Obsah:
Úvod 2
Úvod 1
Zpracování pro přednášku na soustředění
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Úvod 2
=========================================================================
Úvod 1
=========================================================================
Zpracování pro přednášku na soustředění
Bez kyslíku bychom nezužitkovali přijaté živiny
Kyslík je rozváděn do celého těla a přednostně do míst na která se plně soustředíme
Kysličník uhličitý je odpadem, který odvádíme z těla dýcháním
Správným dýcháním ovlivňujeme řadu orgánů a především plíce a jejich další funkce
Plíce nejsou schopné sami pracovat
Správná funkce dýchacích svalů zajišťuje provětrávání všech plicních sklípků
Bránice je hlavní dýchací sval
Bránice ovlivňuje správné držení těla a tím i řadu zdravotních potíží
Bránice je druhým srdcem
Bránice při správném spodním dýchání napomáhá k zajištění správné funkci orgánů uložených v břiše a v pánvi
Dýcháním můžeme cíleně ovlivňovat i činnost orgánů jinak řízených výhradně vegetativně
Správným dýcháním posilujeme pomocné dýchací svaly
Střední dech ovlivňuje příznivě naší imunitu
Rovněž pomocné dýchací svaly hrudníku a zad ovlivňují naše zdraví.
Dechem můžeme zmírnit, nebo odstranit bolesti způsobené drobnými poruchami páteře
Dech může sloužit i v diagnostice
Dech je zdrojem energie
=========================================================================
oooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooo
Úvod2
Dýchání je jednou z nejdůležitějších funkcí našeho organismu. Jeho základním úkolem je výměna dýchacích plynů, čímž udržuje naše tělo při životě. Lidský organizmus ovlivňuje ale ještě v mnoha dalších směrech.
Naše tělovýchovné systémy se dechem příliš nezabývají. Naproti tomu v józe je dýchání jedním ze základních pilířů. Používá se zde velmi široká plejáda dýchacích technik a na vrcholu stojí jógové dýchání označované jako „pránájáma“. Působení jednotlivých způsobů dýchání je různé a názory na ně se v literatuře ne vždy zcela shodují. Je samozřejmě možné přijmout a procvičovat jednotlivé dechové techniky zcela mechanicky, tak jak je popisuje literatura. Pokud však chceme alespoň trochu pochopit hlubší principy , proč a jak ta která z metod působí je třeba se nejdříve blíže seznámit s fyziologií dychání.
Musíme si ovšem uvědomit, že nauka o dechu prezentovaná východní fílozofií vznikala dávno před Kristem na zcela jiné úrovni poznání.
Ve své práci se snažím dát do logické souvislosti původní názory východní filosofie s poznatky současné vědy o dýchání.
=========================================================================
Úvod 1
Dýchání považujeme za nejdůležitější ze všech lidských činností, jelikož vše ostatní na něm závisí. Člověk může existovat několik dní bez jídla a pití, ale jen několik minut bez dýchání. Závisí na něm nejen vlastní život ale i vitalita a zdraví člověka. Správné dýchání prodlužuje dny našeho života, zvyšuje naši akceschopnost a odolnost.
Primitivní lidé, stejně jako jiní živočichové a malé děti dýchají přirozeně a správně. Ale civilizace v mnoha ohledech člověka změnila. Člověk si dnes zvykl na nesprávné držení těla, nesprávnou chůzi, stání, sezení a většina lidí i nesprávně dýchá. Dech civilizovaného člověka je mělký, poměrně rychlý a krátký. Důsledkem bývá sevřený hrudník, vytažená ramena, shrbená záda, sevřený žaludek i ostatní orgány čož se projevuje různými zdravotními problémy např. poruchami trávení, yažívání a vyměšování, bolestmi hlavy, nervozitou, sníženou schopností se soustředit, celkově sníženou odolností astd. [Ram.0]
Vzduch je pro nás nesmírně důležitý nejenom z hlediska kvalitativního, ale i z hlediska kvantitativního. V prvkovém složení našeho těla je kyslík zastoupen v poměru 65 % (ano, šedesátipěti procenty!). Prvek, který hned následuje, je uhlík (18 %), pak vodík (10 %). Kyslík spolu s uhlíkem a vodíkem představují tedy 93 % prvků tvořících naše tělo. Dvacetšest dalších prvků je nerovnoměrně zastoupeno ve zbylých 7 %! Těchto několik čísel svědčí o významu dýchání ve všech životních procesech.
