Střídavý dech - měsíční /sluneční Kaplická, Iyengar, Martina, Mrnuštíková, Lešek
Súrja (slunce) bhédana (proniknutí, rozštěpení), čandra (Měsíc) bhédana = očistný sluneční a měsíční dech
Nádí (žíla, dráha) šódhana (čištění)
Rozdíly viz Míla Mrnuštíková „ Pránájáma
Mezi střídavé dechy = dechy očišťující nádí patří : Súrja bhédana , čandra bhédana, lóma – viloma (=nádí šódhana)
Poznámky:
1)Kaplická
2) Iyengar, Martina
3) Míla Mrnuštíková
4) Iyengar, Lešek
1)Kaplická
Zdroj knížka : Laňa Kaplická, Učení svaté mahatmy, kosmické vlivy, tatvy, z universitky str. 93
Kdo umí celý měsíc dýchat ve dne měsíčním (vlevo) a v noci slunečním (vpavo) dechem je dokonalým.
Pří nemoci a oslabení stačí dýchat tímto dechem 8 dní a nocí, aby se člověk uzdravil Měsíční (vlevo dech docílíme, když budeme ležet celý den na pravém boku – sluneční (vpravo v noci na levém boku.
2) Iyengar, Marcela
Uzavírání nosu : Palcem a prsteníkem, ostatní prsty ohnuty do dlaně. Stlačuje se zlehka ze strany místi kde nos přechází ve tvář u ústí nosní dírky. Stlačení je velmi jemné a spíš směrem do tváře.
Jinak. Nevím odkud.
Palcem a prsteníkem Ukazováček a prostředník jsou opřeny o třetí oko, malíček ohnut do dlaně. Nic se nestlačuje ale nosní dírky se uzavírají lehkým přiložením (uzavřením) palce a prsteníku zespoda na otvory nosních dírek.
Pří dostatečné pozornosti a dostatečné doby cvičení s uzavíráním nosu se můžeme pokusit prodloužit střídavý dech bez uzavírání nosu..
Stejného efektu (střídavý dech bez uzavírání nosu) je možno dosáhnout pozorným dýcháním jen jednou stranou těla. Velký význam zde má hloubka představy, že nadechujeme od kostrče a vedeme dech jednou stranou těla nahoru až ke klíční kosti a výdech stejnou stranou dolů. PO určité době tohoto jednostranného dýchání můžeme procítit, že vzduch proudí nosní dírkou na stejné straně po které jsme vedli dech. Pak můžeme stejně zavést dýchání i na druhé straně.
Nejdříve uklidnění a usazení s rovnou páteří . Uvědomění si polohy,…. základnu ve tvaru trojúhelníka,… vzpřímenou páteř,…… hlava v prodloužení páteře……... Je to právě vzpřímená páteř, která zajišťuje pevné postavení hrudi……
Pak pomalu vejdeme svojí pozorností do kořene páteře a odtud postupujme svojí pozorností vzhůru celým tím prostorem kudy vede páteř, nejenom páteří samotnou, ale celým tím centrálním sloupcem našeho těla, a zůstávejme svou pozorností vždycky na určité úrovni, pak zase postupme o kus výš a prozařujme tak celý tento sloupec, protože naše vědomí v určité části těla ve spojení s řízeným dechem vždycky znamená ovlivnění energetického toku v té oblasti. Takže prozáříme takto celý ten sloupec od kořene páteře až po temeno hlavy… nespěchejme, pomaloučku postupujme, ale důležité je, že to musí být s plnou pozorností. Jakmile se budeme jenom mechanicky posunovat vzhůru, a mysl necháme na pospas myšlenkám tak to naprosto ztrácí svou účinnost ……………………………..vnímáme zároveň, že ta část páteřního sloupce, kterou jsme prošli svou pozorností zůstává prozářená, prohřátá ……a svojí pozornost vyvedeme až nad temeno hlavy, neskončíme s prvním krčním obratlem,……..prozařujeme tím nejenom páteř, míchu, nervová zakončení, ale i velice důležité dráhy, kterým Indové říkají nádí a z nichž právě tři se nacházejí právě v tomto prostoru páteřního sloupce. Nádí patří do takové té jogické anatomie a saří Indové jich napočítali v těle 72 000, existují jejich mapy. Tři, které vedou právě v páteřním sloupci jsou nejdůležitější. Existují zde různé představy. Základní centrální dráha sušumna bývá ztotožňována s míchou, je vedena přímo tím páteřním kanálem. Zatím co dvě postraní, ida a pingala bývají umísťovány vlevo a vpravo podél pátaře. Někteří učitelé vidí tyto dráhy jako protínající se právě v oblasti čaker a vyměňující si plohu vpravo a vlevo, jiní je vidí jako idu stále vlevo pingalu stále vpravo podél páteře.
