Kapálabhátí (zářící lebka), Doležalová, Polášek, Simandlová, GejzaTimčák
1 Kapálabhátí (zářící lebka), Doležalová, Polášek
2. Kapálabhátí/ Líba Simanandlová - XI.1998/
3. Gejza Timčák, Kopná 2001
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
1 Kapálabhátí (zářící lebka), Doležalová, Polášek
Posadíme se například do vadžrásany. Páteř je vyrovnaná, kolmá k zemi. Výdech se uskuteční prudkým smrštěním dolní a střední části břicha, při kterém tah směřuje dozadu a nahoru. Automaticky se při tom stáhne i pánevní dno, což je též vhodné vnímat. Při tomto výdechu zůstává hrudník pasivní, nezdvihá se, ani se nerozšiřuje. Nádech se děje samovolně uvolněním stažené břišní stěny. Následuje ihned další prudký výdech. Začínáme pomalu, vědomě, například 1O ti výdechy a později, po zvládnuti techniky, zvyšujeme podle své kondice počet a frekvenci až na dva výdechy za sekundu. Oproti jinému typu kapálabháti sloužícímu k pročištění nosních průduchů, je kapálabháti, které je součásti pránájámy o mnoho jemnějši. Vyrážený vzduch nemá vyvolávat zvuk v nozdrách, ale má se ozývat v hrdla a směrem nahoru do středu čela, mezi obočím. Vypadá to, jako bychom chtěli vyluzovat zvuk Hm; Hm, Hm ... Dbáme při tom na to, abychom pohybovali jen břichem. Hrudník je nehybný a uvolněný.
2. Kapálabhátí/ Líba Simanandlová - XI.1998/
Základní provedení. Cvičí se jako kryja - pročisťovací dechové cvičení. Na rozdíl od spontánního dechu zůstává hrudník nehybný ve středním postavení. Nádech je pasivní uskutečňuje se při relaxaci břišního svalstva. Výdech je aktivní, uskutečňuje se prudkým smrštěním břišní stěny /Dostálek č.p. 93. č. 3/.Dech je vyrážen v oblasti nosních dírek, jako když smrkáme, současně prudce stáhneme spodní část břišní stěny /jedná se pouze o krátký, mělký, rychlý břišní dech - břicho se pohybuje dopředu a dozadu/. Mohou být ještě rozdílná provedení v závislosti na tom zda pracuje pouze podbřišek, střední nebo horní část břicha. Zakončíme posledním prudkým výdechem, pak je velice pomalý nádech,/ samozřejmě za pomoci udžaj pranajámy/. Zadržíme dech provedeme maha /trja/ bandhu, po chvíli maha bandhu uvolníme a končíme velice pomalým výdechem. Nacvičuje se postupně. Standardní konečný počet je 120 dechů za minutu/ u pokročilých je frekvence 3-5 Hz/.
Varianta 1. Cvičíme se zůženou hlasivkovou štěrbinou v oblasti hrdla, jako bychom dýchali dechem udžai. Ostatní je stejné jako u předešlého základního provedení, jen zvuk se poněkud změní /lehce pisklavý - mění se v závislosti na rychlosti/. Vyražení dechu je velmi silné, průrazné jako bychom lehce vypískli. Mimo jiné dochází k posílení hlasivek.
Varianta 2. Kapálabhátí plus maha bhandha po nádechu.
Varianta
3. Gejza Timčák, Kopná 2001
Břicho je po celou dobu zcela pasivní. Výdech se realizuje pohybem hrudníku do nádechové polohy při čemž se nepatrně propadá břicho.
Kapálabháty aktivuje organizmus a připravuje jej na soustředěnou činnost. Specifický je nárůst 0,1 Hz modulace dechu, SF a TK. Tento rytmus se jeví být příznakem mobilizace obranných sil organizmu. ????? zdůvodnění a vysvětlení???Při laboratorních pokusech bylo prokázáno, že dochází k významnému vyvolání theta aktivity v EEG, při pravidelném, opakovaném dráždění čichového receptoru vlivem proudu vzduchu v rytmu kapálabháty. To svědčí pro reflexní mechanismus zprostředkovaný čichovou dráhou, která není zkřížená. K významným změnám v krevních plynech při kapálabháty nedochází. V žádném případě nejde o hyperventilaci, ale o polypnoe (lze srovnat s polypnoe u psa - ochlazující jeho organizmus./ uvedeno též u střidavého dechu a dech vých. Dost. sep. 4 str. 144/
Gejza – Kopná 2002-08-06
Všímáme si pocitů v lebce pokusíme se najít, vizualizovat jemně svítící bod v hlavě. Kdo objeví světlo v hlavě objeví svou dokonalost.