MR76AŽ86

str76

a nade·chnout do horní části plic. '1'o hy mělo být po zvládnulf vibhaga pránájámv snadné..listi: si ihned uvědomíte, žo ~I:ílr· je každou část. plic možno rozdělit na přední, hoční a zadní. a dostat tak celkem devět dílú, do kterých nadechujeme..

\evýhodou tohoto přístupu je, že tyto nádechy nejsou všechny stc:jné. .Jinými slovy rozdělení není rovnomérne·. (1'rolože: nejvíc nadcchneme do spodní i;ásti plic, méně již do střední a ještce méně do horní.) Proto je lepší přejít ná.slc·clni· k nadechování na jednu dobu, na jednu dobu zastavit aktivitu, pak znovu nadechnout. na jednu dobu, na jednu dobu zastavit atd. až do plni· nalrlni·ných plic. 'I'írnto zpúsobem .)c· zaJišti·no, že všechny n:ídechy budou stejn~·. Je také udržován rytrnus, že nadechnulí :r z:wl.avení po ni,m by měly byt ste.)ni· dlouhé. Sl.aří misl.ři nlri·I ~lolw rrui:ují pro udržc;ní ste:jné délky n<,Iro~iítal. ale vním:rl n:yrř·. svu,j l,~·I>.

~ž zvl:í~lnenu· n:íd·nh líml~r zlriísohcm, stejně hudemc nacvičnvat Irřcrusnv:íní na výnlnnhu s tírn, že po výdechu následuj~· kr:ítk:f šúnj:rk:r a Ir:rk Irlynulý n:ídech. Všc, co hylo řei;eno vvs· o zlnisnhn Irrakliknv:íní n:ídec:hu, platí i o výd~chu.

I'n zvl:ídnulf Irř~·ru;uv:mého n:íclechu i přerušovaného výdechu, jc nmžnl ohi· li·olmikv slwrjil do nastavovaného de.chu. V'Ic·zi uasl,:rvovanýrn n:í~l~·~~lu·m :mast.avovaným vý°dechern je opět Irřiroze,ni· dlouh:í kumlrh:rk:r a rnezi nastavovaným výdeohem a nastavovanvrn n:í~l~·nlu~m ji· Iri·ircrze·nč dlouhá šúnjaka.

l3u.de trvat url~itou ilnlru ncž zvl:í<lneme toto cviče:ní. \c. žc by hy·lo ohl.ížné ~l"nhovi,. :rl~· slríšc hudc· klásl velké n:íroky na pozornost a udržcní rvl.rnu. 'I'o je také to, c;o jc na Lomlu cvičcní dúležité..lakmilr·y,jwnc sc;hopni dýchat tímt.o zpiisrrhc·m rninim:ílni· ~lvan:ínt dcnhovvch cy'klú, jsrnc připraveni

str.77

přidat múla bandhu (stažení a uvolnění svalstva konei;níku a pánevního dna) v okamžicích zastavení dechové aktivity. Tedy po každém nádechu a po každém výdechu v průhěhu nastavovaného nádec:hu a nastavovaného výdechu.

KUMB~IAKA A ŠÚNJAKA

Kli~'II3H~~K:~ (m·Iroli zaslavení dechu po nádt:c;hu) a SU\,JAK.~ (nc:boli zastavení ~li·chu Iw> výdechu) představují pasivní fáze dechového cyklu. I'ř~·sto jsou velmi důležitymi fázemi dc:chu. V jedné z jcíl;a srítcr 1'al.afulžali dokonce říká: ,.1'ránájáma je přerušení n:ídcchu a výu·c;hu, když je dosaženo ásany".

