Gítánanada (Míla): Jóga krok za krokem

Oskenované stránky související s dechem (do konce)

OD str. 131 (zde 19) do konce přeneseno na soubor „ táta jóga dech bastrika“ A zpracováváno jen pro dech bhastrika

Nevyužito str. 165 metbolismus a str. 191 spánek a relaxace

str.6

Slovo " #: ; .., může být rozděleno na dvě části. "Pra" znamena existovat nezávisle nebo mít prVOtIlI eRlStencl. "Ana" je ZkráCeIll pr0 "ánIlá"

buňka. Atom či molekula se nazývá "anu". Celý život je stvořen z atomů, molekul a buněk neboli celkem "ana". Prána proto znamená "to, co eRistovalo dříve, než vznikljakýkoliv atomický či buněčný život". Takový život se pak nazývá "manifestací božství".

Základem veškeré tvorby života je božská energie, podpomjící, udržující a proměňující se podle potřeby vyrovnat se s životními funkcemi. Většinu prány získáváme ze vzduchu, který nadechujeme, ale část prány získáváme z potravy, kterou se živíme, a část prány prostě absorbujeme pokožkou.

Nezaměňujme pránu s prvky, které získává

" me v rámci dechovéhoprocesu,jakoje kyslilc, dusík ~~ nebo vódllc: Nezaměňujme přánú áiii s riutričními

složkami, získávanými ze stravy. Prána riení ničím ,! z toho. Různé kombinace plynů v atmosféře a usta~ v ní nutričních složek v potrav 'sou naopak závislé

a katalytické činnosti prány _ ~ra absorbujeme omocí nervových zakončení v těle, a to zvláště

pomocí speciálních nervových zakončení v nosních dírkac , a to z proc aze~ící o vz uchu, a dále pomocí podobn 'ch .nervových zakončení v ústech a hr le z potravy. :Dychání musí být pomalé a uvolněné, aby byla umožněna dostatečná absorpce prány pro potřeby nervového systému. Potrava musí být dostatečně rozmělněna, aby se z ní mohla uvolnit prána. Také voda by se měla srkat pomalu a po malých doušcích.

Musíme se učit od samého začátku dírgha

pránájámu, hluboký, pomalý, řízený dech. Mnozí z nás dýchají jen velmi povrchně a zásobují se nedostatečně pránou i kyslllcem, takže to nestačí oživit jejich nervový systém a krevní řečiště. Mnoho chronických chorob je spojeno s nedostatečným dýcháním a muže být odstraněno nebo_zmírněno správným dýcháním .

správným dýcháním. V józe reprezentuje správné dyc anl prana~ama. lógin se učí dýchat vědomě. Když pak jeho nervový systém převezme funkci

~'E~~E y6

automatického dýchání, dech se stane hlubším a delším.

Nesprávné d ~ a problémy spojené s dušností (dyspnoe) nejsou ničím novým. Jsou však stále patrnější v rámci dnešnMo světa. Starý jógin Górakhnáth, který cestoval po celé Indii, ňl~al lidem: "Ó muži a ženy Indie, ztratilijste pevné zdraví, protože jste začali dýchat jen povrchně!" Tento jógarši tvrdil, že lidé té doby dýchali jen osminou svých plic. Tento známý učitel pomohl tisícům lidí od problémů tím, žeje učil ásany a pránájámu. Dnes by byl Górakhnáth velmi smutný, kdyby věděl, že moderní člověk využívá jen desetiny své vitální lčap~city plic.

Dýcháme-li jen povrchně, speciální nervové receptory, skryté hluboko v plicích, nejsou vůbec ovlivňovány. Nadechujeme-li a vydechujeme-li hluboce, jsou tyto nádechové a výdechové receptory v činnosti. Tato aktivita je refleRogenní zpětnou vazbou plic a speciálnl'ho dechového centra v mozku. Toto dechové centnlm neřídí jenom náš nádech a výdech, ale i naši schopnost zastavit dech ve fázi nádechu a výdechu.

Je třeba poznamenat, že slova, užívaná pro ď~'ý~á~jsou spojena s naším vztahem k univerzu, ve kterém žijeme. V němčině nalezneme výraz "atmen", což pňpomíná sanskrtské slovo "átman" ve významu já, duše, duch. V sanskrtu slouží pro dech výraz "brahma" neboli Bůh. Nádech, inspirace je z řeckého "inspiro", být v duchu, být v Bohu. Podobně výdech, eRspirace, "eRspiro" znamená být mimo ducha, zemřít. Zemře-li člověk, řl'káme, že vydechl naposledy. Ve všech indickýchjazycích se pro skonání užívá termínu "aprána", ztráta vitální energie.

Velké množství prány se také absorbuje nebo asimiluje nervovými zakónčeními v plicích. Proto staří jógini nazývali dýchací proces "hává khanna", tj. pojídání vzduchu Tito jógini si rovněž uvědomovali, že velkou hodnotou potravy a pití je právě prána v nich obsažená. Tato vědomost pak vedla ke vzniku skupiny tzv. "dýchačů'' neboli lidí, kteří žili jen z dechu, bez potravy a pití. Je-li vše, co získá

Str.8

i zde bychom měli odpovědět jinou otázkou. "Čím začal život?" Na obě dvě ot~~zky se dá odpovědět stejně - dechem. Jóga by měla začínat dechovými cvičeními a ta nás později povedou ke klasické pránájámě.

Zpočátku je pránájáma pouhým pohybem vzduchu dovnitř a ven z těla, neboli váju-jáma. Pránájáma je ve skutečnosti vyšší formou řízeného dýchání, které vede ke kontrole božské životní síly, reprezentované pránou. První pránájáma, které bychom se měli učit, je jednoduché, hluboké a pravidelné dýchání. Nazývá se sukha-práQáját~ a nejlépe se provádí ve vadžra-ásaně. "Sukha znamená příjemný, proto by tento dech měl být především příjemný. Je-li dech též hluboký, pak je to dítgha-ptánájáma. V tomto případě se vysílají mocné reflexogenní zpětnovazebné signály do mozku a oznamují dechovému centru, že začala pránájáma.

Sukha-pránájáma

1. Posadte se do vadžra-ásany. Pokud je pro vás sezení na patách (diamantový sed) obtížné, můžete použít i jiného sedu.

2. Otočte ruce dlaněmi dolů a položte je nahoro na stehna, blízko k trupu, popř. položte jednu dlaň do druhé a nechte je v klině.

3. Zhluboka nadechujte i vydechujte. Pomalu, šest až desetkrát. Nádech i výdech by měl být minimálně na šest dob (každý). Po několika dnech můžete zvýšit počet cyklů, až pro vás bude hluboké dýchání snadné po dobu pěti až šesti minut.

Existují tři pravidla, která se musí při sukhapránájámě dodržovat, než se může přistoupit k sukha-púrvaka-pránájámě.

l. Nádech a výdech by měl trvat stejně dlou

2. Objem nadechnutého vzduchu by se měl rovnat objemu vydechmatého vzduchu.

3. Dech by měl zasahovat všechny tři části plic: spodní, střední i horní. To je zpočátku těžké a

n~ ~e~ 7/~'

nelze to dodržet. Ještě budou následovat lekce, zaměřené na vibhaga-pránájámu.

Jógová dieta

Nejlepším pňkladem zdravých lidí v dnešním světě jsou indičtí jógini, kteří jsou vegetariáni. Mnozí z nich žijí do vysokého věku a v klimatických podmínkách, které jsou pro jiné postrachem, žijí v nejjednodušším oděvu, bez speciáhú ochrany proti chladu, přírodním katastrofám a vlivům ostatních lidí. Jejich dieta je jednoduchá, často se mění, nikdy však neobsahuje maso, drůběž ani ryby. V mnoha případechjsou vynechány všechny živočišné produkty.

Většina lidí na světě dnes podlehla jakési deziluzi, že nemohou přežít bez diety s vysokým obsahem živočišných b~lkovin. Tato falešná představa se velmi rychle rozširila po celém světě a nikomu nevadí, že velkou část světové populace tvoří právě vegetariáni. Indové jsou ve většině případů vegetariáni a plní požadavek nenásilí (odmítají brát život i zvířatům).

Člověk, který žije o dietě s vysokým obsahem živočišných bílkovin, věří, že bílkoviny jsou nezbytné pro zdraví, a svým způsobem má pravdu. Bílkoviny opravdu potřebujeme ve velkém množství k životu, získávámeje však prakticky z každého jídla, kteréjíme, a v dospělosti užje nepotřebujeme, je-li naše strava dobře vyvážená. Ponechme tedy všechny skeptiky, at zodpovědí otázku, kde kráva bere bílkoviny.

Éka-džáau-uttána-krija

Éka-džánu-uttána-krija je pozvednutí jednoho kolena z polohy diamantového sedu. Ruce můžeme nechat opřené dlaněmi o horní část stehna, nebo je můžeme spojit před hrudm'kem do polohy jako pň modlení (tzv. ~maskára-mudt~.

Provádíte-li sukha-pránáj~u, zvedněte s nádechem jedno koleno co nejvýš a tlačte tak na nárt příslušné nohy. S výdechem zase koleno položte na zem. Při dalším dechu provedte totéž s dmhým

str.15 ?????

Str.17

Sukha-púrvaka-pránájáma ·

Sukha znamená snadný nebo příjemný. P'úrvaka znamená stadium, ktcrého musf hýt dosaženo před přechodem k mnohcm ohtfžW jš(m kontrolám dechu. Proto sukha-ptírvakarpráná,jáma znamená jednoduchý dech, klcrý musf student zvládnout před tím, než přcjdc k sloiivjšfm dechovým technikám. Posadle se do polohy sukha-ásana, tj. do zkříženého neboli tun;ekého sedu. Můžete též zaujmout vadžra-asanu, která byla dopomčena v minulé části.

Sukha-púrvaka-pránájáma má čtyři varianty kontroly prány. První variantu představuje prostý nádech a výdech, tzv. švása-prašvása-prátt~jámá. Tento způsob dýchání učí Kršna Ardžunu v Bhagavadgítě, a proto ji někteří nazývají°gítá-pránájáma. Pro děti a dospělé, kteří nemajíještě vyvinutý dech, doporučujeme rytmus 4:4. Nadechujeme a též vydechujeme na čtyři pomalé doby. Měli bychom provést nejméně devět kol tohoto dechu. Protože se tsnto dech provádí v rytmu, v němž mají všechny

části stejnou dólku, ,jmcnu.jc sc s~-vrtta. Zdravý ,jcdincc hy postupn~ m~l pi~c,jft k rytmu 6:6 nebo 8: 8. Vyčšf rytmy ne.jsou nutné.

Druhá varianla se,jmwuje; nebo :~!-d~ s~ připoju,je instavenf dechu

po nádechu, t<lkže rytmus je 6:6:6 neho 8:8: 8. TRetí variantu tvoří m'idma-p de sC mfsto za. e:

stavení dechu po nádechu vkládá do dechového cyklu zastavení dechu po výdechu, takže rytmus je 6:6:6 nebo 8:8:8.

Čtvrtá a konečná varianta ~kha-púrvakapráriáj~iy někdy tzv. jVóga-práiiájáma; je dechový rytmus, který obsahuje všechny čtyři části: nádech, zastavení dechu po nádechu, výdech a zastavení dechu po výdechu. Každá z těchto čtyř fází trvá stejně dlouho, rytmus je tedy 6:6:6:6 nebo 8: 8:8:8. Doporučuje se asi devět cyklů takového dýchání. Cílem sukha-pránájámy, lóma-pránájámy, vilómapránájámy a sukha-ptírvaka-pránájámy je otevřít oblasti plic, které nejsou normálně používány

STR:21

Vibll~ga-pránájáma, částečné dýchání neboli lalůčkové dýchání, je základem pránájámy a též začátkem dobré dechové kontroly. Bez pozitivní fyzické kontroly tří hlavních částí každé plíce není možná skutečná kontrola dechu. Plíce jsou rozděleny do tří hlavních částí: adhama -' spodní břišní oblast, madhjama - střední rnezižeberní oblast a adhjama`= horní podklíčková oblast. Nejlepší ásanou k provádění těchto dechových cvičení je vadžra-ásana (viz obr.l). Později se naučíme i jiné sedy, při nichž je páteř vzpřímená a plíce jsou ve své přirozené poloze v hn~dním koši.

Adhama-pránájám'~

1. Abyste mohli kontrolovat spodní laloky, umístěte jednu dlaň na spodní část hrudm'ku poblíž bránice (obr.l4). Nadechujte a vydechujte zhluboka, až sc dlaň s dechem pohybuje a ukazuje, že vzduch skutečně prochází touto spodní částí plic.

f \

Ohr. 14

Vnítnát~.í břišního dechu (adharna-pránájáma)

~ó9a ~~o~ za ~~o~^m

2. Po třech až šesii c~ioá ~~~ii dýchání umístěte dlaně do stejoé vf~ ~sii na spodní část hn~dního koše (obr-14~0~é~ nadechujte i vydechujte a vhánějte vadac~io~ ní oblasti plic pod své dlaně. Opět pcow~odle 16 at šest cyklů tohoto dýchání. 3. Pak otočte rnae paiv dopředu, takže prsty směň~jí směrem k pátcň (alst 14) a soustřeáte dech do zadní části spodních laloti plic na tři až šest hlubokých dechů.

Účinky břišního dechu

Břišní dech je přirozenou formou dýchání, řízenou automatickou nebo vegetativní činností nervové soustavy. Ženy dýchají většinou tímto dechem špatně a trpí proto mnohými následky. Břišní dech řídí tok prány pod pupkem. Je-li tento způsob dýchání špatný nebo nedostatečný, objevuje se mnoho negakivních důsledků, jako jsou: bolestivá, nepravidelná a silná menstn~ace, hemoroidy, křečové žíly na nohou, edém, hromadění vody v kolenou či kolem kotníků, flebitida neboli zánět žil a chladné nohy v diasledku špatné krevn.í cirkulace. I u mužů mnohé z těchto ponrch způsobuje nespr5vný břišní dech. Adhama-pránájáma působí příznivě při léčení všech těchto poruch.

Popis k obrázku

1 - Brachium posterior

2 - Brachiurn olfactoriurn -~ - Corpus resiforrne

4 - Tuberculam acusticurn 5 - Nucleus cuneatus

Obr. IS

ÍZez dechovým centrem

Vyobrazenf řezu dechovýrn centrem v oblasti pro~o~ie~ míchy (medulla oblongataj,mQzku. Mícha p nd~ sFrem dolů jako "dutý centrdlnf kancílek".

STR.22

Pránický tok břišního dechu, adhama-pránájá~; ovlivňuje cirkulaci krve v křížové i pánev~í oblasti a v nohách. Protože krev je vytlačována ven z mocného srdečního čerpadla, pohybuje se ve třech odlišných a oddělených drahách: jedna vede ke spodní části a k nohám, dmhá k srdečnímu svah~ i pažím, a třetí k šíji s hlavou.

Hluboko v buňkách plicjsou skryty speciální retlexogenní "zpětnovazebné" nervy, kteréjsou sCimulovány pouze intenzivním hlubokým dechem. Normální dýchání tyto receptory nestimuluje. Při stimulaci vysílají tyto receptory signály zpět k dechovému centru v lidském mozku a vedou toto centrum k perfektnímu dýchání.

Dechové cenhl~t se_ nalé v oblasti prodloužené míchy (medntlár ^ - obe l~ a je vertikálně rozděleno do dvou části. Na obrázku je jedna část znázorněna teckami (tafo ~t stimuluje nádech) a druhá část malými iev~r (tato část umožňuje výdech). Nejspodnější ~t tohoto centra je spojena s břišním dechem (adhama-pránájámou). SCřední oblast stimuluje hrudní, mezižeberní dýchání, zatímco nejvyšší oblast podněcuje podklíčkové dýchání.

Když sedíte ve vadžra-ásaně, měli byste provádět břišní dech nejméně po dobu šesti minut. Netrpíte-li žádnými z popsaných poroch spojených s břišním dechem, přejděte k fázi 2 a 3 (viz obr. 14).

Jestliže vás bolí nohy ve vadžra-ásaně, pak se pokuste sedět v některé z variant této polohy, jak byly popsány v části 2. V nejhorším můžete zaujmout sukha-ásam~, příjemnou polohu, popř. přejít do šava-ásany, polohy mrtvoly.

Praktikujte variace vadžra-ásany i šava-ása

nu při tomto způsobu dýchání. Pak se zaměřte na zdokonalení čtyř částí sukha-pránájámy a sukhaptírvaka-pránájámy. Provádějte toto cvičení nejméně 20 minut každý den; ideální je cvičit dvakrát denně. Neprovádějte pránájámu pozdě v noci, neusnuli byste.

~E re~ 3/22

06r lf

~'ZáILQ -ri2 ~~lJ. ·

Jedním z nejlepších příkladů toho, jak hastamudry 8kutečně řídí fyzikální funkcé těla, je skupina muder užívaných v pránájámajóze pro řízení r~~zných'éástsčných (~lůčkových) dechů'Pravá plíce je rozdělena do tří oddě`iených láloků nebo oblastí: spodní břišní lalok, střední mezižeberní lalok a horní podklíčkový lalok. I.evá plíce má (s výjimkou velice vzácných případů) jen spodní a horní lalok. Střední lalok atrofoval vzhledem k uložení srdce při vzpřímené poloze člověka, ke které jsme došli vývojem.

Každý z těchto laloků je řízen určitou částí mozku (obr. 15), říkáme jí aprakáša-bindu. Je to ekvivalent lékari~m známého dechového centra v oblasti prodloužené míchy. Dechové centrum je rozděleno do tří oblastí. Nejspodnější oblast, tzv. čin-bindu, řídí břišní dech. Střední oblast, tzv. čin

Sr.23

' iídí hn~í dech. NeJhořejší oblast dechového centra, tzv. " ~ ndt podklíčkový dech.

Celá aprakáša-bindu je rozdělena do dvou části, jedna řídí nádech (vyznačeno na obr. 15 body) a druhá výdech (vyznačeno malými kroužky). Nervy vycházející ze spodní části obrázku jsou míšní nervy.

Impulzy autonomní povahy vycházejí ze spodní oblasti této vegetativní části mozku a vysílají nervové podněty přes brániční nervy. Tento pár nervů povzbuzuje brániční dýchání. Jógový tennín pro brániční dýchání je adhamaptánájáma. Mudra řídící tuto oblast se jmenuje čin-mudca (obr. 17).

Vědomé impulzy vznikající v mozkové kůře na povrchu mozku dávají vznik podnétům ve střední části aprakáša-bindu a vysílají signály přes bloudivý nerv (vagus neboli desátý pár mozkových nervů) pro mezižeberní dýchání. Mezižeberní d~~hání se v józe nazývá madhjama-přánájáma_ . a le řízeno činmaja-mudrou (viz kapitola 4).

Podk.líčkové dýchárií v nejhořejší části plic je řízeno impulzy vznikajícími v rámci mozkové kůry vědomé části mozku. Odtudjsou vysílány mentální impulzy do horní části dechového centra. Mudra, která řídí podklíčkové dýchání, se nazývá adhi~.

udrá:~(viz kapitola 5). Každý lalok plic může být ~závisle napLiován a vyprazdňován, provádí-li jedna ruka příslušné mudry, zatímco dnthá ruka setrvává v štínja-mudřé'(viz kapitola 6). Pouze jeden lalok je vždy naplňován naráz. Mudry mohou být střídavě zaujímány pravou a levou mkou, takže Ize proci~ovat tok vzduchu ze strany na stranu v příslušné oblasti plic.

Brahma-mudrt (viz kapitola 6) se používá pro kompletní dech. Brahma-mudra řídí všechny éásti aprakáša-bindu, dechového centra mozku. Při používání brahma-mudry pro hluboký, kompletní dech, jako je mahat-jóga-pránájáma, se nejprve naplňují spodní laloky, střední a pak horní laloky. Je iajímavé podotknout, že nejstarším významem slova "brahma" je v sanskrtu "dech".

~ó a ~~o~ za ~~o~Em. 9

r starým rštlům vedle dalších několita st~i ~G používaných v józe a v tantře. Tyto mnd~ ~ 1~ i tělesné funkce, vyrovnávají emoce i m~ s ~i kontrolu i kulminaci kundaliní-šakti do ~j~ sjednocení "já s Já".