Podstatné je, že jsou to dráhy, kterými proudí ona životní energie, v józe nazývaná prána. To, že jeden je centrální dva vedlejší, to odpovídá té posloupnosti, kdy nejprve musíme pročistít určitou rovinu těchto drah, abychom mohli vyžívat centrální dráhu. A právě pro pročištění těch dvou Idy a pingaly slouží dechové cvičení uváděné pod různými názvy jako:
Súrja bhédana (proniknutí, rozštěpení), čandra bhédana = očistný sluneční a měsíční dech
Sluneční a měsíční proto, že jsou zde dva aspekty té energie slunneční, měsíční – jang a jing – lóma (vlas,chlup) vilóma (protichůdný, proti srsti)
Dominantní rukou utvoříme VIŠNU MUDRU PRO uzavírání nosních dírek. Dýcháme plným jógovým dechem s rovnými zády pak, když budou obě nosní dírky volné začneme střídavě uzavírát nosní dírky:
surja bhédana nadechujeme vždy pravou , vydechujeme vždy levou = stimukujeme zlatvou hřejivou pránu, to znamená očišťujeme dráhu, která se jmenuje pingala a je znázorňována po pravé straně páteře. Neovlivňujeme hloubku, rychlost a rytmus dechu, vše je dáno tím plným jógovým dechem. Jediné co děláme je to, že prsty uzavírají nos. Až si zvykneme na to střídavé uzavírání a uvolňování nosních dírek, zaměříme svoji pozornost na vjem po pravé straně páteře. Nezapomenout, že hlava je symbolicky součástí páteře, musí být v prodloužení páteře (jinak zase blokujeme dráhu)nesmíme ji ohnout dolů a ulehčit to zvednutí ruky. Když si zvykneme na tento způsob dechu , necháme ruku klesnout dolů a budeme dál dýchat stejným způsobem. Procítíme že i bez pomoci té višnu mudry (prstů jsme schopni ovlivňovat to zda nadechneme dominantně pravou nebo levou. Uzavírání dechu prsty je jen pomůcka, která má navodit stav, kdy budeme schopni jenom na základě vlastního rozhodnutí preferovat vždy jednu dírku při nádechu a při výdechu. Samozřejmě, že přinadechneme, nebo dovydechneme i tou druhou, ale vždy bude jedna dominantní a tam bude ten nádech či výdech daleko výraznější.
Při delším sezení by byla ta zvednutá ruka zdrojem napětí a nepříjemných pocitů.
Přejdeme na dýchání oběma nosními dírkami a zaměřme ještě jednou svoji pozornost - pokud tam naše pozornost není- do zad, do prostoru kolem páteře, uvědomme si, že ta páteř je stále vyrovnaná a máme možnost procítit vjem lehkého tepla po pravé straně páteře, jakoby na pravou stranu páteře dopadaly sluneční paprsky –velic jemný pocit tepla
; Čandra bhédana
obdoba jen nadechujeme levou a vydechujeme pravou nosní dírkou. Pozornost je opět u vzpřímené páteře, po její levé straně ostatní je vše stejné jako v předešlém.. . . . . . . . . . .
Nakonec necháváme dech zcela volně plynout, stále ještě se vzpřímenou páteří a hlavou v prodloužení páteře. Svou pozorností zůstaneme po levé straně páteře, kde můžeme vyciťovat jemný vjem chladu, jakoby čerstvého provanutí
Většinu pránájámických technik doprovází jakási lehkost, na pohled velice snadné. Pokud do toho vneseme příliš mnoho úsilí, stane se to jenom jakousi manipulací s nadechnutým a vydechnutým vzduchem. Samozřejmě, že jsou pránájámická cvičení ve kterých jsou prudké výdechy, kde je úsilí, ale u většiny plynulých dechů vnášíme zcela zbytečněa ono je zdrojem určitého napětí, stažení a zase blokád v našem těle.