Zastavení denhu. jn-li nen:ísilné, instinktivní a samovolné, totiž přc·dstavujc w·Imi ~ilný okamžik dechového cyklu. Okamžik zt.išnní i l.nlo aklivily. kt.c·rí je na pomezí toho, co je člověk sclmlw ~n ovlairlal vulné a co je· mimo je.ho védomou kontrulu. V I.omto okaniliku ztišcní t.otiž máme možnost vejít mnohctn ru;íz rln Irřirru~hn knntaktu a harmonie se svou skutciwuu Iwnl~tuluu. Na okamžik márne plnou kontrolu nad tím, ~:o n:Ss s toutn Iro~lwl,ntnu každým dechem spojuje; tedy nad je·rnnou, aln vclicn mocuou silou Lohoto svéta, nad pránou.

Výše už jsem w· ztninila o tom, že každé z těchto zastavení rn:í jiný charakl.i·r. Kumlrhaka ,je zastavením v okamžiku, kdy plícc jsou Irlné. ,In lcvly charakterizována prožitkem plnosti - odtud takr· jcjf n:fzev odvozený od sanskrtského slova pro džbán. .Ic t,n zast.avcní, kcly' se zvyšuje tlak v celé oblasti trupu, orl;ány jsou sl.imulov:íuy v těch polohách, kam je zat.lačila Iroklesl:í br:ínia· a cloširoka otcvřený hrudník. Krevní

str.78+79

tlak se zvyšuje, .je silně stimulováno srdce. (Z toho rovnři vy- předchozí cvičení. Uvědomme si, jak daleko v té pomyslnf. cházejí konLraindikace tohoto c;vičení: vysoký krevní tlak, sr- posloupnosti pránájámy, kterou jsme zde prošli, toto cvičení dci;ní chorohy, plicní onemoc.nění, choroby spojené s vyšším stojí. nitrolebe~ním tlakem apod.) Tedy organismus je pránájámou připraven na Luto situaci. \aproLi tomu šúnjaka, neboli zastavení dechu po vý-dechu. Vnitřní respirace již existuje a tato situace .ji pouze posiluje. .je zastavením v okamžiku, kdy plíce .jsou prázdné (zase sans- \'a.jednou je ~~as a plná pozornosi věnovaná těmto procesúm. Při krLský název vychází z téLo prázdnoty). Vnímáme prožiLek této respiraci doc:h:ízí k podobným proc:esúm jako v plicích, ale Imáz<inoty. Bránice je zvednutá, břišní stěna vLažená a hrud- tentokrát na úrovni bum·čných tkání. Opět dochází k pohlco- ník sLažený'. vání kyslíku a předáv:íní kysli<wíku uhličitého. To si múžeme př-edstavit jako jak~·si vnilrobuni·čné spalování a tím také do- Kévala kumhlvcckcc chází k výde.ji enerl;ie. (Vzlromeňme si na Hathajógapradípiku, 7g Ve ve·Lšině pi-ípadii se .jako samostatné cvičení praktikuje která hovoří o IrociLu lr~pl:t, pocení až jemném Lřesu jako dú- kumhhaka, Lc·dy zasLavení de·chu po n:ídechu. (;asto se toto cvi- sledku korektní lrrírv:S.j:Srny.) I'ránická energie múže hýt v tuto ~x·ní nazý·vá kévala kumlthaka, kdy' slovo kévala označuje, že chvíli př'edáv:ína (v z;SvisInsLi na vědomí) jednotlivým částem se.jedná o př-irozene·, n~·n:ísilnb zasLavení dechu po náde·chu. Li·la, kter~·.ji Imliv·Im.jf. (:clý prnces vnitřní respirace také silně ·I'olo zastavení dcrhu IrÝv:í i'aal~r dopliun'áno tzv. alrrak:íša mu- ovlivňu.jc· n:Sš nour-nvcl;cLal,ivní systém. drou, kLer:í byla polos:ína vý'se v l:ísti I)alší prána mudry·. ~byohnm mnhli vatu,hny Lyto pozitivní vlivy kumbhaky 7.asLavení po n:ídnohu v~ule k siLuaci, kdv vědomě ~~lovi·k aos:Slrn~rul..i~· Ilnha IrraklikovaL kumbhaku správnFe a být . hř-ebír:í kontrolu n:ul ~Inchnvýrn procesem v okamžiku, kdy na ni Itřiln'avnn. plíce ,lSou plné. I'iv,~lclavtm, si. co se dějc. Vzduch je v Irlic;ích llf..jarm· lutvof·ili o l,orn. že veškerá př-edchozí pránájámická a hi·žný'rn zpúsoltern nkvslii,u.p· Itř-ich:íze.lic'í krev a zbavujc.lt cvii,nn( n:Sw u(~f nlr·vtil Iul.o vnitřní respiraci a připrawují nás kvsli<wíku uhli~~iL~·hn. I)wh:Szí L~,dy' k hi·žným procesurn, I.ak prn kurnlth:tku. ,~n I,i'eba býL připraven i v jiných smě- kLe·re· .jsou <aístí l.zv. nxU,rní r~·slrirace (neboli plicní). Slrole~:- rech. ·I'i·In mu,í Irýl pružn(, a Lo především páte~. Proto stojí ne· s k~'slíke:rn však .p· lakf Iělu předáv:ína i prána a La .jc; v osrnidílné sLozr." Inecl Itránájámou stupeň nazvaný ásana. rovněž rozváděna Iro cr·Ifm I.i~le. I'roLože· se jc·dná o kumbha- ~sany nás rn:r.jí pf·ilvr:rvil i Irro tato cvičení. ·rělo, které není ku, nenásle<lujr· v olwyklý' nkarnžik n:ísle·dný výdech, ale ce- připraveno ásan:rmi, nc.jenž~· m·udrží správnou polohu po do- lý proc:es .je zasl.avon. 'I'n .jc nkami.ik, kdl' rnárne možnosL yo- statečnou dolnr, alr· rovni~ž neurnožní rozvod pránické ener~ic· sílit. l.zv. vnil.ř-ní reslvir:tri (nelurli Imni·čnou). K Lornu. ahy do všech parl.ií. I~ez:rlrornírre'.Inu~ Le<iy na ásany a pružnL ti-·lo mnhlo ~In.jíL k Itosílení vnil.iwí rv·sltiracc, hyla nutná všechn:r .jako Irř-edpokl:ul Irr:Sn:S.jámy,L