Obr. 17 Čin'-muclra

Tato rnudra řídící břišní dech se provádí spojenírn konce palce s ukazováčkem, takže prsty vytvářejí kroužek Ostatní tři prsty jsou natažené a držf se u sebe. Obě ruce jsou urnístěny dlaněmi dolů na stehnech nohou, prsty srněřují dovnitř. Na obrázku je pravá nka obrácena dlanf vzhůru jen proto, aby bylo dobře vidět mnístěnl prstů. Měla by být též obrácena dlaní dolů, aby rnohlo dojft ke kontrole dechu v obou spodních lalocích.

~~~~t~z=uií~u

Na diagramu (obr.l8) jsou nádherným, typicky jógovým způsobem, znázorněny tHé~ ~teboli reervy v~~dOticf pránicFý tok, prána-váju. Hlavní čakry jsou zobrazeny jako lotosy, a to od základu páteře až po čelo. Méně dt5ležité čakry jsou zobrazeny v hrdle, ramenech, loktech, zápěstích, stehnech, kolenech a kotnících. Pozitivní nervový tok je reprezentován jako sGrja, sluneční centrum po levé straně, a negativní toky jako ~ měsíční centrum, vpravo. Duchovní síly jsou znázorněny nad hlavou.

Str.28

Madhjama-pránáját~a

1. Abyste kontrolovali dech i ve středních lalocích plic, umístěte jednu dlaň na hrudmlc mezi prsa (obr. 19). Hlubsce nadechujte i vydechujte, až ucítíte pod dlaní pohyb. Dýchejte tímto způsobem po dobn t~ až šesti cyklů.

STR.29

?. Pak umístěte mce ze strany do střední oblasti hn~dníku (obr. 19) a hluboce dýchejte pod dlaněmi po dobu tří až šesti cyklů. Žebra by se měla od sebe oddalovat "jako harmonika", a umožňovat tak hluboké dvchání.

3. Umístěte dlaně co nejvíce dozadu na záda, do oblasti střední části hrudníku (obr. 19), aby prsty směřovaly směrem k páteři, a koncentrujte se na dech v této zadní střední oblasti po dobu tří až šesti cyklů.

6~

Obr. 19 Vnírnání hrudního dechu (rnndhjnmn-pránájámn)

Lčinky hrudního dechu

Hrudní dech neboli mezižeberní dech vyžaduje perfektní vědomou mentální kontrolu. Není běžnou součástí autonomní dechové funkce. Ženy většinou dýchají dobře tímto dechem, cožje způsobeno tvarem hrudníku a polohou prsou. Muži na tom bývyjí v tomto ohledu hůř a potřebují mnohem delší praxi, aby· se naučili snadno dýchat v oblasti kolem srdce. To je také důvod, proč muži mnohem více trpí poruchami srdce. 95 přlpadů ze 100 srdečních anemocnění se vyskytuje u mužů. Madhjamapránájáma řídí tok vzduchu a prány do střední části hrudníku a do oblasti srdce, zatímco dechová činnost brání tvoření tuku okolo srdce, který se zde hromadí díky špatnému dýchání v této oblasti. Musíme strávit denně minimálně šest minut tímto zpir sobem dýchání, chceme-li oživit buňky plic, které normálně nejsou paužívány. Je to výborný způsob,

~ó9a ~~o~ za ~~zo~^m

jak se chránit proti srdečním ooeaoaéi.i~ jediný způsob, kterým se může to6o ~eň~ zmenšovat.

~~i~c~á t~c~

Kdyžjóginjí, dělá to zvláštním způsobem. k to nejen výborný způsob, jak zajistit správné trávení, alc výborný způsob dosažení správné absorpce všech živin. To je v zájmu především těch, kteří by· rádi snížili spotřebu potravy, a to a~ už z důvodu redukce hmotnosti nebo z důvodu nemocí, jako je cukrovka a ponrchy trávení.

I'řed započetím jídla jógin pokrm očistí a umyje, a potomjej nabídne Bohu s modlitbou nebo zpěvem mantry (např. zvukem AUM). Mantn~ ÓM TAT SAT (Bůh je věčná pravda, projevená ve všem) používají všichni zbožní hinduisté před jakoukoliv akcí, tedy před jídlem, spánkem, prací i sexuálním spojením. Při rozlámání poknnu rukama (nůž a vidlička jsou považovány za příliš násilné nástroje) nebojeho vaření se znovu uplatňuje AUM nebo jiná podobná mantra. Mrmlání, zpívání nebo udržavání povznášejících myšlenek v mysli pokračuje i během další přípravy jídla, takže je s ním spojen nejvyšší typ mentálních vibrací. Jiné mantry přenášejí karmu spojenou s jídlem na Boha. Lze zpívat "Óm Tat Sat Brahmar Panamastu" nebo "Óm Tat Sat Krišnar Panamastu". Je to podobné jako požehnání jídla. Můžete si zvolit vlastní mantru, popř. užít osvědčené požehnání či modlitbu, pronášenou nad jídlem u vás doma.

Každé soustojídla, každý hlttekutiny se bere s pocitem 1 ásky, radosti i vědomí a chviličku se pred rozžvýkáním a spolknutím pozdrží v ústech. Potrava by se měla kompletně rozmělnit, takže už odpadá další polykání. Připojí se vizuální představa, že potrava vydává ve.lké množství energie pro tělo a harmonicky se sjednocuje s tělem pro obnovení tkání fyzických stn~ktur.

Jógin zakončuje své jídlo vědomou ~ gestem či modlitbou k Bohu a pak setivárá aó hodinu v kontemplativním stavu r~ebo sle~oi s

STR.30

myslí plnou povznášejících myšlenek. Vyhýbá se jakémukoliv vzrušení a mentálnímu vyrušení. Je-li nervózní nebo rozzlobený, nikdy nejí.

Jeden starý jógový text říká, že po jídle by člověk měl raději stát než sedět a provádět nějaké lehké evičení pránájámy při krátké procházce. Potom by měl relaxovat na levém boku (aby se žaludeční trávicí šiávy dostaly až na vrch žaludku) a krátce odpočívat. Tato stará rada je prospěšná pro všechny, kdo trpí trávicími problémy.

~JnVEtI'LDiLECr~Q.I2Č~C~ 1~2. ~ 'C~

Náhodný pozorovatel nebo začátečmlc v józe může snadno nabýt dojmu, že nádhera a síla gest probouzí jakési nadpřirozené síly, popř., že celá záležitost má význam čistě symbolický. To není vůbec pravda. Existuje dobry důvod pro přijetí názoro, že mudry mohou řídit procesy mezi mozkem i myslí a funkce nervového systému spojením různých nervových zakončení sympatiku a parasympatiku. Obecně se v neurologii předpokládá, ~e lidský nervový systém je rozdělen na a eferentní systé~. První systém vede přívodoé a smyslové vjemy. Druhý systém předstawje motorické nervy, které nesou impulzy z mozku ke svalům, tkáním a buňkám.

V józe může být lidské tělo rozděleno rovnoměrně do deseti částí, pět po každé straně dráhy vedené středem lěla od vrcholu hlavy k základně páteře. Tělo xnúže být dále rozděleno do deseti pránických oblastí. Jeden z pěti hlavních pránických toků řídí hlavu, hrudník, břicho, pánev a končetiny. Pět vedlejších pránických toků pak pracuje na mnohem jemnější úrovni v rámci určitých nervových oblastí. Skutečným smyslem ránáJarr~ ~e řídit těchto deset toků ' "u ~"'

které probíhají v nádí neboli nervech pa á- , pěti lidských tělech.

Při spojení prstú rukou v některé ~1sta-te~ der~ (jako je třeba _ , se určité nervy spojují v uzavřený okroh. Prsty, které nejsou při

t takové mudře použity, reprezentují otevřený okmh.

~E~e^ g/3o

Při spojení celých rukou (např. v tlam~skára-mudřěl~~ se spojují mozkový riérvový systém hlavy a nervový systém desátého pám hlavových nervů, bloudivých nervů, systém horní části těla. Přiloží-li se dlaně na tvář (jako v jóm=mtiářéj; pak se do uzavřeného obvodu spojí lícní nervy a bloudivý; ne~ (ilá~i:i~~ Spojí-li se ruce s nohama (jako v

a-mudřs~pak dochází k propojení systému i~~gu v "pinálnfmi nerVy.zPři parVa-ásarié, poloze minulosti, jsou všechny nervové systémy vrženy do turbulentní akce. Parva-ásan~, se používá, chce-li jógin nahlédnout 'do svých minulých existencí, vzpo~menout si na minulé životy. Někdy se tato poloha naryvá ~rá-džanma-mudra nebo parva ~,,

V ~oseo k~u uvedeme použití mnoha muder- (~c~e-~i v~ádět víc, naleznete informace v mé lmiae '16d~'- &p~imentujte a ověřte si sami Poziti~á ~ sdQ

Obr. 20

Činmaja-muclra '

Popis k obrázku 20:

Tato hasta-rnudra, gesto ruky, řídí tok nervové energie přes motorický nervový systém do středních ladoků pdic. Palec a ukaZováček na obou rukách jsou spojeny a vytvářejí krásný kroužek. Ostatní tři prsty jsou pokrčeny a konečky se těsně dotýkají dlaně. Obě ruce jsou otočeny dlaněmi dolů a položeny na horní části stehen. Na obrázku je jedna ruka otočena dlaní vzhůru pouze kvůli vizuální demonstraci této rnudry.

Str.37

8. Jezte, až nasytíte hlad, pňrozenou potrebu těla, ale nesnažte se kompenzovat svoji chuf, ta bývá často výsledkem určité duševní nerovnováhy.

A~h;~áni~- ,

1. Abychom mohli kontrolovat horní laloky plic, umístěme dlaň na horní část hn~dm'ku, hned pod klíční kost (obr. 22). Hluboce nadechujte i vydechujte, takže cítíte pohyb hrudníku pod dlaní. Nesnažte se o svalový pohyb, nechte dech, af zdvihá hrudník sám.

2. I'o třech až šesti cyklech tohoto typu dýchání dejte dlaně na spodní stranu boků tak, aby podpaždí byla volná (obr. 22). Soustředte se na postranní části horních laloků, až pocítíte pohyb v podpaždí. Proved'te tři až šest cyklů tohoto dýchání.

3. Zvedněte paže nad hlavu, pokrčte je v loktech a umístěte dlaně na záda seshora (obr. 22). Soustředte svoji mysl do zadní partie horních laloků a hluboce dýchejte tři až šest cyklů.

Obr. 22

Vnímcíní podklíčkového dechu (adhjama-prcíncíjáma)

Účinky podklíčkového dechu

Horní neboli podklíčkové dýchání, které naplňuje horní vrcholy plic, vyžaduje vědomou mentální kontrolu, nebof není normální součástí

~ó9a ~zo~ za ~~o~Em

autonomní dechové funkce. Vdmi a·o

správně těmito nejvyššími lalaky, oa~ af ~ dek velký počet osob, trpících aj~ dechovými potížemi.

prány do nejvyšší hcud~í, ohlasti. Prána, mpii~á tuto oblast, kontrdfúje v~sechiiy.typy dýchacíá ~ tíží, a to stejně jako mnohé problémy s ala~, spojené se špatným dýcháním. Vzhledem k ~é poloze průdušek, které pňvádějí vzduch do ho~iá laloků, zůstávají tyto laloky často naplněny starym, reziduálním vzduchem a mohou být vyprázdněny pouze vědomou adhjama-pránájámou. Měli bychom provádět toto vědomé dýchání nejméně šest minut každý den, aby se m~m podaňlo otevřít buňky plic, které nejsou normálně používány. Kdo trpí dušností a obtížným dýcháním, ti budou mít z tohoto cvičení prospěch téměř okamžitě a pň vědomém využití všech tří forem dechu Vi~ífta~á=

' i) dechové pofiže brzy ztrati Jestliže je pro vás obtížné setrvat po celých šest minut ve vadžra-ásaně, pak můžete použít jednoduchou zkaíženou polohu sukha-ásanu. Tuto pránájámu byste měli provozovat i v lehu na zádech, v šava-ásaně.

Jógová praxe tohoto týdne by měla zahrnovat všechny fonny vibhaga-pránájámy, částečného dechu. Každý dech by se měl provádět šest minut.

'

Str.38

Ádhi-mutit'á je gesto mky, které vytváií reflexogeri~ žp~tnoú vazbu dechového centra s mozkem, ktere řídí nadechování a vydechování horrumi laloky plic. Mudra je tvořena palcem vloženým do dlaně, který je překryt ostatními prsty skrčenými v pěst. Ruce jsou umístěny prsty dolů na horních částech stehen (obr.25). Na tomto obrázku je jedna ruka obrácena prsty vzhůru, aby byla vidět jejich poloha.

Obr. 25 Adhi-mudra

Dechové centrum v mozku je motorické centmm, řídící eferentní nervové signály pro aktivitu těla. Jedna část dechového centra řídí nádech a

Str.39

dmhá část výdech. Ptía obdrií zpcávu z mozku a patřičně na to reagup. lsou-6 plíce úplně plné nebo prázdné, ret7exní ~.rvy v plicní tkáni vyšlou zpětný signál k mozlu a zrychlí nebo zpomalí tak dech. Tímto způsobem se vědomě kontroluje to, co je jinak autonomní funkcí.

Dýchání je jediná a ~..flinkce.těla, která může být převzata volní, vědomou vůlí. Proto je pránájáma klíčem k jógové kontrole a posléze i ovládnutí funkcí i emocí celého těla a k řízení nižší mysli a paměti na základě mozku.

~J~VE~VLJ. ~./20íE12~

5. p pL2VYLLh2l. ~E pE~.YL`tJ. I'~L(,

Různé hlavní orgány lidského těla jsou pomocí nervů spojeny s hlavními pleteněmi umístěnými podle páteře a v lebce, popř. jsou spojeny s periferními nervy zbytku těla prostřednictvím I~l~ťl~ divého n_ e~'~t us~ (obr. 26). Tyto nervové ~leteně jsou v,józe označovány širokým pojme Studiem čaker se budeme zabývat v některé z pozdějších lekcí.

Různé nervy, nervové pleteně a tělesné orgány jsou vyživovány nebo inervovány hlubokým vědomým dýcháním. Spodní orgány těla pod pcítým hmdmm nervem (ST) ~asou sttmulovány hlnbokým'~`išním dechem, '~ama-prártá~š~tíopí, Orgány získávající motorické impulzy z bederní oblasti (lI.) a níže jsou orgány, které mají nejvčtší inervaci neboli největší pránický nervový náboj.

Při st~dn^m dychání m~dhjat~a prá~á,lá ; prána stimuluje orgány těla pod pvním hrtidním nervem (1T až 12T). Střední dýchání podněcuje zvláště impulzy spojené s periferním nervstvem, regulujícím vnitřní krevní cirkulaci k srdci a plicím.

~ó9a ~Z~o ~ za ~~o ~Em

Srdce a plíce jsou také stimulovány blooávým netvem,.-:.který je spojen s horním dechem. '~lil~~árp8-p~látriott. Ta stimuluje zvláště kOVé (kraniální) ti~ivy (X) a všechny krční nervy, jež jsou spojeny s horními, středními a spodními uzlinami.

Pevné zdraví je tedy spojeno s hlubokým dýcháním; nejlepší je jógová pránájáma. Techniky pránájámy podpomjí dobré zdraví a léčí potíže i pon~chy, spojené s dušností.

gány těla a jejich souvislost s páteří

~

Str.42

mahat -jóga -pranajáma

Jógová verse kompletního dýchání je jedi ným type;m dýeh~í, tterý ~e hoden názvu hluboký áech. Dech je ňzen takovým způsobem, te vzduch nejprve vstupuje do spodní (bňšm~ části plic, pak postupuje do střední (hn~dn~ části plic a konečně naplňuje i horní (podklíčkovou) oblast plic. Dech se z těla vypuzuje ven ve stejném pořadí: nejprve ze spodní, potom ze střední a nakonec z horní části plic.

Abyste si pomohli při ovládnutí dechu a vyhnuli se křeči průdušek (bronchospazmu), použijte aprákáša mudru, polknutí dechu po nádechu. Toto polknutí je podobné jako pň polknutí vody nebo potravy a umožní vám získat kontrolu nad nervy, spojenými s vědomým dýcháním. Je-li pro vás tato mudra obtí~ná, soustředte svoji mysl do zldní části hlavy, do týlní oblasti lebky, usnadní to polknutí. Tato mudra přemáhá hypnotické podmínění.

Str.43

idvy, dn t~i obla~ kbky, usnadní to polknutí. ?a~o mndca pi~ hypnotické podmínění.

Obr. 27 MaXat ~óga práná'

Jako pomůcku pro získání pozitivní kontroly nad všemi těmito třemi dechovými oblastmi si pobžte pro začátek jednu dlaň do oblasti bránice a druhou dlaň do střední oblasti hn~dníku. Spodní mka se pozvedává naplňováním spodních plicních laloků, horní mka vnímá naplňování středních lalokú. Do horní oblasti se koncentnxjeme mysli, abychom vnímali naplňování horních laloků. S mkama v této poloze (obr. ?7) začněte pomalu, hlubooe nadcchovat na třetinu času, který potřebujete pro oelý nádcch, do spodní části plic, na druhou t~tinu pokračujte nádechem do střední části a kona`oě naplňte na zbývající třetinu doby i horní podklí~tovou oblast hrudníku. Z.ačátečníkům doporučujeme. aby nádech do každé části plic trval asi dvě doby. Celý nádech tedy bude trvat 2-2-2, tj. celkem ~est dob.

Dech by se měi po kratší dobu zadr~et a teprve potom vypudi.t z plic ve stejném pořadí i trvání (2-2-2). Dech se tedy nejprve vytlačuje zs spodních lalokú, pak ze středních laloků, a tonečně z horních laloka plic. Je třeba si uvědomit, že se vydechovaný vzduch v každé č5sti plic nejprve vypu-r,uje ze zadní části laloků, pak z postranních částí a nakonec z přední části laloků. Nováčci si udělají po provedení jednoho takového nádechu a výdechu krátkou přestávku a teprve

~ó~a ~~.o~ ~a ~~o~~m.

potom přejdou k dalšímu prov~ toóáo dod~ (třikrát až šestkrát). Jakmile se získá pozmni kontrola, zadtžení dechu se může prodloužit do doby stejně dlouhé jako doba nádechu a výdechu. Po určitém čase se může přidat zastavem dechu i po výdechu (viz:8t~kit~

Str.44

Brahma-mu~a:

Dechové centmm ve spodním mozku, aprakáša-bindu; je stimulováno jako celek při použítí gesta mky tzv:'brahma-rnudry. Nejstarší slovo, které exish~je v sanskrh~ pro dech (brahma), zároveň označuje Boha. "Dech je Bith". Po několika dnech provádění mahat jóga-pránájámy s kontrolou naplňování jednotlivých částí plic dlaněmi (obr. 27) sc pokuste použít brahma-mudn~ (obr. 28). Ruce jsou k sobě přitisknuty klouby prstů v místě, kde se prsty připojují k n~ce, palce jsou uvnitř v sevřených dlaních. Ruce musí být umístěny dole na bránici, přibližně před pupkem. Musíte působit určitým tlakem, abyste udrželi klouby u sebe, a přitom tlačili paže v loktech dolů. Ujistěte se, že páteř je vyrovnaná. 1'ozorujte, jak dech nyní plynule naplňuje spodní, střední a horní část plic. Je to přirozené pořadí dýchání, jak je řízeno dechovým centrem. Dech rovněž odchází první ze spodní části plic, pak ze střední a nakonec z horní části plic. Ret7exogenní zpětná vazba této mudry stabilizuje dýchání a pomáhá trénovat mozek tak, že dech je rovnoměrně rozdělen na tři stejně dlouhé fáze.

Obr. 28 Bralzrna-mudra

..!~ar~~ Šúnjaje prázdnota, nicota. Gesto n~ky, které

dovolí ponechat příslušný lalok plic prázdný, zatím

Str.45

0o se jiné laloty uaplňují, se nazývá šúnja-mudra. Pbkuste se použít tuto mudru ve spojení s kteroukoliv jinou dechovou mudrou, kterou jste se naučili v piedchozích lekcích. Nechte jednu dlaň otevřenou, palec je v úhlu 90 stupňů od dlaně. Položte ruku dlaní nahoru na horní část stehna co nejblíže k trupu (obr.29). Hlul~ce dýchejte. Část plic na straně štínja-mudry se nebude aktivovat, kdežto ostatní laloky plic v příslušné č5sti (podle použité dechové mudry druhé ruky) se budou normaílně vyprazdňovat a naplňovat s výdechem a nádechem. Až získáte nad éástečným dýcháním kontrolu, můžete si je tímto způsobem vyzkoušet. Nyní už pochopíte, proč se to nazývá práná,jámou, kontrolou dechu.

Obr. 29 Šúnjaanudra

-l~iidu-mt~dra

Po nádechu nebo po výdechu lným jógovým dechem . , "spolkněte dech" jako byste polylc~lli doušek vťi y. Ucítíte vjem na způsob "cvaknutí" v dolní části mozku, tzn., že bylo aktivováno dechové centrum. Tato mudra sejmenuje -bindu-mudtrt a má mnoho tíčinků. Jedním z nich je "

proto e tomuto gestu také někdy ň'ká " -° Jiným účinkem je překonání emocionálního a mentálního podmínění negativní povahy. Je-li člověk ovlivnv~n emocí, neumí spolknout dech. Je-li člověk pod vlivem hypnózy neboje-li nemocen, ani

tehdy nedokáže spolknout doc6. So~ie~'~ ~ mysl na zadní část hlavy, do oblasti Ioialolíi podpomjte tuto pozitivní kontrolu.

2G~~~i2Q. tť''

Krevní občh ze srdce do těla a z těla představuje fant<lstický přirozený výkon sys~ velkých a malých kanálků. Krev obohacená k. kem prochází tepnami ze srdce k hlavním i ve~ ším orgánům těla. 13lízko konců tepen jsou ~ kan5lky (tzv. kapiláry), které se spojují s návra mi žilami oběhového systému. Stará odkyslii krev, nyní bohatá na kysličník uhličitý, se vrací ~ srdce do plic, kde se čistí a posílá zpčt do srdce. opět začíná nový cyklus.

a~l.. ww.. p.te

Krevrtí oběh 1.

Existují tň hlavní okmhy krve (obr. ~ Každý z techto obvodu ~e regulován a dechem. , , i dolní krevní oběh do spodní části pánve a

~'~~~ 6~~

Str.46

nohou. Ženy obvykle dýchají špatně tímto dechem, a proto trpí mnoha potížemi pánevní tenze, nedostatečným krevním oběhem nohou, studenýma nohama, křečovými žilami nohou, zadržováním tekutmy v nohou a městnáním lymfatických žláz regaluje krevní oběhr pro trup ` ťéla, vede krev do jater i střev a zásobuje krví svaly srdce. 7~y v~inou dýchají dobře tímto způsobem, a proto ma,jí jen zřídkakdy trávicí potíže a srdeční cboeoby. Muži dýchají většinou hrudním dechem nodo~o~, a proto jsou pro ~ ve vyšším v~ ~ ká srdeční onemocnění. Nespráv~ nebo omezené hrudní dýchání ~ z~sobuje krví srdecní sval, vzniká ischemie, místní ~dolaevnost tkáně při omezení nebo ~astavení privodu okysfičení krve. Výsledkem ~e angtna pectoris s pocitem dušení (sufokace) a sevřením krve v prsních svalech. Ischemie myokardu se stala běžnou pomchou, která vede k mnoha dalším srdečním potížím. ~.áttjama-pránájáma meboli ádhi-pránájárpa~' podklfčlCový. t~ech, °'reguluje krevní oběh v šíji, hlavě a pažích. Špatný krevní oběh v horním oběhovém systému vede k podvýživě buněk mozku. Mozek žije z cukru a kysl'ku. Oba tyto elementy jsou dodávány vydatným krevním oběhem. První jsou ovlivněny smyslové orgány hla- ' vy, takže se objevují poruchy sluchu i zraku, zhoršení funkc 'ostatních smyslů, bolesti hlavy, tenze všech typů, ztráta vlasů a choroby pleti.

Vše, co brání dobrému dýchání nebo zdravému krevnímu oběhu, by mělo být odstraněno. Život v moderních, průmyslových oblastech otravuje plíce zhoubnými plyny a průmyslovými zplodinami. 1 život na vesnici je riskantní, protože v ovzduší jsou zbytky DDT, dusičnanů, plyny z moderního, mechanizovaného zemědělství. Naše potrava je konta minována průmyslovými jedy, používanými jako sterilizační a jiné přísady. Ani podstat<~ zpracování potravin neodpovídá pravidlům zdravé výživy našeho organismu. Ochucujeme si potravu solí, cukrem a kořením, konzervujeme stravu. Čaj, káva, kola, soda a alkohol se stávají návykovými, a naše tělo je potom vyžaduje. Používání drog pňdalo zcela

~~~e^ 6/g6

nový rozměr problému negativních návyků. Miliony lidí si neuvědomují svou závislost na jednoduchých chemických sloučeninách, jež jsou k dost<íní v každé samoobsluze a automatu. Kouření v jakékoliv formě je dalším zdrojem znečištění plic a krevního rečiště. Žádný z lidských návyků nemá na svedomí tolik plicních a oběhových poroch. Pouhé žití v blízkosti silného kuřáka už je nebezpečné. Vědci zjistili, že dýchání vzduchu prosyceného kouřem má stejné tíčinky jako samotné kouření. Nikdo by se neměl pokoušet o praxi v pránájámě a hathajóze, dokud nepřestane kouřit. Ohled na okolí společně s jistým dn~hem jógové ekologie jsou tu nezbytné.

Kompletní dýchání jako při mahat-jógapránájámě stimuluje dechové centrum mozku, takže všechny oblasti těla jsou zásobovány čerstvou, zdravou a okysličenou krví (obr.31). Při řízeném dechu jsou jedovaté toxiny odváděny pomocí vylučovacích orgánů, a to zvláště ledvin a plic.

Obr. 31 Krevní oběh IL

Str.47

Pranava - pránájáma, Zvláštní rozměr může pránájáma získat pň

dáním myšlení mantrického zvuku, příslušejícího daným oblastem plic. Bňšní dýchání je řízeno zvukem "aah", hrodní dýchání zvukem "úúú" a podklíčkové dýchání zvukem "mmm", zatímco kompletní dech všech částí dechového ústrojí je řízen zvukem "aah ... títíú ... mmm. Vyslovujte v mysli zvuk "aah" s bňšním nádechem, pak vydechněte se slyšitelným 'aah" na dobu mnohem delší než byl nádech. Opakujte tňkrát až čtyňkrát. Praktikujte totéž se zvutem "títítí" pro hmdní dech a zvukem "mmxri' pro podklíčkový dech. Ukončete cvičení několika cykty plného jógového dechu s použitím "AUM" stej

ným způsobem. V prvních dnech p~owá~eijid~ ní v poměru 1:2 (nádech:výdech), tzn. áe v~deáje dvakrát delší než nádech. Nadechujete-li ~a irat dob, bude výdeeh trvat dvanáct dob. ~usTe i v~ rytmy 8:16 dobám, 9:18 dobám, 10:20 dobóm a 12:24 dobám. Pak zkuste poměr 1:3 a ještě pomd~ poměr 1:4 (výdechje čtyřikrát delší než náderh). To je pranava-pránájáma, která má velký výzoam v józe. Je to totiž první spojení, které lze přes jednotu s dechem zažít. Tato pránájáma má i svoji terapeutickou hodnotu jako součá . e to dechová terapie, která léčí mnohá onemocnění.

Str. 50

označuje Boha. Naslouchejte hlasu ticha a poslouchejte stále bez výhrad.

Čatus-páda

Čatus-paída, polohy na čtyřech, jsou polohy pojmenované většinou podle některých zvířat. Tyto polohy tvoří většinu klasických ásan hathajógy. St<1ří ršijové uměli dobře pozorovat přírodu, a často si všímali, jak "matka příroda" učí své děti starat se o sebe v dobách bídy i hojnosti. Naši učitelé rychle přijali tyto metody, odpozorované od nám blízkých tvorix, protože tušili, že jsou to poznatky cenné pro zdraví člověka. Takové techniky,jakoje f -kn~ já, nosni sprcha ~!~ nebo tí ~ používána indickým jeřábem, jsou toho dokladem, stejně jako polohy, uváděné v této lekci. Zvláště důležitá je vjághra-pránájám~, tygří dech, známá též pod jménem čátus-páda-ásaná, nebot tělo je při ní v poloze na všech čtyřech.

Všechnyčgttts-pádaneboli ~' , aačtyřečh se doponxčují pro cvičení dětí i .dospělých obou pohlaví. Pokročilejší techniky by neměly praktikovat děti před dosažením pubertálm'ho věku. Při praktikování těchto doporučených poloh mizí veškeré dechové problémy a dochází k normálnímu rozvoji mysli i těla. Ani roli "diety pro stavbu těla" nesmíme přehlédnout, nebot mnoho dětí, a zvláště zde v Indii, trpí podvýživou a z ní vyplývajícím nedostatečnvm vzrůstem.

Pouhé chození po všdch ~ech je dobrá krija. Když jsme byli malí, museli jsme se vrtit a kroutit, abychom posilovali kosti, šlachy a svaly. Měkká tkáň se pomalu stávala tužší. Neumělijsme stát, a tak jsme tedy lezli po kolenou. Nelezli jsme po čtyřech, protože jsme neuměli chodit ..., ale lezli jsme po čtyřech, abychom mohli chodit. Toje velká lekce, kterou si můžeme s úspěchem zopakovat, trpíme-1i svalovými pon~chami znetvořených kostí rukou, zápěstí, paží, kyčlí, nohou, kolen, kotníkit, chodidel a prstů na nohou. L,ezení po čtyřech omlazuje svaly a kosti. Pro osoby trpící mozoly a puchýři na prstech nohou a osoby zotavující se ze zlomenin kostí je toto cvičení přímo bláhodárné. Dejte si pod

~~ ~e^ ~/50

sebe gumovou podložku a zkuste doma lézt po kolenou.