Dechové techniky spojené s vizualizací – představou, kdy jsme celým vědomím prošli celou páteří od kořene páteře až po temeno hlavy nám připravují páteř pro ásany. Takže i tak je možné využívat těchto technik.
Pránájáma jako práce s energií se lépe provádí v dopoledních hodinách, kdy i to energetické proudění kolem nás je vhodnější. Oddělené cvičení pránájámy ve vadžrásaně neb v jiném sedu je možno považovat za nácvik. Naprostá většina těch technik je určena k využití při cvičení ásan, kryjí, aby to působení bylo součesné. Je třeba si také uvědomit, že se povsažuje za samozřejmé, že naprostá většina pránájámických a jógových technik vychází z plného jógového dechu, nikoliv z toho našeho neúplného dýchání. Chceme-li praktikovat např. střídavý dech, rytmický dech, udždžají, bramarí, bhastriku…… musíme nejprve navodit ten plný jógový dech V literatuře se to neuvádí, neboť se to považuje za samozřejmé, plným j´govým dechem bychom měli dýchat běžně. Teprve pak se otvírá určitá část plic, Gítananda tomu říkal vnitřní dýchání. A teprve pak se mohou projevit ty účinky, které jsou popisovány. Pokud přistoupí k dalším cvičením dříve než zvládne plný jógový dech, jeto tak trochu na vodě. Plný jógový dech je pro nás základem, naprostou nutností.
Pomalu zrušíme zkřížený sed a přejdeme si do vadžrásany a toto dechové a v podstatě i energetizační cvičení doplníme posledním cvikem, kdy pomaličku s nádechem budeme zvedat paže přes upažení až nad hlavu, spojíme si tam dlaně, paty jsou v kontaktu s hýžděmi a my se budeme protahovat vzhůru, jako bychom se konečky prstů chtěli dotknout stropu až do maximálního vytažení, ale stále je zadeček na patách. Vytahujeme se od kyčlí vzhůru a v tom maximálním protažení si znovu vzpomeneme na svůj dech a provedeme si alespoň tři plné nádechy a výdechy, ale zase nic násilného. To nemá být násilí, jen otevření se tomu, aby ten dech mohl proudit do všech částí plic. Vědomí té nádechové a výdechové vlny v těle. Když se řekne plný jógový dech tak to nemusí znamenat hlasité funění, je to opravdu něco, co je nenásilné, ale prohloubené a zvýrazněné především naší pozorností, tím vědomím. Držíme se v tom protažení vzhůru a budeme-li dostatečně pozorní v té ásaně zjistíme, že nádechová vlna, která postupuje od oblasti břicha vzhůru nemusí pocitově skončit někde v oblasti krční, ale můžeme vnímat jak naplňuje dál naši hlavu a proniká dokonce i do toho prostoru nad hlavou až k těm spojeným dlaním….. Pokud jsme provedli alespoň dva takové nádechy a výdechy, tak dovolíme trochu tomu vytažení vzhůru povolit tím, že necháme ty spojené dlaně klesat dolů, pokrčíme lokty a vejdeme do nízké anžali mudry, to znamená zápěstí budou na temeni hlavy. Pohlídáme si hlavu, aby byla v prodloužení páteře, nevysaďme ji dopředu, protlačme lokty dozadu a ještě v této poloze dva tři plné nádechy a výdechy…………stále tlačíme lokty vzad…………pak pomalu uvolňujeme paže, necháváme je klesat dolů, uvědomujeme di jak páteř zůstává nádherně vyrovnaná, jakoby najednou bez jakéhokoliv napětí přitom pevná a vzpřímená. Pak pomalu i jí uvolňujeme a skláníme se do šaša ásany, kdy čelo míří k zemi nikoliv temeno hlavy……………………Prociťujeme vjem doteku čela a země, uvolňování těla. Přesto,že páteř je jemně protažena v tom předklonovém oblouku….