str.80+81

Před ásanami a pránájámou však stojí jE:ště jama a nijama. \e nadarmo. To jsou stupně, které také nesmíme přeskočiL, chceme-li mít prospěc:h z kumbha.ky (a nebo ohecně z pránájárny). I'ři kumbhace ovlivňujeme nejen fyziologické sy·stémy těla, alc také svoji psychiku. Především v souvislosti s bandhami dochází v kumbhace k vyplyván.í obsahu našeh.o podvědomí (našich Lenzí) do vědomí. \'ejsme-li p~ipraveni. očištěni, zkázněni a správným smi·rem zaměřeni jamou a nijarnou, nejsrne obvykle schopni tyto Lende;ncc na vědomé úrovni zpracovat.

1 nvní ke konkrétnírnu provedení. Zaprvé, je zdc dúležitá Poloha Li:la. Vždy by sc rni·lo jednaL o polohu se vzpřímenou páteří. 1'ro cvii;ení kumlrhaky se mnohdy· doporučuje co nejfrcvni·jší zkřížený sed, Iwotože Iwáce s c:nergií v lomlo pránájárrrickém c:vičení jc Iriv·važující. \ohy staže:né do uzlu obracejí proud enc·rgic vzhiiru, a tírn obohacují především srdce a rnozek. laprosLo In·zlmlmínci:ny požadav°ek .le vzpřímená páLeř. OblasL pátoře je ~IúIcžiL.í neje.n v uašem fyzickém Léle (annarnajakóša), ale i v j~·mni~,j;íc:h úrovních. V Léto oblasti jsou velrni dúležité c:ent.r:ílní ~·m·rgeLické cfráhv, kLcré můžeme blokovaL již nesprávnou polnlmu Irátc~e. Správná poloha páLcře .h' L·'~fy' předpokladern n:rprosLo nuLným pro kumbhaku.

