Dostálek : Hathajóga

Shrnutí str.65, 66,67

využíto k „ diskuzi“ v diplomce 11.1999

Str.65

Shrnutl mechanismů účinku háthaj ógických

." . cmcem

Cvičení jógy po minulých patnáct let mne přesvědčilo, že většina našich životních postojů má své protějšky

v těle.

Yehudi Menuhin 1964

Působení~hathajógy zahrnuje všechny ~systémy organismu a všechny jeho funkční stavy: tato cvičení mohou organismus zklidnit, uvolnit, snížit úroveň dráždivosti (např. šávásana, makarásana, viparita karani, anuloma viloma, klidná recitace manter v duchu), anebo naproti tomu organismus uvést do funkční pohotovosti, zvýšit úroveň dráždivosti (kapálabháty, súrjabhédana, exaltovaná recitace manter).

I . Dosažení relaxace je jedním z mechanismů hathajógických cvičení, kterého lze využít u poruch, charakterizováných hyperexcitací, nadměrnou tenzí svalovou ,

popř. kratší délkou výdechu, jako např. esenciální hypertenze, anxiózní stavy. U posledních se používají také benzodiazepiny, při čemž první tyto preparáty byly v podstatě myorelaxancia. Svalové uvolnění je podstatným prvkem šávásany, která -jakjiž uvedeno v kapitole Kryjá - se ukázala být úspěšnou jako pomocná metoda při léčbě hypertenze (Datey, Deshmukch, Dalvi, Vinekar 1969). Relaxační recitace manter se ukázala srovnatelně účinnou, a pňtomjsou oba tyto hathajógické postupy bez vedlejších účinků, které se mohou objevit pň dlouhodobém používání benzodiazepinů.

2. Soustavné dráždění sliznic a reflexogenních zón vede postupně k určité adaptaci, takže organismus nereaguje překotně. Nétykryjá se ve svých důsledcích osvědčilo jako metoda zklidnění sliznice při chronické rhinitidě a také omezení frekvence migrenózních atak (Šedivý 1979) útlumem nežádoucích cévních mozkových reflexů (viz kapitolu Kryjá).

S relaxací souvisí i inhibice (útlum) starých vrozených obranných mechanismů, připravujících organismus na energeticky náročnou obrannou aktivitu v konlliktních situacích. Podráždění sympatiku mobilizuje energetické zdroje (glycidy a tukovité látky ze zásobáren). Tyto mechanismy, velmi potřebné na raných stádiích vývoje člověka, mohou působit neblaze v moderní společnosti, kde se za mírových pod

Str. 66

mínek řeší konflikty zpravidla na verbální úrovni. Mobilizované energetické zdroje pak nejsou spotřebovávány, popř. se tukovité látky ukládají na stěně cév aje tak podporován artherosklerotický proces - jak předpokládá Charvát, Dell a Folkov (1964). Přitom poruchy kardiovaskulárního systému postiženého tímto procesem jsou na prvním místě v příčinách úmrtí "rozvinuté" společnosti.

3. Změny intenzity a distribuce podráždění a útlumu v mozkujsou významnou složkou působení hathajógy. K tomuještě přistupuje i určitá disociace chování a mozkové činnosti podle EEG záznamu, který může jevit významnou aktivitu rázu tónické fáze velkého epileptického záchvatu a přitom měřená osoba sedí v relaxované meditační poloze se slabě naznačeným úsměvem (jako na některých Buddhových sochách) - jakožto známkou relaxace mimického svalstva.

4. Změny rytmicity. Rytmické cvičení, zejména z kategorie pránájáma (bhastriká) a kryjá (kapálabháty, nauli) působí ve smyslu vnucování rytmu (driving). Extrémními případy byla synchronizace dechu a tepu, připomínající fylogeneticky starý mechanismus popsaný u pstruzích embrií Babákem (1912).

5. Takjako se trénuje kosterní svalstvo např. zvedáním ~ěžkých břemen, tak se rozkolísáváním regulačních pochodů (nauli, bhastriká) dosahujejejich vyšší stability. Takováto cvičení jsou ovšem pro klinicky zdravé jedince (zejm. pokud jde o kar

diovaskulární aparát).

6. Klasický podmíněný reflex se uplatňuje při nácviku, např. dhautykryjá - taktilní dráždění kořenejazyka způsobí zvracení (nepodmíněný reflex) a celková cvičební situace představuje podmíněný podnět.

7. Jedním důležitým mechanismem, uplatňujícím se v působení hathajógických cvičení, je negativní indukce, kterou se označuje skutečnost, že drážděním jedné struktury organismu dosahujeme bud' snížení (negativní indukce), nebo zvýšení (positivní indukce) dráždivosti jiné struktury. Tím si můžeme vysvětlit příznivý

. účiňék vastrá ďliauťý (těďý ďřážděňí žážívačíh'ó ú~ťřojí) ná ašťfiňiábřóiičhialé'-jak uvedeno v kapitole Kryjá.