Z této polohu si provedeme ještě tři cykly ústní bhastriky = mukha bhastriky, která je výrazně očistným cvičením ( posunuje PH krevní reakce od kyselých hodnot směrem k těm neutrálním)…. Uvědomme si že je to nádech nosem, při kterém budeme zvedat svůj trup a několikrát vyfukovaný výdech ústy při khaky mudře (sešpulení úst) . Nádech plný jógový výdech na několikrát s hláskou č č č č č… každý třikrát ………………. A pöpět uvoněme paže ramena záda ve sklonění v šaša ásaně………. Až procítíme uvolnění tak pomaličku můžeme zvedat svůj trup a ještě alespoň třeba náznakem je dobré právě pro stimulaci těch energií v těle přejít do záklonu jako protipolohy. Stačí se opřít o dlaně a spupstit hlavu do záklonu, nebo jít níž , každý podle svého. Stále ale tlačíme kolena dolů a k sobě. Protahujeme tak velice intenzivně celou přední část těla…. Stačí dva, tři nádechy – výdechy i když je to d¨vynikající stimulační poloha při delším setrvání. A pomocí paží se postupně vrátíme, vychutnáme ten příjemný vjem vzpřímené páteře po jejím předklonu a intenzivním záklonu a pak již můžeme přejít do lehu.
Uvolněme své tělo a tělo nám okamžitě nabídne výrazné pocity jednak v nártech, kotnících, lýtkách, které se teď prokrvují, dále samozřejmě v páteři a v okolí páteře protože po celou dobu dechového cvičení jsme měli vzpřímenou páteř……..
4) Iyengar, Lešek
Před a po pránájámě dělal Lešek krátkou relaxaci v leže.
Základní poloha rovný sed (sed se zkříženýma nohama, rovná kompletně vše odspodu až k hlavě) a jako přípravný dech dělá udždžají. Soustředíme se na naplňování plic vzduchem a sledujeme zvuk po celou dobu cvičení.
Připravíme ruku: Ukazováček a prostředník ohneme do dlaně, prsteník a malíček natáhneme spolu těsně vedle sebe a spolu s palcem je použijeme k uzavírání nosu. Dlaň je ohnuta v zápěstí tak, že hřbet ruky je skoro ve vodorovné poloze, předloktí je skoro svisle (rovnoběžně se středem těla), ale neohýbáme rameno (obě ramena jsou vyrovnaná zatažená dolů a dozadu). Hlava míří rovně dopředu. Palec a ukazováček (je dotlačován malíkem) se dotýkají nosu kousek nad ústím nosu těsně u lebky (tváře) a uzavírají střídavě nosní dírky tlakem šikmo do tváře a nosní střední chrupavkovité přepážky. Prsty jsou s nosem stále v kontaktu i když nosní dírku neuzavírají.
POZOR ! Prst který nosní dírku uvolňuje se odlehčuje jen částečně, takže nosní dírka kterou právě vydechujeme nebo nadechujeme je zčásti přivřená (podle toho jak dalece), čímž regulujeme odpor vzduchu a měníme tak talkové poměry v plicích. Při tom navíc dýcháme ještě dechem udždžají (ten rovněž sám vytváří odpor proti proudění vzduchu). To nám dává možnost regulovat dech v e značném rozsahu. Stále sledujeme i vznikající zvuk (šum).
Jinak jsou varianty shodné s ostatními. Oči jsou zavřeny. Nadechujeme převážně do hrudníku. Od spodních žeber a zad nahoru a na konci nádechu zvedáme hrudní kost, kterou pak uvolňujeme až na konci výdechu. Možno zařazovat i zastavování dechu.
Ráno při vstávání jedna dírka bývá víc uzavřená a my tímto dechem můžeme dosáhnout zrovnoměrnění dechu a vyrovnat –symetrizovat průběh energií.
Doporučuje se sklopit hlavu dělat tak horní uzávěr, ale i slabě přitahovat pánevní dno a trvale zapojovat i spodní uzávěr .