Ualším, samozi'c·.lrnvm Irř~olpokladem, ale. je lepší jf'.I vy'sloviL c:xplicitně, je; lrrízrlný žaludc·k. \'elze provádét kévala kunrbhaku s plnýrn žaludkcrn. I\ebude:mc: tady uváděL ni~jakou konkrétní hodnoLu ri:rsom·ho intervalu po jídle, kdy už jc rnožno ovičit, protož<· l.aLo luuuol.a se· rnúže vclrni mi·nit. v závislosti na človieku i Požit.nm jídlc. .I~·dnoduše si iv·kni·rnc, že· ,je zapoLřehí prízdný žalurd·k.

Je dobré zařadit kévala kumbhaku až po ásanách. Tělo je tedy· "rozcvičené" a svaly jsou protaženy, uvolněny a naše pozornosL je již zkoncentrována. To umožňuje lepší rozvod prány po těle.

Lidé si často myslí, že pro zastavení dechu po nádechu je kritickým předchozí nádech. ~ení tomu Lak, důležité je dýchání po několik minut předcházejících kumbhaku. Nejde totiž jen o kyslík, který je právě v ten okamžik v plicích (tedy o vzduch nadechnutý posledním nádechem před zastavením), ale: jde i o kyslík, kLerý již byl v několika předchozích deších předán krvi a jc; nyní rozváděn krví. Proto by° dýchání bezprosLředně předcházející kurnbhaku mělo hýt vždy velmi inLenzivní. ,Je samozi~ejrné, žc plné; optimální je některý z velmi výrazných dechú jako jc Lřeba hhastrika.

f'o takovérn intcnzivnírn dýc:hání Lecfy ponechte svoji bránici pokleslou a hru~lník doširoka rozevřený a zastavte dechovou akL.ivitu. Nesnažte se ji v první fázi blokovat krčním uz:ívi·rern, džalandhara Irandhou - La se stane nutností až když scLrvávánu· v kurnbhac;e velmi dlouho (uvádí se více než I() snkund, aln je Lř~eba řídiL se svým pocitenr). PozornosL v kurnbhanc jc olrr.fccna dovnitř k vnímání pocitu tepla až horka, kLerý sn doKL.aví. ·I'ento pociL je logickým dňsledkem vnitrnlmuTnnl·ho slrrlování a pránického ef'ektu cvičení. IMúžc vésL opravdu ;rž k jemnému zpocení povrchu těla. Ja Lo přirozený jev, ktcrý by však měl odeznít po praktikování LohoLo c;vicvcní a ncrnr.l Iry přeLrvávat déle. VěLšinou si začnerne uvědornovaL Lcp srdc;e, který se múže: lehec: změniL; vnímat lzc i L.clr krcvního ot>i·hu.

,lakrnilc se objeví nutkavý impuls k výdec;hu, nerněli bychorn rnu bránil. N:íslndující výdec;h hy miel hýL zcela plynulý

str.82+83

a souvislý. V žádném případe hy se tu neměl ohjevit ,,ráz" na začátku výdechu. ~'Inozí učitelé proto doporučují před samotným výdechem po kumbhace ještě nepatrně donadechnout (a tím se přesvědčit, že jsme nehyli na konci svých možností) a teprve pak pomalu a plynule vydechovat. Nejde tedy o prudké vyfouknuLí vzduchu, ale vědomý, plynulý, pomalý a úplný výdech. 'I'edy ze všech částí plic. Po krátkém zastavení po výdechu pak následuje další nádech. I ten hy měl hýt ply·nulý, plný a vědomý. Pokud vás něco nutí k tomu, ahy vydec:h a neho násleclný nádech byly rychlé, pak doha setrvání v kumhhace pro vás hyla příliš dlouhá. Zkratte ji.