Kyslík je hlavní výživou našich buněk; bez něj nemůže například správně probíhat metabolismus. Trávení je velmi složitý chemický proces, který zahrnuje nesčetné množství reakcí okysličování a redukcí, tzn. pohybů iontů kyslíku. Jestliže_ dýcháme špatně, špatně i trávíme. Funkce dýchání, která podmiňuje veškery život organismu, je též jedinou vegetativní funkcí, která může probíhat automaticky nebo být řízena naší vůlí. Tvoří hranici mezi naším životem vědomým a volním a životem vegetativním (bezděčný, automatický, nevědomý). Nemáme možnost dávat příkazy přímo žaludku, střevům, játrům atd., avšak své dýchání můžeme řídit kdykoli chceme. [Lys.c.j.47]
viz též úvod - konfrontovat
. okysličování krve
. odstraňování odpadových látek
. zlepšení cirkulace krve
. tepenná krev má jasnou, čistou červenou barvu[Ram.6]
. zlepšování zdraví . [Ram.4]
. zvýšení imunity a celkové odolnosti . [Ram.4]
. duchovní síla člověka, jeho štěstí, sebekontrola, jasnozřivost,morálnost i duchovní růst mohou být zvyšovány aplikací správného dýchání. [Ram.4]
. neustálá kontrola vlastního těla. [Ram.4]
. zvyšování mentální kapacity. [Ram.4]
. harmonizace všech tělesných pochodů (rytmickým dycháním. [Ram.4]
. rozvoj latentních sil. [Ram.4]
. schopnost léčit sebe i druhé . [Ram.4]
. odstranňování strachu a negativních emocí. [Ram.4]
. veselé vzezření[Ram.6]
. zlepšené trávení v důsledku dostatečného přívodu O2[Ram.6]
. dokonalé spalování z a dostatečného přívodu O2 zajistí i dostatek tepla a tím i zvětšení odolnosti proti nachlazení
. dostatečné dýchací pohyby zajišťují pročvičení- aktivaci vnitřních orgánů a svalů
. speciální nervové receptory, skryté hluboko v plicích, jsou ovlivňovány jen při dostatečně hlubokém dýchání a ty pak aktivují dychací centrum[Gít.6]
. ve funkci je trvale jenom část plicních sklípků, zbývající část plicní kapacity je dočasně nebo trvale ztracena a celý organizmus trpí nedostatečním okysličováním [Ram7] a trvale snížené okysličování je skrytým dušením [Lys.c.j.47]
. odpadové látky, které by měly být odstraněny jsou vraceny zpět do cirkulacev těle a budou otravovat celý organismus - projeví se jako neduhy krve nebo jiných orgánů a tkání jako důsledek nedostatečné výživy[Ram.5]
. nahromadění plynných produktů, které místo aby byly vypuzeny, setrvávají v organismu a pomalu, avšak neúprosně, jej zanášejí [Lys.c.j.47]
. nedostatečné trávení[Ram.6]
. nedokonalé vyměšování[Ram7]
. nesprávná asimilace znamená nedostatečnou výživu pro tělo [Ram7]
. nedostatečná výživa těla, tedy i plic dále zhoršuje jejich fungování a tedy i dýchání[Ram7]
. speciální nervové receptory, skryté hluboko v plicích, nejsou vůbec ovlivňovány[Gít.6]
. dýčhací soustava, hrtan, průdušky, hrudní a břišní svalstvo a zejména bránice ztrácejí vlivem křečovitého stažení svou pohyblivost [Lys.c.j.47]
.celkové nervová zhroucení
.křečovité stažení celého organismu
.neklid, úzkost,
.spastické stažení žaludku
.žaludeční nevolnost
.nedostatečnou látkovou výměnu a spasmus se nakonec rozšíří na celý trávicí trakt.
dochází k trvalé zácpě.
