossis ischii). Tato
je paralelní s podélnou osou těla.
Záhlavní horní končetina je volně uložena podle těla ve vnitřní
rotaci.
Čelistní dolní končetina leží volně na podložce.
Spoušťové zóny reflexního plazení jsou rozděleny na zóny hlavní a zóny vedlejší. Žádná ze zón však nemá větší důležitost, protože z každé zóny lze provokovat lokomoční komplex reflexního plazení. Tlak do zóny má definovaný směr a můžeme ho rozložit na jednotlivé vektory. Směr tohoto tlaku není náhodný. Souvisí s provokací aktivity na základě propriocepce struktur uložených pod místem tlaku a současně klade odpor proti plánovanému pohybu segmentu, což má nepochybně rovněž souvislost s propriocepcí. Proprioreceptory zde hrají hlavní roli, protože jejich adaptabilita je tak malá, že lze pro naše potřeby říci, že jsou neadaptabilní.
Mediální epikondyl humeru - směr tlaku je mediální, dorzální
a kaudální (?kraniální?). Výslednice míří do ramenního kloubu.
Mediální hrana lopatky - rozhraní mezi střední a spodní třetinou. Směr
tlaku je laterální, kraniální a ventrální. Výslednice míří do
lokte.
Zóny záhlavní horní končetiny:
Akromion - směr tlaku je dorzální, kaudální a mediální. Výslednice míří
mezi lopatky, asi do výše Th4.
Procesus styloides radii, asi 1 cm kraniálně - směr tlaku je dorzálně,
laterálně a kraniálně. Výslednice míří do lokte
Mediální kondyl femuru - směr tlaku dorzálně, kaudálně (nebo
kraniálně), mediálně. Výslednice míří do kyčelního kloubu.
Spina iliaca anterior superior - směr tlaku kaudálně, dorzálně a
mediálně.
Zóny záhlavní dolní končetiny
tuber calcanei - směr tlaku ventrálně, kraniálně a laterálně, výsledný
vektor směřuje do kolena záhlavní strany
rozhraní fascie m. glutaeus medius a m. glutaeus maximus - směr tlaku je
ventrálně, mediálně a kaudálně, výslednice tlakových vektorů míří do
kolenního kloubu na čelistní straně
Trupová zóna
Je uložena na straně záhlavní ve výši kaudálního úhlu lopatky před m.
errector spinae, laterálně od mediální roviny, ve výši trnových výběžků
obratlů Th5 a Th6. Směr tlaku je mediální, ventrální a kaudální.
Výslednice směřuje do ramene.
Na čelistní horní končetině se aktivují svalové souhry z období celého druhého trimenonu. Lopatka v reflexním plazení se addukuje, rotuje a posouvá kaudálně v takovém rozsahu, jaký vidíme u dítěte poprvé ve 3. měsíci v opoře o lokty. Jamka lopatky se centruje na hlavici humeru takovým způsobem, jaký vidíme u dítěte ve 3. měsíci. Loket je opřen o podložku mediálním epikondylem humeru jako u dítěte ve 3. měsíci. Předloktí je pronováno a celá volární plocha předloktí je v kontaktu s podložkou. Totéž vidíme u dítěte ve 3. měsíci. Zápěstí se dorzálně flektuje v radiální dukci. Tento pohyb vidíme u dítěte při radiálním úchopu poprvé v období 6 měsíců. Metakarpy jsou abdukovány, dlaň se rozvíjí a prsty se připravují k úchopu jako v ontogeneze v období 6 měsíců.
Na záhlavní horní končetině vidíme aktivitu z ontogeneze z období poloviny druhého trimenonu do ukončeného šestého měsíce. Lopatka na záhlavní straně se rotuje tak, že její horní úhel je tažen mediálně, ale mediální hrana lopatky se posouvá laterálně. Tato rotace se děje v takovém rozsahu, jaký vidíme u dítěte poprvé v období 4,5 měsíce při úchopu paže. Paže je abdukována, zevně rotována a centrována v jamce lopatky takovým způsobem, jaký vidíme poprvé v období 4,5 měsíce. Celá paže se při aktivaci přes abdukci a zevní rotace flektuje před tělo nad transverzální rovinu jako v ontogeneze v období 5. měsíce. Předloktí se z výchozího postavení pronace supinuje a ke konci pohybu paže opět pronuje. Stejný segmentální pohyb vidíme u dítěte v období 5. měsíce. Zápěstí se v radiální dukci dorzálně flektuje, metakarpy se abdukují a prsty se připravují k úchopu. Stejnou aktivitu na akru pozorujeme u dítěte v období 6 měsíců. Záhlavní horní končetina vede osu ramenní směrem kraniálním a staví ji tak šikmo v rovině frontální stejným způsobem, jako ontogeneze v období 4,5 měsíce.
