BHASTRIKA
Bhastrika = váček měchy
ZATÍM VYUŹITO:
Gítananda z podkladů od str. 131 (Míla)
Líba simandloá XI 98 / Soubor simprana
Ženožička Základy...
Míla Mrnuštíková Pránájáma
ještě doplnit
Lysebeth+ Gítananda: Pránájáma
14.10 zpracováno ke str 221pokračovat od xxx
Dopi Šedivý
Ještě několik příkladů: Bhastrika – kovářské měchy. Je to rychlé dýchání pomocí bránice. Cvičení je jemné, nesmí dojít k výraznější hyperventilaci.
Při hyperventilaci dochází k vydýchání CO2, který je velmi důležitý při mnoha funkcích. Pří jakých. ???
Výsledek při hyperventilaci jsou křeče, jak svalů tak i cév, tedy odkrvení včetně mozku, bezvědomí a navíc se kyslík přestane přenášet do tkání. Učitel by měl dobře nemocného instruovat, aby při sebemenším točení hlavy dýchání zastavil, udělal krční a spodní závoru a čekal, až se stav zcela vyrovná. Nebo pozorovat cvičence a jakmile na něm pozná, že jde do větší hyperventilace, tak cvičení přerušit. Dále je zde problém s epilepsií. Hyperventilací se velmi lehce vyprovokuje epileptický záchvat a to je poměrně nebezpečné. Dnes je samozřejmě práce ulehčená, protože lidé znají svoji diagnózu a tak při cvičení může na to cvičitel upozornit.
Dříve to musel učitel sám vyhmátnout. Bhastrika se cvičí pro mohutnou tonizaci a nabití energií. Je zajímavé, že lidé v zemích, kde je civilizace rozvinutá často trpí hyperventilací, protože jsou stále pod vlivem informací, hluku, napětí, spěchu a nedovedou se toho zbavit. Výsledek je nervozita a zrychlené dýchání. To přináší větší únavu, protože je zhoršené prokysličení organismu. Zde stačí navodit klidné, pomalejší dýchání, prodloužení výdechu a pokud bude mít takový člověk vztah k józe, je možno naučit i udždžájí pránajámu. Výsledky jsou velmi dobré, uklidní se i zrychlený tep a člověk se za čas cítí dobře a únava se zmírní.
BHASTRIKA
Obsah:
Existuje mnoho forem tohoto typu dýchání. Ve všech těchto formách se vzduch prudce nasává do plic a prudce z plic vydechuje za plné aktivity dýchacích svalů. Výdech je velmi výrazný; odtud pochází i název " kovářské měchy". Jedná se vždy o aktivní plný nádech i aktivní plný výdech většinou nosními dírkami.
Bhastrika má velký význam pro celý organismus. Povzbuzuje činnost jater, sleziny, slinivky. Stimuluje nervová centra a osvěžuje tělo i mysl. / Miládka 175/ Protože se jedná o velmi intenzivní dýchání, hraničící až s hyperventilací, dochází k intenzívní výměně dýchacích plynů. Mimořádný přívod kyslíku příznivě ovlivňuje celkový metabolismus a odstraňování významného množství kysličníku uhličitého vyrovnává acidobázickou nerovnováhu organismu. Obsah CO2 a pH krve se při cvičení časově mění. Během cvičení bhastriky (též při kapálabháti) se vyloučí značné množství CO2, což sníží jeho obsah v krvi pod nornální hodnotu. Aby se dosáhlo normálu, blokujeme dech při plných plicích. Mezi tím však buňková respirace byla urychlena, což způsobuje revitalizaci organismu. Lys 164+ Gít 51??
Vlastní: Během cvičení bhastriky (též při kapálabháti) se vyloučí značné množství CO2, což sníží jeho obsah v krvi pod nornální hodnotu. Součaně se podstatně zvýšil přívod kyslíku. Zádrží dechu se blokuje další odvod CO2 (??? nemůže snad dojít i k opačnému přechodu CO2 z plic do krve???) v plicích a protože organismus se snaží udržet rovnováhu urychlí se odchod CO2 z buněk do krve. Protože zádrž se provádí při plných plicích, dochází vlivem zvýšení parciálního tlaku O2 v plicích k rychlejšímu přestupu O2 do kve a do buněk. To vše urychluje buněčnou respiraci a způsobuje revitalizaci organismu. Jak to ale odpovídá tomu, že organismus si vezme jen tolik O2 kolik potřebuje k zajištění svého „provozu“. Pokud celé cvičení pro bíhá v klidu - bez pohybu nepotřebuje organismus zvětšovat buněčný metabolismus????