. vyvolání funkčních změn v ostatních orgánech, které časem přerůstaji v organická poškození
. špatný spánek (dobrý spánek, hluboký, osvěžující, nepřerušovaný, je nezbytnou podmínkou tělesného a duševního zdraví)
. časté migrény
. ztráta chuti k jídlu
. předráždění, Ihostejnost, tělesně oslabení a nedostatek dynamismu
Zpracování pro přednášku na soustředění
Když dospělým lidem řekneme, že se budeme učit dýchat cítí se mnozí dotčeni zejména kantoři - tělocvikáři. Říkají celý život dýcháme tak co se mám ještě učit? Bohužel současné civilizační podmínky našeho života nás vedou k tomu, abychom dýchali hůř a hůř.
Budeme-li pozorovat novorozeně zjistíme, že současně s nádechem se mu rozšiřuje celý hrudník na všechny strany. Jak člověk stárne jsou jeho dýchací pohyby stále méně a méně zřetelné a jsou lidé který se vlivem dechu hrudník vůbec nepohne. To znamená, že k dýchání využíváme stále menšího prostoru plic a nadechujeme stále menší množství vzduchu. S tím potom souvisí řada zdravotních potíží.
V józe se proto věnuje dechu mimořádná pozornost. Je známo, že právě pomocí dechu dosahují jogíni i mimořádných schopností. Nauka o dechu, nácvik správného dýchání je náročná, dlouhodobá záležitost a vyžaduje mnoho trpělivosti. Je třeba postupovat raději pomalu, obezřetně a postupně posilovat oslabené dýchací svaly. Raději budeme častěji opakovat příslušná cvičení, neboť neuváženými kroky zejména ve spojení s násilím a přemáháním bychom mohli své zdraví i značně poškodit.
Dýchání je základní podmínkou naší existence. S dechem život začíná a s posledním dechem i končí. Prvotním úkolem dýchání je zajistit výměnu dýchacích plynů- Do těla přivádíme kyslík a odvádíme kysličník uhličitý. Dýchání má ale ještě řadu dalších účinků.
Bez kyslíku bychom nezužitkovali přijaté živiny
V první řadě, abychom žili musíme dostat do našich buněk, a především do tkání
mozkových kyslík. Protože naše tělo by živiny, které se do buněk dostávají, by bez
kyslíku nebylo schopno zužitkovat - přeměnit v energii a zajistit obnovu a růst našeho
organismu. Co je platné, když si člověk velice velice pečlivě vybírá stravu a do buněk
dostaneme stravou kvalitní hodnoty, ale nepřivede tam dostatek kyslíku. Je to jako
když dáme do kamen kvalitní uhlí a nepřivedeme dostatek kyslíku. Kamna nebudou hořet
a nebudou vydávat teplo. A naopak, když do kamen přijde přebytek kyslíku ,tak i méně
kvalitní uhlí bude dobře hořet a dá nám dostatek tepla.
Kyslík je rozváděn do celého těla a přednostně do míst na která se plně soustředíme
Kyslík do buněk dostáváme tak, že vzduch ve kterém je obsažen kyslík nadechujeme do plic. Ten se v plících setká s krví, která ho rozvede do celého těla. Když někdo řekne nadechneme se do kolen, tak neznalý se bude smát, ale ono to možné je. Ale vysvětlit si to můžeme tak, že soustředěním na kteroukoliv část těla v ní zvýšíme krevní oběh a to znamená, že dosáhneme její lepší zásobení živinami ale i zásobení kyslíkem. Tak dostáváme kyslík, který přichází nosními otvory přednostně do té oblasti těla na kterou se plně soustředíme.