Na záhlavní dolní končetině pozorujeme aktivitu z období od 4,5 měsíce až do pátého trimenonu. Jamka kyčelního kloubu je tažena na hlavici femuru a kyčelní kloub je tak zatížen s distálním tahem svalů. Stejné zatížení vidíme v ontogeneze v období 4,5 měsíce, kdy v šikmém vzoru opory o jeden loket se na straně opřené horní končetiny zatíží proximální část stehna. Pokud bychom poukázali na vzpřímení pánve nad podložku, pak tento prvek vidíme poprvé v období 7. měsíce na obou kyčelních kloubech v homologním zaujetí polohy na čtyřech nebo v období 8 měsíců v diagonálním zaujetí polohy na čtyřech. Kolenní kloub je v reflexním plazení na záhlavní dolní končetině odlehčen a vzniká zde extenční pohyb. Stejnou aktivitu vidíme u dítěte, které se vzpřimuje do vertikály v období 9. měsíce. Akrum dolní končetiny na záhlavní straně má abdukované metatarzy, je opřeno o tuber calcanei, 1. a 5. metatarzus a v průběhu další aktivity se zatížení přenáší v odrazové fázi na flektované prsty. Celou tuto aktivitu vidíme u dítěte až v období pátého trimenonu.
Na čelistní dolní končetině vidíme dílčí prvky ontogeneze z období 4,5 měsíce až do období osmého měsíce. Hlavice kyčelního kloubu je centrována v jamce kyčelního kloubu stejným způsobem jako v ontogenezi v období 4,5 měsíce. Rozsah abdukce, zevní rotace kyčelního kloubu na čelistní dolní končetině je stejný, jako vidíme u dítěte poprvé v období 4,5 měsíce ve vzoru opora o jeden loket. Rozsah flexe je v tomto období jen do 90°. Při ukončení maximální flexe je čelistní dolní končetina opřena mediální epikondyl femuru. Stejný způsob zatížení mediální strany kolena vidíme u dítěte v období 8 měsíců při diferencovaném zaujetí polohy na čtyřech. Při aktivaci se na akru abdukují metatarzy se současnou dorzální flexí a pronací. Tento dílčí model během prvního roku vývoje dítěte vidíme poprvé v období 4,5 měsíce ve vzoru opory o jeden loket na nakročené dolní končetině.
Hlava se rotuje z čelistní strany ke straně záhlavní jako ve třech měsících. Pokud vezmeme v úvahu rotaci hlavy na šikmé ose ramenní (kraniálně tažené), pak tento dílčí model vidíme poprvé u dítěte v období 4,5 měsíce.
Krční páteř se rotuje ve stejném směru jako hlava s krční páteří. Tento dílčí prvek vidíme u dítěte poprvé v období 3 měsíce. Celá páteř je v globálním vzoru reflexního plazení diferencována ve smyslu zkříženého vzoru (je rotována). Tuto diferenciaci páteře vidíme poprvé u dítěte v období 4,5 měsíce. Plynulá, avšak pouhým okem sotva viditelná, změna konvexní křivky v konkávní křivku páteře za současné rotace páteře v reflexním plazení je patrná u dítěte v období 8. měsíce, kdy dítě začíná lézt po čtyřech.
Pánev ve vzoru reflexního plazení směřuje do dorzální flexe a na čelistní straně je tažena kraniálně, ventrálně a mediálně tahem šikmého břišního řetězce. Stejný dílčí prvek vidíme poprvé u dítěte v období 4,5 měsíce při nakročení jednou dolní končetinou v šikmém modelu opory o jeden loket.
Mezižeberní prostory se rozvíjí (roztahují) a umožňují nádech do hrudníku. Stejnou aktivitu za současné aktivity břišní stěny vidíme u dítěte v období 6 měsíců.
Aktualizováno 2002-12-31 © 2000-2002 RL-CORPUS, s. r. o.