Vlastní var.2: Během cvičení bhastriky (též při kapálabháti) se vyloučí v plicích značné množství CO2 (který se tvoří jako odpad chemických reakcí v buňkách, při nichž získává tělo z živin potřebnou energii), což sníží jeho obsah v krvi pod nornální hodnotu. Součaně se podstatně
zvýší přívod kyslíku.V rámci homeostázi, v zájmu udržení rovnováhy, se zvýší metabolismus prakticky všech buněk a dojde k významné revitalizaci organizmu jako celku.
Další účinky jsou podobné jako u kapálabháti.
Zrychlení krevního oběhu aktivuje rezonanční centra adžny a sahasrrary. Vnitřní soustředění při zadržení dechu směřujeme do muladháry. Po dobu cvičení se vytváří rovnováha mezi pránou a apánou, ktré se spojují a společně působí na kundalíní a podněcujítvořivá psychická centra. Kromě toho bhastrika podněcuje stoupání pránické energie vzhůru sušumnou natolik, že je schopna prorážet i případné bloky, bránící vzestupu a pokračovat k nejvyšší úrovni k sahasráře.
Kontraindikacemi jsou oslabené plíce, oční a ušní choroby, vysoký a nízký krevní tlak a nemoci srdce. Je třeba zdůraznit trpělivost a postupnost při nácviku. Jakékoliv násilí a přepínání vlastních sil je nebezpečné. Zvláště rozumě a přiměřeně je třeba postupovat při nacvičování maximálního zadržení dechu při plných plicích. Ohroženo může být srdce např. vznikem aritmie, která však ustane po zanechání cvičení. Bezpečnost srdce zaručuje džalandharabandha svou mocnou kontrakcí krku. Nebezpečnější však je možnost vzniku rozedmy plic, čož je proces nevratný a to znamená že poškození plic je potom trvalé. Aby cvičení byla naprosto bezpečná musí být naprosto nenásilná a rychlost nemá být základním motivem. Při mírném postupu se zvětší pružnost plic, což jim dovolí snášet bhastriku bez jakýchkoliv škodlivých následků. Je třeba upozornit, že plicní sklípky patří k nejchoulostivějším ústrojím našeho těla.
Počet kol (= dechů = nádechů a výdechů) v dechovém cyklu závisí na plicích a schopnostech dýchacích svalů každého jedince. Na začátku provádíme jen několik kol a samozřejmě nižším tempem. Časem přidáváme na rychlosti i počtu kol, až se hrudník a bránice rozvinou a kyslík je absorbován mnohem rychleji krevním řečištěm. Vzduch se rychle pohybuje dovnitř a ven (v obou směrech s plnou aktivitou dýchacích svalů) většinou nosem. V konečné fázi dýcháme rychlostí přibližně dvě kola za sekundu, to je 120 kol za jednu minutu. Větší počet se považuje za zbytečný. Celý cyklus může být zopakován dvakrát nebo třikrát při jednom sezení a sezení můžeme opakovat dva až třikrát denně.
K ovládnutí této techniky potřebujeme tři měsíce při každodenní praxi. Postupujeme svědomitě a neukvapeně, jinak více ztrácíme,než získáváme. Před nácvikem jednotlivých forem bhastriky se dopručuje zvládnout plný jógový dech, kapálabháti a níže uvedená přípravná cvičení.
Správnou polohou jsou sidhásana nebo lotos, pro začátečníka vadžrásána. Páteř máme po celou dobu cvičení vzpřímenou a nehybnou. Dýcháme nosem a proto je nutné, aby nosní dirky byly uvolněné. Vlastní nácvik jednotlivých forem dýchání typu bhastriky začínáme s deseti až dvaceti koly mírnějším tempem, abychom se vyhli hyperventilaci. Při hyperventilaci se člověku točí hlava, chce se mu zvracet, před očima se mu dělají mžitky. Jakmile se ob,jeví kterýkoliv příznak hyperventilace, začneme dýchat pomalu, dlouze, zhluboka, pak cvičení ukončíme a pokračujeme až následující den s nižším počtem kol. Zpočátku můžeme rovněž pozorovat známky únavy dýchacích svalů (píchání ,škubání).
????Lehká blokáda hlasivek způsobuje charakteristický zvuk. Přibližně po minutě, bez ohledu na počet dechů provedeme zádrž dechu po nádechu s třemi bandhami. Traja bandha se dělá s prázdnýni plícemi, aby se usnadnila a zdůraznila uddiána bandha. ???Před zadržením dechu provedeme co nejhlubší nádech. Dech se zadrží do krajní možnosti každého žáka s tím že na konci zádrže nasajeme několik cm vzduchu, než potom zvolna a pomalu vydechneme pravou nosní dírkou.????Během zádrže se vnitřně soustředíme na muladháru čakru (první čakru) Lys 164+ Gít 51??