Druhou rukou můžeme dělat stejnou mudru (ukazováček a prostředník ohnout, palec s prsteníkem přitlačit špičkama proti sobě kolmo a malík tlačit na prsteník. Případně jinou dechovou mudru.
surja bhédana
Moderní fyziologie vychází z toho že náš organizmus se snaží udržet naše telo v dokonalé rovnováze (homeostáza) a k tomu pátří též snaha udržet stálou vnitřní tělesnou teplotu. Jedním z mechanizmů jak toho dosahuje je vazokonstrikce a vazodilatace koncových částí těla. Tato skutečnost se týká především prstů na nohou a rukou ale i nosu, který patří též ke koncovým částem těla. [Kulv. 83]
Pránájáma
Při pozorném vnímání snadno zjistíme, že pravá a levá nosní dirka nepracují většinou rovnoměrně. Jedna z nich je více nebo méně ucpaná, zatím co druhá pracuje volně. V józe se traduje, že levá dirka vyzařuje při dýchání více tepla, zatím co pravá teplo uchovává. Normální zdravé tělo se přizpůsobuje okamžitým vnějším podmínkám stahnutím kapilár sliznice jedné nosní dirky a rozšířením kapilár sliznice druhé nosní dirky. Protože nosní dirky nepracují vždy zcela vyváženě, doporučuje jóga techniku střídavého dechu - „ anuloma viloma“, kterou je možné případné nesrovnalosti v reulaci organizmu zcela, nebo zčásti vyrovnat - Přizpívá tedy k homeostatické rovnováze těla. Nazývá se též „mala šodhaka pránájáma“, to je dechové cvičení které očisťuje „maly“(maly označují v sánskrtu faktory způsobující nerovnováhu těla nebo mysli. Známy jsou „šaríra maly“ faktory postihující tělo a „čitta maly“ faktory způsobující psychické poruchy). Navíc se při dýchání jen jednou dirkou oproti oproti dýchání oběma dirkama snižuje průřez dýchacích cest na polovinu, takže se i mírně zvyšuje odpor vzduchu a tím se podobně jako při dechu udžai, sice v daleko menší míře, ovlivňují i nitrotělní tlakové poměry. [Kulv. 83] (částečně uvedeno též u dech. vých - záklav pránáj).
Vlastní technika základního provedení střídavého dechu spočívá v tom, že dýcháme výše popsanou základní technikou jógového dýchání, ale nadechujeme vždy pouze jednou nosní dirkou a obě dirky střídáme. Obvykle začínáme nadechovat levou, pravá je uzavřená a po zádrži, kdy jsou uzavřeny obě, vydechujeme pravou a levá je uzavřená. Po zádrži po výdechu s uzsavřenýma oběma dirkama pokračujeme nádechem pravou atd. Nadechujeme vždy tou nosní dirkou kterou jsme vydechli. Počet opakování postupně zvyšujeme z 21x až 120x za den. Ke střídavému dechu bychom měli přistoupit až po zvládnutí výše popsaného základního jogového dechu. Různé jogínské školy popisují různé varianty střídavého dechu, které se liší především ve způsobu postupného nácviku. Uvedená varianta by měla být cílová. [Kulv. 83
Vhodné je vždy před začátkem cvičení uvolnit zablokovanou nosní dirku tak, aby pracovali obě stejně. Indičtí jogíni si pomáhají krátkou berlou nazývanou „jóga danda“ též „kubadi“, kterou si při sezení vkládají pod opačné rameno, než je zablokovaná dirka. Dostačující je např. při zablokované pravé nosní dirce vložit si pod levé páždí pravou uzavřenou pěst a pritlačit ji levým nadloktím a během nělolika dechů se ucpaná pravá nosní dirka uvolní. I když „jóga dandu“ nebo sevřenou pěst odstraníme, proud vduchu, i jím způsobované tlakové nitrohrudní poměry, zůstávájí na dlouhou dobu oboustraně vyrovnané. Moderní fyziologie předpokládá, že tento jev souvisí se sympatickou inervací a jsou klinické důkazy o tom, že „ střídavé dýchání“ rovnováhu v organizmu může do jisté míry obnovit. [Kulv. 83] (částečně uvedeno též u dech. vých - záklav pránáj)
Varianta 1.