Kysličník uhličitý je odpadem, který odvádíme z těla dýcháním
Energii potřebnou k životu získává tělo spalováním cukrů, tuků, případně bílkovin. Tyto reakce probíhají v našich buňkách neustále. Výsledkem tohoto energetického metabolismu je potřebná energie, voda a kysličník uhličitý. Nadbytek kysličníku uhličitého by způsobil překyselení organismu a proto je z buněk přenášen krví do plic, odkud jej potom se vzduchem vydechujeme.
Správným dýcháním ovlivňujeme řadu orgánů a především plíce a jejich další funkce
Pomocí správného dýchání udržujeme dýchací svaly, plíce a řadu dalších orgánů našeho těla při správné funkci. Obrázek o významu dechu si můžeme udělat i například tím, že si uvědomíme význam naších plic, které dechem především ovlivňujeme. Plíce umožňují nejen výměnu dýchacích plynů, ale mají i řadu dalších nerespirativních funkcí. Slouží jako filtr v krevním oběhu, jako rezervoár krve, podílí se na funkci cirkulačního oběhu, účastní se na termoregulaci, na vodním a elektrolytovém metabolismu, na regulaci acidobázické rovnováhy, mají významnou funkci v přijímání a vylučování některých těkavých látek (např. inhalační anestetika, vylučování acetonu a alkoholu). V plicích jsou receptory důležitých reflexů, je zde lokalizována řada faktorů účastnících se srážení krve i protisrážlivých, plíce se aktivně účastní při tukovém metabolismu, zejména při novotvoření fosfolipidů ( tato jejich funkce souvisí s existencí plicního surfaktantu). V plicích je řada důležitých aktivních látek jako histamin , serotonin, kininy, katecholaminy, prostaglaniny. /Paleček patofyz. dýchání str7-8/
Plíce nejsou schopné sami pracovat
Víme, že každý pohyb našeho těla i uvnitř našeho těla je podmíněn svalovou činností. Srdce pracuje protože je sval, žaludek pracuje protože je sval, ale plíce svalem nejsou. Svou strukturou připomínají houbovitý útvar, který když se rozevírá tak do sebe nasává vzduch a když se zmenšuje tak vzduch vytlačuje (jako mořská houba, když jí zmáčkneme tak z ní vodu vytlačíme). Plíce jsou pasivní hmotou, kterou kdybychom vyndali tak začne ochabovat až splaskne. Aby se do plic nasál vzduch a zase vytlačil, musí být násilím rozevírány a zavírány. Musí zde působit dosti velké síly a vyvozován značný pohyb, což zajišťují právě dýchací svaly.
Správná funkce dýchacích svalů zajišťuje provětrávání všech plicních sklípků
Když některé dýchací svaly nepracují -jsou oslabené nebo atrofované - je i odpovídající část plic bez pohybu, a tak se do ní vzduch nedostane - tzn. nedýcháme na celý obsah plic, na všechny plicní sklípky a dýchání je omezené. Nejen že nám pak chybí kyslík, ale ta část která nepracuje, se nepromývá a tzv. zahnívá, stává se místem vhodným pro vznik různých chorob. Proto potřebujeme, aby se všechny plicní sklípky promývaly, čistily, aby byly aktivní a aby pracovaly. Aby tomu tak bylo, tak musí pracovat všechny svaly které plíce obklopují.
Bránice je hlavní dýchací sval
Prostor hrudníku je od prostoru břicha oddělen přepážkou, hlavním dýchacím svalem - bránicí. Bránici tvoří soustava bráničních svalů, které vytvářejí jakousi membránu uzpůsobenou k pohybu nahoru a dolu. Je vyklenutá jako klobouk nahoru. Její okraje jsou ohnuty nahoru a jsou upoutány k nejspodnějšímu žebru a dole k druhému bedernímu obratli. Je to velmi silný sval, který když se vyklene dolu tak nad ní zůstane prostor do kterého se otevírají plíce. Při správné funkci zajišťuje 60 až 80 % objemu nadechovaného vzduchu. Spodní dech tak má převažující podíl na celkové kapacitě dechu.