8. Výsledkem pravidelného hathajógického cvičeníje posunutí vegetativní rovnováhy směrem k parasympatikotonii. Tzn. že se trvaleji sníží srdeční frekvence, krevní tlak, dechová frekvence. U extremních parasympatikotoniků však docháí k zlepšení stavu v opačném směru. Snížení tepové frekvence je žádoucí, nebot bylo prokázáno, že její trvalé zvýšení je rizikovým faktorem pro vznik infarktu myokardu (Beere, Glagov, Zarins 1984).

9. Zúžené vědomí je výsledkem meditačních cvičení, zejm. s použitím mantrajógy. K pochopení tohoto mechanismu může přispět náš experiment s pozorností (Chmelař, Dostálek, Krása 1976). Během pokusu s výběrovou reakční dobou měla pokusná osoba reagovat (smáčknutím klíče) na určitý tón (varhanní píštaly) a

Str.67

~ereagovat na jiné výšky (frekvence) takovéto píšfaly. Po 80 min. pokusu se ~ EEG záznamu projevil theta rytmus, a přitom se počet chybných reakcí nezmno;il (tj. úkol byl plněn po celou dobu pokusu s přibližně stejnou přesností. Vědomí ~ylo zúženo na "reagující systém", zatímco ostatní mozek byl utlumen ("spal") : 0 odpovídalo výpovědi pokusných osob, které udávaly, že byly ve zvláštním staru, jakoby v "hypnóze", že "usnuly a nereagovaly", nebo že "začaly dělat chyby" iěkteré osoby udávaly sny. Tyto skutečnosti byly v rozporu,jakjiž uvedeno, s tím, ~e výkon se neměnil během celého pokusu. Pozorovaný jev lze srovnat s dávno ,námým pojetím tzv. "strážných bodů", používaných k výkladu pozoróvání, že ~pící matkaje probuzena slabým zavrněním dítěte, zatímco nesrovnatelně silnější ~odněty ji neprobudí.

Dalším starobylým příkladem byl mlynář, který dobře spal, jestliže "slyšel" clapot mlýna, jakmile tento pravidelný zvuk přestal, mlynář se probudil. Jiné ialeko významnější zvukové podněty neměly tento vliv. V těchto případech ome~ená oblast s vyšším stupněm vzrušivosti působila ná póžádí jinak utlumeného nozku. Jistý typ meditačních cvičení způsobuje tedy ~zúžěňé vědómí, pró které je ~říznačná zvýšená sugestibilita. Jí lze využít pro autosugestivní ovlivňování,zejm. ~dravotníhó rázu. Našim pokusům š pozorností odpovídají jednoduché formy -elaxační mantrické meditace (např. Wallace, Benson, Wilson 1971): monotonní ~ dostatečně dlouho v duchu prováděná recitace mantry vede k zúžení vědomí ve výše uvedeném smyslu. Stejně tak v EEG měřeních během meditace (Anand, Chhina, Baldev Singh 1961) podněty, které za relaxovaného bdělého stavu vyvolávaly blokádu alfa rytmu, staly se neúčinnými jako následek zúženého rozsahu dráždivosti mozku.V kapitole "Mantrajóga"již byla zmínka o tom, že exaltovaným způsobem recitace manter lze dosáhnout významného aktivačního účinku. Výsledek meditačního cvičení není tedy jen otázka stupně trénovanosti, jak mají za to Corby; Roth; Zarkone a Kopell (1978); ale~výběru typu cvičení pro určitý účel - , cíl. Tito autoň vycházeli totižjednak z vlastního srovnání začátečníků a pokročilých, jednak z práce Wengera a Bagchiho (1961), kteří také zjištovali, že čím větší trénovanost, tím větší vegetativní aktivace. Něcojinéhoje nácvik a naproti tomu vyšší stupeň trénovanosti, kdy cvičenec může dosahovat at již relaxace anebo aktivace (excitace) výběrem různých typů cvičení.

Ještě se zbývá zmínit o skutečnosti, že při výzkumu jednotlivých jógických cviků na větších souborech cvičenců, může být výsledek dosti variabilní (Roldán Los, Dostálek, Bohdanecký, Lánský, Vorlíček, Radii 1987, Desiraju 1989). Nepochybně se zde uplatňuje kromě jiných vlivů, jako psychosomatický typ jedince, způsob provedení cviku atd., i aktuální stav úrovně dráždivosti organismu - tedy zákon výchozí hodnoty (měřených veličin).