Měl jsem jednu studentku, která se velmi styděla za své nohy. Řtlcala,,že má nohy jako od piána. Doponxčil jsem jí pránájámu a lezení po čtyřech. Brzy ji i její, jinak se o ni nezajímající, manžel pochválil, jaké má krásné nohy. Jiná studentka se v mládí věnovala intenzivně tenisu a proto měla příliš vyvinttté svalstvo na nohou. Také ona cvičila stejným způsobem a brzy vytvarovala nově svá lýtka. Mnohé ženy trpí nadbytkem buněčného tuku, uloženého na zadní straně nohou. Budou-li praktikovat vj~hra-p ' ií,' Íyto partie i ochablé svalstvo bňcha si brzy zpevní. Tygří dech je výbornou přípravou pro náročnější břišní krije, např. uddijana-bandhu a naulí-kriji.

Tygří dech výborně posiluje bránici pro břišní a hmdní dýchání. Simulování dechových pohybů velkých koček se dopomčuje pro zvětšení dechové kapacity a získání vitality i fyzické krásy.

Rodina velkých koček si vyvinula jednotné dýchání, takže se dokážou pohybovat velmi tiše a rychle, střemhlav se vrhnout a preskočit velké vzdálenosti pomocí silných a pnžných svalů. Bránice a prohnutí zad, to je klíč k této neuvěřitelné síle při postoji na všech čtyřech. Všimněte si,jakje i domácí kočka mrštná a svižná a jak používá stejného způsobu dýchání. Doufám, že se tímto cvičením stanete mocným tygrem, a ne jen domácí kočkou!

Obr. 32

Vjághra-prá ' (výchozí poloha)

~ó9a ~~o~ za ~~o~Em

Str. 51

Z polohy na kolenou se opřete o obě dlaně (obr.32) a hluboce se nadechněte. Nechte bříško prověsit směrem k zemi (obr.33). Hlavu držte zvednutou. S výdechem vyhrbujte záda do co největšího oblouku a snižujte hlavu k ramenům a pažím (obr. 34).

Obr. 33 Vjcíghra-pránájámh (poláhá's r~ááechem)

Obr. 34 V~rfghm-pránájtíma (polóha s uýdechem)

To celé byste měli opakovat asi tři až šestkrát, pak sc vraftc do vadžra-ásany a dýchejte uvolněným, automatickým dechem. Potom znovu opakujte celou sérii tygřího dechu.

~Ó9Gt ~'~O ~ ZC1 ~'~O ~^h2

Vn l~. VO% tT ~. ^Q ~ ZV ~!.l..

Naši staří ršijové prošli stadiem, kdy pojmenovávali Boha ajeho atributy, až k prožitku vykoupení, poznání, že On je ~íp~, bez formy a atributů, 8gamiy ~ez funkce nebo projeveného výrazu, at~mi~ nepojmenovatelný. Znali marnost a násilí, které vyrilstají z propagace, misionářství, konverzí i svatých válek, jež se snaží bránit tato jména nebo víry a vnutitje ostatním. Byli schopni se dívat s tolerancí na kohokoliv, kdo ještě potřeboval ke své víře, aby Bůh měl vlastní jméno, zákony i způsoby projevu.

Někteří z těchto ršijů byli velcí vědci a vysvětlovali Boha v termínech celistvosti, kterou nazývali univerzem. Učili, že tři, čtyři nebo jiný počet slov z jakéhokoliv jazyka předst<lvuje omezení neomezené síly. Je-li tato síla souhrnem všech vjemů a prožitků, pak On musí být chápán jako souhrn celek, tvořený všemi jazyky, myšlenkami, činy a vyjádřeními. I tak se však člověk nedostává blíž k pojmenování nebo pochopení této síly, protože vytvoření jména pro Boha by vyžadovalo použití celé abecedy jazyka každé rasy, v každém prostředí, ve všech dobách, v minulosti, přítomnosti i budoucnosti. Muselo by se použít všech znamení, gest a významuplných symbolů i číslic, a přece by toještě nestačilo pro jméno Boha, nebo~ Bůh musí být víc než toto vše. Bůh musí být za tiskem této stránky a za myslí, která koncipuje jakoukoliv představu o něm ve slovech, myšlenkách a symbolech.

Na konci této marnosti zůstává ještě jednotlivé prah'ka, symbol, velká stopa lidského rozumu. Toto pratíka vzniklo jako znamení tohoto nikdy nekončícího procesu a dostalo jméno pranava; tj. "to, co existovalo před myšlením, uvažováním, projevem, tvorbou a zrozením jakékoliv formy." Za znamením je podstata, zdroj a cíl: žádná slova, žádné činy - ticho - neslyšitelné, nevyslovitelné AUM jako prožitek.

Franava ÓM nebo AUM še používá jako univerzální vzývání této nejvyšší zkušenosti před veškerými rituály i obřady a před recit<~cí jiných manter. Ve všech starých sanskrtských textech se

~^ ~ e^ 7/51

str.54

~ předst<lvuje výborný nástroj jógačikitsy, jógové terapie, nebo~ odstraňuje traumata, bolesti těla i psychické napětí. Ukázalo se, že toto cvičení je velmi cenné zvláště při odstraňování bolestivých následků nehod; při nichž dochází často k hypertlexi krku. Přetrvávají pak bolestivé pocity v šíji a v ramenou. Stálým prováděním kája-krije se mohou odstranit traumata všech typů.

Obr. 37 Mrtja-ásana

Celý proces začíná tím, že se olozime na záda bud' do šava-ásany, nebo do mitja-~ ý (obr. 37). V šava-ásaně máme nohy a paže poměrně u sebe. V mrtja-ásaně máme nohy více od sebe a paže více do stran než u šava-ásany. V obou polohách ležíme na zádech hlavou směrem k seven~. ( 1 ) Nyní začněte s hlubokým vědomým břišním nádechem, ~,. adhama-práii~jám~iu, a otáčejte noh dovmtř t<1k, až ~ se vzájemně dótkilou palci. S výdec zase otáčejte nohy zpět, až se dotknou malíčky země (obr. 38). Opakujte tuto činnost asi 10 až l2krát. (2) Pak začnete s ~fv~ním deahem, ina~ittjama~prfít~ájámou,

a otáčejte s nádechem ruce po zemi po celé délce směrem ven a s výdechem zase zpátky dovnitř. Během ot<lčení se mohou lokty zcela nadzvednout

~^%2e~ 7/5~

Obr. 38 =

od podložky, ale dlaně a hřbety mkou musí zůstat po celou dobu na zemi. Vše opět opakujte 10 až l2krát. (3) P~k přistupte kpc3dktfčkovém~dýchání; adhjama, ; a otáčejte s nádechem i výdechem pomalu hlavu ze strany na stranu. Opět opakujte 10 až l2krát, abyste sladili pohyb hlavy s dechem. (4) Potom začněte dýchat plnýmjógovým dechem, mahat jóga-pt~anájátitou, a pň nádechu i výdechti provádějte uvedené pohyby podle toho, ve které části nádechu či výdechu se právě nacházíte. Pohyby (1), (2) a (3) na sebe tedy budou plynule navazovat. Dělejte to tak dlouho, až se zcela uvolníte a btide se vám chtítjen ležet bez hnutí awnímat "osvobození od napětí".

Tato kája-krija může sloužit k relaxaci těla, koncentraci na dech a meditaci o těle.

str.64

~'GGřL ' .

Některé pránájámy neboli kontroly dechu jsou zahrnuty v praktikách hathajógy. Tyjsou obecné povahy a napravují dechové problémy, např. hathény: ~xistuje celá škola jógy založená na kontrole prány neboli životní vitální síly. Existuje 99 krijí a prakrijí, a ty lze zhruba rozdělit do tří části: první skupina zahrnuje techniky, které tvoří spíš fyzická dechová cvičení pro kontrolu a regulaci zdravotního stavu těla, rozvoj zdravých plic a získání odolnosti i mentálního zdraví. Dn~hou skupinu tvoří meditační dechy, které jsou spojeny se'5ariijamou ~eboli vyšší fází stažení smyslů, koncentrací a meditací. Třetí skupina se zabývá kontrolou a probouzením vitální síly těla, která se nazýv ~~~ ní-šakti. Kundalinf je síla, která spící setrvává v místě kanda, jež odpovídá medulárnímu kónusu míchy.

L žňán.a~ó9a

Džňána znamená moudrost a džňánin je moudrý muž. Tato částjógy zahrnuje studium vnitřního života a praktikuje určité relaxační, kontemplativní a medit<~tivní krije. Hlavním cílem je vyvinout mysl schopnou porozumění a kontemplace na univerzum. Konečným cílem je brahme~nib váiia neboli absorpce, rozplynutí se v Bohu. ~řáhi`t1á-vidjá; poznání absolutna, je vedlejším produktem stavu jednoty dosaženého pomocí džňánajógy. Dochází tak k osvobození od pout těla;,V~ neboli mókša, tělesných tendencí k smrti, popř. k džfvana-m g; stavu osvobozeného ducha, který ještě setrvává v těle.

~a~rr2a~ó9 a

Karma znamená "činnost", a karmajóga znamená život nesobecké, neosobní činnosti, prováděné bez touhy pojakékoliv odměně. S~vajóga neboli jóga nesobecké službyje často zařazována do rámce

~'~~~^ g~64

karmajógy. Sévajóga však může znamenat poskytování profesionálního času a služeb potřebným i strádajícím, službu ubohým jako činnost ve prospěch Boha.

L~~a~tl~ó9 a

Bhakti znamená oddanost a má mnoho fází i praktik. G~ma=bhal~ti znamená uctívání podle druhu povahy. Jóga učí, že exisri~jí tři povahy: tamasická, radžasická a sattvická. V bhakti, tedy v uctívání, to překládáme jako primitivní, okázalá a kultivovaná. Primitivní forma uctívání je uctívání člověka, který věří v lidskou obě~, a tím chce projevovat lásku k Bohu i strach pred ním. Okázalým uctíván.ím jsou např. náboženské ceremonie plné rituálů. Kultivovaným uctíváním je uctívání nebo oddanost na nejvyšší vnitřní úrovni. Bhaktijóga je tohoto typu. Jógin je disciplinovaný v přístupu k vnitmímu životu, a to spše než jen oddaný. Kombinací těchto dvou vlastností vzniká nádherná forma skutečné bhaktijógy. Oddaný se pak nazývá bhakt<~.

Šaša-~a je,p varianty (Poloha kráL'ka nebo zajíce)

V př2dchozí kapitolejsem uvedl skupinu hathén nebo hatháG které byly založeny na poloze velblouda, ~hia-ásad~ Tyto polohy napomáhají posílení a zpružnění bránice a rozvíjejí břišní dýchání. Další skupina hathén, založená na poloze zajíce, šaša-ása~, je výborným prostředkem k rozšíření móžností pohybu plic směrem dopředu, a tedy pro vznik hlubokého dýchání. Existují tři varianty této polohy: 1. Sapúrna neboli nekompletní poloha pro břišní dech. 2. :Hár,aa-šáša-ásana pro hn~dní dech. 3. qParipúrna~, která má za následek kompletní dech, i když pro`těžuje podklíčkový dech a hodí se hlavně k napínání průdušnic a průdušek.

Sanskrtský terniín "saptírna'' znamená netíplný, nekompletní. "Púrn~" znamená kompletní, típlný a "paripúrna" je superlativ, je to dotažené co nejdál. Tyto termíny často slouží k popisu hathajó

~ó9a ~~o ~ za ~~o ~^m

str.65

gových poloh. Modifikovaná poloha se často jmenuje "ardha" tj. poloviční.

rna~aša-ásana

Saptírna-šaša-ásana (obr. 44), skrčená poloha, nutí vzduch, aby pronikl "nad bránici". Bránice odděluje horní část tn~pu od orgánů spodní části

,~,.r trupu a má tvar "líného S". To je jediná poloha, ve ' které člověk může svobodně dýchat nad bránici a ~před bránici. Je to výborná poloha pro ženy, protože

ty většinou neumějí správně dýchat břišn.ím dechem a vystavují se tak tzv. ženským chorobám.

Obr. 44 Sapúrna-šaša-ksana

Popis k obrázku 44:

Šaša znameraá v sanskrtu "skrčit se", což je charakteristické pro zajíce nebo králíka. Odtud tedy pochází náZev polohy. Klasická šaša-ásana začíná z vadžra-ásany. Tělo se pornalu oMýbá dopředu, lokty a předloktf se položf na zem tak, že se lokty dotýkají kolen. Ruce jsou obráceny dlaněrni clolv. Hlava se tlačí dozadu, a tím stirnuluje deehové centrum mozku pro břišní dýchání.

Skrčte se v šaša-ásaně, dýchejte hluboce nosními dírkami a pokuste se tak donutit vzduch, aby pronikl až do nejnižší bňšní oblasti. Skutečně ucítite, jak nadechnutý vzduch tlačí na bránici. Proved= te tři až šest cyklii tohoto dýchání pň každém sezení, aebo pokračujte tak dlouho, dokud se cítíte dobře. Dýchání v této poloze rychle zmírňuje bňšní napětí, odStraňuje bolestivou menstruaci, nepravidelnou

~ó a ~zo~ zcz ~~o~~m. 9

periodu, napětí močového měchýře, zánět prostaty, léčí hemoroidy, křečové žíly a jiné neduhy, spojené se špatným krevním oběhem ve spodní části tn~pu a v nohách.

Púi'tia-šaša-ásaiia

Ptírna-šaša-ásana, úplná poloha zajíce (obr. 45), se provádí za účelem získání kontroly nad hrudním dechem. Hnidní neboli také mezižeberní dýchání je většinou pro ženy velmi snadné. Velmi málo mužů umí správně dýchat tímto způsobem, což je vidět na velkém počhl srdečních chorob. Statistiky ukazují, že 95 % všech srdečních onemocnění připadá na muže, a to má jistě spojitost s nedostatečným hrudním dýcháním. Posadte se na paty do vadžra-ásany, pak položte dlaně n~kou na podlahu přímo před kolena, takže se zápěstí dotýkají kolen (obr. 52). Paže jsou natažené, jako by dlaněmi tlačily proti podlaze. Hlavu držíme zpříma a dýcháme v této poloze. Tato poloha se často kombinuje s variantami matsja-ásany, o které budeme mluvit v další kapitole.

Obr. 45 púrná-šaša-ásana

paripúrna-šaša-ásana

Paripúrna-šaša-ásana je praktika sama pro sebe. Musím pňznat, že jsem nikdy neviděl zajíce ani král'ka v podobné poloze s výjimkou velikonoč

str.66

ního čokoládového zajíce, kterému se může stát, že vypadne z košíku a zůstane trčet na hlavě. Poloha vychází z dhármika-ásany (obr. 46).

Obc 1f

S nádechem tělo zvedáme z pat a rotujeme dopředu na hlavě do náznaku kotoulu (obr. 47). Nesmíme přepadnout dopředu. Vydechujeme a vracíme se zpět do sedu na paty. Výbornou kriji můžeme realizovat, posadíme-li se s nádechemještě zpět do vadžra-ásany. S výdechem se pak předkloníme do dhármika-ásany. S nádechem vejdeme do pariptírna-šaša-ásany, vratíme se s výdechem do dhármika-ásany a z ní se s dalším nádechem posadíme zpět do vadžra-ásany. Všimněte si, že jsou nutné dva típlné dechové cykly k provedení paripúrna-šaša-krije.

Ohr. 47

Paripúrna-šaša-císana

~^~e^ 9/6 6

Tato série poloh má mnoho blahodárných účinků, stejně jako tygří dech, vjághra-pránáj~tp. Jiná série vzájemně se doplňujících poloh může být založena na bhudžártga-ásaně; poloze kobry, a méru-ásaně, poloze hory. K oběma se dostaneme později. Prosím, proci~ujte tyto polohy, bud'te si vědomi pocitů svého těla. Jistě zjistíte, že některá z poloh je pro vás vhodnější než jiná poloha a že vám poskytuje víc než ostatní. ~Ipúrna-šaša-ásana casto léčí poruchy, které nejsou léčitelné jinými polohami, nebot kromě stimulace štítné žlázy ještě pracuje s průduškami i průdušnicemi a vrací jim jejich pn~žnost.

n I2E/íL GZ CJI2(.fZI2C Q.á.'ZQ~

Jóga se skutečně rozširila po celém světě. Všude naleznete ášcamy,jsou všakjiné než původní pňrozené domovy v Indii. I~e všechna místa, která jsou označována tímto pojmem, si to skutečně zaslouží. Slovo "ášram" se velmi úzce spojuje se slovem "jóga". Jógový ášram je m.ísto, poustevna, domov, bydliště nebo klášter, spojený s jóginem, moudrým mužem nebo světcem. Jógový gun~ může žít mimo ruch a šum světa v nějakém ášramu. Sem za ním přicházejíjeho žáci a ti, kdo se chtějí zdokonalit v józe nebo jiných fázích prastaré svaté moudrosti a vědy véd i siddhánty.

Nejstarším termínem pro ášram je "gumkula", což doslova znamená "děloha gurua". Toto označení pochází z dob, kdy žák hledající duchovní cestu byl vyživován, vychováván a učen guruem nebo jógaršijem, a tak byl připravován pro fyzický svět. Mnozí studenti nikdy ášram neopustili, zůstávali a sloužili svému gumovi. Jiní odcházeli do světa a šířili učení svého mistra. Někteří však byli guruem propuštěni pro nejógový způsob život<2 a pnstup Guru učil tři základní principy:

karmu a in~ššp~ ; ~~ a známeňá piňěňi povinností na jakékoliv úrovni existence, l~tina práci bez ohledu na pozitivní či negativní zásluhy ve světě. Iy~b~a;~ duchovní osvobození, dosažené spojením dharmy a karmy v józe.

~ó9a ~zo ~ za ~~o~^m

str.72

a amerických střediscích jógy. Byl jsem tam požádán, abych pronesl jen krátkou přednášku, aby dámy nepřišly o svoji přestávku na zakouření. Naštěstí zde v Indii existuje ještě mnoho ášrámů a středisek, která jsou v tomto směru velmi přísná.

Obr. 4~

r

a Jep variant~ (Pobha r~b7) Poloha ryby, matsja-ásana, a její varianty

jsou výborným prostředkem pro pos~7ení hrudm'ho dechu. Na obrázku 49 vidítejednoduchou variantu, tzv. ~x~aFuaatsja·ásanb.' Posadte se s nohama nataženýma, zaklonte se a uvolněně opřete o lokty. Hlavu nechte volně viset dozadu mezi rameny. V této poloze hluboce tři až šestkrát dýchejte, nutíte tak vzduch ke vstupu do hrudních laloků plic. Ar= dha=matsjá=~~ána neboli nekompletní varianta stále ještě používá nohy volně natažené, ale vchází se do ní ze šava-ásany, z polohy lehu na zádech. Položte se na záda na podložku s patamitěsně u sebe a pažemi volně podél těla. Zdvihněte ramena od podložky a zakloňte hlavu, takže hrudní páteř tvoří oblonk a hlava se dotýká země temenem. Váha trupu je na hlavě. Paže mohou zůstat podél těla, popř. se mohou položit dlaněmi na horní část stehen (obr. 50). Hluboce dýchejte v této poloze po dobu tří až šesti cyklů dechu.

Plná matsja-ásana se provádí s nohama v padma-ásaně nebo siddha-ásaně (obr.51). Nejprve se zakloňte a položte levý loket na zem za tělem. Tak zmírníte tlak v okolí srdce a ustálíte krevní tlak. Pak se opřete i pravým loktem o zem a nakonec se

n^ ~e^ 10/~2

dotknete temenem hlavy země. Začátečníci mohou mít nohy zkřížené jen v některé ze snadnějších poloh, např. sukha-ásaně. Ve všech těchto polohách tlačíme hn~dník dopředu, takže se prohýbá hrodní část páteře a tíha trupu spočívá na hlavě. Dlaně položte na horní část stehen nebo jimi uchopte chodidla, jsou-li nohy v poloze lotosu. Hluboce dýchejte. Všimněte si, že vzduch se soustředitje v hrudní oblasti a napravuje tak naše chybné dechové vzorce.

Obr. 50 ~-rnnts,ja-ásana

.

Obr. 51 Mats,~a-ásana

n^C'^YLL ~CL~2 nČQ ~lJ. C' ~ f20'Ll,I,Q ~

Kapha je v sanskrtu termín pro hlen. Analyzujeme-li podstatu lidského bytí, musíme vzít do tívahy schopnost organismu vylučovat hlen. Přílišná sekrece hlenu může způsobit mnohé klasické poruchy, spojené s dýchacím.i potížemi nebo s hromaděním hlenu v jiných orgánech těla.

~ó9a ~zo~ za ~~o~^m

str.100

jako slezina je nyní velmi ovlivňován chorobami vznikajícími v důslcdku radioaktivního zamoření (např. leukemie).

Všichni jsme "velmi radioaktivní". Pijete-li

mléko, pak jste asi "rt~dioaktivnější" než váš soused, který pije pivo. Radioaktivní otlpady a s nimi spojené zamoření učinilo z leukemie nemoc číslojedna pro děti od nejmenšího včku do I S let. Radioaktivní látky se skladují v kostech těla a nahrazují t<~m vápm'k. To se však děje jen tehdy, není-li už brzlík aktivní.. I'arjanka-ásana udržuje brzlík v činnosti a ten potom dokáže radioaktivní látky odm_ítnout a v ouci z těla různými pňrozený_mi čisti_cími,mečh~rúšmy. ožná je to ta nejdeležitější ~poloha, 'tc eri Ďu vás v současném věku tichého atomového nebezpečí mohu naučit. Naučte parjanka-ásyíu své děti. Nedávejtejim mléko. Dejtejim raději některou ze só_jových náhražek nebo hodně ovoce a ovocných šfáv.

Savitrf-pránájáma - rytmick~ tlech

Savitrí znamená rytmus nebo harmonii: proto s~vitrí- " "ma y ryCmtčlCá forma dýchání, která pňnáší hannonii a jednotu do celého organismu. V současných snnskrtských spisech naleznete i jiné názvy tohoto zp~sobu dýchání (tulá, majádéjaha, šéša-avašéša ald.). Všechny tyto názvy reprezentují myšlenku hannonie. Dólky jednotlivých dechových 1'ází pak ukazu,jí rozdíly mezi těmito cvičeními. Termíny sušvara a tála-laja slouží v tantře pro rytmickou formu dýchání. To vše tedy patří do skupiny dechu, které my jednotně nazýváme savitrí-práná,píma neboli rytmický dcch.

Ncjprve hych vás chtěl naučit klasickou formu 2: 1 dechové. harmonie na čtyň doby (tály). Hned to vysvětlím. Existují čtyň funkce dechu.~5lt&k~je nádech, kumbhaka: zastavení dechu po nádechu, réčaka z výdech a ~tínj~lka t zastavení dechu po výdcchu. Číslice 2 je označení délky pro nádech a výdech, zatímco čí.slice 1 je označení délky zastavení dechu po nádechu i výdechu. Jestliže se vše dělá na čtyři tály, celý rytmus je potom 8 ku 4 ku 8 ku 4 ( tedy 8:4:8:4). Vidíte,jak získáváme rytmus a harmonii v dechu? Můžetc použít i nižších počtů.

~^ ~C^ JL~/100

Deti mohou vše provádět na dvě tály (4:2), mládež a ženy s malým hrudníkem na tři tály (6:3). Podle toho kolik t<11 použijete, dech získá své speciální aspekty. Dýchání na.~vě t~ apomáhá podporovat ri~st. Dýchání na n tály apomáhá vyrovnání a hirmonizaci emocí. Dýchání na: čtyň tlry~osilu~e a sta i izu~é~téfó. iOýchání n ět -~póiiiíhá zlepšit métabolismii~. Dýchání ng'šest tál le "~stt'e zásobování mozku k~sl'kem. Dýchání na,sédm tát~ná za následek čistot_u a_mír. Dýchání n~a ósm ta _óm_lazu~ Existují i rytmy o 10, 12, 16, 24 64 tálách. To jsou však již velmi pokročilá pránájámická cvičení a nebudeme se jimi na této tírovni zabývat.

Zkuste si savitrí-pránájámu. Zvládnete-li rytmus, zjistíte, že tělo zaplavuje hluboká relaxace a mír. D_vacet minut takového dýchápíje stejně cenné jako.osm hodin spánkti. TatQ forma pránájámy se muze přováďět fv jakékoliv jógové poloze s_e vzpřímenou páte_ří nebo i v lehu v šava-ásaně a mrta-á san .~Rytmy s menším počtem tál se dají používat i při chůzi. V následující lekct se budeme zabyvat p ň~ámou pro chůzi, procházky a pomalý běh. S trochou trpělivosti a praxe se savitrí-pránájáma může uplatňovat pň většině činností běžného dne. Budete se muset naučit vést svou paměC k tomu, aby dokázala udržovat vědomé dýchání, zatímco pracujete nebo si hrajete. Tímto způsobem se pránájáma stane součástí vašeho života a vy už se nebudete moci vrátit k onomu povrchnímu a nedostatečnému způsobu dýchání, kterým dýchá většina lidí. Existují i chvíle, kdy se hodí ~ povrchní dýchání. Ještě v této lekci uvedu některé další pokyny pro rytmický dech ve čtyřech sekvencích -tpaviritt; savitcac~savitré a sgviC~, Nlleznete zde i velmi užitečnou tabulku. Ujistěte se, zdajste skutečně schopni provádět tuto pránájámu, považuji ji totiž za jednu z nejdůležitějších. Další rytmy se můžete naučit později.

