i i

PRÁNAJÁMA

Pránajáma, která představuje čtvrtý stupeň jógy, bývá překládána jako věda o dechu. Kromě toho, co běžně pod pojem dechu zařazujeme, se zabývá energetickými poměry v našem organismu na všech úrovních jeho činnosti. Podle jogínské terminologie je energie, která se v různých podobách projevuje v nejrůznějších aspektech lidského života, označována jako prána. Pránajámické techniky, které chápeme jako dechová cvičenf, mají tedy ještě dalšf význam, který spočívá v získávání dostatečného množství energie a v účelném hospodaření s ní.

Projevy pránické energie v lidském organismu jsou rozděleny do pěti základnfch forem, které se promítajf do různých úrovní a funkcí oblasti tělesné i mentální. Každý z projevů pránické energie nese svůj název a je charakterizován specifickým působenfm.

1. Prána - představuje v oblasti dechu příjem vzduchu, ale zahrnuje v sobě také jakýkoliv jiný druh přijímání - např. příjem potravin a nápojů, příjem zrakových, sluchových a dalších smyslových impulsů, příjem tepelné či světelné energie, příjem informací a myšlenek, včetně impulsů vyplývajících z nás samých (různé vitální potřeby, touhy, nápady).

~. Samána - schopnost zpracování kyslíku přijímaného s dechem i schopnost zpracování všeho, co člověk přijímá - látek obsažených v potravinách, informací získaných v podobě smyslových impulsů, emocí a myšlenek.

3. Vyána - z hlediska dechu je to např. koloběh kyslfku v podobě okysličené krve, ale také cirkulace látek z přijaté potravy nebo určitý soubor myšlenek k dané problematice.

4. Udána - představuje využití kyslíku, který je prostřednictvím krve dodáván buňkám celého organismu, je to i využití látek získaných cestou stravy k budování těla nebo závěr, ke kterému dospějeme po určitém uvažovánf.

5. Apána - projevuje se např. při výdechu odchodem kysličníku uhličitého i dalších nepotřebných nebo škodlivých látek dýchacími cestami, při činnosti vylučovacích orgánů, v případě vnějšího projevu na základě ukončení myšlenkového pochodu nebo při vyloučení nekvalitnf myšlenky z vlastní mysli.

Tento stručný přehled rozdělení pránické aktivity ukazuje na několika příkladech, jak lze z hlediska prány klasifikovat různé funkce našeho organismu. Jestliže si tedy uvědomíme, jak celý komplex projevů člověka je vázán na různé formy pránické energie, můžeme si udělat lepší představu o tom, že pránajámické techniky nejsou pouze prostředky, které ovlivňují náš dech. Je to naopak vědomé působenf do všech tří oblastí lidského organismu - složky tělesné, emoční i intelektuální.

Při prah~ováni pránajá~cckýeh cvičení jje nn~.o respe)rtovat urč~té zásady:

1. Pránajámické techniky neprovádíme s plným žaludkem, ale tak, jako cvičenf tělesná, 1-2 hodiny po lehkém jídle, případně zhruba 3 hodiny po jídle těžšfm.

8. Nenf-li uvedeno jinak, provádime pránajámická cvičení většinou v některém z meditačnfch sedů, případně s ohledem na zdravotní stav v běžném sedu, např. na židli. Při sedech dbáme na vzpřímenou polohu páteře, která však musf být příjemná a nesmí vyvolávat napětf.

3. Všechna pránajámická cvičení provádfme velice jemně, bez přílišného úsilf a pouze za předpokladu, že prováděné cvičenf je nám příjemné. Pokud docházf k nepříjemným pocitům po cvičeni, je nutno snížit dávky, přfpadně cvičení zaměnit za jiné. Eventuálnf potíže je nutno konzultovat s odbornfkem v oblasti jógy.

102