Bránice ovlivňuje správné držení těla a tím i řadu zdravotních potíží
Mnozí z nás májí problémy s bolestmi v zádech, špatnou chůzí, křivením atd. A ani se neuvědomujeme, že příčinou může být oslabení bránice, které je způsobeno špatným dýcháním. Bránice je upnuta ze druhý bederní obratel. Je-li oslabená vytváří se postupně zvětšená bederní lordóza. Tvar bederní páteře určuje postavení celé páteře, všechny obloučky na páteři, záklon hlavy a způsobuje i sklon pánve. Když skloníme špatně pánev, tak se zadní bedrokyčlostehenní svaly zkrátí, poklesneme trochu v kolenou a zadek se nám vysadí.
Z uvedeného je zřejmé jak nesprávné dýchání může tak ovlivnit celou naší postavu. S tím souvisejí i některé zdravotní potíže. Například jiný sklon pánve může zapříčinit i sterilitu u žen.
Je třeba ještě upozornit na to, že když má někdo bedrokyčlostehenní svaly zkrácené a ještě hodně chodí nebo běhá /provozuje aktivní turistiku, fotbal, hokej.../, tak zkrácené svaly ještě posiluje, čímž daný stav ještě zhoršuje. V takovém případě je nutné pravidelně provádět kompenzační cvičení za účelem protažení zkrácených svalů /bedrokyčlostehenních a podkolení/.
Bránice je druhým srdcem
Bránice je hlavní dýchací sval. Ale o bránici se též tvrdí, že je druhým srdcem. Když jde bránice nahoru vzniká podtlak pod bránicí, který napomáhá nasávat krev ze spodní části těla, což normálně musí dělat srdce, které zajišťuje krevní oběh. Když bránice srdci nepomáhá, tak srdce je přetěžováno. A naopak když bránice pomáhá čerpat žilní krev z dolních končetin, tak srdci se trochu odlehčí, není přetěžováno. . Navíc tento podtlak usnadňuje i odtok mízy z dolních končetin, čož je důležité při otékajících nohách.
Bránice při správném spodním dýchání napomáhá k zajištění správné funkci orgánů uložených v břiše a v pánvi
Pánev, je kostmi uzavřená prostora, ve které jsou umístěna střeva, pohlavní a močové ústrojí. Pokud dýcháme správně spodním břišním dechem, tak při každém nádechu se naše bránice vyklenuje dolů, při výdechu se zvedá nahoru a tím neustále a velice jemně masíruje všechny orgány, které jsou pod bránicí uloženy. Tím jsou tyto orgány trvale aktivovány, správně prokrvování / zásobování živinami a odvod nečistot krví, ale i mízou/ a udržovány při správné funkci. Jedná se o játra, žlučník, slinivku, žaludek, střeva, slezinu, mízní uzliny, nervové pleteně a zejména pak orgány pánevní to jsou pohlavní a močové orgány, které jsou jinak těžko dostupné. Pokud nedýcháme správně, naše bránice slabá, atrofovaná, mohou se vyskytnout zdravotní problémy související se špatnou funkcí uvedených orgánů. Jedná se o trávicí, zažívací a vyměšovací problémy, problémy s udržením moči, prostatou, potencí, sterilitou, menstruačními problémy... Správný spodní dech je dobrou prevencí i proti dnes dosti častému poklesu ženských orgánů v pozdějším věku, který se pak běžně řeší operativní cestou.
Dýcháním můžeme cíleně ovlivňovat i činnost orgánů jinak řízených výhradně vegetativně
Veškeré pochody a činnosti v našem těle jsou řízeny našimi nervy a to buď centrální nervovou soustavou nebo vegetativním nervstvem. Dech je výjimkou, neboť je trvale řízen vegetativním nervstvem, ale můžeme ho ovlivňovat i vědomě naší myslí - mozkem. Jóga využívá toho, že můžeme vědomě podle svého přání libovolně měnit kvalitu dechu (různě dlouhý nádech a výdech provedený různou rychlostí s případnými zádržemi, překážkami ...), což se přenese do nervového systému a ovlivní to příslušným způsobem i vegetativní nervový systém, což se určitým způsobem odrazí i v činnosti vnitřních orgánů. To je cesta, kterou se jogíni dostávají i do oblasti podvědomí.