Lměny, ke kterým dochází při ~,ytmickém dýchání

Různé pozitivní zst~y vznikají při praktikování~i , a to v závislosti na použitém rytmu.

str.101

Rytmus ?:1:2:1 4:?:4:2 6:3:6:3 8:4:8:4 10:5:10:5 12:6:1 ?:6 14:7:14:7 16:8:16:8

Vliv

Konečné výsledky

Prohloubené dýchá ní.

Zvýšený krevní tlak a zvětšený tonus srdečního svalu.

Dobrý rytmus pro děti a rekonvalescenty po chirurgickém zákroku či onemocnění srdce, kteří si chtějí zlepšit špatné dýchání. Výborné pro astmatiky.

I'odporuje žiázovou stimnlaci.

Velmi dobré pro mládež a ženy

s malým hrudníkem, popř. pro dospělé trpící emočními výkyvy

(např. maniodepresivní psychózy).

Tento rytmusje v souladu

s buněčnou vibrací krve, svalú a kostní struktury. .Te to nejlepší rytmus k posílení a omlazení těla.

Zvýšený metabolismus, zrychlení činnosti orgánů těla. Zvláště prospěšné pro osoby se zpomalenou cirkulací

a vyčerpaným nervovým systémem.

Mysl je probuzena pránickým tokem a je zaznamenána bdělost ičistota smyslů. Velmi dobré pro špatný zrak a sluch atd.

Mysl a smysly jsou tímto rytmem ztišeny Výborná pránájáma pro pránickou meditaci.

Je to tzv. sic~dha rytm~s, mistrovský dech, a je spojen s om~eň m těla, dosažením dlouhQvěkosti v dobré kondici a s dokonalými ideály.

Při tomto zpitsobu dýchání se nedosahuje žádného trvalého tíčinku. Pouze dočasná tíleva napětí a bolestí srdečního svalu.

Tento rytmus je příliš nízký na to, aby měl nějaké trvalé tíčinky. Každý, kdo jej praktikuje, by se měl pokusit dosáhnout vyšších rytmů, např. 8:4:8:4.

Jeden z nejlepších způsobů, jak zásobovat pránou emoční tělo a jak získat kontrolu nad emočními výkyvy.

Dosahuje se výborného fyzického zdraví

a v buňkách se udržuje elektrolytická rovnováha, která je zántkou zdraví člověka. Dobrý rytmus pro ztišení a meditaci těla.

Každý, kdo je stále unavený a nedochvilný a neví, co s tím, shledá tuto praktiku jako velmi prospěšnou Překoná lenost i váhavost.

Této technice by se měli věnovat studenti, kteří si chtějí rozvinout dobrou pamě~ a jasnost myšlení.

Čistota mysli je vedlejším produktem tohoto rytmu. V pránájámajóze se tento zpitsob nazývá ~antóša pránájá#tta, dech čistoty.

Každou fázi jógy je třeba se učit a zvládnout, až se člověk stane siddhou nebo jóginem. Obtížnější praktiky vysvětlíme až na ně bude vhodná doba. Naučte se základní rytmus a zkoušejte.

~ó9a ~zo ~ za ~~zo ~~m. ~'E~e~ ig/ioi

str.102

Variatcc rytmického dechu

V klasic;ké pníná.jtímajóze existují či~ň ~ kladní rytmy, ~~a~ Protože prá~s je vyšší věda, symbolicky spojená se ~i božstvem a jeho chotí, jsou i v ~ ~ používána jména slunečního ba~ ~f.~ nájáma jc rytmus 2:1:2:1. Sa~ f rytmus 1:1:2:2. Savitra-pránájár j~ 1~ t~ 1:2 a savitré-pránájáma - r~

skupinu rytmického dýchái i~ ~~ jen člověk, jenž je skutečaé

aspekty jógy. Tuto ~

pro ty, kdo učí jóa~ ' ~~-~ j~. Každý z rytmú má u~ ~i ~ ~ý lze prožít vědomoy,

kterém Ize pouái~at 1~1r ~~

~ed9 násobíme čtyřmi; prvi ~ahnje k nádechu, dai~ t ~i ~ po ~hu, další k výáec~ s ~ t i~á ~hu po výdechu. I~

takto: 4:4:8:8.

V kapitole 13 p~e ned~ ~ v~iant poloh. které patií pod tzv- ~ pd~u hrdiny. Zde uvádíme dal~í stup® sedli, petií~í pod tuto polohu, víra-ásanu- T~lo poioé~ používali už lučištníci a kopiníci dáv~ídi dob. ~ z těchto poloh byly pňjaty kas~ou bojoemtů, k~j~., a zařazeny do systému jó~. rjl~ (velmi intenzivní jóga) má svúj z~lad v~e cvi~ení válečníki~ staré Indie. Proti ní stál s~tbm podstatně jemnějších, ale dynamičtéjšíCó poloh elitní skupiny brahmánů.

Poloha, při níž sedíme na patád~ a dotf káme se země jen ohnutými prsty nohou a toiea~ (obr. 69) se nazývá.:.,.., ~:~ A T~ ~ je rovněž součástí ' (kapiEoia I). Je to výborná poloha pro odpočinutí nárdů po delším setrvání ve vadžra-ásaně a k posílení pr~ó po sedy ve dřepu.

~~ ~e~ 1!~/102

I

Obr. 69 L~tthit.-víra~~sar~·

Víra-ásana je poloha hrdiny a má i jinou variantu: jedno kolenoje zvednuto a n~cejsou umístěny do některé z muder, jako by měl válečník zbraň. Sepnete-li ruce v namaskára-mudře, je to výborná koncentrační poloha (obr. 70). Po provedení několika kol hlubokého dechu vyměňte postavení nohou.

Obr. 70 ~T~`ama~kcíra-víra-a~sana

Zvednete-li ruce nad hlavu a umístíte-lije do prána šakti se pohybuje směrem

vzht5n~ po páteři (obr. 71). Paže zvedáme s nádechem a s výdechem je dáváme dolů, až se zápěstí dotk.nou temene hlavy. Pň evičení těchto poloh je

str.106

sladit sv~j krok s dechem. Provedie osm kroka s nádechem, čtyři kroky se zadrženým dechem, osm kroki~ s výdechem a čtyři kroky se zadrženým dechem po výdechu. .ldete-li rychleji, můžete zdvojnásobit počet krok~, odpovídajících jedaotiivým dechovým tázím. Rytmus chůze je mvnéž velmi důležitý.

Výborným zpasobem dýchám po chim, a to zvláště při chůzi na větší vzdálenosti,jc taté ob~átit dechový vzorec tak, aby byl výdocb del~í ~f nádech. Nádech může být hlub~í, ale pomémé krátký. Tímto způsobem se zpomaluje vjrvnj a hromadění kyseliny mléčné i jiných láiet s~ojeapch s únavou ve svalech. Vydechuje se víoe tys~o uhličitého než obvykle, a to človéta odriuje svě~O a neunaveného. Až se dostaneme t b~trice, dechu připomínajícímu kováisté méchy, poehopíte velký význam udriem ní~té hladiny kysličru'ku uhličitého v krvi pň těž~cé práci a ~ísilí.

Rytml~kf i~ch představuje náďherný způsob posilování solámiho plexu (sluneční pleteně). Je to místo, kde skutečně žijete. Sluneční pleteňje vlastně baterií vašeho těla a proto se musí udržovat správným dýcháním v dobrém stavu (např. savitrípránájámouý, Dopon~čuje se asi dvacetiminutové sezení. Vardt~ání: Nepoužívejte tento typ dýchání večer před usnutím. Zůstali byste bdělí a marně byste se pokoušeli usnout. Chcete-li naopak zůstat dlouho vzhůru a pracovait, pak je to velmi dobrý jógodý způsob, jak toho bez úsilí dosáhnout.

OnVQ. ~L%EYLL ~QfE'LČE ~^ ~Q

Pro rychlé dobití baterie těla dopomčujeme dech, všeobecně známý jako í". V části prlnl~lmy tzv. ~a~te se mu nká a

J~ma.:neho kukkura-krijíí.

Hluboce se nadechněte oběma nosními dírkami a vydechněte tísty: jazyk nechte viset tak, jak to dělají psi, rychle nadechujte a vydechujte s jazykem volně visícím. Dochází tak k velmi důležitému jemnému pohybu bránice, který znovu nabíjí baterii těla - solární plexus. Opakujte celý cyklus dva až

~E~eE ~5 yoó

třikrát. Při této pránájámě ústa brzo vyschnou, proto si představujte, že usrkáváte citronovou šůlvu, a opět dojde ke vzniku slin v tístech. Je to velmi dobrý způsob pro alkalizaci celé tístní dutiny, např. když trpíte zánětem tíst (zánětem sliznice tíst a jazyka).

Pokuste se o tento psí dech, až budete unaveni (a~ už ve skutečnosti nebo jen ve svých představách). Když vyběhnete rychle schody, otočte se na chvíli čelem ke zdi a zkuste si tento způsob dýchání. Horolezci a jiní sportovci, kteri se velmi namáhají, zjistí, že tento způsob je velmi dobrým a snadným prostředkem k opětovnému získání ztracené energie.

A ještě vám něco poradím. Tak jako by vám každý automechmik řekl, že lepší je dobíjet baterii vozu jízdou než narychlo nabíječkou, i já doponr čuji, abyste používali spíše jemných prostředků k trvalému a pomalému dobíjení své baterie, tedy savitrí-pránájámu, než bhašaka-pránájámu, kteráje rychlým dobíjením, určeným pouze pro nouzové případy.

~ó9a a ~.c~a~oc~Ee

Ačkoliv cílem jógy není udělat z člověka svalovce, mnohé polohy mají velmi dobrý vliv na tonizaci svalů při dosažení cle. Tímto cílem je realizace "energetického člověka".

V této kapitole si ukážeme dvě polohy, které vyžadují určité svalové úsili, aby se mohly provést. S trochou praxe se však tyto polohy naučíte provádět bez velkého tísilí. Svalový fonus, který je výsledkemjejich provádění,je velmi blahodárný. Obě polohy také působí velmi pozitivně na páteř.

Vilóma- poloóa můstku

ViliSmá;áš~á se též nazývána sétu-ásana, poloha můstku; nebot tělo připomíná v této poloze můstkyjaponských zahrad.

Položte se na záda. Pokrčte nohy a přitáhněte paty co nejblíže k hýždím. Nohy jsou oddáleny od

str.131

'~iH&s~trika=práé~áj~ia - kovářské měchy Existujc mnoho forem dýchání, tzv: bliastti

ky: Některv jógové školy učí jednu nebo dvě formy bhastriky. 7de v Indii však většina škol učí nejméně pCk ty(~ti bhastriky, vc skutečnosti však existuje devet torem bhastriky; tzv...~, ..;a-bh~strilta. Ve všech těchto formách se vzduchfpmdce vhání do plic a prudce z plic vyhání. Výdech je velmi výrazný; odtud pochází i název "jakó kovářské měchy".

V ~á~~-bhastrice ~se vzduch nadechuje i vydechuje nosními dírkami. V pozdějších lekcích tohoto kurzu se naučíme bhastrice, pň níž bude dech střídavě přecházet z jedné nosní dírky do dnhé, a mukha-bhastrice, očistnému dechu. V s-bhasttice jsov krev a plíce zbaveny kysličníku uhličitého. Ve formě bhastriky, kterou se naučíme v této lekci, dochází rovnéž k očištování těla od kysličníku uhličitého, navíc je to mocná forma léčivého dýchání.: Proto je tento způsob bhastriky někdy známjako , " ~dech

Počet dechú v"~~~haršaně neboli dechovém cyklu bude ráviset na plicích a jejich schopnostech. Na začaítku provádějte jen několik kol rychlé bhastriky..Pak každý den několik kol přidávejte, až dosáhnete požadovaného počtu.

1'očet kol se může měnit; každá škola uvádí jiný. Jeden starý mudrc napsal, že 55 kol by měl provádět začátečník. Jiný napsal, že pro získání dobrého zdraví je zapotřebí provádět 81 kol. Také čísla 108 a 120 jsou často spojována s počtem kol bhastriky. Já učím, že maximum je 120 kol.

Tato ri ' ~bit~ttlkíl odpovídá tonni, co je popisováno v Ghéranda-samhitě. Technika: Posad'te se do vzpřímené polohy jako je vadžra-ásana. Mohou být použity i jiné vzpřímené jógové polohy např. sukha-ásana, siddha-ásana a padma-ásana. Pntdce se nadechneme a vydechneme nosními dírkami. Vznikne zřetclné "whoš", jak se hn~dní koš pmdce stahuje. Nádech by měl zřetelně zvětšovat spodní. část plic. Dech se rychle pohybuje dovnitř a ven nosem rychlostí pňbližně dvě kola za sekundu, takže těch 120 kol Ize udělat v jedné minutě. Na začátku se samozřejmě doponičuje pomalejší pro

vedení (asi jeden nádech a výdech za sekundu), a teprve časem pňdávat na rychlosti i počria kol, až se hmdník a bránice rozvinou t<1k, že kyslík je absorbován mnohem rychleji krevním řečištčm.

Nedochází zde k žádnému zadržování dechu (ani po nádechu ani po výdechu). Pokuste se vyhnout frkání a rachocení. Dech by měl znít jako kovářské měchy.

Začněte s dvaceti koly bhastriky a provádějte ji dvakrát denně, až to zvládnete bez jakékoliv známky tínavy a hyperventilace. Hyperventilace se vyznačuje mžitkami před očima. Můžete rovněž zpočátku pozorovat známky tínavy břišních svalů (píchání a škubání).

Po té, co zvládnete základní bhastriku, přidávejte každý den dvě až tři kola, až konečně dospějete k počtu 120 kol na jedno sezení. Jakmile pocítíte jakoukoliv známku tínavy nebo hyperventilace, ukončete evičení, a přish~pte k němu až následující den, kdy začnete s nižším počtem kol.

Není zde žádný dtmod pro to, abyste pokračovali v naságra-bhastrice dále než do 120 kol. Nemáme žádný vědecký důkaz o tom, že by větší počet kol byl tíčinnější. Celý cyklus může být zopakován dvakrát nebo třikrát při jednom sezení.

Tato forma bhastriky je výborným prostředkem pro vývoj silných plic a dostatečné zásobování kyslíkem pň řízeném očiš~ování těla od kysličníku uhličitého. Nadměrné množství kysličníku uhličitého v krevním řečišti se často dává do spojistosti s ment~llní tínavou, neurastenií a fyzickou vyčerpaností.

. ~'~C~i

Pránické léčení se v Indii velmi rozšíňlo. Vi~~~; p~ria,:je pňváděna do postižené části těla dlaněmi, chodidly nebo pouhou koncentrací na danou část těla. Užívá-li se tato technika k léčení jiné osoby, pak se jí často říká "magnetické léčení".

Chcete-li použít tento typ bhastriky jako léčivý dech, mnsíte provést zastavení dechu po

~E ~e~ 7g/731

str.132

některém z posledních nádechů celého cyklu. Po dokončení požadovaného počtu kol se zhluboka a plně nadechněte. Spolkněte dech a držte jej v sobě tak dlouho, jak můžete bez nepříjemných pocitia. Nyní vydechujte velmi pomalu a s velkou kontrolou na tu . část těla, která vyžaduje léčení nebo omlazení. Celý cyklus dechu mt5žete zopakovat až třikrát na jedno sezení. Po tomto provedení bhastriky by ntěl ~iedovat krátký odpočinek. Nejlepším zp5sobem oápočinku je poloha, kdy klesnete na pod~O jako dítě, které odpočívá, a jste zcela bez mp~ti. Tato poloha se označuje jako ~óžete však použít i jiné polohy. ve tlaé 'necháte věci ptynout" a uvolníte se.

Jiná focma ~e ~menuj ' prrnr se zastavenym dechem v

kumbhac~. Pcsty jemné potukáváme na postiženou oblast nebo ~ oblau v blízkosti orgánů, které chceme vylé~it.

Když se takto dotýkáte hlavy nebo tvíře, začněte vždy pravou mkou. L,evou mku umístěte pod danou část těla jako záporný pól, zatímco prsty pravé n~ky po~ukávají nahoře. Vytváříte tak pozitivní tok prány postiženou oblastí. Tato technika se výborně osvědčuje zvláště u dětí. Po použití tohoto způsobu léčivého dechu na jinou osobu, si ~yjte n~ce v tekoucí vodě. Pak proved'te ` ' `° ~ abyste se revitalizovali a dávejte pozor na psychický přenos od pacienta.

Následující diagram (obr. 98) se sanskrtským nadpisem "pránájáma" zobrazuje různé nervové proudy ve vitálním těle (pránamaja-kóŠ1l).

, šest psychických center, vidíme v páteřní oblasti těla. Menší čakry vidíme v oblasti zápestí a kotníků, loktt~ i kolen, ramen i stehen a v oblasti šíje. Stí~a, slunečs~. síla, a čandra, měsíční síla, jsou zobrazeny vpravo a vlevo od hlavy. Vyšší síly jsou znázorněny přímo nad tělem. V praxi jógy se klade velký dt5raz na znalost jemných, vitálních proudů a inervace těla.

~~ ~e~ 7g/132

Obr. 98

Prastarý diagram zobrazující prána-nádí

~íLZYLtJ. % p0 ~1'~^VEYLQ^ pt~,~ ptJ,

Jinou variantou 'e varianta, při níž máme prsty propleteny za tělem a s nádechem i zvednutím hlavy a trupu táhneme spojené prsty dolů po nohách (obr. 99).

Obr. 99

str139

a .~,~~.~~ ~~,-..E~:~,:~. w......

V této formě bhastriky dech vyfukujeme ven tísty, sešpulenými tak, jako bychom se chystali pískat. Poloha sešpulených rtů se nazývá

. Toto gesto stimuluje nervy ús~ jazyka a hrdla, takže může docházet k volnému očištování těchto vitálních oblastí. Hlavním účelem této formy bhastriky je však s ' " ;~a~]~x~í

i~,it~ltpy,ksevním ře~ytt, Kysličmk uhelnatý a kysličník uhličitý jsou jedovaté látky, které se nacházejí v krevním řečišti lidského organismu.

Posad'te se na paty do vadžra-ásany a začněte dýchat plným jógovým dechem (tzv. mahat-jógapránájáma). Udělejte kákí-mudru, pak vyfukujte vzduch v několika krátkých vyfouknutích. Aktivita by měla začínat v oblasti bránice. Po několika prvních vyfouknutích se předkloňte dolů, takže se hn~dníkem dotknete stehen a vyfoukněte ještě zbývající vzduch z plic. Vyfukován.í se stává stále kratším a kratším, až jsou plíce zcela vyprázdněné. Odpočiňte si chvíli v předkloněné poloze a pak se zvedejte. Znovu se nadechněte plným jógovým dechem, složenýxn ze tří částí. Při jednom sezení provádějte nwkha-bhastriku nejméně třikrát.

Existuje asi šedesát muder, které se používají v hathajóze a k řízení pránického toku v pránájámajóze. Některé z těchto muder jsou velmi obtížné a zdá se, že jsou to pouze výjimečné polohy. Ve skutečnosti patří do samosW tné kategorie vzhledem k extrémnímu tlaku na tělo, který vyvíjejí. Tento tlak aktivuje mimovolní svalstvo, a to zase aktivuje retlexogenní zpětné vazby hluboce uložených nervových receptorů, spojených s řízením činnosti žláz s vnitřní sekrecí. V systému pránájámy nejsou prá~ ~mudry.tak dramatické jako mudry, používané v hathajóze. Prína-mudry byly vysvětleny ve třetí a čvtrté kapitole a skutečné mudry pak byly popsány ve třetí, čtvrtí;, páté a šesté kapitole. Opětovné pročtení těchto materiálů vám dá celkový přehled jógového konceptu a praktikování muder.

~ó9a ~~o~ za ~~.o~Errz

~džra v sanskrtu znamená hrc~sl~iu; což je zbraň, kterou v n~ce drží Indra, vládce nebes. Tento hromoklín je bezpochyby spojen s tlakem, kterýje vytvářen mudrou, a s reflexní zpětnou vazbou.

Dvě polohy, které jsme zvolili, abychom demonstrovali mocné fungování muder hathajógy, jsou výborným příkladem tohoto aspektu hathajógy, zvláště vadžróli-mudra (část II), která demonstnije mudn~ v protikladu k dříve uvedené ásaně (nava-ásana) a kriji (nava-krija). `?'~~zde slouží jako základní poloha a ~~~ako cmnost ktera má za následek maximální cirkulaci ~ extttdra (část II) vychází vždy z nava-ásany a musí rovněž končit nava-ásanou, má-li být kvalifikována jako kompletní mudra. Jestliže kdokoliv provede tyto tři polohy za sebou, pak už si nikdy nebude plést ásanu, kriji a mudru.

Obr. 110 Vadžróli-mudra I

Vadžróli-mudra (část I) začíná ze šava-ásany. S nádechem přejděte do jógového vzpřímeného sedu, uttána-ásany. Opřete dlaně pevně o zem a vydechněte všechen vzduch z plic s mocným vyfouknutím typu bhastrika a zároveň zvedněte obě nohy nad hlavu (obr. 110). Pokuste se přitáhnout hlavu směrem ke kolenům. To maže být na začátku téměř nemožné, ale s praxí toho dosáhnete. Celé tělo se může až třást, setrváváte-li v poloze déle se zlstaveným dechem po výdechu. Není v tom žádné

~~ ~e~ 20/739

str.144

krije). Mohou se také uvolnit kolena a nohy pokrčit v kolenou, a tak provádět rotační pohyb sarvángakrije.

Vrcholem dokonalosti v provedení této polohy je dokázat stoj na ramenou bez opory paží.

, 'e termín, který se používá pro svíčku s oporou a nirálamb~ pro svíčku bez opory paží. Uplatňují se tu i termíny s~pt~i2, neúplný, a , ~, típlný.

Když v poloze svíčky získáte rovnováhu, pomalu uvolněte paže a suňte je dlaněmi po nohou, až se dotknou vnější strany stehen. Hmotnost téla nyní spočívá na ramenou a šíji. Jaká je to nádóemá poloha a jaký výborný užitek z ní tělo má!

Provádí-li se sarvánga-ásana správně, pak jsou štítná a příštítná žláza stimulovány do vyvážené činnosti. Stejná poloha, ktecá povzbuzuje tyto žlázy, tedy může sloužit i k utlu~ní přtliš aktivních žláz. Protože jógové polohy ovfivňují reflexní nervový systém a působí přúno na orgány tlakem, je tělo ovlivňováno přímo i nepřímo bez ovlivnění mnohem citlivějšího sympatického nervového systému.

Dhaut~ znamená "čistit",. a proto je tedy skupipa dechů tzv. dhauti-pránájáma skupinou R~t~i`~ M~kifa~bhas , kterou jsme uvedli v minulé lekci, je`dobrým přlkladem dhauti-pránájámy. Tyto techniky, které napomáhají plnit první bod nijamy, což je "čistota" slouží k očistě těla vzduchem. z devatenácté lekee ukazuje, jak se čisticí dech může rovněž uplatnit jako omlazovací a léčebný prostředek. Existují formy dýchání, kdy se dech vydechuje ústy, střídavě nosními dírkami, ušima, očima, mitže se vypuzovat říháním ze žaludku nebo uvolňovat z konečru'ku ve formě rektálního plynu. Jiná forma dýchání nás učí dýchat póry pleti, takže se plef potom stává mladší a pmžnější.

~~ ~e~ 21/i41~

Přeneseno a vyu žíto v kapitole jiné dýchání až k ======

An ~~r~ttomový deeh '

Jiná dhauti-pránájáma, kterou by měl upřímný student zvládnout, je čištění nosu sloužící k očištění všech otv~rů ~ósu a dutin hlavy. Tuto techniku stačí provádět jednou za měsíc nebo i za čtvtt rolv. Jestliže student trpí nějakými problémy nebo alergiemi v této oblasti, měl by zařadit tuto techniku jednou za čtrnáct dní. Může se provádět též jako kumulaení technika, tzn. provádění šest po sobéjdot~ích dní bez ohledu na roční dobu.

lógin využívá skutečnosti, že kysličník uhliéitý je cévní dilatátor. V přítomnosti kysličníku uhličitého se krevní cévy rozšiřují a zvětšují. Vydechuje-li se dech nosními dírkami způsobem~i~

používá se kysličník u lt ilý japCó póiiilicka pro čištění. Měkký i tvrdý hlen se snadno vypudí touto technikou. K této technice se musí přistupovat postupně. První den se provede pouzejedno kolo čistění neboli prána-gharšana. Druhý den se provedou dvě kola, třetí tři atd. a šestý den šest kol. Každé kolo se skládá z vyfouknutí dechu ve stylu bhastriky nejprve z obou nosních dírek, pak pouze z pravé nosní dírky a nakonec jen z levé nosní dírky. Cyklus ukončujeme vyfouknutím dechu z obou nosních dírek. Nádech je hluboký. Následuje krátké zadržení dech_u. P_ak se dech ' vyfukuje oběma nosními dírkami s krátkými výbuchy vzduchu (iako atomový výbuch), ažjsou plíce prázdné. Toto pročištění obou nosních dířek se uskuteční celkem šestkrát.