Cvičíme dvakrát denně, když zvládneme bez jakékoliv známky únavy a hyperventilace
prvých dvacet kol, přidáváme každý den jedno, dvě až tři kola podle svých vlastních pocitů. Frekvenci nesmíme zvyšovat na úkor dechového objemu. Po prvním měsíci poctivého každodenního cvičení jsme schopni zvládnout 55 kol. Koncem třetího měsíce můžeme dospět ke konečnému počtu 120 kol na jeden cyklus. Vyšší počet je považován za zbytečný. Celý cyklus může být opakován dvakrát nebo třikrát při jednom sezení.
Po ukončení posledního cyklu by měl následovat krátký odpočinek. Nejlepším způsobem odpočinku v tomto případě je nišpandásana (viz dále). Můžem však použít i jiné relaxační metody ve které necháme věci volně plynout a dokonale se uvolníme.
Po prvé části cvičení je vhodné zařadit kušala pránájámu - léčivý dech (viz dále).
1) Svoji pozornost zaměříme na pohyb bránice - břišní dech. Hrudník zůstává bez pohybu v nádechové poloze. Nejdříve se soustředíme jen naprudký hlasitý výdech nosem (při nácviku nasárga bhastrik), nebo ústy se sešpulenými rty (při nácviku mukha bhastriky). Tělo se samo postará o nádech. Začínáme pomalu s důrazem na mimořádně prudký, hlasitý výdech veškerého vzduchu ze spodní části plic pomocí bránice. Výdech zdůrazňujeme stahnutím svalů v pasu. Nádech provádíme nosem. Tempo pomalu zrychlujeme na své maximum a při náznaku mírné únavy zpomalujeme. Zvýšené tempo by nemělo omezovat plnost dechu.
Po zvládnutí plného prudkého hlasitého výdechu praktikujeme stejné cvičení s tím, že k prudkému hlasitému výdechu připojíme i aktivní nádech.
Můžeme si pomoci pohyby paží. S nádechem předpažíme, roztáhneme prsy s vypnutými dlaněmi obrácenými vzhůru. S výdechem ponecháme předloktí ve vodorovné poloze, sevřeme palce ostatními prsty v pěst a prudkým pokrčením paží v loktech a zápěstích přitáhneme pěsti plnou silou v souladu s dechem horním obloukem k ramenům.
2)Při cvičení postupujeme obdobně, soustředíme se na dýchání do spodní a střední části plic, ale omezíme pohyb bránice a snažíme se plně rozvinout pohyb hrudníku do stran.
I zde si múžeme pomoci pohybem paží. Chceme-li dýchat spodní částí plic a aktivovat mezižeberní svaly kolem dolních volných žeber, předpažujeme s nádechem při tom roztáhneme prsty s vypnutými dlaněmi obrácenými vzhůru. S výdechem sevřeme palce ostatními prsty v pěst, nadloktí prudce připažíme, až lokty narazí zpředu na spodní volná žebra a přítlačí je k těl. Předloktí se dostanou do vodorovné polohy ve výšce pasu, nebo jsou skloněna asi pod úhlem 45. Stejně pak cvičíme z upažení s tím rozdílem, že lokty narážejí na spodní žebra z boku.
3) Postupujeme opět obdobně, soustředíme se na dýchání do horních laloků plic, nahoru do oblasti pod klíčky, omezíme pohyb bránice, střední části hrudníku a snažíme se aktivovat svaly kolem ramen, klíčků a lopatek.
I zde si múžeme pomoci pohybem paží. Chceme-li dýchat do horních laloků s nádechem vzpažujeme a při tom roztáhneme prsty, dlaně obrácené k sobě vypneme, ramena zatlačíme dozadu a paže povytáhneme z ramen vzhůru. S výdechem sevřeme palce ostatními prsty v pěst, nadloktí přes zapažení prudce připažíme.
Tato forma bhastriky je výborným prostředkem pro rozvoj silných plic. Dýcháme hrudním dechem při aktivním zapojení dýchacích svalů jak při nádechu tak při výdechu. Dochází při tom ke značnému zásobování těla kyslíkem při řízeném očišťování těla od kysličníku uhličitého. Nadměrné množství kysličníku uhličitého v krevním řečišti se často dává do spojistosti s duševní únavou, neurastenií a fyzickou vyčerpaností. Jeho odstranění snižuje překyselení organismu. Cvičení je velice náročné, neboť nás přívádí na hranice našich možností. Na jedné straně je maximální úsilovné dýchání a na druhé straně maximální dechová zádrž. Tím se uvolňují psychické bloky o jejíchž existenci ani nevíme.