Uděláme nádágra mudru / dva prsty -ukazováček a prostředník opřeme o bod brumadiá-mezi obočím/, nebo ukazováček a prostředník ohneme do dlaně a prsteníkem nebo palcem střídavě uzavíráme pravou a levou nosní dirku. Jedno kolo představuje např. 10 x levou, 10 x pravou nosní dirkou a 10 x oběma a jako u každého střídavého dychání začínáme přípravným výdechem levou nosní dírkou. Zakončíme posledním prudkým výdechem, zadržíme dech v tomto případě po výdechu, provedeme maha /trja/ bandhu, po chvíli uvolníme maha bandhu, pak teprve zhluboka nadechneme a teprve pakse provádí standartní ukončení bhastiky. Zakončíme posledním prudkým výdechem, pak je velice pomalý nádech,/ samozřejmě za pomoci udžaj pranajámy,/ Zadržíme dech provedeme maha /trja/ bandhu, po chvíli maha bandhu uvolníme a končíme velice pomalým výdechem. [ Líba Simanandlová - XI.1998]
Nelze pominout ani účinek ritmicity vůbec. Víme ??? , že některé rytmy mají silně povzbuzující účinek, jiné naopak zklidňují/kolébání dětí a ukolébavky vůbec/. Udržujeme-li určitý dechový vzorec dechového rytmu po určitou dobu, indukuje se tento rytmus i do dalších tělesných systémů, zejména do nervového systému. Můžeme proto předpokládat, že zpomalený dechový rytmus povede ke ztlumení i nevové hyperaktivity. /Dol. sep3-str.4 /.uvedeno též v pozn. k pránájámě v souboru fyziolog.
?Při laboratorních pokusech bylo prokázáno, že dochází k významnému vyvolání theta aktivity v EEG, při pravidelném, opakovaném dráždění čichového receptoru vlivem proudu vzduchu v rytmu kapálabháty. To svěčí pro reflexní mechanismus zprostředkovaný čichovou dráhou, která neni zkřížená. K významným změnám v krevních plynech při kapálabháty nedochází. V žádném případě nejde o hyperventilaci, ale o polypnoe (lye srovnat s polypnoe u psa - ochlazující jeho organizmus./ uvedeno též u kapálabháty a dech vých. Dost. sep. 4 str. 144/
převzato ze souboru „pranajxx“ Upravit !!!!! Bhole
SURJA BHÉDANA
Cvičení provádíme v libovolném pohodlném sedu. Pravou rukou vytvoříme mudru, kdy druhý a třetí prst ohneme do dlaně, zbývající prsty jsou napřímeny. Ruku přiložíme k obličeji tak, že nos je mezi palcem a ukazovákem, v mezeře, která vznikla pokrčením druhého a třetího prstu. Palec a prsteník se vyžívá ke střídavému uzavírání nosních dírek přitlačením z boku.
Další možnost představuje mudra s opřením špičky nataženého prostředního prstu o kořen nosu, ostatní prsty jsou rovněž natažené a k uzavírání nosních dírek přitlačením z boku je využíván palce a malíček. Pro cvičení používáme tu mudru, která je nám příjemnější.
Vlastní cvičení se provádí tak, že uzavřeme levou nosní dírku a provedeme nádech pravou, uvolníme levou dírku, zároveň uzavřeme pravou a provedeme výdech levou dírkou (obr. 180). Celkově provádíme 7-9 kol tohoto dýchání, v případě potřeby lze prodloužit. Při cvičení se koncentrujeme na nosní dírky a sledujeme proudění vzduchu při nádechu a výdechu. U vyspělejších cvičenců je možno se soustředit na oblast podél páteře a pozorovat proudění energie při nádechu a výdechu v kanálech podél páteře.
Účinky: povzbuzující cvičení vhodně při únavě, malátnosti, depresích, povzbuzuje látkovou výměnu a činnost žláz s vnitřní sekrecí, vhodné při bolestech pravé poloviny hlavy
20. ČANDRA BHÉDANA
Obdobné cvičení jako surja bhédana, s tím rozdílem že nádech provádíme vždy levou nosní dírkou a výdech pravou dírkou - obr. 181. Koncentrace a počet provedení je také stejný jako u předešlého cvičení.