Uzavřete levou nosní dírku za použití pravé ruky. Opakujte vyfukování vzduchu z pravé nosní dírky po šest plných kol výdechu. Pak uvolněte levou nosní dírku, uzavřete pravou a totéž opakujte opět šestkrát s levou nosní dírkou. Celou praxi uzavřete vyfukováním vzduchu oběma nosními dírkami. Dnlhý den proved'te dva cykly, třeG den tři atd. a šestý den provedte šest cyklů. Je zbytečné zvyšovat počet cyk.lů dále, nebot v této fázi již zcela určitě dojde k pročištění těchto partií.

Než získáte nějaké zkušenosti s touto technikou, položte si ročm'k nebo nějaký kus starého hadn~ pred sebe a kolem krku. Až začne hlen vytékat, nesmíte v žádném případě techniku přerušit.

==================================================================

str.165

Obr. 131 ~a~r"~a-~f~a

Rcmda-císana

Hlavními íičinky hala-ásany je protažení páteře (včetně krční oblasti) a celkové protažení svalstva celého tčla. 1'rovádíme-li polohu dynamicky, tj. pohupujeme-li se ze sedu do polohy pluhu a zase zpět, jde o tzv. hala-kriji. Je to výborný způsob pro zažehnutí "metabolického ohně" a zhubnutí.

~ ~áná~ánza, ~o~o~t,céoUaná c~ea~~fl~únz

Met<zbolické poruchy se mohou zdědit, popř. se mohou objevit jako výsledek nedodržení přirozeného zákona. Gděděné charakteristiky se nemusí stát dominantními, dodržuje-li dotyčný správný způsob života a vyhýbá-li se věcem, na které je alergický. Dieta je samozřejmě klíčovou otázkou všech poruch metabolismu. Velmi důležitou roli

~ó9a ~zo~ za ~~ořz~m

však hraje ve vztahu k poruchám metabolismu dýchání.

To je situace, ve které může jógová pránájáma ukázat svoji hodnotu, nebotje schopna korigovat a řídit metabolické poruchy spojené s nesprávným trávením a špatnott funkcí žláz včetně různých alergií. Protože je cukrovka určitou ponr chou metabolismu, doporučuje se pravidelné praktikování pránájámy. Později ještě uvedu v tomto kurzu podrobnější návod ke všem typům pránájámy. Teáje uvedu jen souhrnně.

1. Adhama-pránájáma:-Posad'te se na paty do vzpřímeného sedu vadžra-ásany a praktikujte b~řiš~í dech, adhama-pránájámu, nejméně po dobu pěti až šesti minut při jednom sezení. To byste měli provádět nejméně třikrát denně, nejlépe rano, v poledne a k večeru.

2. Mukha-bhastrilia: Dhauti-pránájé~sa ~eboli '~ by se měl provádět za tíčelem snížení obsahu kysličníku uhličitého v krevním řečišti. Pomáhá to vyrovnání acidické disbalance. Technika: Vytvan~jte rty jako byste chtěli pískat a vyfukujte vzduch tísty typem dechu bhastrika, kovářské měchy. Pokračujte až je téměř všechen dech vypuzen z plic, teprve potom naplňte plíce čerstvým kysltlcem. Jestliže přitom sedíte ve vadžra-ásaně, pomozte si s výdechy sklonem těla dopředu hlavou před kolena a s nádechem se zase napřimujte zpět do sedu. Praktikujte celou techniku nejméně třikrát při jednom sezení.

3. Proved2e si devět cyklů té části prňča-sahita-pránájámy, která je doporučována při trávicích potížích. Technika: Na osm dob pomalu nasávejte vzduch, pak jej zadržte na čtyři doby, na čtyři doby jej rychle vydechněte a zastavte dech po výdechu na šestnáct dob. Celý cyklus opakujte devětkrát.

4. V sedu na patách ve vadžra-ásaně nebo na bobku v utkata-ásaně praktikujte uddí3áita-bar~d~u. Technika: Po plném jógovém nádechu vydechněte naráz všechen vzduch jako při bhastrice. Vtáhněte břišní svaly a zvedněte je nahon~ proti bránici. Setrvejte devět či deset sekund a uvolněte břišní svaly. Opakujte celý cyklus ještě jednou.

~E~e~ 2g/165

Obr. 132

str.166

5. Po setrvání v t

naulí-kriji. Se zastaveným dechem po výdechu pohybujte břišními svaly nahoru a dolů, až vytvoříte pohyb podobný vlně. Začněte jen s několika cykly naulí-krije a denně přidávejte, až dosáhnete čtyřiceti či padesáti cyklů naulí-krije na jedno zastavení dechu.

6. Posadte se do pohodlné polohy, nejlépe vadžra-ásany, a provádějte nebo saHitrí-prá~, dva . . V sukha-práná~ámě je to 7ástavení dechu a výdech, aniž následuje ~astavení dechu po výdechu. V saviní-pránájámé je zastoupeno zastavení dechu i po výdechu. Dech trvá ve všech fázích stejně dlouho nebo lze použít poměru 1:2. Potom bude rytmus pro sukha-pránájámu 3:6:3 (4:8:4) a pro savitrí-pránájámu 3:6:3:6 (4:8:4:8). Tento rvtmus se může též obrátit (delší aktivní fáze než zastavení). Výsledkem je posílení sluneční pleteně a nabití celého nervového systému energií.

7. je stažení svěrače konečníku a užívá se v zast<lvení dechu (po výdechu nebo po nádechu). Ašvifg..mudca je rychlé střídavé stahování a uvolňování stejných svalů během zastavení dechu po výdechu. Obě techniky mají výborný vliv na pon~chy trávení a stimulují též nervy pobřišnice.

~",~..c7mci~r.~, ~ó9a

C2/205.fYf2Ef ~O~ČQ~G2 CL~f(.CTÍ.~LI

Představte si ideální situaci: měli byste kontrolu nad tím, jak se tělo vyvíjí a roste, uměli byste změnit tvar svého těla nebo jeho jednotlivých částí, které chcete mít štíhlejší. Uvědomte si, že skutečně můžete změnit velikost a tvar svého těla zmenšováním a zvětšováním tukových zásob ve svalech i tkáních, snižováním nebo zvyšováním obsahu vody v jednotlivých orgánech a tkáních. Existuje totiž proces zvaný m~tómaja-jóga. Je to část hathajógy, která nabízí kontrolu hmotnosti jako hlavní téma, a

~E~eE 24y66

to v širokém měřítku kontroly fyzikálních i chemických procesia, jimiž tělo přetváří potravu, vodu a vzduch na jednoduché sloučeniny, ze kterých pak uvolňuje energii pro obnovení složek, které byly zničeny zpětným metabolismem těla.

Ideální ja uuř~je skupinu ásan, krijí a pránájámy (zvláště bhastrik), které zrychlují metabolické odbourávání buněčných složek a používají tento materiál v rekonverzních procesech jako energii, která umožňuje recirkulaci metabolitů pro novou buněčnou konstn~kci. Celý proces by měl umožňovat téměř ideální pročištění konečných produktů životních procesů nebo metabolismu pomocí specializovaných orgánů, jako jsou játra, ledviny, močový měchýř a střeva. V pránájámě se s výdechem vypuzuje z těla nepotřebný plynný materiál.

Asije nezbytnéještě další vysvětlení. Urychlil-li a prohlubil-li se metabolismus přijímané potravy tak, že byla vynaložena energie v tomto procesu, potom člověk zůstane šti'hlý, ale po stránce svalové a buněčné silný. Naopak při pomalém metabolismu převládá tendence ke slábnutí a ukládání tuku v těle. Bude-li se tedy metabolismus po určitou dobu řídit na vyšší tírovni než obvykle, pak se tukové zásoby znovu využijí v celém cyklu jako zásobm'ky energie. Zpomalí-li se záměrně za určitých okolností tentýž metabolický proces, pak člověk úměrně přibere na váze. Manómaja nabízí řízení postmetabolické aktivity. Je to zcela bezpečné a bez jakýchkoliv vedlejších účinkix, které jsou vždy přítomny, když člověk používá ke zhubnutí žlázové výtažky, pilulky nebo redukční diety. Člověk může dobře jíst během celého procesu, samozrejmě však musí dodržovat pravidla, stanovená v lekcích dvacet dva a dvacet tři.

To zvyšuje hodnotu celého systému jógy, bere-li člověk v tívahu velký počet nemocí způsobených poruchami metabolismu. Patří sem i určité typy obezity, jako tzv. pomerančová kůže, která má za následek plastické ukládání tuků v oblasti stehen a hýždí (zvláště u žen), cukrovka, špatná funkce jater, některé funkční srdeční pon~chy a mnoho jiných problémů, ktere jsou závislé na správném vzájemném fungování jednotlivých orgánů těla.

~Ó9CL ~'LO ~ ZGt ~ZO ~Eh2

str.191

Někteří nešfastní lidé se nedokážou dostatečně uvolnit ve spánku. Třebaže usnou a spí, stále jsou v abnormální rovině napětí a nejsou schopni využívat dobrodiní spánku. V USA prováděli testy na 6000 středoškolských a vysokoškolských studentech. Ukázalo se, že někteří z nich spí při šedesáti procentech tělesného tonu (viz obr. 156 - stupnice uvolnění-tenze). V tomto st<1vu ještě nedochází k uvolnění těla, a proto tito lidé spí v napětí, a to často ve snovém stavu. Vědci tehdy pozorovali rychlé pohyby očí (REMS), které indikují stres ve spánku a velkou intenzitu snového stavu. Ncní divu, že se tito lidé pak cítí unaveni už v okamžiku probuzení. Jejich tělajsou.unavená, protože vlastně neustále pracovala a neměla možnost využít obnovy, ke které normálně ve spánku dochází. 1'ouze hluboký, uvolněný spánek může obnovit a nechat odpočinout tělo, emoce i mysl. Ásany, krije, mudry a pránájáma společně s džňánajógovou relaxací vedou k lepšímu, uvolněnému a omlazu,jícímu spánku.

Ve spánku bychom měli prožívat hypometabolický stav, kdy je spotřeba kyslíku nižší než při tichém sezení nebo ležení. Spánek tvoří jeden z mála hypometabolických stavů, které člověk může zažít. Někteří lidé však spí v takovém napětí, že procesy těla dostatečně neutichají a neobjevuje se hluboká relaxace. Jógová relaxace vede ke stavu sníženého metabolismu, kdyjsou zcela uchovávány nebo mnohem méně zatěžovány energetické zdroje těla než v běžném stavu. Obrázek 154 ukazuje snížení spotřeby kyslíku během relaxačních technik, a to i ve srovnání s pouhým příjemným lehem v šava-ásaně. Šava-ásana, poloha mrtvoly, může vést k relaxačnímu stavu o asi padesáti dvou procentech tělesného tonu, což odpovídá spotřebě asi dvěstě padesáti kubických centimetrů vzduchu za minutu. Při použití prána-džňána-krije nebo jiné relaxační techniky džňánajógy pak múže spotřeba kyslíku klesnout až pod dvěstě centimetrů kubických za minutu. Hluboká meditace pak vede ještě k dalšímu poklesu spotřeby kyslíku. Jeden z velmi vážených jóginii se podrobil při své medit<Zci lékařským testi'~m. Zjistilo se, že jeho snížený metabolismus by se mohl nazvat lidskou hibernací.

~ó9a ~~zo~ za ~~o~Z~m

260

_c É

240 É

> ° 220 ó

Ň 20m

1B0

20 40 60 minuty

Obr. 154

Spotřebn kyslíku během relnxnce

"Relaxační odezvá' v krijích džňánajógy je výrazně nižší než ve spánku; byla změřena na hodnotu třiceti osmi procent tělesného tonu. Tento tonus může klesnout až na dvacet šest procent, tj. do hlubokého hibernačního stavu. Krije, které vám předkládáme v těchto lekcích, mají vždy obrovský vliv na schopnost těla uvolnit se. Tělesný tonus klesá mnohem výrazněji v krijích džňánajógy než ve spánku. Samozřejmě se tu stále jedná o řízenou, vědomou relaxaci na rozdíl od spánku, kdy je relaxace neřízená a nevědomá. Proto se nazývají tyto technikyjógovou relaxací. I v hypnóze totiž zůstává tělesný tonus asi na úrovni padesáti dvou procent, tedy na mnohem vyšší tírovni napětí než v hluboké relaxaci.

Je těžké si představit tot<llní napětí s výjimkou určitých typů svalového paroxysmu (záchvatu) nebo patologické zuřivosti. Naše normální tenze v bdělém stavu činí asi sedmdesát procent. Ve spánku může tato hodnot<1 klesnout až na třicet osm procent, kde začíná hluboká relaxace a anabolické regenerační procesy. Bohužel těla mnohých osob zůstávají při spánku ve stavu asi šedesáti procent tělesného tonu. Výsledkem je, že jsou tito lidé po probuzení ještě unavenější, než kdyžjdou večer spát. Klinická hypnóza dokáže uvést lidi do stavu asi padesáti dvou procent tělesného tonu, tj. stejně jako tzv. transcendentální meditace. Skutečná relaxace však

~~ pe^ 2~S'/7g1

str.201

~ácie-~,óc~Za~za

a ~ád~-~~dd~~

V minulé lekci jsme se naučili džňána-kriji, která uvolňovala napětí nervového systému. Předpokládalo se, že v okamžiku představy trubky a vnímání odchodu veškerého negativního materiálu praktikujete rytmické dýchání. Tím se dosahuje uvolnění mentálních tenzí, což má podobný vliv na nervový systém jako dýchání nádí-šódhana a nádíšuddhi. Přestože tyto dva procesy mají něco společného, je pránájáma velm.i aktivní, vědomá forma očištění na rozdíl od džňána-krija, která je poměrně pasivní.

V lidském těle existuje 72 tisíc nervových skupin a každá z těchto skupin je opotřebovávána a ničena stresem či napětím každodenního života. V některých případech je tenze tak úzce spojena s nervy, že se jejich očištění stává nezbytným pro zmírnění hypertenze a hypersenzitivity s nimi spojených orgánů a žláz. Podlejógové představy umějí nervy uchovávat určité pamě~ové impulzy, stejně jako dokážou orgány uchovávat určité odpadní materiály do doby, než dojde k jejich pročištění. V lidském těle existují tisíce externích nervů, které slouží k tomuto tíčelu. Tenze se může zvětšovat a působit G1k na akumulaci pamě~ových impulzů v určité části mozku, v hlavních částech nervové soust~wy a v buňkách těla. Jógová verze psychosomatiky, tzv. adhi-vjádhi, je založena na tomto poznatku. Naši ršijové si uvědomili vztah mezi tenzí a konečným zničením příslušných orgánů.

V pránájámě se používají dvě metody k čištění. Jedna z nich je hn~bá až tvrdá metoda, která má za následek "generá~ňí óčištění" hlavních nervů. Dn~h5 metoda představuje ztišující očistu. Hrubá metoda se nazývá nádí-šódhana a ztišující metoda ríádí-šuddht. Obě tytó techn.iky se uskutečňují stri

~ó9a ~~o ~ za ~~o ~~m

davým dýcháním nosními dírkami. V pránájámě existuje velmi mnoho těchto dechových technik. Jóga nás učí, že vitální proud prány vstupuje s nádechem do súrja-nádí, nervu končícího v pravé nosní dírce. Negativní pránický tok opouští tělo nervovým zakončením čandra-nádí, umístěným v levé nosní dírce. Vyvážení těchto pozitivních a negativních pránických sil je cílem střídavého dýchání nosními dírkami.

Ke ko_ntrole to_ ho,~jak dech prochází nosními dírkami využíváme sk__upinu gest ruky, há~~á-mád_ry. Začátečník~může dech jednoduše řídit prstý, musí jen dávat pozor na to, aby tlakjeho prstu nebyl pňliš velký a nepoškodil jemnou chrupavku nosu. V tradiční pránájámě se používá Višnu-mudra při střídavém dýchání k regulaci vstup á ýstupu vzduchu do nosních dírek a z nosních dírek. Prostředníček pravé roky je umístěn proti kořenu nosu a dotýká se hlavy. Ukazováček slouží k uzavírání pravé nosní dírky a prsteníček k uzavírání levé nosní dírky. Palec a malíček jsou doširoka roztaženy a tvoří tvar písmene "V" jako Višnu. Toto písmeno V by se mělo udržet po celou dobu prakti.kování, nebo~ napomáhá změnám nervových proudů.

Nádí-šódhana

Začněte nádechem pravou nosní dírkou a v mysli vyslowjte žw~ALTM. Po krátkém zastavení dechu po nádechu, vydechnět~ póiižx Ievóu nósní íiírkou. Pak zastavte na chvui dech. Opakujte celý cýklus znów a ~óvu, až dech vchází velmi rychle pravou nosní dírkou a vychází ven velmi rychle levou nosní dírkou. Neměňte toto pořadí. Se zrychlováním dechu můžete vynechat kumbhaku neboli zastavení dechu. Abyste si ustanovili dobré časové

poměry, začněte s formou savitrí-pránájámy v ryt ~ ~~~~'~ mu 8:4. 8 reprezentuje nádech a výdech, zatímco 4 ~' róprezentují zastavení dechu po nádechu a výdechu.

~E~e^ 30/201

str.202

Po několika dechových cyklech zrychlete rytmus na 6_:3 pak přejděte na rytmus 4:2, a konečně ná 2:T~ tedy nadechujete velmi rychle pravou nosní dírkou a vydechujete velmi rychle levou nosní dírkou, a to asi po 32 dechových cyklů.

Existují dvě metody, jak zakončit toto čištění nervůs nádí-šódhliiCi':,První metodou je praktikovat nádech fypu plný.jógový dech, mahatjóga-pránájámu, a to se zastavením dechu po nádechu a potom vydechnout stylem mukha-bhastriky. Pak sklesnout a relaxovat v nišpanda-ásaně, tedy v jakékoliv poloze bez vědomého napětí. Zpočátku stačí jeden cyklus této prínájámy, později je možno přidat dmhý a třetí cyklus.

Dn~hou a pravděpodobně optimální metodou pro získání kontroly nad nádí-šódhanou je obrátit celý postup a začít zpomalovat svůj dech tím, že se od rytmu 2:1 přechází k rytmu 4:2, pak 6:3 a potom 8:4 jako na počátku. Pokračuje-li se dál ve zpomalování dechového rytmu na 10:5 a později 12:6, 14:7 až 16:8 dech se stává očistným dechem nervů, nádí šuddhi.

Nádí-šuddhi

Máte-li v sobě příliš napětí a snažíte-li se

praktikovat techniky. vnitřní jógy, pak je nádí-šuddhi nezbytné pro zklidnění a ztišení nervového systému, pro redukci divokých myšlenek, které vznikají v mysli a vystupují z pamě~ové banky v okamžicích, kdy se vyžaduje ztišení. Je třeba zaměřit svoji plnou pozornost na dech. Dechový vzorec je rytmický dechový vzorec jako u savitrí-pránájámy. Začněte s jednoduchým rytmem 6:3 (šest reprezentuje délku nádechu a výdechu a tři reprezentují délku zastavení dechu po nádechu a po výdechu). Po pěti nebo šesti cyklech zpomalte dechový vzorec na 8:4 po dobu tří až šesti cyklů. Pak znovu zpomalte dechový vzorec na 10:5, pak 12:6, 14:7 až 16:8. Jakmile zvládnete zpomalení dechu na tento dechový rytmus, můžete pokračovat se zpomalováním. Ale není to nutné, již zde dochází k výrazným očistným a tlumivým účinkům. Po několika měsících dalšího praktikování dokážete dýchatjako naši staří ršijové, kteří dýchali rytmem 64:32. Dýcháte-li

~~ ~e^ 30/202

tímto způsobem, pak se nadechnete a vydechnete jen jednou za tři minuty. Za tuto dobu normálně člověk nadechne a vydechne až patnáctkrát.

J ~~~n~ z~~ut~y

Existuje mnoho zkn~tových poloh. Většinou jsou označovány jmény vakra nebo vakrina, tedy kňvý, zkroucený. Správně by měly být označovány jako vakrinánga-ásana. Některé formy těchto zknr tůjsou prováděny podle Matsjéndry nebo Górakhanátha. Každá z těchto poloh má svůj účinek a zasluhuje sipozornost. V předchozích lekcíchjsme se v ásanách stále 2abývalijen předklonem a záklonem páteře. V páteřních zkrutech však dochází k laterálnímu zkrutu v různých částech páteře, a to od nejspodnější bederní části až po hrudní část páteře (v závislosti na poloze). Tyto páteřní flexe jsou výborné pro uvolnění napětí podél páteře. Zvlášf velké úlevy se dosáhne při napětí ve spodní části páteře, spojeným s měsíčním cyklem žen, při ztuhlé šíji a základních bolestech hlavy včetně obvyklých migrén.

Obr. 162 Vakra-ásana

Vakra-ásana

Posadte se do uttána-ásany, vzprimeného sedu. Pokrčte jednu nohu a položte ji chodidlem vně kolena dnihé, natažené nohy. Protočte trup tak, že koleno pokrčené nohy zapadne do protilehlé podpažní jamky. Chytte se rukou nártu nebo kotniku.

str.221

Páršva-kóna-tísana

Tato tíklonová poloha ze skupiny poloh úhlů je dopomčována k uvolnění svalů zad a k uvolnění uložených materiálú v obla sti spodní části páteře, a tím tedy působí jako prevence proti artritidě ajiným degenerativním onemocněním kostí. Nečekejte, až hudete mít tyto nemoci a zajistěte si, aby k tomu vůbec nedošlo!

Všechny polohy ze skupiny kóna-ásan (poloh tíhli~), prováděné ze stoje, lehu či sedu udržují svalstvo kolcm páteře a kostí mladé a pmžné. 90 % problémii spo,jených s kostními onemocněními je způsobeno nedostatečným cvičením příslušné části těla. Fxistuje mnoho poloh patřících do skupiny kóna-ásan a člověk se musí několika z nich naučit, ahy mohl obměňovat jejich praktikování. Tyto varianty se nazývají paravrtti neboli modifikace.

Páršva znamená postranní a kóna znamená tíhel, tedy páršvakónaje poloha, která vytváří tíklonem do strany tíhel. Technika: postavte se do širokého roznoženého stoje. I zde můžete měnit polohu nohou prakticky až do stoje spatného. Pokrčtejedno koleno a skloňte se k této straně. Také polohu paží milžete měnit. Jednou rukou se nejprve můžete dotýkatjen kotníku, později chodidla a nakoneceji můžete opřít dlaní o zem. Dmhá rukaje zvednuta kolmo nad hlavu směrem k nebi. Hlavaje otočena tak, abyste mohli sledovat dlaň ruky, která je nad hlavou (obr. 179). Do polohy vstupujete s výdechem, zde setrváváte se zastavením dechu po výdechu šest až devět sekund a s nádechem se z polohy zvedáte. Chcete-1 i v poloze setrvat déle než devět sekund, pak zde můžcte uskutečnit několik nádechů a výdechů. Objeví-li se při setrvávání v poloze nějaká bolest,je to zptisobeno jedy, které se při této poloze vylučují. Můžete je odstranit několika cykly dechu bhastrika.

Marmanasthána-krija

Dvacet dva citlivých bodů či oblastí lidského tělaje známo pod souhrnným sanskrtským názvem marmanasthána. Koncentrace na tyto části v určitém pořadí, popř. povely k uvolnění těchto částí těla tvoří velice intenzivní a efektivní relaxační techni

ku. Lékařskými testy bylo zjištěno, že při této relaxaci dochází k velmi hlubokému uvolnění až na úroveň snění. Je to výborná krija, zvláště používá-li se na závěrpraktikování ásan a pránájámy. Relaxaci by mělo předcházet nejméně devět cyklů rytmického dechu savitrí-pránájámy, aby se vytvořila vhodná atmosféra pro tuto kriji.

Tato technika (krija) se může provádět dvěma způsoby: jeden vede k relaxaci, druhý k hluboké koncentraci. Relaxační technika se uskutečiwje od nohou k hlavě, zatímco koncentrační technika od hlavy k nohám. Při koncentraci na těchto dvacet dva částí těla se dá v mysli každé části povcl "uvolni se" nebo se sem vyšle myšlenka míru a pokoje.