Vegetativní nervstvo má dvě větve sympatikus a parasympatikus, které řídí činnost vnitřních orgánů. Zjednodušeně řečeno při nádechu je uveden do činnosti sympatikus, který zvyšuje krevní tlak a srdeční tep, roztahuje průdušky, uklidňuje orgány břicha atd. Při výdechu je uveden do činnosti parasympatikus, jehož působení je opačné, snižuje krevní tlak, zpomaluje srdce, stahuje průdušky, aktivuje břišní orgány....
Správným dýcháním posilujeme pomocné dýchací svaly
Mezi pomocné dýchací svaly patří svaly mezižeberní, prsní, zádové a svaly krku. Správným dýcháním se neustále aktivují (prokrvují a vyživují) a jsou potom schopné lépe zajišťovat i své postulární funkce.
Ochablé svaly hrudníku, zad a krku způsobují deformaci páteře a schoulení celé postavy. Projevují se nahrbením zad, propadlým hrudníkem, sklopenou hlavou a prozrazují člověka bojácného, ušlápnutého nesamostatného. Rovná záda, vztyčená hlava, vypnutý hrudník svědčí o dobrém stavu pomocných dýchacích svalů, umožňujících kvalitní střední a horní dech a tím i průběžnou masáž a dobré prokrvování horní části hrudníku. To dodává člověku sebevědomí a celkově dobrý zdravotní pocit.
Střední dech ovlivňuje příznivě naší imunitu
Brzlík je vybaven žlázami s vnitřní sekrecí, které jsou ve spojení se žlázami rozmnožovacích orgánů, nadledvinkami a solárním plexem. Teprve v poslední době byla objevena velmi důležitá úloha brzlíku v rámci imunitní obrany organismu. Zjistilo se, že brzlík je továrnou na substance, které potírají toxiny v celém těle. Tyto antitoxiny bojují proti nemocem a podporují imunitu. Porucha brzlíku může mít příčinu v poruše kteréhokoliv rozmnožovacího orgánu, nadledvinkách a solárním plexu, nebo v poruše odpovídajícího místa v tlustém střevě. Brzlík je umístěn pod hrudní kostí a je v těsném styku s horní částí plic. Správné prodýchávání střední oblasti plic, tedy hrudní dech zajišťují trvalou mírnou masáž brzlíku, jeho kvalitní prokrvování (zásobení živinami a kyslíkem), což valnou měrou přispívá k jeho správné funkci./Norman Walker „ Co i prezident by měl znát o tlustém střevě“/
Rovněž pomocné dýchací svaly hrudníku a zad ovlivňují naše zdraví.
Pomocné dýchací svaly zajišťují nádech do střední oblasti plic a do horních plicních laloků. Střední dech představuje 20 - 30 % a horní pouze 5 - 10 % z dechového objemu. Z hlediska objemu jsou tato množství nevýznamná, ale jsou důležitá z hlediska čištění příslušných partií plic. Nedostatečně proplachované horní plicní laloky tvoří vhodné prostředí pro usazení a rozvoj choroboplodných zárodků a bývají proto místem vzniku nerůznějších plicních nemocí.
Dechem můžeme zmírnit, nebo odstranit bolesti způsobené drobnými poruchami páteře
Hluboký nádech mírně a velice jemně prodlužuje páteř a uvolňuje meziobratlové prostory. Speciální postup dýchání, užívaný v ajurvédě zcela bezpečně zmírňuje bolesti v zádech.
Dech může sloužit i v diagnostice
Doktor Bhole, indický lékař, který se více jak 20 let zabývá zkoumáním vlivu jógy na lidské zdraví rozdělil hrudník na 17 oblastí. Jejich pozorováním je schopen určit diagnózu a předepsat vhodnou terapii.
Dech je zdrojem energie
Podle východní filosofie je vdechovaný vzduch nositelem jemné energie nazývané prána. Podle Gítanandy je možné speciálními dechovými postupy získávat jen ze vzduchu tolik energie, kolik člověk potřebuje k životu.