Regena 9/99

Jó9o~á pré~eňee, térapie a rehalíilitaee (5)

_ Podle orientalních lékařů nemoc v organismu nevzniká během dne~ nebo měsíce, ale po celá léta. A schopnost bránit se nemocem se utváří v těle ještě před narozením, když éxistujeme jako plod v těle matky Je ovlivněna zdravím i výchovou rodičů. A karmic,ky je možná v naší bytosti zakódóvária již před početím: Proto také východní lé' káři hodnótí neri~oc jako změněný stav těla, který se objewje, když je dlouhodobě po~Ušena naše rovnováha s okólím. Inkubační dóba nemoci je podle nich mnoho a mnoho let. Někd~ dokáží příznakX némoci ódháliť mnóhem dřrve, než onemočněňí propukne. \

,. . .. Dech - energie pro život

r'Každý organismus potřebuje pro správnou funkci := energn: Ta se v těle získává oxidací živin - ciikrů, e íiikí5 á bykovin. Při tom vzniká oxid iihličitý a voda. Pró'óxidační děje je nezbymý stálý přívod kyslí

- kti ~á`sfálé odstraňování oxidu uhličitého. K tomu - . slouzi p'řoces, který známe jako dýchání.

a F

-Yýchodní lékah věn, že kromě kysL'ku vdechu~e- mey pránu (životm mtální energii), kteráje zákla dem tvosby života,' božskou energií podpórující; údr- ; : ~uycí a přeměňujíčí se; aby podle potřeby ridila' -:.

vše_chny životní funkce v těle. Pránu absorbujeme při ďýchání především pomocí nervových zakončení v nose: Pránu také můžeme získat pň jídle z po~ravy a vstřebafji v ústech a v hrdle: Chceme-li ji co ne~7épe využít, dýchejme pomalu a potravu se snažme co nejvíce v ústech rozmělnit. Také vodu býchom měli píf pomálu, nejlépe srkat.

,. ~ak ~~háme

Dýchání rozdělujemé na zevní (plicm~ a vnitřní (tkái'Iové). Mezi orgány, které příjem kyslilcu zajišfu

jí, patří nos, dutina nosní a hltan (tj: horní cesty dýchacy, hrtan, průdušnice a průdušky (dolní cesty dýchací) a plice. Do plic vstupuje vzduch

~ z průdušek plicní brankou. Uvnitř plic na průdušky navazují alveolární chodbičky a plicní yáčky, které se vyklenují do plicních

sklípků. Najejich vnější stranějšou l~evní vlásečnice, jimiž se dýchací plyny dostávají do tkání a nakonec i do buněk v těle.

Dýchací pohyby jsou nepodmíněným reílexem. Centrum, které dýchání řídí, je uloženo v reEikulární formaci v proíllóužené miše. Dýchací pohyby tedy můžeme ovlivňovat mozkovou kůrou. Proto můžeme dech zadržet, prohloubit nebo zrychlit.

Dýchéjte pomalu! Uvědomovat si, jak dýcháme, a aktivně dýchání ovlivňovat je základem jógové terapie. Na úrovni pránického těla rozlišujeme čtyři fáze dýchání: 1. Yýdech (réčaka), 2. zádrž dechu po výdechu (súnjaka), 3. úplný nádech (púraka), 4. zádcž dechu . po hádechu (kumbhaka): Na úrovni fyiického těla mluvíme o nádečhu (švása) a výdechu (prašvása)., Budeme-li dýchat pomalu hlubokým ~chem (dirg= ha), můžeme naďechnout a~ 2,5 1 vzduchu, zatímcó ~ři povrchovém ~echu (súkšma) se dostane do těla sotva 0,5 I vzduchu. A také méně prány. _ A na závěrještějedna zajímavost. Východní lékaři tvrdí, že litiský živót se nepočítá na dny nebo léta, ale na počef výde~hů a_ nádechů. Takže kdo se chce dožít výsokého věku; měl by dýchat pómalu.

Ing. Jan Knaisl

Regena 10/99 Jóga jalo lék.