Krija č. l: Soustředi~jte se na ( 1 ) prsty nohou a nechteje uvolnit, soustředte se na (2) chodidla, (3) lýtka až ke kolenům, (4) stehna až ke kyčlím, (5) hýždě, (6) spodní část páteře, (7) pánev, (8) břicho, (9) hn~dník a (10) ramena. Nyní převedte svou pozornost dolů na (I1) prsty n~kou a nechte je uvolnit. Uvolněte (12) roce, (13) předloktí až k loktům, ( 14) nadloktí až k ramenům, kde se pozornost spojí s uvědoměním uvolněného těla (IS), uvědomte si (16) hrdlo, šíji, (17) oblast kolem tíst a bradu, nos a tváře, (18) oči, ( 19) uši, (20) zadní část hlavy, (21) temeno hlavy a (22) bod uprostřed čela mezi obočím. Uvědomujte si všechny části a dávejte jim povel "uvolni se". Krija č. 2: Obrafte celé pořadí a začněte nejdříve temenem hlavy, pak pokračujte až k prstům na nohách a potom se na závěr soustřed= te na bod uprostřed čela mezi obočím.

spároek ó

N -12 m

relaxa~ntodezva Ň -16

-20 0 1 2 3 4 5 6 7 hodiny

Obr. 180 Spotřeba kyslíku

~ó9a pzo p za p~o p^n2 ~~ peE 33/221

str.222

2LCČYLCL Zť ~ ~Oá.fC

Mnozí lidé trpí ztuhlými svaly nebo celkovou ztuhlostí tčla. 1'řestože se to nepovažuje za nemoc, ,je to velmi nepříjemné, nebot to souvisí s celkovou schopností človčka provádět určité pohyby a akce. Ztuhlost sama není nemocí, ale často se vyskytuje ve spojení s určitým onemocněním. Proto snad je většina lidí schopna žít se ztuhlostí, a nikoho kromě postiženého se to vlastně moc netýká. Zdá se, že se ztuhlost těla stala něčím naprosto normálním. Obvykle bývá navíc považována za znak jakési fyzické lenosti; tato lenost však bývá spíše jednou z příčin ztuhlosti. Málokdy někdo vitbec vidí souvislost mezi stravou a ztuhlostí a ještě méně často mezi špatným dýcháním a ztuhlými či bolavými svaly nebo klouby. Student jógy však snadno chápe blahodárný tíčinek kombinace pránájámy, která zvyšuje prokrvení., a tedy i zásobování svalů kyslíkem, s očistnou pránájámou, která vede k očištování organismu od metabolického odpadu. Spojí-li človčk pránájámu s vhodnými hathajógovými ásanami a krijemi, může se většiny ztuhlosti zbavit. Často však musí změnit i svoje stravovací zvyklosti, aby došlo k výraznému zlepšení. Někteří lidé prožívají určité cykly, v nichž se na chvíli zbaví ztuhlosti, ale t<1 se znovu a znovu vrací. Takoví; cykly je třeba přentšit. Každý sc pochopitelně nčkdy cítí ztuhlý třeba z přepracování, ale to lze vždy odstranit správným dýcháním, cvičením a dietou.

Ztuhlost však není jen otázkou nedostatečného nebo nadměrného cvičení, múže být též způsobena chemickými změnami, ke kterym dochází ve svalech a určitvch orgánech těla. Nejčastěji bývají ovlivnény ledviny. Nepracují-li ledviny správně, obsah mo~oviny v krvi může stoupnout až nad notmální hodnotu 0,02 až 0,04 % a dojít tak k toxicitě. Močovina je konečným produktem metabolismu bílkovin těla. Pokud ledviny fungují správně, normálně množství bílkoviny ve stravě člověka přímo neovlivní. To je důvod, proč mladí lidí; mohou zanechat na čas

~E ~e^ 33/222

vegetariánské diety (jejich ledviny pracují na 85 až 100 %). Ale po třicítce ledviny rychle slábnou, takže v padesáti letech už včtšinou pracují jen na 10 až 20 %. Proto již v tomto věku dopontčuji vegetariánskou dietu pro jóginy a osoby s myslí zaměřenou na zdraví. Musíme si ještě uvědomit existenci krevního laktátu neboli mléčnanu, který mitže být příčinott ztuhlých svalů při námaze. Při námaze totiž ve svalech vzniká a zitstává buněčná kyselina mléčná. Problém je komplikován tím, že čím více tenzí a napětí je v dané osobě, tím více se může zvětšit obsah mléčnanu. Krevní mléčnan je vedlejším produktem metabolismu a jeho zvýšení se projevuje především u osob, které mají sklon k tízkostným neurózám a negativním reakcím na každodenní situace či problémy. Kyselina mléčná sc rozpouští na krevní mléčnan pomalými pohyby jógových ásan, doprovázenými hlubokým dýcháním s následnou relaxací a uvolněním veškerych tenzí. Ukázalo se, že i pránájáma mitže snížit tíroveň této soli kyseliny mléčné. Třetí věc, kterou je třeba vzít v tívahu, je vedlejší metabolický produkt buněk při vylučování odpadního materiálu ve formě kysličm'ku uhličitého, který je pak z těla odstraňován plicemi. Hluboké dýchání, a to zvláště řízené dýchání pránájámy, tento problém řeší. Toxické odpadní látky způsobující ztuhlost se okysličují kysl'kem vstupujícím do těla s nádechem a vylučují se z těla při výdechu. Toto hluboké dýchání rovněž působí na orgány těla, které zodpovídají za vylučování, a mohou tedy snížit hladinu krevního mléčnanu i krevní močoviny.

Každý orgán těla i každá buňka v těle vyžaduje kyslík. Tento kyslík se k buňkám může dostat jedině hlubokým, řízeným dýcháním, sladěným s pohyby těla, popř. snížením pracovní zátěže těla, která normálně také spotřebovává kyslík. Obrázek 180 ukazuje změnu spotřeby kyslíku během spánku a relaxace. Odpočinek po praktikování jógových ásan má stejnou odezvujako relaxace. Obrázek 181 zobrazuje pokles krevního mléčnanu na úroveň, kde se úzkost redukuje jógovou relaxací. Vzestup krevního mléčnanu indikuje stres.

~Ó9CL ~ZO ~ ZC2 ~'i0 ~^I~2

str.223

13

É U

11 C

td G

É č

n m Y

Obr. 182 Šakti-trikóna-císana

Obr. 181 Krevní mléčnan

~.a.r~t~. řtJ,~u ~.a~fí.

Některé ásany se mohou provádět tak, že dodáva_jí tělu energii, a proto se jim ň'ká ásany typu _akti. Podobné p_ohyby, kťeré vedou k nabíjení ťěla energií, se nazývají_k.rije_typ_ u šakti. Např. při cvičerií trikóna-ásany, můžete pridat dynamický postoj, ktery dodá této poloze další rozměr. Zatněte n~ku v~ěst (tj. tzv. mušthi-mudra) a umístě~é li ňa pofiáfiti co nejblíže vnitřní části chodidla nohy (viz obr. 179). Všimněte si, že v této variantě je koleno pokrčeno, jedná se tedy o páršva-kóna-ásanu.

Dmhou možností je umístit ruku zat'atou v pěst k vnějšímu okraji chodidla. Třetí možností je přidat zkrut těla a umístit ruku zat'atou v pěst k vnitřní straně chodidla opačné nohy. Čtvrtou a poslední možností je jít s paží až za koleno a s překrouceným tn~pem umístit n~ku zaPatou v pěst k vnější straně chodidla opačné nohy (obr. 182). Pokud se tato poloha ( ve všech čtyřech variantách) provádí s oběma koleny napnutými, jmenuje se šakti-trikóna-ásana. Pokud je koleno pokrčeno, nazývá se šakti-páršva-kóna-ásana. Slovo šakti se v těchto názvech vyskytuje proto, že poloha dodává tělu energii.

Čatuš-kóna-ásana

Čtyřúhelníková poloha se může provádět ve třech variantách. 1. Posadte se do vzpřímeného sedu a doširoka si roznožte. Předkloňte se a chytněte se za kotníky nebo prsty nohou. Pokud se mt5žete předklonit tak, aby se hrudm'k dotkl země, nazývá se tato poloha supta-čatuš-kóna-ásana. 2. Pokud máte nohy v poloze do stran od těla (tedy téměř v jedné linii) a rukama se držíte za prsty u nohou (tedy bez nutnosti předklonu), poloha se jmenuje upavišta-kóna-ásana (obr. 183). Někdy se uvádí i pod jménem čatuš-kóna-ásana. 3. Máte-li nohy v této poloze mírně zvednuty a celá pozice je vyvážena na hýždích, nazývá se to úrdhva-kóna-ásana. Úrdhva znamená zvednutí směrem nahon~. Kóna znamená úhel; čatuš-kóna tedy znamená čtyřúhelntlc.

Obr. 183

Čatuš-kóna-ksana

~ó9a ~~oi~ za ~~o~^m

~^~e~ 33/223

0 20 40 60 minuty

str.238

J a.Vana-nzu~fa.-á~.a~ttJ,

V sanskrtu máme mnoho výrazů pro plynné produkty lidského organismu. Váju znamená v nejširším rozsahu atmosférický vzduch. Váta je technický termín používaný v ájurvédě (ájur je zdraví a véda věděm~, který popisuje plynné produkty, vycházející z různých tělních otvorů, a jedovaté plyny, které se pohybují po celém těle a způsohují bolesti podobné bolestem žaludku, hlavy, srdce, svalú a pátere při artritidě i jiných onemocněních. Pavana je plyn. Tento výraz se pouiwá v józe k označení rektálních plynů, ktere vznikají v organismu. V širším smyslu slova zahrnuje tento termín i ájurvédský význam slova váta a i my jej tak používáme.

l~^e~oUt~,' etJ~~t~~.

Každá z variant pavana-mukta-ásany se užívá se stejným dechovým cyklem. Dva celé dechové cykly slouží pro každou činnost. S nádechem zvedneme a uchopíme oběma mkama koleno, popř. kolena. Hlavu zdvihneme (nebo skloníme dolů v sedu) po výdechu s hlasitým vyfouknutím. Znovu se plně a co nejhlouběji nadechneme a přitlačíme koleno, abychom uvolnili plyny. S výdechem nohu vracíme do původní polohy. I zde to může být hlasité vyfouknutí vzduchu. Noha by se měla prudce uvolnit a teprve pak položit na zem. Tento rychlý pohyb uvolní většinou ostrou bolest, která by se neuvolnila pomalým pohybem. Dechový cyklus může být podobný jako při dechu typu savitrípránájáma, kde nádech trvá 8 dob, zastavení po nádechu 4 doby, výdech 8 dob a zastavení po výdechu opět 4 doby.

~^~e^ 36/23f

Obr. i96 Éka-páda-pavau.a-mukta-ásana I

~^c~noďue~~ z~ú~,o~ L!,(TO pYLO(TczYLL ~^ pfGZ pYLLQ p ~Z ptJ. YLI.I,

Technika: Položte se na záda na zem a co nejvíce se uvolněte. S nádechem pokrčte jedno koleno a chy~tejej oběma rukama (obr. 196). Vydechněte s hlasitým vyfouknutím vzduchu a zvedněte hlavu a přitáhněteji ke kolenu. Nyní se v této poloze (obr. 197) co nejhlouběji nadechněte. S výdechem nechte klesnout paže na zem a také nohu položte na zem (obr. 198). Opakujte celý cyklus s dnihou nohou. Je to tzv. éka-páda-pavana-mukta-ásana, poloha pro uvolňování rektálního plynu pomocí jedné nohy.

`\r~ ~1 .

Obr. 197 Éka-páda-pavana-mukta-ásana II

~ó9a. ~~o ~ za. ~~o~^m

str.250

~~~~~ ť~e~~f o ~.m

c~ú~z~a-~zá~zá~címa-m.tcci~a Slunceje středem naší části vesmínt. Živí nás

svými nesčetnými paprsky a dodává nám energii, světlo a teplo pro ritst naší potravy. Máme i dllší užitek ze slunce, který si hned neumíme představit. Paprsky prozařují naši atmosféru a mění se zde na vibrace nižších rychlostí. Např. ultrafialové záření nás opaluje a my musíme být opatmí ve vystavování svého těla tíčinkům tohoto záření. Opalování na slunci představuje jeden z nejstarších léčebných postupů, známých člověku, a je proto doporučován všem, kdo cvičí jógu. Ale i zde se musí postupovat s mírou.

Sedmnáct forem pozdravu slunce, stírja-namaskáry, které jsou praktikovány jóginy, je dokladem ditležitosti slunce v lidském životě. Staří ršiové si byli velmi dobře vědomi toho, že vystavování určitých částí tčla slunečním paprskúm může ovlivnit činnost endokrinních i exokrinních žláz. Pokud je to možné, měli bychom vždy využívat světlo a teplo slunečních paprsků.

Existuje nádherná mudra, zahrnující rytmické dýchání a přispívající tak k rozvoji jógové pránájámy. Je to tzv. stírja-pránájáma-mudra. Základní dechový rytmus je stejný jako u savitrí-pránájámy (čtrnáctá lekce). Savitríje mystickéjméno projedno z dvanácti sluncí kosmického univerza, používá.se však i pro označcní čakry solárního plexu ze dvanácti čaker vyšších a nižších tčl. Savitrí má též význam rytmu nebo hannonie, a proto se pránájáma tohoto jména provádí rytmicky. Nádech i výdech musí být stejně dlouhé, a zastavení dechu po nádechu i zastavení dechu po výdechu musí mít poloviční délku. Je možné si vybrat rytmus 6-3-6-3 nebo rytmus 8-4-8-4. 1'ři této pránájáma-mudře bude rytmus dechu vycházet z nízkého rytmu 6-3-6-3 a bude se plynule rozšiřovat až do velmi náročného rytmu 24-12-?4-1?. To ,je minimální cíl pro devítidenní

praktikování slunečního cyklu. Znamená to, že nádech je velmi pomalý, na 24 dob, pak se dech zadrží na 12 dob, pak se pomalu vydechuje na 24 dob a opět se zastaví na 12 dob. Savitrí-pránájáma obsahuje všechny čtyři části dechového cyklu: ptíraku, kumbhaku, réčaku a šúnja ku.

Pro praktikování stírja-mudry si udělejte čas za svítííní. Posadte se pohodlně do polohy se vzpřímenou páteří, nejlépe do vadžra-ásany, ale mnžete použít i sukha-ásanu nebo padma-ásanu. Spojte před hrudníkem dlaně do gesta podobného modlitbě, tzv. namaskára-mudry. Začněte se nadechovat a pomalu natahujte paže směrem ke slunci. Pomalu oddalujte dlaně od sebe, aby se dotýkaly jen konečky prstů. Z vašeho pohledu se shtnce musí dostat do velkého prostoru vašimi pažemi. Při zastaveném dechu po nádechu nechte pitsobit blahodárné paprsky slunce na nervová zllcončení v mkách. Působí to na celé tělo. S nádechem opět spojte dlaně a stáhněte paže před hrudník do namaskára-mudry. Se zastaveným dechem po výdechu setrvejte v této poloze.

Začněte s rytmem 6-3-6-3, s druhým nádechem přejděte k rytmu 8-4-8-4, se třetím nádechem k rytmu 10-5-10-5, a pak přidávejte dobu, po kterou trvajíjednotlivé dechové fáze, přes rytmus 14-7-147, 16-8-16-8, 18-9-18-9, až během prvních devíti dnů dosáhnete dosáhnout rytmu 24-12-?4-12. Budete sami překvapeni tím, jak vám slunce pomůže stát se dobrým adeptem pránájámy. Student, který se již nějakou dobu zabývá pránájámou, potom snadno přejde postupně až k rytmu 32-16-32-16. Velké jógové i zdravotní tíčinky získáte i při realizaci této mudry v uzavřené místnosti bez slunce.

Doporučuje se mít nějaký koncentrační bod před očima, např. vhodný obraz, diagram nebo tmavší bod na světlé zdi. Malý mosazný kotouč, replika slunce, se také hodí k tomuto tíčelu. Při praktikování stírja-namaskáry se pokuste obrátit

n~ ~e~ 3~/250

~ó9a ~~o~ za ~~a ~~m.

str.298

I'ráná,jáma pro tropické počasí

'ZČ~~f ~,E ~,f

I?roč se děti v tropických oblastech tak baví

profukováním slámy, rákosu nebo bambusu'? Ochlazují se! Staříjóbini pozorovali výsledky takové činnosti a přejali podobné dechové techniky do systému pránájámy.

Cclá skupina dechových evičení se jmenuje chladivé dechy neboli šíta-pránájáma. Sanskrtský termín šíta ncbo šítala znamená chladivý. V této skupině pránájámy jsou používány ritzné mudry, jejichž výsledkem je pocit chladu. Skupina méně známých pránájámických cvičení rovněž slouží k chlazení, ale většinou spíš k ochlazení krevního řečiště než k ochlazení člověka, kterému je horko z tcplého počasí. Proto se musí tyto skupiny dechů od sebe ocilišovat. Hlavním rozdílem je, že chladivé dcchy, šít.a-pránájáma, jsou zaměřeny na snížení tělcsné teploty, zatímco techniky šišira-pránájámy jsou z~uněřeny proti tzv. respirační acidóze, vysokému obsahu kysclin v horkém krevním řečišti. Tato druhá skupina technik je velmi užitečná pro všechny, kdo trpí jakoukoliv acidózou, a pro žeuy očekávající m~nstruaci. Ty znají náhlý pocit tepla signalizu,jící blížící se periodu. Tento pocit lze zmírnit zmínčnou skupinou pránájám.

nle ne,jprve k chladivým dechům určeným k ochlazení v tcpl~m počnsí. Tyto techniky pracují vclmi rychle. .le,jich tíčinek múžete pocítit téměř okamžitě. .le však lřeba podotknout, že by člověk měl ncjprvc vyloučit nebo alespoň omezit ve své stravě všc. co vede k pocitu horka. Jislě jste si už povšimli pusobcní čnje, kávy i nčkterých nápojů včelnč alkoholu a tabáku na teplotu lidského těla.

Sítkárí-prsímí,jáma

Sítk:írí-praín~í,jáma maí vliv jak na fyzickou strínku osobnosti, tak i na psychickou stránku. Fyzickv sc provčtrzívají tísta i nosní pasáže a ochlazuje

~~~e~ ~~/2C~~'

se krevní oběh. Člověk bere pod kontrolu nádí neboli nervové pasáže fyzického těla a vyšší nádí vitálního těla (tzv. pránamaja-kóša). Termín sítkárí pochází ze způsobu "srkání" dechu se zvukem "sít" (odtud sítkárí tj. "dělítní sít").

Technika: Posad'te se do pohodlné polohy se vzpřímenou páteří, např. vadžra-ásany, siddha-ásany nebo padma-ásany. Uvolněte spodní čelist, lehce pootevřte tísta, aby jazyk mohl vytvořit korýtko jako "V", džihva-mudru, gesto jazyka.

Jazyk by měl být volný, neměl by se dotýkat zubů ani spodního či horního patra. Dech se vtahuje mírně pootevřenými rty se srkavým zvukem "sít-sítsít". Jakmile se plíce zcela naplní, dech se zastaví v krátké kumbhace a potom vypudí oběma nosními dírkami velmi rychle podobnč jako u bhastriky.

Během celé sítkárí-prínájámy musí být břišní svaly a bránice co nejvíce vtaženy asi jako v uddíjána-bandze. Jestliže se při této pránájámě provede i mtíla-bandha, stažení konečníku, dosáhne se ještě dalšího chladivého efektu pro celý centrální nervový systém. Dech rovněž působí na čakry fyzického těla.

Jiná verze sítkárí-pránájámy uplatňuje rytmické dýchání: na osm dob se natahuje vzduch tísty, pak se na čtyři doby dech zastavuje, na osm dob sc vypnzuje nosem a na čtyři doby sc dcch opčt po výdechu zastavuje. Po každém cyklu této pránájámy,je třeba si krátce odpočinout.

Šítalí-pránájáma

Šítalí-pránájáma označuje ledový dech. .le velice podobná sítkárí-pránájámě, ale jazyk (džihva) je stočen do kákačandra-mudry. Tato nmdra se provádí tak, že se jazyk stočí do trubičky, a ta se potom vystrčí asi 1 a púl až dva centimetry ze stahujících sé rtů. Tato mudra se nazývá kaíkačandra, zobák vníny.

~ó9a ~zo ~ za ~zo~~m

str299

1'opsaná prínájáma má za následek téměř okamžitó ochlazení Ola a také povzbuzení všech chladivých procesíi v tčle. Šítalí-pránájáma má velmi ciobrý tíčinek na choroby lypu váta a kapha. VáGa znamená plyn a kapha sliz, hlen. V jóga-čikitse a ájurvédě se učímc, žc váta vytváří gulma neboli chronickou dyspepsii (funkční poruchu trávení) a stavy nazývané pléča, které se projevují nejrůznějšími Y'ormami chronických zánětů a horeček nebo jaterními chorohami. Šítalí zxníniuje neust<llou chu~ pít a pomáhá též výrazně při léčení cukrovky. Jógini praktikující šítalí prohlašují, že potřebují mnohem méně nebo téměř žádnou vodu, nebo~ absorbují vlhkost pomocí této pránájámy.

Technika: I'osad2e se do pohodlné polohy se vzpřímenou páteří. Přednost se dává padma-ásaně a vadžra-ásaně. Stočte jazyk do trubičky nebo vytvořtc tvar ostrého "V" a vystrčte jazyk ze stahujících sc rtu. Je to kaíkačandra-mudra, gesto zobáku vraíny. Jazyk by měl vyčnívat. jeden a půl až dva centimetry ze rti'i. Nyní se dech uadechuje až srká po kraítkých doušcích srolovanýmjazykem. Jaktnile máte plíce plné, zastavte na okamžik dech, pak pomalu vydechněte nosem a opět zastavte dech. Doporučuje se použít rytmus 8:4:8:4.

Během celé šítalí-pránájámy musí být břišní svaly a brínice co nejvíce vtaženy asi jako v uddíjaína-bandze. Lau,jmete-li při této pránájámě i mtílabandhu, stažcní koncčníku, dosáhnete ještě dalšího chladi.vi;ho iíčinku na celý ccntrální nervový systónt. Dcch rovnčž piisobí na čakry fyzického těla.

Kákí-prán.í.jáma

Kaíkí-prán~íjárna se uplatimje podobně jako už popsan~ šíW lí. Jcdiný rozdíl jc v tom, že vzduch se múže vydc;chnout op~t trubičkou vytvořenou jazykem ncbo lehce pootevřenými tísty. Vznikne tak výrazný zvuk "ha". Dřívc popsaná kákí-mudra se při této prín~íjámč nezaujímá.

Matangí-prántí,jánta

liný chladivý dcch sc provádí tak, že se spod

ní čcli.st vysuuc clo,jedW strany a vytvoří se gesto,

OC~. Q l 'i0 / ZQ N'ZOh^I72

tzv. matangí-mudra. Mata~í mm~á slonice. Dech se opět nasává takto zlw~ai ~sty trátkým srkáním. Dech se vypuzuje po ~h z i~ia nosními dírkami jako při mukha-bhastrioe~ OpekQjie celé cvičcní se spodní čelistí vysunutou na druhoo stranu.

Děti mají velmi rády tuto pránájámu. Pby· čelisti jim totiž připomínají oblíbenou postaWtu Pepka námořníka, který provádí tytéž pohyby s~odní čelisti, když si přehazuje svoji fajtku z jednot~o koutku tíst do druhého.

Tato pránájáma působí velmi mocně na hrd

lo, oči, uši a mozek a ochlazuje je. Musí se ji však praktikovat opatrně při odhalených zubních krčcích a nebo zubních kazech. Proto se také tato technika někdy nazývá danta-sítkárí-pránájáma nebo šítapránájáma.

I3hudžángí-práná,jáma

Bhudžángí je samice kobry. Nádech s otevřenými ílsty napodobuje syčivé nadechování hadů. Je to příjemně chladivý dech pro čelisti i hrdlo a působí rovněž pozitivně na ochlazování a stimulaci exokrinních žláz. Při tomto dýchání se nadechuje pootevřenými tísty bud' po částech jako při srkání, nebo pomalu táhle a vydechuje se syčením opět tísty. Na jedno sezení prov~ídíme tři až šest takovýchto cykli~.

Kavi-práná,jáma

'I,uby jsou stisknuty proti sobě a rty sevřeny.

Vzduch se potom nasává mezerami mezi zuby a vydechuje se nosem. Tato pránájáma má prý za následek vznik velm.i příjemného hlasu. Odtud ijejí název kavi-pránájáma, básníktiv dech. Někdy se t<2to technika též nazývá danta-šítala-pránájáma. V jiné variantě sejazyk opírá špičkou o horní patro tíst.

