Jogová cvičení v odborech ZRTV str. 40 až 43 /čSTV 1986

str.40- dechové dechniky-význam -cíl-

dechové techniky

Dýchání má v tělesných funkcích mimořádné postavení, Je to jediná funkce, která je jak řízena, mimo naši vGli a v~domi, dechovým centrem v mozku, tak ji současne~ mGžeme ovlivňovat vědomě,

,g 1.

~echová centrun určujo rytmus a hloubku dechu jednak podle toho, v jakóm stavu je Cělesný netabolismus, chomickó pochody v t~le, jednal< podle oignál0 z mozl<ové kúry; zde mají výrazný vliv zejména emoce.

Na rytmus dechu jsou ú~ce napojeny vsechny rytmické funl<ce v těle, Proto je ka~dá změna rytmu dechu provázene 1 změnami těchto al<tivit, t·tnoho autorů uveídi, že právě dech představuje hlavní spojení moz~. psychihou a tělem, Tak jako psychika něv©- ' domo púsobí na dech, můžeme i obr~ceně úpravou dechu působit na psychiku, IC tomu byly vypracovány rGzné postupy. '

V józe se v první i`adú učíme správně dýchat tzv, plným jóflových dachem, Uocilujemo jím plné využití plicní kapacity a zlepúenó zóooboní orgonisnu k;islíkem. Nácvik správného dechu se pnk pi'enáiií i mimo cvičení do bšžného dne. t~1usíme bohužel konstatovpt, žo viittilno liilí dýchá nadostatečně a špatně,

Uprhvnó dychdní jo zókladním př©dpokladem pro techniky pránójómy, Prúnájáma poti'í mozi pokroCiló, veimi účinné jógové poatupy. Existujo mnoho druhG prún:~jámových technik. Všechny je charakterizuje

- navozování umé:lých rytmú dochu, vedoucí k jeho zpomalování, - zádrže dechu po nádechu i po výdechu,

- kladení odporu nadochovanému i vydechovanému vzduchu různým zúžením dýchacích cest,

Z ló!<ařského hlediska púsobí pránájáme hlavně na funkci dechoyáho contra tín, že zvutšuje jeho schopnost vyrovnávat dechem změny vzníklé v organisnu a zlepšovat adaptaci na ztížené podmínky metabolické i omoční, Cílem pránájámy noní tedy zásobit tělo lépe kyslikem, jak se laici často myln8 domnívají, ale zlepšit autoregulaci, homeostázu /schopnost organismu vyrovnat se s nepříznivými podmínkami/,

Ale pránájáma a dechová cvičení vdbec mají přímý vliv na psychiku i tím, že ji zklidňují /např, rytmizací/, zlepšují koncentrační schopnost, zvyšuji odolnost proti negativním fázím

v prGběhu biorytmG a jiných cyklických změn v organismu a snižují potřebu spánku

str. 42

- 4:~

S pránájámou je ovšem třeba zacházet velmi opatrně, F'okud nemáme dobrého učitele, kt©rý nás vede, je lépe zůstat u nácviku plného jógového dechu a u cviků s krátkým zádržemi podle ovúi'`enó

~ metodické řady, Každá zádrž dechu je samozřejmě nobezpečná pro osoby s poruchou srdeční činnosti, Ale i zc©la zdravy človtSk oi můco přivodit při nejnenším respirační neurózu s tzv, nádechovou nou

zí /pocit nedostatečného nádechu/, začne-li přodčoontí prodlužovot zádrže,

Nebezpečí nevyvážoného, rychlóho pootupu v prónójóm~ vyplývá z hlubokého propojení rytmu dechováho centra s dalšími rytmickymi aktivitami v tolo, fdedopřejeme-11 organiomu dostatešný čas

k adaptaci ve všech oblastech napojených na rytmus dechového contra, mohou pochopitelnš naotot nejrůznůj5t poruchy, někdy trižko vysvř,tlitelné.

V naší, populaci, civilizečními vlivy tělesně velmi oslabené, n·ní nilcdy dost zddraznšna nutnost-meto_dického-post_ueuz

rpčno-li člověl< stř~odního nobo str`edne vyššího v~ku "dólat jógu" zvolí hned na zač~stku třeba tzv, rišikóšskou soetovu /svíčka, pluh, kobra, kobyl!<a, luk a další náročné áeony/, pel< i když oviky zvládne a docílí dobrých účink0 ne vnitřní orcdóny, přece jen /1 mnohem častšji, než si myslíme/, neprovódí cviky eprávná o m02v oi ublížit jinde, především pokud jde o póteř a záda v~7bac, Zddové svaly a svaly kolem krčni páteře nebývají pro vydržo

v obrácené poloze dostatečnó povné, I malá odchylka od základni o1y t8la má za následek nestejnomšrn© zatížení svalů, kteró by mšly ~lily být v poloze dokonale vyváženy. Při nejmenším se to pak proJ1v! bolestmi v zádech, ale često bývají n3sledky horší, To vylvltluja, proč mnoho praktických lékařů i neurologů má k józe dolud nogetivní postoj právš proto, že k nim přicházejí pacienti, kt·f! ei takto "jógou" sari navodili své potíže. Přitom jóga sama 11 to nemůže.

'1'o věe musí cvičitel respektovat při sestavování programu ovlalbni hodiny. Měl by talcé dobi~e znát zdravotní dopad ásan a vyb!1'·t oviky, které jsou pro hlodaný účinek nejvhodnější. Protože f1lkdo z náe nemá čas cvičit pořád všechno, bylo by ideálni, kdyby 11 ! kl2dý cvičenec po určité dob~ /jeden,dva roky/ naučil tak

- 43 -

vnímat svó tělo, aby si dol<ázal pro individuální cvičení doma sám intuitivně vybírat přesnó ty cviky, kteró jeho tólo právě potřebuje, I·lusí tedy mít vyzkoušen a zažit široký rejsti`ík jógovych pozic, eby mól z W ho vybírat, a musí si být také vědom nutnoeti kontinuity urZitých cviků k udržení tělesné kondice.