Účinky: cvičení působí tlumivě při nervozitě, podrážděnosti a napětí, vhodné při bolestech levé poloviny hlavy
NÁDÍ ŠÓDHANA
Toto cvičení bývá označované také jako loma - viloma pránajáma, regulovaný či střídavý dech. Jedná se o obdobné cvičení jako dvě předešlá. V tomto případě provádíme nádech levou nosní dírkou, výdech pravou, nádech pravou a výdech levou nosní dírkou (obr. 182). Toto představuje jedno kolo, které opakujeme 7-9x, případně můžeme počet provedení zvýšit. Koncentrace je stejná jako při cvičení č. 19. (V některých případech se doporučuje začínat cvičení nádechem pravou nosní dírkou.)
Účinky: cvičení napomáhá k harmonizaci oblasti tělesné i duševní, je možno je použít bezprostředně před praktikováním relaxačních či koncentračních technik k navození rychlejšího zklidnění.
´=======================================================================
Poznámky
Nádí šodhana ( Tonda Klíma 99)
Lit. uvádí, že se po 2 hodinách střídá dýchání mezi pravou a levou nosní dírkou. Jinde zese,. že když svítí slunce tak měsíční dirka nemá šanci.
Ale pozor : když se řekne že jedna dirka má prioritu, neznamená to, že druhá přestala dýchat. Z praxe se dá zjisti, že když jsou obě dirky čisté, dýchají obě - jedna vždy o něco více ale těžko se to určuje. Opakovaným cvičením lze nacvičit dýchání jen jednou nosní dírkou bez ucpávání druhé. Bývá to spojeno s nějakou představou dokonalým zklidněním a soustředěním.
Mnohdy se toto střídání dává do souvislosti s TATVAMI , ale tento vliv asi nebude tak velký a neměli bychom tomu (tatvám ) propadat.
Pravá nosní dirka ovlivňuje pravou hemisféru a levá levou hamisféru. Toho lze využít k rozvoji činností řízených jednou nebo druhou hemisférou. Dají se tak řešit též i jednostranné bolesti hlavy. Tak při bolestech hlavy na lévé straně začneme intenzivně dýchat levou nosní dírkou. V józe se jednoduše řekne , že prodýcháváme levou stranu hlavy, což u lékařů vzbudí lehký úsměv na tváři. Ve skutečnosti my zvýšíme soustředění na levou stranu hlavy a proud vzduchu levou dírkou více dráždí nervová zakončenína levé straně, čímž dosáhneme lepší prokrvování, lepší zásobení kyslíkem a živinami a rychlejší odvod zplodin metabolismu na levé straně hlavy - proti tomu již lékaři nemají námitek. Nestačí to ale pouze vědět , nutno to řádně nacvičit a prožít, aby se to dalo aplikovat až to budeme potřebovat.
Dýchání jednou nosní dírkou je v podstatě dýchání s překážkou. Stejný objem vzduchu musí projí polovičním průřezem. Dýchací svaly musí vykonat větší práci a tak dochází k jejich posílení.
Pozn.
Při pozorném vnímání snadno zjistíme, že pravá a levá nosní dirka nepracují většinou rovnoměrně. Jedna z nich je více nebo méně ucpaná, zatím co druhá pracuje volně. V józe se traduje, že levá dirka vyzařuje při dýchání více tepla, zatím co pravá teplo uchovává. Normální zdravé tělo se přizpůsobuje okamžitým vnějším podmínkám stahnutím kapilár sliznice jedné nosní dirky a rozšířením kapilár sliznice druhé nosní dirky. Protože nosní dirky nepracují vždy zcela vyváženě, doporučuje jóga ještě před vlastním dýcháním si uvolnit zablokovanou nosní dirku tak, aby pracovali obě stejně. Můžeme to provést vsunutím špiček prstů nebo sevřených pěstí, křížem přesně do středu podpaží /svajógadandásana neb též padadirásana/ ?ověřit názvy. [ Líba Simanandlová - XI.1998] Indičtí jogíni si pomáhají krátkou berlou nazývanou „jóga danda“ též „kubadi“, kterou si při sezení vkládají pod opačné rameno, než je zablokovaná dirka. Dech se v obou dirkách po chvilce vyrovná. [Kulv. 85] (částečně uvedeno též u střídavého dechu).