Všechny tyto dechy se doporučují užívat v horkém počasí. kdy tělo potřebuje zchladit. Je-li krev příliš kyselá, dopomčuje se mukha-bhastrika. Jiné typy bhastriky slouží jako pomocné techniky pro přechod stresujícího středního období života,

~~~e^ ~6/2gg

str.301

G~~LYI2LQ~^ dlJ, Q~CLYLL

l2ytmus neboli harmonie je vlastně předmětemjógy. Šrí Kršna v Bhagavadgítě říká, žejógaje "obratnost v jednáni" neboli harmonie činnosti. Žádný jiný aspekt života než řízení dechu v harmonickém rytmu není tak tízce svázán s harmonií a zdravím těla, se souladem a zdravými emocemi a myslí. Existuje mnoho sanskrtských termínů pro rytmus a harmonii, např. t<ála, což znamená rytmický úder, nebo laja, tojsou vnitřní rytmy. V józejsou tyto termíny smysluplné, nebo~ tííla není jen destruktivní diskorytmus, stejně jako laja není jen kómatózní stav. '1'álajikam označuje přirozenou harmonii a pránalaja nebojógalaja označují harmonii prány i celistvou harmonii jógy. Můžeme všeobecně říci, že jcíga voJí pro popis jógových stavů metafyzické termíny. Proto je také bohyně SaYitsí uctívána jako bohyně hatmonie. Proslula rovněž jako Gájatrí I)éví, matka slunce. Její gájatrí-mantra sc stala jednou z nejdůležitějších manter ortodoxního hindaist.y. Existuje celá skupina rytmických dechit v pránájámě. Všcchny reprezentují důležitost rozv~je celkové harmoniejógina v rámci všechjeho pěti těl, pa~ča-kóša.

, -u~tta~ráaájéma,

Vrtta jo vlnění, kmity, proudění nebo také rytmus a sama je stejný. 1'roto je sama-vrtta-pránájáma rytmický dech, při ktcrém jsou všechny fáze dechového cyklu stejně dlouhé. Podobá se to sukha-pránájámč, ale tady jde mnohem víc o procítění ryenu než o přesné trvání jednotlivých dechových fází. Človčk by mčl při dýchání před sebou vidět kmitající str'ídavý obvod prány a apány. Tento střídavý proud si múžeme též představitjakojednoduchý tok, nadechnjeme-li a vydechujeme-lí po stejnou dobu. Základní rytmus je vždy l:l bez ohledu na to, jak dlonhá tato doba je. Bereme-lí v tívahu nase známé doby, pak začátečníci začínají s rytmem 4:4 a postupují k 6:6 a 8:8, zatímco zkušenější jcígini vycházejí z rytmu 16:16 a přecházejí k rytmu 32:32 n 64:64. Pokračovat mohou tak dlouho, dokud vnímají hannonický vjem dechu. Tato tech

~ó9a ~zo~ za ~zo~Em

nika je pojmenována ritznými školami ritzr~:. talr~e se objevují i jména švása-prašitásá-~'rfin~áma a p~i. na-apána-pránájáma.

Asama-vrtta-pránájáma

Asama-vrtta znamená ~~ ~eers. V praxi to vypad~ tak, že nádech trvá jednu dobu a výdech dvě doby. Začněte s rytmem 1:2, pak přejděte na rytmus 1:3 a konečně 1:4. Opět záleží na tom, jak dlouho nadechujete; skutečný rytmus vašeho dechu pak může vypadat takto: 4:8, 4:12 a posléze 4:16.

Druhé stadium dechu asama-vrtta-pránájáma má opačný rytmus. Tedy na dvě doby se nadechuje a na jednu dobu vydechuje. Opět se od rytmu 2:1 přechází k rytmu 3:1 a potom 4:1. V praxi to znamená 8:4, 12:4 a potom 16:4. Asama-vrtta-pránájáma slouží ke stimulaci prána-nádí pro nabíjení a vybíjení energie. První technika se osvědčuje hlavně pro chůzi, jogging nebo běh, nebot snižuje krevní tlak a zpomaluje činnost srdce. Dmhá technika se zase výborně hodí k léčbě dechových potíží, vzniklých v důsledku kouřettí čí hraní na dechové nástroje. Tato technika také léčí tendence k nadměrnému slínění. Někdy se stává, že člověk má najednou plná ústa slin a "zadrhne se", nebo~ musí slíny poIknout. V něktetých ášramech se tato techníka nazývá prašvása-švása-pránájáma nebo apána-prána-pcánájáma.

Višama-vrtta-pránájámx

Předpona "vi" vyjadřuje v sanskrtu superlativ, ktery zesiluje význam po tú následujícího slova. Višama tedy znamemí ",I~í~:.e ,p~~,stejn~r". V této pránájámě se dech skládá ze tří fází: z nádechu, zastavení dechu po nádechu a z výdechu. Rytmus je potom 1: 1:1. Opět to připomíná lóena-pránájáinů, ale zase tu jde více o prociřování rytmu než o konkrétní trvání jednotlivých dechových fází.

Celá série rytmů je spojena ~ viša~rtá-vr tapránájámou. Jsou to tyto rytmy: 1:2: 1, 1:3: 1 a 1:4: 1. Zdúrazňuje se zde kumbhaka neboli zastavení de

~Eř~eE ~j6/3o~

str.302

chu po nádechu. Kdo trpí poruchami srdce nebo plic, ten by neměl cvičit vyšší.formy ktimbhaky.

I)alší rytmy budeme uvádět pod názvem sahita-pnínájáma.

n~!zi.~o ďEe~Zu .

l3eh sluncc je ~vitr, zvaný rovněž Stírja nebo F~k,i. Má ještě další jména; celkem dvanáct jmen, ktcrá jscn~ spojena s dvanácti mantrami pro stírja-namaskáru. .leho chot se jmenuje Savitrí, Stírí nebo Cří,jatrí. .lm~no Savitr se objevuje ve védské gájatrí-mantře, která je považována za nejsvětější mantru hinduismu. Í2íká se, že Sávitrí vede svého pána na jcho každodenní cestě po slunečním systénut a žc řídí. střídání ročních období n2 této planetě. Sluneční pár maí dvč dcery. Jsou to Ušas a Čhájá, reprezentu,jící slunce a stín.

~itrr~;=bohyně sluneční harmonie a ročních období, ,je evokovaína čtyřdílnýrrii pránickými rytmy. .ldc tedy o dechový cyklus složený z nádechu, zastavení dechu po nádechu, výdechu a zastavení dcchu po výdechu. l2ytmus spo,jcný s těmito čtyřmi funkcemi,je: ?: 1:3: 1 . V praxi bude začátečník začínat nádechean na ~ dob; zastavcním na 3 doby, výdechcnt na 6 dob a zastavením na 3 doby. Při každim seze.ní by sc mčlo minimálně praktikovat devčt dechových cyklii. llylo zjištěno, že podle délky jednotlivých fiízí v savitrí-pránájámě pitsobí toto cvičení vidy trochu jinak. Uvádíme výsledky pozorování:

Púsobcní snvitrí-práná,jámy

4:2:4:2

Výhui-ný rytuws pro rekonvalescenty, děti a žcny s nrtlým. objemem hrudníku. Tento rytmus povedc brzy k touze po prcxlloužení jednotlivých dechových ~írí, nehot' dojde k zlepšení vitální kapacit.y plic.

~~~ ~~C~ c~6/30?

6:3:6:3

Výborný dechový rytmus pro získání kontroly nad vlastními emocemi, dobrý rytmus pro přckonání všech forem neurotických tendencí a m~tniakálních depresí. I2ovněž.emocionálxaí pod-. mínky se tímto rytmem brzy kori.gují.

8:4:8:4

Toje nejobvyklejší rytmus savitrí-pránájámy aje nejvíe~ v souladu se sapta-dhatu těla. Dhatujsou střevní míza, krev, kosti, svaly, tuk, morek ~t sctneno.

10:5:10:5

Tento rytmus udělfi čascm z chron íek~ho<lozjdnvce přesného člověka. Někteří lidé se tak prostě narodí. Nikdy ncdokážou být nikde včas. Jejich pr~na jc v dishannonii. Tento rytmus je naučí dochvilnosti na celý život.

12:6:12:6

Tento rytmus je v harmonii s myslí a otevírá mozkové buitky k získání skutcčného vědomí.

14:7:14:7

Tento rytmus vytváří santóša, čistoto mysli, a výborně se hodí k meditaci. pomoci slcdování dechu.

16:8:16:8

Tento rytmus se nazývá .' -tái~ rytnms a~pt~. Vyšší rytmy, jako 32: 16 a (4:32, se jmenují mistirovské dechy, sidcltta-pránájáma.

&avitré-práná;jtima

V ~ttr~ je dechový rytmus obrácený. Prodlužují se zastavení dechu po nádechu a výdechu a zkracují se nádech a výdech. Rytmus je potom 1:?: 1:2. Nadechujeme na šest nebo osm dob. Tento zpitsob dýchání by se neměl používat, dokud se nezvládne předchozí dech, switrí-prínájáma. Nepouštějte se do vyšších rytm~ než u předchozího dechu.

str.303

Savita nebo Savitra je mužský rod od kmene Savitr, slunce. Dechový vzorec je stejný jako u savitrí-pránájámy, ale pozornost je zaměřena na ,~~,s·:š~kti : '-;~a.ti.' Ušas-šakti znamená teplý pránický tok a představujeme si hojako teplé,jasné, sluneční světlo, které září z vnitřku plic s nádechem. ~l~íjá-šaktije naopak teplá sametová temnota, kterou procilujeme v plicích při výdechu. Některé školy učí podobnou techniku při "~ílGja ~. a (;aii~ir~-prá.náJátně. Jejich techxtika však zahrnuje i sledování dechuatírja/ušas v pravé nosxtí dírce s nádechem, a sledování čandsa/čhájá v levé nosní dírce s výdechem. Někteří učitelé tomu,~í~aj~ idá-. ,~t~'PCáttáj5ma.

~,~a Dech o čryřech fá~có o stejném t~w~ní

( 1: 1:1:1 ) se naryvá Uplatá~tje

se ht vždy osm cyklů této pránájáxny. Ty pak souhlasí s třiceti dvěma takty Gájatrí-mantry, jež slouží jako invokace zaměřená na trilókam neboli tři světy. Gá,jatrí-xttantra, nejsvttější manlra ortodoxníxch hinduistů, má dvacet čtyři ~slá'~, které souhlasí s dechem o třech fázích. Jestliže chceme tuto mantn~ použít k invokaci tří světů, musíme přidat dalších osm slabik pro celkový rytmus dechu 8:8:8:8. Při praktikování pránájámy pak zpíváme Gájatrí-mantru jen v mysli.

Při jiném způsobu tohoto cvičení se protáhne každá dechová fáze na co nejdelší dobu a během této doby se rychle v mysli odříká celá Gájatrí-mantra. Používá se pak 27 dechových cyklů, aby se stačilo odň'kat 108 Gájatrí-manter. To je velmi obtížné cvičextí, protože Gájatrí-mantru neod~éáte nikdy za kratší dobu než 16 se~Od.

l~~n.r~e~ó9oc~á ~~ax~:

~ftJ. ~i.eáft~,' ~,^~.ft~.' řt~.'c~~v~

Celá skupina rytmických dechit se někdy nazývá tála-pránájvna nebo pránatála-pránájáma. Nestejnoměrné rytmy se pak většinou shrnují pod název sahita-pránájáma a tvoří samostatnou podskupinu rytmických dechů.

Celkový počet nyní uvedených dechových technik předpokládá, že se jim budete věnovat celý týden. Je třeba počítat s tím, že zvládnutí těchto technik zabere hodně času. Musíte použít vždyjednu nebo dvě techniky a věnovat se jim několikrát v pritběhu dne. Mezitím je třeba evičit sedy se vzpřímenou páteří. Pránájámu můžete praktikovat i v lehu na zádech. Její tíčinkyjsou všakmnohem menší než při praktikování ve vzpřímeném sedu. Pránájáma prováděná v lehu unavuje tělo, zatímco pránájáma prováděná ve vzpřímeném sedu nabíjí tělo energií prána-šakti.

Sama-vrtta-pránájáma může sloužit pro pranava-pránájámu, při níž se s výdechem praktikují zvttky AA - UU - MM. Pokuste se praktikovat vždy týden nebo devět dxú jeden rytmus. Začněte u rytmu 1:3. Tepxve rytmus 8:24 se hodí pro pranava-pránájámu. Pak praktikujte sedm až devět dní rytmus 1:2 a potom sedm až devět dní rytmus 1:4. Při použití devítidexmího cyklu se totiž slaáujete s lunárním cyklem. Začněte s praktikováním rytmu 1:3 0 típlňku a dokončete všechny rytmy před dalším úplňkem.

U višama-vrtta-pránájámy pracujte velmi pomalu na vyšších rytmech s delšími zastaveními dechu. Měli byste nyní už dokázat poměrně dlouhodobá zastavení dechu, přesto bud'te opatrní. Možnájste necvičili dost poctivě, a proto postupujte velmi pomalu a s citem, abyste získali kontrolu nad

~ó9a ~~o ~ za ~zo ~^m

~^~Ze^ g6/3o3

str.306

vyšší energii. Rovnováha aniontů a kationtů se v chemii měří pomocí pH, ale může se vyjadřovat i pomocí odporu.

Sanskrtský termín "anu" popisuje molekulu, zatímco termín "paramánu" popisuje atom. Lóma vilóma popisují hru energie na anodě a katodě. Abychom tuto hru mohli sledovat v elektronice, potřebujeme k tomu elektronovou trubici a diodu dovolující přechod elektronůjenjedním směrem od katody k anodě. V jógovém konceptu to má za následek vznik monopólové magnetické částice nebo síly, kterou v józe popisujeme jako vzestup kundaliní-šakti v sušumná-nádí. Teprve nedávno věda ohlásila možnost existence monopólu. Většina magnetizovaných elementů jsou totiž dipóly, a to i když jsou rozděleny na sebemenší částečky, např. magnet. Monopól by byl protikladem kladného protona a záporného eleklronu, které existují v přírodě odděleně. Bylo stanoveno, že se náboj pozitronu rovná některému 68,Snásobku náboje elektronu. 1'ozději se prokázalo, že n:íboj pozitronu je 137 (vyjádřeno v nábojích elektronu). Fyzikové hledají nepolapitelný monopól ve všem, a to od minerálů vylovených z nejhlubšího moře až po kamení z měsíce. Ještě stále sejim nepodařilo vyzkoumatjev kundaliní v józe. Ale v tomto okamžiku nám jde o něco mnohem méně závažného, a to o základní prožitek polarity lóma-vilóma. Praktiky lóma-vilóma se totiž staly klíčem k této síle a jejímu pozitivnímu zvládnutí.

nOl~'LGL-(TČ ~OIrLC2-/2'LCL ~'LČíCL tT f2'LQ.YLCyL2I~2E

Mnohé ásany se mohou praktikovat ve formě lóma-vilómy. Takové polohyjsou pak sestavovány do skupin podle toho, jakjsou danou polohu stimulovány páteřní proudy idá a pingala k toku směrem vzhůru nebo doli~. Dhármika-ásana je např. lóma poloha, v níž energie sCoupá od základny páteře směrem k lebce. Supta-vadžra-ásana je vilóma poloha, nebof energie se pohybuje dolů směrem ke kandě, základně páteře. Zdá se, že tyto polohy re

~~~eE ~~/306

prezentují předklony a záklony, které lze typicky popsat jako lóma-polohy a vilóma-polohy. Ale lóma a vilóma lze také popsat jako konvexní a konkávní polohy, vypůjčíme-li si termíny z optiky. Termíny lóma a vilóma můžeme uplatnit i v pránájámě. Lóma-pránájáma je třífázové dýchání označované jako visama-vrtta-pránájáma. Jednotlivé fáze dechu tu tvoří nádech, zastavení po nádechu a výdech. Vilóma-pránájámaje také třífázové dýchání, ale fáze tu představují nádech, výdech a zastavení po výdechu. Hodnota obou praktik je vysoká. V lóma-pránájámě mírně stoupne teplota krve, a tím se zničí nečistoty v krvi. Ve vilóma-pránájámě teplota krve zase klesne, a tak se zmenší riziko krevní horečky. Dech skládající se pouze z nádechu a výdechu se jmenuje sukha-pránájáma. Pokud má dech všechny čtyři fáze svého cyklu, tedy nádech, zastavení po nádechu, výdech a zastavení po výdechu, je to sukha-ptírvaka-pránájáma.

Lóma-vilóma-pránájáma

Lóma-vilóma-pránájáma je střídavé dýchání nosními dírkami. Dechový cyklus začíná nádechem pravou nosní dírkou, pak následuje krátké zastavení, výdech levou nosní dírkou a opět krátké zastavení. K usnadnění kontroly, že dech prochází opravdu žádanou nosní dírkou používáme gesto mky tzv. Višnu-mudw, nebo podobné gesto, tzv. naságra-mudru. Dechový cyklus má rytmický vzorec savitrí-pránájámy (8:4:8:4). Tuto pránájámu někteří učitelé nazývají nádí-šuddhi (viz třicátá lekce); jiní zase pratilóma-pránájáma.

Alóma-vilóma-pránájáma

Alóma-vilóma-pránájámaje střídavé dýchání. Začíná nádechem pravou nosní dírkou. Následuje krátké zast<wení a výdech levou nosní dírkou. Pak je to opět z~~stavení a nádech levou nosní dírkou, zastavení a výdech pravou nosní dírkou, zastavení a nádech pravou nosní dírkou atd. Celý cyklus se opakuje mnohokrát při rytmu savitrí-pránájámy 8:4:8:4. Tato forma pránájámy doslova nabíjí nervový systém pránou a je velmi užitečná pro ty, kdo trpí neurastenií (nervovou slabostí) a psychostenií

~Ó9C2 ~'LO ~ ZL2 ~'LO ~~I~2

str.307

~~ou~asné době nejčastějQí pomchy vyznačující se t iniciativy. Stavy spojené ~jí nadměrnou hypersenzipodrážděností s výbuchy

Pratilóma-pránájaíma označuje dech, při iž se nádech vede dovnitř levou nosní dírkou a wdechne se zase levou nosní dírkou. Pak se pozornost přesune k pravé nosní dírce. Nádech se provede pravoa nosní dírkou a výdech opět pravou nosní dírkou atd. C'elý cyklus se mnohokrát opakuje. l2ytmus je takový, žc nádech trvá 4 doby a výdech A dob. Lze samozřejmč použít i. vyšších rytmů 5:10, 6:12 atd.

Jiná ,jógová škola učí, že pratilóma-pránájáma je pránájáma, při které se nadechuje střídavě oběma nosními. dírkami a vydechuje vždy oběma nosními dírkami naráz. Takové cvičení je doslova opakem stírja-bhédana-prínájámy, a proto mu říkám čandra-bh~dana-pránájáma. Stírja-bhédanaprínájáma jc tak~ známá jako pingala-pránájáma a čandra-bh~dana-pránájáma jako idá-pránájáma.

~ ~zcín.a.-n2tc ~~t~,

I'ro kontrolu toho, kudy dech prochází při nádechu a výdechu, se v pránájámě této lekce používají speciální g~sta ruky, tzv. prána-mudry. Prána-mudry se umsí praktikovat s maximální pečlivostí, aby se dosáhlo co největšího účinku. 1'olohy prstii totiž stinmlují nervová centra (v józe jim říkaímc nádí-bindu nebo prána-bindu), která jsou umístčnn v éterickém těle, pránamaja-kóša. Višnu-nuulru provádíme vždy pravou rukou. Bříško prostř-cclníčku,je umístěno na kořen nosu, kde se kost nosu př-ipoju,je k lebce, a jemně tam tlačí~ Ukazov~íček slouží k uzavírání pravé nosní dírky a prsteníček k umvíraíní Icvó nosní dírky. Palce a malí.ček rúsOívají širocc rozevřeny do stran, takže vnější. hranv ruky vvtvářejí veliké písmeno "V".

Tyto dva prsty ukazují, že pracujeme s tělem pránamaja-kóša, a že zde dochází k ovlivňování idá-nádí na levé straně těla a pingala-nádí na pravé straně těla. Nosní dírky se musí uzavíratjemně, bez přílišného tlaku, aby nosní sliz a hlen nepůsobily jako lepidlo v nosních pasážích. Cítíte-li zpočátku tínavu pravé paže, pomožte si podepřením lokte levou paží. Držtc hlavu vzpříma. Dívejte se rovně před sebe a neotáčejte hlavu, nebo~ to narušuje tenzi nervů spojenou s pránou. Oči by měly být uzavřeny a vnitřně soustředěny na bod, kde se dotýká bříško prostředníčku kořene nosu. Naságra-mudra, doslova gesto nosní dírky, se používá při praktikování trajam-bandhy, trojího uzávěru vyšší pránájámy. Protože brada je vtisknuta proti hrudi v džalandhnra-bandze, není nutné používat Višnu-mudru. Místo toho použijeme naságra-mudru, ve které jsou ukazováček a prostředníček skrčeny konečky do dlaně a opřeny klouby o kořen nosu. Palec pak uzavírí pravou nosní dírku a prsteníček s malíčkem levou nosní dírku.

~nu~órrZa.-c~l~órrza.

Ve školách džňánajógy a rádžajógy se vyučují praktiky anulóma-vilóma a anulóma-vilóma-krija, ktetéjsou více než pouhým cvičením pránájámy. Tyto krije púsobí na základní polaritu těla, regulují elektrický tok nervového systému a ionizaci buněčné energie. V józe se t~íme. že pomocí téchto pránájámických k~ijí a prakrijí lze dosíhnout hluboké relasaoe. Pojejich zaiádoutí se pek múže u kvalifikrn~aný-ch s~ be~o~ postoupit k vyšším krijím lapjó~y a kcijím p~acvjícím s kundaliní.

PI

Tec~ Položte se na záda do polohy mrtvniv. ~v. Položte se tak, aby hlava směřovata t se~eru a mohli jste využít přirozeného

pole země. Začněte hluboce rytmicty dýCt~at savitrí-pránájámou. Nadechujte pomalu ~osm dob, zastavte dech po nádechu na čtyři doby, wdechujte pomalu na osm dob a opět zastavte dech

~~~e^ g~/3o~

str.308

po výdechu na čtyři doby. Opakujte tento dechový cyklus znovu a znovu.

Obr. 266 Annlórncr-vilórrrcr-krijn ! (ncídech)

Po zvládnutí ryUnického dechn si představte, že teplá, zlatá prána protéká s každým nádechem vaším tělem od hlavy až k patám (obr. 266). Dovolte tomuto pr5nickéxnu toku, aby prošel celým vaším tčlem. S výdechem si představujte a proci~ujte chladivý, stříbrný apánický tok proudící od špiček prstt°~ na nohaích až po hlavu (obr. 267). Pokračujte v rytmickém dechu s představami a proci~ováním pránického toku s nádechem a apánického toku s výdechem, až dosáhnete hluboké relaxace. Bude to tmat še.st až deset minut i déle.

Anulbma-vilcíma-kri,ja II

Jiný zpúsob polaritní krije spočívá v tom, že si v představč rozdčlíte svoje tělo na dvě poloviny: na Ievou a pravou a budete si předst~lvovat, že se zlatá a hřejívá prána pohybuje sxněrem nahom od nohou k hlavě po pravé straně těla drahou, zvanou pingala-nádí, a chladivá a stříbřitá apána se pohybrije směrem dolú od hlavy k nohám jen po levé strauč tčla drahou, zvanou idá-nádí (obr. 268). Tuto přeclstavu opaku,jete s každým nádechem a výde

~~ ~e~ ~( j/3o&

chem, a to znovu a znovu, až dosáhnete včdomé relaxace.

Obr. 267 Ancclórnn-vilórna-krija I (výdech)

r::: i` ::

Obr. 268 Anulórnn-vilórúa-kri ja II

Často vám ~uru pň priktikování těchto kri.jí nloží skupinu nada, bídža nebo mant~r, které si nuíte

~ó9a ~zo ~ za ~zo~Em

str.309

rředsta.-~~.x ~ ~ ~ ~1 představovat )ranavu c~ a l~~iri~i i pň wdechu. Teprve xlzd~ji j~ se~SE~liyioóoéjsí mantry. Jsou to lapř. zwty° 'is ~ ~' pro výdech a "sah" ara ná.. Oii z~tv. se kterými se mažete ;etkat w~c~~ jsext "ah" na výdech a "éé" sro máee~ ~ j~ové školy učí celou řadu ivuli~ juiae~ ^,v '~t'. "áh", "i", "í", "l~", "li", "é", " ~i ". '"c~'- ~ - 'huh" a "nl" při praktikování těchto a pidoi~vrc~ iríjí čí prakrijí. Používání zvuků sac~h~C~ie ~° "ize s~ nesprávně nazývá krijajóga. Ve cku~at~sti tv_ to tcchniky palří do systému džňánajó~rr Rídia ;t mantry sc také používají v krijích Izjajá=v. ;s m st~jně jako pokročilá vizualizace při pcal-tikov,ínt prítl;íj;ímy. Takovéto techniky múžc p'redaívat pouzc; kvalitikovaný ~uru, a to pouze OSl)btlč.

Kci.,ja znamen;í činnost. pohyb. 1'rakrija pa(c ztlamcn;í r.pitsi,b činnosti nebo tcchniku. Termíny prak;íra nvbc> k,)rrnn ;c také. používají. k popisu

vy.sších j< ~~~m,vch Oclmik.

~~ U ~ IYL(.C l C2 ~?O PG~.'LČ~Ct.

.lsmc nai.ivu clíkv harmonické interakci mezi naší planc(ou Zemí, ,jejím sat~litem Měsícem, a Sluncenl, které je středem této části slunečního syst~mu a zárove~ uaším ~~alaktickým a kosmickým zdrojem. .lakmilc sc naruší třeba jen jedna č;íst kosmicke hannonic, ovlivní nás to: mažeme tím trpět a mtiic línl u n;ís tak~ zaniknout živol. Všichni zmíme vliv Mčsíce na voíly Iemč a vliv ílplňku a zaUnční měsice n;) zcmskoa kúru. Pozontjeme vliv slunečních paprskii, dc)padatjících na ionosléru a pronikajících rfú nc)ší atrnosfvry. Všichni zntíme loskořku 1>ohííkncnt ultr;)fialovými paprsky a vliv alunce n,:r ps`~chikr.). nc.schopnast sonstředit se a mcditc)vat. l.ik;íznlo s~. žc priil~ty konletkoient naší plane;l.v n;ís rovnčc ovliviiují enx)cíonálnč a mentáln~. i1Í oí ,p ,jú,jich cCekt jakýkoliv. ovlivnují n;ís Prt,alčv pre>m, i.c l.smů .součaístí cel~ho uuiverza!

