Závěry. (vlastní hodnocení)

Dýchání je pro nás Čechy, Evropany, západní lidi a možná pro celý moderní civilizovaný svět naprostou samozřejmostí, jako že svítí slunce nebo že se pravidelně střídá noc a den. Možná, to že dýcháme je pro nás ještě samozřejmější. Každé malé dítě se totiž již na základní škole dozví, že střídání dne a noci je způsobeno rotací naší planety a že slunečné paprsky k nám přinášejí tepelnou energii bez které by rostliny nerostly a která způsobuje koloběh vody v přírodě ....

Z vlastní zkušenosti však vím, že když někomu řeknu, že bude přednáška o dýchání tak bez dlouhého rozmýšlení odpoví : „Co nám chceš vykládat, vžyť dýcháme stále“. Když se pak na začátku přednášky zeptám : „Proč dýcháme?“ odpovídají normální dospělí zkušení lidé :

„ No proto, abychom neumřeli,...abychom do sebe dostali kyslík“. Jsou potom velice překvapeni, když se dozví jak dalece dýchání může ovlivňovat naše zdraví.

Vrcholoví sportovci, učitelé tělocviku a trenéři sledují a měří vitální kapacitu plic, časově rozepsanou kapacitu plic, objem vzduchu vydechnutý za i vteřinu a umějí z těchto údajů vyvodit příslušné závěry. Jsou seznámeni s fenoménem druhého dechu a vědí jak jeho působení omezit.

Lékařská věda má své disciplíny - anatomii, fyziologii, patofyziologii - ve kterých se dechovým ústrojím a dechem zabývá. Její snažení je však zaměřeno především na nemocné a na odstranění jejich potíží.

Mne samotného před časem překvapilo to množství dechových technik, které má jóga k dispozici. A již delší dobu mne zajímalo proč tomu tak je, k čemu je to dobré, v čem jsou rozdíly v působení jednotlivých technik, jak se která technika v těle projevuje... To byl hlavní důvod proč jsem si dané téma vybral pro svou závěrečnou práci.

Ve své práci jsem se snažil využít znalostí získaných při studiu na trenérské škole, upřesnit a zdůvodnit především sám sobě některé dechové techniky používané ve cvičeních jógy.

Zvláště jsem se mnohdy pozastavoval nad sice důrazným, ale bez dalšího vysvětlení uváděným upozorněním, že to a to cvičení se nemá provádět bez přímého vedení zkušeného učitele. Zkušených učitelů je u nás poskrovnu a ne vždy má člověk možnost se s nimi setkat.

Sám za sebe mohu říci, že díky poznatků ze studia na zdejší škole, na základě konzultací s řadou skušených pedagogů a cvičitelů jsem si na na řadu otázek odpověděl a snad se mi to podařilo alespoň zčásti vystihnout v této práci.

V závěru bych chtěl poděkovat

. ing. Kneislovi za obětavost se kterou se mu podařilo zajistit účast cvičitelů jógy v trnérské škole

. MUDr. Šedivému

......atd....

a všem cvičitelům , od kterých jsem čerpal z jejich znalostí a zkušeností. A to především Miládce Bartoňové, Rosťovi Hoškovi a Jirkovi Čumpelíkovi, Antonínu Klímovi, Marušce Durasové, Máše Svobodové, Jarce Vorlové, Věře Knížetové, Marušce Vorlové. Míle Mrnuštíkové, Evě Skalické. Vladimíru Zemanovi, Mílovi Matouškovi, Jožkovi Tillichovi, Helence Pletichové a všem dalším se kterými jjsem se setkal a kteří mne svým způsobem obohatili.