Po ukončení kumhhaky hy me~lo následovaL minimálně šest dechti a pak si Ize celý cyklus provést znovu. Tedy poi:ínaje intenzivním dých:íní, např. hhastrikou atd. Druhý a další cyklus jsou vi·tšinuu lrříjernni·jší a snadnější než první cyklus. Celý cyklus opaku,jernc maxirnálně šestkrát.

l;i:inek kévala kumlrhaky Irude závisc:t nejen na vaší připravenosti (ve· všech výšn uve·dcných ohledech), ale také na de·Ic:e se;trvání v kumhhacc. V prvních stádiích nesetrváváme dlouho, a pak je, kurnhhaka především příle·žitostí, jak lépe využít nadechovau(.ho vzduchu. 'l'eprve při delších setrváních (uvádí se nad pitl rnirtuLy) rnúže dojít ke všem procesúm, které hyly výše zrníni·ny'.

Opi:L je: zde zapotře·bí t.rlti·livosti a postupnosti v nácviku. Spěc:hat a používaL n:ísilí w· zde nevyplác:í. Budte Lrpéliví a začínejtc: velmi krátkou kumhhakou, kdy si nejprve ověřuje·Le, žc vaše Lělo je sc:hopno zasLaviL příjemně dech v okamžiku, kdy plíce jsou pln~·. 'I'eprvc Irozději prodlužujLa kumhhaku, ale· vždy' v souladu s frocity svého těla. I'ři dalšírn setrvání

pocítíte potřehu zastavení blokovat krčním uzávěrem (džalandhara handhou). Pak ji použijte. Před výdechem (resp. donadechnutím) musí hýt vědomě opět uvolněna.

Kévala šúnjaka

Kévala šúnjaka je technika přirozeného zastavení dechu po vydechu, tedy v okamžiku, kdy plíce jsou prázdné. Mnohé z'toho, co hylo výše řečeno pro kumhhaku, hude platit i pro tuto techniku.

Opět hy·chom tc·dy mf·li připomenouL nutnost přípravy na tuto pránájámu (pnmocí jamy, nijamy· a ásan), vhodnost zařazení této techniky až Iro ásanách. Poloha těla je opět pevná, se vzpřímenou p:SLeřf, zase nejlépe se osvědčují pokročilé zkříže~né sedy nobn In~vn:S vadžrásana (utthita).

Prožitek a prove~lcnf šúnjaky je opět závislý nejen na hezprostře·dni· Irřcdoház~·jfcírn výdechu, ale je ovlivněn několika pře·doházejíofrni dm~hnvými cykly. 'I,dc; se doporučují techniky s ~liirazern klavlenýrn na vý<Iech jako je mukha hhastrika ncho lmtn:tlejši k:yrSlalrhát,i.

1'o nr.knlik:ftl.m výdcnhu někLerou z těchto technik, zastavLe svoji dechnvnu :tktivitu v okamžiku, kdy plíce jsou prázdné. 1'onechta· hř~išnf sLlnu vLaže·nou a hrudník stažený; hránice je pozv~·dnut:f. Nyní provádějte múla handhu (neholi střídavé stahování a uvolitov:íní svalstva konečníku a pánevního dna). 'I'írn nvlivřtuje·l.a telou oblast pánevního dna a kořene páte·i-e. Vzhlcdc·rn k Lomu, že právi sem umísfují jógini jakousi c·nergeLicknu zíkladnu svého organismu, je patrné, že· rnúla bandha v okamžiku šúnjaky buda mocně pi'isohit

na proudi~ní cne·rgiií v Lčlc.

str.82+83

pocítíte potřehu zastavení blokovat krčním uzávěrem (džalandhara handhou). Pak ji použijte. Před výdechem (resp. donadechnutím) musí hýt vědomě opět uvolněna.

Kévala šúnjaka

na proudi~ní cne·rgiií v Lčlc.

Str.84+85

Jakmile přijde nutkavý pocit potřeby nádechu, uvolněte múla bandhu a pomalu, plně a plynule začněte nadechovat. Po nádechu by opět měla následovat.krátká kumbhaka a pomalý a plynulý výdech. Stejně jako u kumhhaky i zde platí, že pokud následný nádech či výdech musel být rychlý nebo prudký, byla doba setrvání v šúnjace příliš dlouhá a je třeba ji při příštím praktikování snížit. Po několika deších je možno celý cyklus, opět maximálně šestkrát, opakovat.