%crru~ su ncu.strílc c,taí~í v prostoru i času a my tcl ani ncuvc~lclrnu,jemc. Kctyby se však Země

~ó ya H ~~~la z~z ~ezole~m

zpomalila v tomto otáčení, stali bychom se obětí odstředivé síly zpomalení, což by ovtivnilo bezprostředně kapaliny našeho těla (především krev). Kdyby se zvýšila rychlost otáčení naší planety, utrpěli bychom výsledným dostředivým zatížením, které by vedlo jistě k řadě dalších poruch a nemocí. Ještě že matka Zemé zi~stává taková jaká je a že je z hledisk~ své polarity stálá. Nejjemnější posun roztaveného jádra této planety by změnil magnetické pole a žívot na Zemí, jak jej známe, by se musel též dramaticky změnit. Specialisté v této oblasti prohlašují, že se to stalojiž mnoh.okrát za existence planety Země. To vysvětluje mnohá podivná fakta, např. že nacházíme tropické pralesy ve formě uhlí tisíce metri.'~ pod povrchem Země. Zásoby ropy, které z tčchto hlubin čerpámc, jsou výsledkem d louhodobóho pi)sobení mikroor~anismú a rostlin. Nacházíme skořtípky mořských živočichů v horách, jako jsou I-iimalaj, ~lndy či Skalnaté hory. Mysl se nestačí divit změnám Gemě v priiběhu věkit, kdy tato plancta na krátkč okamžiky ztratiia svoji polaritu. 1'ř'edstavte si, co by se stalo nám, kdybychom ztratili svoji polaritu? (Obrázek ?6) ukazuje ztríUu polarity lidského tčla.)

Psychické r'nzštěpe~lí nsobno.sti - ncrra

f'opis k obrá.,ku: Ltratí-li irřln s~on pnlriritrr díky nnSnNrním n~)',šlenkzínr. o.rlolmrjí~ím ~lmrobcím n rm·.sprzírpnn dr·chovvrn v~orcrřnr, rlnclrcí: í krrarušeúí .soulndu nrr', i vrefi t~ I r čloněka fhnňča-kríšal. Yro dofyčneho r'lot·oka i od-nlí,isorr rý.sledkv v~lšinou kalaslrofíílnE

~~~cž. cj7/jog

Obr. 269

str.330

Slaří ršijové přišli na tyto pozoatky hlubokým vhledem do podstaty člověka. Ie to tzv. antara-dršti; a populárně se tomu také ň'ká "pohled s proni.kavostí paprsků X". Byl-G tento vhled ve starých dobách běžný, my jsme jej nyní ztratili, popř. si snad tyto schopnosti udrželajen v7ácná menšina. Na štčstí pro ty. kteří jsou ~asie~i moderním materialismem a matcrialistidcým piehlíiením ducl~ovníc.h hoduot. cxistují u~té spisy, diagramy a tabulky piné moudrosti od dávných světcii. Jeden z takových diagramu ukazuje obrá7xk 18 v lekci 3. Už tento obrázek sta~í k náW erné meditaci. Starý sanskrtskv název v pi~ladu znamená pránický tok v pá ti t~lech člov~ka. která zahrnují kosmické tělo (ánandamaja-kóša r. ~' tomto těle nacházíme čakry neboli psychické mJy prány. V diagramu je zobrazeno šesc hlavních waker podél páteře a na čele jako lotosy , ruznvm počtem lístkú. Všimněte si mtíládháry se čtyřcni lístky na kořeni páteře, svádhištány se šesti lístky v oblasti pupku, maniptíry v solárním plexu s deseti lístky. anáhaty ve středu hrudi s dvanácti lístkv, višuddhy se šestnácti lístky v hrdle a ádžni s dvěma lístky mezi obočím. Každá z těchto čaker obsahuje pránu o vysoké frekvenci, tzv. vana-pránu. Vana pak je předmětem dalších velmi pokročilých krijí. džňánajógy a rádžajógy.

1'římo pod padma-ásanou se nachází nápis "trinádí". To naznačuje, že se energie pohybuje po třech hlavních ncrvových drahách těla. Jedna z nich, sušumná-nádí, prochází. přímo středem páteřních čakcr a spojuje jc s vrcholcm hlavy. Nad vrcholem hlavy se nazývá guru-nádí. To je velmi vhodný terrnín pro energii, ktera nás vede nad fyzické tělo a další zrod v koloběhu zrozcní. I'o stranách hlavy naleznete syrnboly slunce, sínja, a měsíce, čandra. Ty mají naznačovat tok sluneční energie s nádechem a tok rně.síční energie s výdechem. Proto se celé praínájámč nčkdy říká súrja-čandra-krija. Dokonce i termín hathajcíga je spojen se symbolem sluncc "ha" a symholem měsíce "tha", které jsou spojeny dohromady, aby vytvořily rovnováhu hathaj6gy.

Vlevo a vpravo od čaker si všimněte dvoa hlavních nervových drah. Na pravi stranč pingalanádí rcprezentuje budiv~ nervy periferního nervo

~~ l C~ 57/330

vého systému a vlevo idá-nádí reprezentoje tišivý aspekt fyzického nervového systému. Další dvě nervové dráhy vycházejí z hrdla a jmenují se vaga a vagí. To je dohromady vagái-nádí neboli dvojitý bloudivý nerv, který je tvořen deseti kraniálními nervy, procházejícími hrdelním otvorem a směřujícími do oblasti hrudi a břicha. Zde tento nerv zajišfuje pneumogastrické funkce těla. S každou zobrazenou nervovou drahoujsou spojeny bídžamantry, semenné zvuky. Každá z nervových drah vydává svúj vlastní zvláštní zvuk nebo vibraci, které se mohou při zpěvu manter napodobit pečlivě modulovaným lidským hlasem. Vyšší formy manter používajíjako pomůcku pro mantry koncentraci na dech. Stejně tak vyšší forma pránájámy využívá tichého vyslovování manter při vizualizaci pránického toku čakrami psychického těla neho orgány fyzického nervového systému. To všeje předmětem tajné nauky lajajógy, jógy reabsorpce.

O ~'LOCČ ~^ f^C ~YLC ~`t,, ~ ~L~.~f~L ~i~.

Dvě nejefektivnější dechové techniky se označují jako bhastrika. Tyto techniky se učí velmi obtížně a vždy je k tomu nutné osobní vedení kompetentním učitelem. Při svých dvanácti cestách kolem světa jsem zjistil, že většina učitelú jógy učí naságra-bhastrice a kapálabháti nesprávně. Možná že se mi nepodaří obě techniky popsat tak dobře, aby to bylo z pouhého návodu dost názorné. Ale pokusím se o to. Jakmile budete mít možnost praktikovat tyto techniky se mnou nebo s některým z mých drivějších studentů, kteří dnes učí po světě jógu, neváhejte. Ověříte si tak, zda provádíte tuto techniku správně. Každopádně to zkoušejte. Možný výsledek stojí za trochu námahy.

Naságra-bhastrika

Lidské tělo by mělo být pod kontrolou parasympatického nervového systému. Vzhledem k životu plnému str~sů, napětí a tízkostí se však mnozí

~ÓI.~Q ~~O ~ ZL2 ~~CO ~^I~2

str.331

dost<~li pod vládys~pa~ictého nervového systému. Svmpatiyar~oRý systém by měl pracovat pouze.v piípvd~ ooee a ohrožení, nikoliv v běžném život~. \asá~a-btsastrika zajištuje, že člověk s mvslí obc~~u k józe vrací své tělo pod kontrolu parasvmpatického nervového systému.

Technika: Posad~te se do vadžra-ásany a rychle dychejte nosem tak, že se celý hn~dník rozšiřuje do všech stran. Vyhněte se zvedání bránice. Po výdechu ihned zatlačte dolíi na mezižeberní svaly a nedovolte pozvednutí hrudníku. Provádějte naságra-bhastriku zpočátku velmi pomalu, abyste mohli procitovat tlak na krátké svaly mezijednotlivými žebry. Doporučoji umístit dlaně ze strany na žcbra. Ucítíte tak pod nimi pohyb hrudníku s nádechcm a s výdechcm můžete doslova zatlačit dlaněmi dovnitř.

Idcálníje praktikovat 120 dechových cyklů na jedno sezení; dčláte-li dva nádechy a dva výdechy za sekundu, bude jedna prána-gharšana trvat jednu minutu. Naučil se dýchat takto rychle a přitom správnč však není snadné a bude to trva t nejméně š~st týdnů každodenní praxe, než to zvládnete. Nový student se včlšinou dokáže naučit správně tento zpiisob pránájámy za tři měsíce. Zpočátku tedy praktikujte jen deset nádechú a výdechů, abyste se vyhnuli hyperventilaci. 1'ři hyperventilaci se člověku točí hlava, chce se mu zvracet, před očima se mu dělají mžitky. Vyhněte se takovým stavům. Jakmile se ob,jeví kterýkoliv příznak hyperventilacc, začněte dýchat pomalu, dlouze a zhluboka. Setrvejte dlouho v zastavení dechu po nádechu a teprve pak vydechtijte. Na konci posledního výdechu přepadněte na podložku do polohy bez napětí, tzv. nišpanda-aísany. Nišpanda-ásana vlastně není ásana, je to prostě poloha bez vědomého napětí, ve které se můžete zccla uvolnit.

Dokud nedosáhnete bez problémů třiceti nádechti a výdechí~ při jednom sezení, stále se dňte pomale,jšího rytmu nepřesahujícího dva nádechy a výdcchy za sekundu. Při učení se tomuto dechu se doporučqje postupovat ze začátku velmi pomalu. Teprve ai si. budete jisti, že dýcháte opravdu jen v prostoru hrudi, miižete dech zrychlit.

Kušala-krija

Kušala-krij a je léčebná technika, jež se upl atňuje ve spojení s konečnou fází naságra-bhastriky. Po nádechu, výdechu a pak zastaveném dechu si představte mocnou léčebnou sílu, kterou vedete do části těla, kterou chcete léčit či omladit. Jste-li zdraví a chcete-li využít této techniky, proslě si představte, že jste žloutkem ohromného pránického vejce a koupete se v zlaté práně.

Kapálabháti, očistný dech lebky

Kapálabháti-pránájáma je považována za jednu z osmi klasických pránájám. Staří jógini si jí dokonce cenili natolik, že ji zařadili i do očistného systému hathajógy jako jedm~ ze šat-karem, šesti hlavních pročiš~ivacích metod. Existuje mnoho dohadů o této technice. Někteří ji považují za velmi prospěšnou pro mnohé dechové problémy včetně astmatu. Označení kapálabháti dává tušit, že tento dech má něco společného s hlavou, neboí kapála znamená lebku a bháti zářit, pročistil.

Tato karma nebo krija má řídit a pročis~ovat paňča-bhtít<1 neboli pět velkých elementů, což jsou země, voda, oheň, vzduch a étér, spojených s mozkem. Element země představuje hmotu mozku, voda mozkomíšní mok, oheň nervové tkáně a buňky, vzduch tlak, který udržuje mozek v lebeční dutině, a étér jemné energie nacházející se v mozkové plenč.

Tumory, překážky v mozku, městnání v mozkových buňkách, to vše je záležitostí čišt~ní elementu země a mléčná nebo temná pátemí kapalina (často i se stopami krve) je záležitostí čišténí elementu vody. Ztížené nebo zkratovaoé ~wové impulzy potřebují očistu elerrt~ntu oh~ a jakékoliv městnání či zácpa v lebe~ní dutiné yiadují očistu elementu vzduchu. Ivey~áiený. iracionální stav mysli je záležitosti o~iuy ekmentu étéru.

Technika: Kapóiabháti se v mnohém podobá naságra-bha~e. h~í se a1e tím. že dech plync vzhůru jako v uůdipm-beod2e. Veškerá pozornost je upřena na b~áo~i. mkoliv na mezižeberní svaly. Vzduch se pmáoc nadechne a vydechne nosními

~~ ~e~ 51/33~

str.331

dost<~li pod vládys~pa~ictého nervového systému. Svmpatiyar~oRý systém by měl pracovat pouze.v piípvd~ ooee a ohrožení, nikoliv v běžném život~. \asá~a-btsastrika zajištuje, že člověk s mvslí obc~~u k józe vrací své tělo pod kontrolu parasvmpatického nervového systému.

Technika: Posad~te se do vadžra-ásany a rychle dychejte nosem tak, že se celý hn~dník rozšiřuje do všech stran. Vyhněte se zvedání bránice. Po výdechu ihned zatlačte dolíi na mezižeberní svaly a nedovolte pozvednutí hrudníku. Provádějte naságra-bhastriku zpočátku velmi pomalu, abyste mohli procitovat tlak na krátké svaly mezijednotlivými žebry. Doporučoji umístit dlaně ze strany na žcbra. Ucítíte tak pod nimi pohyb hrudníku s nádechcm a s výdechcm můžete doslova zatlačit dlaněmi dovnitř.

Idcálníje praktikovat 120 dechových cyklů na jedno sezení; dčláte-li dva nádechy a dva výdechy za sekundu, bude jedna prána-gharšana trvat jednu minutu. Naučil se dýchat takto rychle a přitom správnč však není snadné a bude to trva t nejméně š~st týdnů každodenní praxe, než to zvládnete. Nový student se včlšinou dokáže naučit správně tento zpiisob pránájámy za tři měsíce. Zpočátku tedy praktikujte jen deset nádechú a výdechů, abyste se vyhnuli hyperventilaci. 1'ři hyperventilaci se člověku točí hlava, chce se mu zvracet, před očima se mu dělají mžitky. Vyhněte se takovým stavům. Jakmile se ob,jeví kterýkoliv příznak hyperventilacc, začněte dýchat pomalu, dlouze a zhluboka. Setrvejte dlouho v zastavení dechu po nádechu a teprve pak vydechtijte. Na konci posledního výdechu přepadněte na podložku do polohy bez napětí, tzv. nišpanda-aísany. Nišpanda-ásana vlastně není ásana, je to prostě poloha bez vědomého napětí, ve které se můžete zccla uvolnit.

Dokud nedosáhnete bez problémů třiceti nádechti a výdechí~ při jednom sezení, stále se dňte pomale,jšího rytmu nepřesahujícího dva nádechy a výdcchy za sekundu. Při učení se tomuto dechu se doporučqje postupovat ze začátku velmi pomalu. Teprve ai si. budete jisti, že dýcháte opravdu jen v prostoru hrudi, miižete dech zrychlit.

Kušala-krija

Kušala-krij a je léčebná technika, jež se upl atňuje ve spojení s konečnou fází naságra-bhastriky. Po nádechu, výdechu a pak zastaveném dechu si představte mocnou léčebnou sílu, kterou vedete do části těla, kterou chcete léčit či omladit. Jste-li zdraví a chcete-li využít této techniky, proslě si představte, že jste žloutkem ohromného pránického vejce a koupete se v zlaté práně.

Kapálabháti, očistný dech lebky

Kapálabháti-pránájáma je považována za jednu z osmi klasických pránájám. Staří jógini si jí dokonce cenili natolik, že ji zařadili i do očistného systému hathajógy jako jedm~ ze šat-karem, šesti hlavních pročiš~ivacích metod. Existuje mnoho dohadů o této technice. Někteří ji považují za velmi prospěšnou pro mnohé dechové problémy včetně astmatu. Označení kapálabháti dává tušit, že tento dech má něco společného s hlavou, neboí kapála znamená lebku a bháti zářit, pročistil.

Tato karma nebo krija má řídit a pročis~ovat paňča-bhtít<1 neboli pět velkých elementů, což jsou země, voda, oheň, vzduch a étér, spojených s mozkem. Element země představuje hmotu mozku, voda mozkomíšní mok, oheň nervové tkáně a buňky, vzduch tlak, který udržuje mozek v lebeční dutině, a étér jemné energie nacházející se v mozkové plenč.

Tumory, překážky v mozku, městnání v mozkových buňkách, to vše je záležitostí čišt~ní elementu země a mléčná nebo temná pátemí kapalina (často i se stopami krve) je záležitostí čišténí elementu vody. Ztížené nebo zkratovaoé ~wové impulzy potřebují očistu elerrt~ntu oh~ a jakékoliv městnání či zácpa v lebe~ní dutiné yiadují očistu elementu vzduchu. Ivey~áiený. iracionální stav mysli je záležitosti o~iuy ekmentu étéru.

Technika: Kapóiabháti se v mnohém podobá naságra-bha~e. h~í se a1e tím. že dech plync vzhůru jako v uůdipm-beod2e. Veškerá pozornost je upřena na b~áo~i. mkoliv na mezižeberní svaly. Vzduch se pmáoc nadechne a vydechne nosními

~~ ~e~ 51/33~

str.332

dírkami s představou, že s nádechem prána vstuQuje z ohlasti před ohličejem dovnitř do hlavy nad spodinou rnozku, projde mozkem až na zadní shanu lebky. zde se otočí a zamí.ří na temeno hlavy, p~dní část hh:y· a odtud zpět do spodní části mm2ktt. V této přcdstavč procházímc celým mozkem bez jakýchkoliv přckážek (obr. 279). S výdechemsipiedstavul~me, žc apánic.ký nebo maďttetictý tok stoupá vzhi~ru nblastí páteře až na spodinu mozttt. Zde energic proni.ká mozkem a ze zadní sttany mfirí k tem~ni. hl;y, přcdní části mozku a znowu zpět na spodní část mozku (obr. 278)~ Pb t~tofika cyklech vzniká pocit víření v mozku.

Zpočátku praktikujte ~cet pomalých nádechíi a výdechu a dejte pozoe na to. aby nedošlo k nežádoucí nevolnosti z hyperventilace. Pak den po dni zvyšujte počet o j~n ai dva cykly, až dosáhnete stodvaceti nádechú a vj~dechix na jedno sezení. Není dťrvodu. pmi pokt~čovat nad stodvacet cyklů v jakékoliv prána-=haršaně.

Po kapálabháti praktikujte mukha-bhastriku, očistny dcch. a pak se předkloňte do dhármika-ásanv. Nebo se natáhněte do šava-ásany a relaxujte dvě až pět minut. Teprve potom přejděte k dalším pránájámám nebo jiným denním aktivitám. Kapálabháti se vřele doporučuje všem upřímným studentům jógy k odstranění scbemenších pochybností a kpřípravě pro mozkovou aktivitu vyšší mysli. Ti, kteří studují, zjistí, žc kapálabháti mtí za následek čistou

Obr. 278

Knpcílcrl~Itcíti - crycírxický tok vyleclw.r

~~%e~ 5i/33?

mysl a zlepšenou pamě~. Kapálabháti múže zbavit mozekjakýchkoliv poruch aje základní pránájámou pro ty, kdo pňstupují k adhjátmické koncentraci a meditaci.

Apánická vizualizace (obr. 278j

Kapálabháti začíná s výdechem. Zatlačte bránici co nejvýše, jak můžete (podobně jako při uddíjána-bandze). Zárovcň si předst<lvte apánický magnetický tok, jak proudí vzhW a podél páteřní oblasti až do spodní části mozku, proniká jím a po zadní straně lebky se otáčí směrem k temenu hlavy, odtud k oblasti čela a zpět pod spodní část mozku.

Pránická vizualizace (obr. 279)

Někteří učitelé vyučují jen výdechovou část kapálabháti. Největší část očisty lebky je však spojena s vhodným vedením a vizualizací prány při nádechu. Pránický tok si musíme představit jako energii vycházející ze zdroje přímo před obličejem. (Ve starých textech o pránájámč dokonce nalezneme, že zdroj je vzdálen devět anguli, tj. devět šířek palce před nosem.) Představte si tuto pránu jako široký zlatočervený proud, který s nádechem vniká obličejovou částí do lebky a pconiká spodní částí

w

Ohr. 27)

Kapálnbhcíti - proínický tok ncídechrr

str.333

mozku až na zadní lebeční stěnu. Tady se ~oá a podél zadní strany lebky míří k temeni. pioií~. a odtud zp~t na spodní část mozku.

S každýtn nádechem si mu9ie pro~st scejnou vizualizaci pránického toku a s k~dým výdechem stejnou vizualiuci apá~o toku. 1'raktikujtc proto zpckátku tento áech vetmi pomalu. Pak zrychlete na stiední rychlost a teprve potom na maximum.

Ká,ja-kalpa

Kája-kalpa doslova znamená omlazení těla. Zditrazintjí-li se anabolické procesy met~lbolismu více než katabolické, destruktivní procesy met<1bolismu, pak ziistávámc mladí a energičtí. Stárnutí uení jen záležitostí ubíhajícího času. Mnozí směšní mladíci mají těla osmdesátiletých st<lrců, nebot je již stačili zneužít a zničit. Pro některé z nich už není návratu z tohoto vědomého poškozování těla. 1'ro mnohé, kteří se dokážou včas probudit s touhott po zdraví a mladistvém vzhledu, však představují praktiky jógy a zvláště kája-kalpa předpoklad ke skutečnému omlazení, vytvoření nového tčla.

Celý proces kája-kalpy vyžaduje nejméně šest měsícit vědomého žití. Mnohé z těchto jógových technik nemohou praktikovat lidé, kteří žijí doma, v určité společnosti. Proto musí žít po určitou dobu někde v ášrámu nebo alespoň zdravotním centru, kde se provozují tyto techniky. Nejméně 80 procent veškeré stravy musí tvořit syrová strava, ovoce, zelenina a ořechy. I vařené jídlo sc musí skládat z celých zrn a nesmí obsahovat konzervační látky nebo ralinovaná obilná zrna. Je třeba ze stravy zcela vyloučit mléko a mléčné výrobky, sýry i vejce a nahradit je scí,jovým tvarohem, sójovým mlékem nebo pšeničnými mléčnými produkty. Sůl, cukr a soda sc musí omezit na minimum. Sójové mléko a bylinné ča,jc nahradí čaj, kávu a kokakolu. Je třeba spát osm hodin denně s hodinovým odpočinkem odpoledne. Je lepší mít denně jen dvě jídl:t ncž tři. Snídaně by měla obsahovat bylinný čaj, ovoce, klíčky a zrniny. Musí se praktikovat

~ó9a hzo~ za ~~o ~^m

hodně pránájámy; i při práci nebo hře je možné rytmické dýchání. Je třeba používat zdroj dobré čisté vody bez jakýchkoliv chemikálií. Také by se mělo každý den cvičit na čerstvém vzduchu. Zahrádkaření v kombinaci s kája-kalpou je velmi dobré, nebol nás vrací do harmonie s okolím.

Paňča-sahita-pránájáma, pětidffný rytmický dech

Tento rytmický dech považuji za jednu z nejdůležitějších pránájám k omlazení a regeneraci těla a vnitřních orgánů. Říká se, že tato pránájáma řídí pět elementit, spojených s pěticí orgánit, jako jsou plíce, játra, trávicí orgány, vylučovací orgány a srdce. Staří ršijové tvrdí, že tato pránáejáma má pod kontrolou rovněž paňča-prána-váju, pět pránických toků, kteréjsou prostřednictvím nervového systému také spojeny s uvedenou pěticí orgánů.

Paňča-sahita-pránájáma se provádí 45 dní. Vždy po devět dní je pozornost upřena na jeden z pěti jmenovaných orgánů. Tuto pránájámu praktikujeme vždy vleže, nikdy ne v jiné poloze. Od prvního do devátého dne provádíme nejméně devět cyklů příslušného dechu, a to třikrát nebo čtyřikrát dennč: s východem slunce, v poledne, se západem slunce a o půlnoci. Půlnoc mitžeme nahradit pozdním večerem, popř zcela vynechat, musíme-li brzo ráno vstávat. První sahita zlepšuje pro regeneraci plic a její dechový rytmus je 4:16:8:4, tj. na čtyři doby nádech, na šestnáct dob zasW vení po nádechu, na osm dob výdech a na čtyři doby zastavení po výdechu.

Od desátého dne do osmnáctého dne je dechový rytmus 4:4:16:8. Od devatenáctého dne do dvacátého sedmého dne je rytmus dechu 8:4:4:16. Od dvacátého osmého do třicátého šestého dne je rytmus dech 16:8:4:4. Od třicátého sedmého dne do čtyřicátého pátého je rytmus dechu 4:16:8 bez zastavení dechu po výdechu. Po tolika dechových cyklech s poměrně dlouhými zastaveními dechu po výdechu je pro srdce blahodárné zařadit rytmus, při němž nedochází vitbec k zastavení dechu po výdechu.

~^~e^ 51/333

str.333-4

Celou praxi byste měli prováděna jednou za které se metabolismus těla urychluje nebo zpomatň měsíce, chcete-li omladit své orgány těla. Paňča- luje podle potreby přebudování organických struksahita-pránájámaje součástí techniky kája-kalpa pň tur.

^t L'a~fL ~ ~ ~E ~O fE ~a OCT ~(,CTYL~YL C ~arř.ěa-~.a~Zi~a-~~árzá~ánzo~, Ovlivněnaí část tčla Nádech Zastavení Výdech Zastavení Cykly 1. Plíce 4 16 8 8 min. 9 2..látra 4 4 16 8 min.9 3. Trávicí orgány 8 d -1 16 min. 9 4. Vylučovací orgány 16 8 ~ 4 min. 9 5. Srdce 4 16 8 - min. 9

~~~e~ 57/334 ~ó9a ~~o~ za ~~zo~z~m