Posadíme se do polohy se vzpřímenou, nehybnou páteří. Prudce se nadechujeme a vydechujeme oběma nosníma dírkama. Bránice se nepohybuje, rozšiřuje se především hrudník. Jedná se o spojení přípravných dechů ad 2 a 3. Soustředíme se na dýchání do celých plic (do spodní a střední části plic i do horních laloků), ale omezíme pohyb bránice. Snažíme se plně rozvinout pohyb hrudníku do stran a aktivovat svaly kolem ramen, klíčků a lopatek. Nádech by měl zřetelně zvětšovat spodní část plic. Naságra - bhastriku provádíme zpočátku velice pomalu, abychom prociťovali tlak na krátké svaly mezi jednotlivými žebry. Dlaně máme umístěné ze strany na spodních žebrech. Při nádechu cítíme jak se žebra od sebe vzdalují a hrudník se rozšiřuje. Při výdechu můžeme na žebra zatlačit. Při zvyšování frekvence je důležité udržet nejen prudkost a plnost dechu. Výdech ale i nádech je aktivní, rychlý a spolu představují jedno kolo. Dvacet až jedno sto dvacet kol za minutu představuje jeden cyklus. Každý cyklus zakončíme posledním prudkým výdechem. Po něm se velice pomalu nádechneme, zadržíme dech do své krajní možnosti. Provedeme maha /trja/ bandhu a během zádrže se vnitřně soustředíme na muladháru čakru (první čakru). Po chvíli (1 až 2 minutách) maha bandhu uvolníme a nasajeme několik cm vzduchu, než potom zvolna a pomalu vydechneme./Gít. 131/Celé cvičení ukončíme v nišpanda-ásaně.
V průběhu jednoho cyklu nedochází k žádnému zadržování dechu (ani po nádechu, ani po výdechu). Pokoušíme se vyhnout frkání a rachocení, dech by měl znít jako kovářské měchy.
Varianta 1. Cvičí se rovněž na základě plného jogového dechu ale se zůžením hlasivkové štěrbiny, tedy s využitím dechu udžai. Zůžená hlasivková štěrbina zabrání hyperventilaci. Začíná se pomalu, pak se zrychluje a na konci se zase zpomaluje. V pokročilejší, náročnější fázi se cvičí stále stejně rychle.
?????? Varianta 2. Cvičí se na základě střídavého dýchání podle základního provedení nebo dle varianty 1. Uděláme nádágra mudru / dva prsty -ukazováček a prostředník opřeme o bod brumadiá-mezi obočím/, nebo ukazováček a prostředník ohneme do dlaně a prsteníkem nebo palcem střídavě uzavíráme pravou a levou nosní dirku. Jedno kolo představuje např. 10 x levou, 10 x pravou nosní dirkou a 10 x oběma a jako u každého střídavého dychání začínáme přípravným výdechem levou nosní dírkou. Zakončíme posledním prudkým výdechem, zadržíme dech v tomto případě po výdechu, provedeme maha /trja/ bandhu, po chvíli uvolníme maha bandhu, pak teprve zhluboka nadechneme a teprve pak se provádí standartní ukončení bhastiky. Zakončíme posledním prudkým výdechem, pak je velice pomalý nádech,/ samozřejmě za pomoci udžaj pranajámy,/ Zadržíme dech provedeme maha /trja/ bandhu, po chvíli maha bandhu uvolníme a končíme velice pomalým výdechem.
Púrna - naságra - bhastrika /pnb/Míla + žen Tato technika je shodná s předchozí s tím rozdílem, že zde pracujeme s plným jógovým dechem. Jedná se zde o spojení všech tří výše uvedených přípravných dechů. Svoji pozornost zaměříme na pohyb bránice, současně se snažíme plně rozvinout pohyb hrudníku do stran a aktivovat svaly kolem ramen, klíčků a lopatek. Frekvence dýchání se postupně zvyšuje do příjemného maxima a pak se opět snižuje. Důležité je, abychom dýchali prudce a rychle, ale při tom nesnižovali dechový objem. Zdravotní účinky jsou ještě o něco výraznější než u naságra - bhastriky.
Hlavní význam této formy bhastriky je v mimořádně silném snížení hladiny kysličníku uhličitého v krvi, odstraňuje překyselení organismu, příznivě ovlivňuje metabolismus a kožní choroby, čistí a omlazuje kůži a podněcuje tělo k odstraňování jedů celým povrchem. Důsledkem vnitřních reakcí je pocitové ochlazení. Toho využívají ženy v přechodu, neboť po provedení několika cyklů se zbavují nepříjemných návalů tepla, které tento věk doprovázejí.