Lčinky šúnjaky jsou odlišné od procesů, ke kterým dochází při kumbhace. Praktikování šúnjaky se odráží nejen ve změnách krevního oběhu těla, ale doc:hází i k ovlivnění metabolismu organismu. Vzhlcdern k lxrL~ebě kyslfku organismu, která najednou není taková jako kdyhychom volně dýchali, dochází k mnohýrn chernickýrn rcakctm v těle. Objevuje se rovněž pociL Lepla, který zde rná za následek větší pocení než v případě kumbhaky. 'I'fm docházf i k očistnému procesu těla, ale také k dehydrataci.

Hlavní vliv ,únjaky je v,ak vliv na dechové centrum prodloužené míchy, a dfky němu na vegetativní nervový systém. Dechové centrum prodlouženl. rníc:hy je životně důležitým orgánem našeho těla. Jeho úlohou je řídit nevědomé dýchání a umožňovat jeho zmi·ny v závislosti na vnější a vnitřní siLuaci. Vlúžeme si to představiL jako jakýsi řídící po~;ítar., kLcrý shromažd'uje řadu dat z vniLřku, tedy z organismu, vyhodnocuje je a na jejich základě upravuje dýchání. 'I'nrniLo ~laLy jsou např. krevní tlak. ohsah kysličníku uhlil.iL(:Iro v krevním řečišti, nervové vzruchy, emocionální stavy a d;rlšf informac:e. Stejně tak přijímá díky smyslovýtn i:i<Ilúrn a rnozko

vým centrům i informace zvenčí, opět je vyhodnocuje a upravuje dech i podle těchto skutečností. Tady se jedná o pohybovou aktivitu Lěla, teplotu, tlak a vlhkost okolního prostředf a další data.

Protože je toto centrum částí prodloužené míchy, je v přímém spojení s nervovým systémem. Víme, že vegetativní nervový systém se skládá ze dvou částí: sympatického a parasympatického nervsLva. Každé znich má svou funkci a v určitých situacích př~ehf rá vládu.

Dnešní člověk, žijíc:f v neustálém spěchu, strcau a mnohdy úzkosti a strachu, je vr·Imi ňasto řízen nervstvem sympatickým. Jinými slovy iijc jakohy neustále v krizové situaci, neustále připraven na boj ~i úLék. Ten však nepřichází. Naopak, člověk, jako civilizovaná bytost žijící mezi ostatními lidmi, musí své reakce tohuto Lypu (boj a útěk) tlumit a chovat se ,.jakohy nic". A Lak ~· bludný kruh uzavírá. Vnitřní napětí se odr:ížf vu avulovfni~, i!luv~k není schopen relaxace, skutečm·hu odlrof~inku, zpomalenf, zastavení věčného kolobéhu streau. 'I'o an Namuirr~jm~ odrážf (právě díky dechovému centru rnirno jinl~) na celém dLavu jeho organismu. ~ hovoříme o skupinň chrrnub, naivanýc;h civilizač.ní, které jsou mnohdy rázu psychosorrratick~ho,

5únjaka předsLavujo zpt~sob, jak působiL harmonizačně, tedy ve směru k návraLu nadvlády parasympatického nervstva za normálních Irodrrrfn~·k. I'rávě tím, že bereme své dechov(: centrum prodlouienl mfchy (jinak pracující autonomně) pod svou védomou kontrolu a řfdfme si délku setrvání v zastavení po výde:chu, stirnulujeme parasympaLickou část nervsLva. 'I'edy zklidňujerne srdce, zpomalujeme puls, snižujeme krcvnf

str86+87

tlak, uvolňujeme určitou čásL svaloviny Lěla, zvyšujeme sekreci žláz spojených se zažíváním, brzdíme produkci adrenalinu atd.

