Kevalapranájáma (přirozené - plné a rytmické- dýchání)
Je považována mnohými školami za cíl pránájámy.
využito:
M. Vorlová: úloha vědomého dýchání
Míla Mrn. Pránájáma str. 78-87
Geranda samhita sr.88-91
Přípravná cvičení:
Prána šuddhi
Prána sparša
Kévala kumbhaka
Kévala šúnjaka
Přípravná cvičení se zaměřují na postupně stále hlubší prociťování dechu. U všech je výchozí polohou sed se vzpřímenou, nehybnou páteří a na začátku se několikrát z hluboka nadechneme a vydechneme.
Uklidníme hlubokým dýcháním tak, abychom se dostali do dokonalé harmonie bez emočních a jiných bloků. Soustředíme se na vnímání vlastního těla. Vycházíme z toho, že při nádechu dochází k rozpínání našeho trupu a při výdechu ke smršťování. V ideálním případě jsou tyto objemové změnu rozloženy po povrchu našeho trupu zcela rovnoměrně. Rozdělíme si proto trup na čtyři kvadranty- přední zadní a dva boční ( případně ještě každý na část spodní, střední, horní). Plně se soustředíme na dech a pečlivě sledujeme zda dochází k rovnoměrné objemové změnně všech všech námi zvolených částí našeho trupu. Pokud tomu tak není použijeme vhodného cvičení (hatén, ásan, muder...) k nápravě.
Po celkovém uklidnění se plně soustředíme na svůj dech, který necháme volně plynout. Zaměřujeme se tentokrát na vnímání vnitřních pocitů - impulzů z vegetativního nervového systém přicházejících od příslušných senzorů-čidel po dostředivých nervových drahách do našeho mozku. Pečlivě sledujeme celý proces našeho dechu ve všech jeho fázích. Získáváme tak novou schopnost v józe nazývanou „antaramukata“.
Snažíme se procítit :
- navození pocitu nádechu,
- průběh nádechu od počátku až po vyvrcholení nádechové vlny, včetně nepatrného zastavení než dojde opět k poklesu nádechové vlny,
- naplněnost plic,
- volný průběh dechové prodlevy při naplněných plicích,
- vznik potřeby výdechu s vnímáním jednotlivých fází výdechu,
- prázdnost plic,
- volný průběh dechové prodlevy při vyprázdněných plicích, než vznikne opět potřeba nádechu.
Při cvičení se vystříháme jakýchkoli představ, protože nejde o techniku práce s myslí, ale o posilování naší schopnosti poznání - postoje „dršta“. Tato zkušenost je základem dalšího rozvoje pránájámy, vědomého dýchání směřujícího k rozvoji osobnosti - k prohlubujícímu se sebeuvědomování.