Minule jsme začali hovoňt o dýchání. Řekli js jenom potřebný Icyslík, ale také životadárno~ pomalu a zhluboka. A to i z toho důvodu, že

ři vdechu (inspirum) se rozšiřuje ~hrudn~ pomocí dýchacích svalů (tj. bránice a zevních mezižeberních svalů), zároveň bránice klesá asi

~ ~ o jeden cenrimetr dolú~ žebra se posouvají nahoru a hrudní kost dopredu. Pii výdechu (exspirium) je pohyb opačný.

Znamená to, že při dýchání se aktiwje hrudní koš i svaly na něj u,pnuté (kromě už vyjmenovaných ještě svaly kloněné, zdvihač hlavy, vellry a malý sval prsní a široký sval zádový) a dále v důsledku pohybu bránice inění polohu i některé orgány uvnitř těla. Tíin se tělo pr~vičuje, zlepšuje se jeho celková činríost i souhra všechjeho částí. Je důležité, abychom dýctlali do celého těla, tzn: do břicha, do hrudi i pod kliční kosti, jen plný dech má blahodámé účinky na tělo i na mysl.

~me si, že tímto procesem tělo získává nei energii pránu. Proto brchom měli dydtat tělo p~i dýchání pracuje, pohybuje se.

Jak správně dýchat

Jóga obvykle rozeznává tb typy dechu: dýchání biišní (abdominálm~, hrudní (kostálnt~ a podklíčkové (klavikulárm~. Plný jbgový dech je potom souhrnem všech těchto tří typů dechu. Nejprve se nadechujeme do bňcha, pak do hrudi a nakonec do hrotů plic. Vydechovat začínáme z bíicha, pak z hrudi a na závěr z horních partií plic. Na jógových kmzech se nácviku deehu věnuje velká pozornost a takéjógodé piíručky nácvik dechu velmi podrobně popisují. Protože je správné dýchání velice důležité, doporučuji vám, abyste jej neopomíjeli.

Správné je tedy dýchat nosem plnýmjógovým dechem. etšina lidí tak ovšem nečiní, protože se to nikdy nenaučila. Někdy může správnému dýchání vadit znečištěné ovzduší, případně stres. A v ne- .

poslední řad8 také rozdM mezi mužem a ženou má na svědomí tendenci k určitému, převažujícímu typu dýchání. Zatímco muži mají sklon dýchat především břišním dechem, u žen převažuje hrudní, případně podkličkové dýchání.

Nedostatečný břišní dech může mít za následek nepravidelnou mestruaci, hemeroidy, vznik křečovy'ch žil a jejich záněty, případně otoky kotm'ků či kolen. Naopak přítom_nost břišn~o dechu stimuluje zejména játra a tlusté střevo. Pokud dýcháme nedostatečně do hrudm'ku, zůstává bez náležité stimulace srdce. Horní, podkličkový dech také ovlivňuje správnou funkci srdce a navíc i plic.

jak pos~ it plíce

Z pohledu ajurvédy (tradiční indické medicíny) Ize doporučit na celkové posffení dýchacích orgánů pravidelné cvičení hathajógy, pohyb v teple a v suchu a omezení sladkostí. Z pohledu alternativní medicíny bych zdůraznil přísun vitaminů a stopových ' prvků, především manganu a selénu.'Důležité je také prostředí, v němž se pohybujeme, je vhodné vyhýbát se špamému vzduchu a hlavně prachu. Zj6gových cvičení jsou pro rozvoj a posílení plic i celé oblasti hrudníku nejvhodnější hatény.

Pro všechna cvičení, která vám budu úvádět, platí stejné zásady. Není nad pravidelné cvičení. Cvičíme nalačno, v lehkém oblečení, v klidné a vytopené místnosti, případně s příjemnou relaxační hudbou. Před cvičením je vhodná vlažná sprcha; zatímco po cvičení si dópřejeme studenější sprchu jen v případě, chceme-li záměrn8 vylepšit krevxií oběh. Jinak je lépe se sprchy po cvičení n~ n8jakou dobu vzdát:

Ing. Jan~Cnaisl DMry podobnosti jednotlivých částí těla a orgánů celému tělu, podobnosti malých částí velkým (např.