.~avíc tu také vystupuje do popředí ten, kdo přebírá velení nad jinak automaticky pracujícím dechovým centrem prodlouže.né míchy. I to je dúsledek těchto cvičení. Vlúžeme procitovaL a uvědomovat si tuto podstatu, která se nám i tímto zpúsobem dává poznat.

hÉVALA PRÁNÁJÁMA

Kévala pránájáma jc cviče·ní, které z ohlasli pránájámy p~esahujc: do dalších slupňú osmidílné stezky: do pratjáháry, dhárany a dhjány. ~Ic· vzhledem k tornu, co jsme si řekli na samém počálku, hy~ nás lo nernnlo překvapovat.

Slovo ke·vala znanu~ná v sanskrtu pouhý, jediny, přirozený. A tak byc:hom spojenf k(:vala krránájáma mohli přeložiL jako pouhé dýchání či l~t~irnzenf dýchání. Oha tyto termíny by mély své opodsLalni·ni.

Kévala pránájárna je· loli5 okrravdu pouhým dýcháním (samozřejmě plným a rylrnickým); alc pouhým v tom smyslu, že zde není aplikována žádn5 dal,í L<~chnika. Dec:h je zcela přirozený. Volně plyne, má svúj rylrnus, je s ním spojena stále sc: opakujíc;í vlna naplňování s nádechern, Ix~cil plnosti se zastavením po nádechu, vyprazdňování s výde·chcrn a pocit prázdnoty se zastavením po výdechu. :1 pozornosl ovii;íc~ího je plně olorácc;na na tento clech. 1'řecházíme zde z pozic~· toho, který praktikuje (jak j~ tomu v·ždy na Ix~čátku každo tcc;hniky), do pozicc Loho, klerý

sleduje (Lam bychom měli dojít po určité dohě praktikov~ní každé pránájámy). Stáváme se svĚ:dkem toho, jak to v nás dýchá, volnie, bez jakéhokoliv úsilí, nat.ož násilí. pozornost se ztotožňuje s dechem a pomalu se tak blížíme stavu koncentrac;e, kdy obsahem naší pozorností není nic jiného než dech. Jedině dech. Stáváme se dechem. po chvíli takové hluboké, bdělé pozornosti dechu, už tu není svědek a dech, ale slávají se jedním, jc:diným bytím, kleré se projevuje pulzací dechu.

Je zde mnoho ruzných varianL, jak začít provádět toto ,.cvičení". VIůžeLe sle·dovaL rytmus svého dechu, prožitek vlny, múžete vnímat sv(. dechové cenlrum a zde usadit svoji pozornosL, onoho Ixrzorov;rtc·le, můžete.dý<:hat a vnímat vúni a Le:plotu každého nadechnutého loku vzduchu - a zde výčeL nekoni;í. Vyzkouše·,jO· si, ale když už si zvolíte jednu charakteristiku dechow·hn Irrocesu, držte se jí, nepřeskakujte v prúhéhu cvičení z jedné na druhou.

Sledováuí přirozenl:ho dechu není samozřejmě ome:zeno jen na plný a ry t.mický ar·ch. Zde jc· pole velmi široké. Jestliže dokážeme zvládnouL kt.eroukoliv z technik, o kterých jsme mluv·ili v LéLo knfžečc;c·, nalolik, ahy se pro náš organismus sLala pi~irozenou, ahychom nemuseli celou svoji pozornost obrátiL k udržov5nf a správnomu provádění tceto techniky, pak Ize ke·vala In ~án.Sj5rnu provádět i v ní. Vakonec právě toto je cílem oni·ch lechnik. .Ve lmaktikovaL, alc· vnímat, jak se Lo v nás diej<·. I'ak zad;t.me prvotní impuls a potom odstupujeme z pozice· konajícího do Ix~zic:c· svf·dka, a je-li nám dáno, odlud vplývámc, do di·ní sarn(:ho, sLáváme se jeho součástí. Stáváme se je·dnotou s deche·rn, s hytím samotnym, s hožskou ene.ru~ií, kterí n~írni frroudí každýrn okamžike·m.