Kysličník uhličitý zpusobuje navíc neklid, špatný duševní stav, někdy i halucinace. Proto se doporučuje provádět mukha - bhastriku před meditací.
Charakteristický je přerušovaný plný výdech sešpulenými ústy při současném předklonu, pomalý klidný nádech nosem do celých plic při současném návratu těla do vzpřímené polohy s krátkou zádrží dechu po nádechu i po výdechu.
Důraz je kladen na plný aktivní prudký přerušovaný výdech, na maximální vyprázdnění celých plic. Proto je výdech spojen s předklonem, který převede tělo do obrácené polohy a zajistí tak vyprázdnění i horních laloků plic. Vzduch je vyrážen sešpulenými rty (jako bychom se chystali pískat) na několikrát (obvykle na 6x) bez mezinadechování spolu s hláskou šš šš... Poloha sešpulených rtů se nazývá kákí-mudra, gesto vrány, které stimuluje nervy úst, jazyka a hrdla.
Posadíme se na paty do vadžrásany a prodýcháváme se plným jógovým dechem (tzv. mahat-jógapránájáma). Po chvíli zhluboka, pomalu nadechneme oběma nosníma dírkama plným jógovým dechem a asi na 6 vteřin zadržíme dech. Našpulíme ústa do kákí-mudry, pak vyrážíme ze sebe vzduch v 5-6 krátkých vyfouknutích bez mezinadechování. Při tom ze sebe vydáváme zvuk šš, šš ..., skláníme tělo dolů (hyždě zůstávají na patách), postupně přitlačujeme břicho a hrudník na stehna, čímž napomáháme odchodu vzduchu ze spodní, potom střední a nakonec z horní části plic. Dlaně během celého cvičení spočívají na horní části stehen, lokty jsou částečně vytočeny do stran. V maximálním předklonu s čelem na podložce zastavíme opět na 6 vteřin pohyb těla i dech, než se začneme s dalším nádechem znovu pomalu napřimovat. Po posledním výdechu zůstaneme nehybně skloněni s čelem na podložce, s hyžděmi na patách a prodýcháváme se plným jógovým dechem. Po uvolnění přecházíme do protipolohy „dimantového spánku“. Pomalu se vzpřimujeme , zůstaneme sedět na patách , pomocí rukou se zakláníme až se dotknou lopatky a hlav podložky. Tato poloha nám umožní rozvést naakumulovanou energii do celého těla
Obvyle stačí tento cyklus opakovat 3x, při návalech horka (ženy v přechodu nebo těsně před menstruací) 5-6x, u kožních chorob 6-9x a radějíi 2x denně.
Aktivita by měla začínat v oblasti bránice. Současně se předkláníme dolů, takže se hrudníkem dotkneme stehen a vyfoukneme ještě zbývající vzduch z plic. Vyfukování se stává stále kratším a kratším, až jsou plíce zcela vyprázdněné. V předkloněné poloze si na okamžik odpočineme a pak se zvedáme a znovu se nadechujeme plným jógovým dechem nosem. Při jednom sezení prováíme mukha-bhastriku nejméně třikrát.
Míla MRNUŠTÍKOVÁ Boskovice
Z polohy vadžrásany si provedeme ještě tři cykly ústní bhastriky = mukha bhastriky, která je výrazně očistným cvičením ( posunuje PH krevní reakce od kyselých hodnot směrem k těm neutrálním)…. Uvědomme si že je to nádech nosem, při kterém budeme zvedat svůj trup a několikrát vyfukovaný výdech ústy při khaky mudře (sešpulení úst) . Nádech plný jógový výdech na několikrát s hláskou č č č č č… každý třikrát ………………. A pöpět uvoněme paže ramena záda ve sklonění v šaša ásaně………. Až procítíme uvolnění tak pomaličku můžeme zvedat svůj trup a ještě alespoň třeba náznakem je dobré právě pro stimulaci těch energií v těle přejít do záklonu jako protipolohy. Stačí se opřít o dlaně a spupstit hlavu do záklonu, nebo jít níž , každý podle svého. Stále ale tlačíme kolena dolů a k sobě. Protahujeme tak velice intenzivně celou přední část těla…. Stačí dva, tři nádechy – výdechy i když je to d¨vynikající stimulační poloha při delším setrvání. A pomocí paží se postupně vrátíme, vychutnáme ten příjemný vjem vzpřímené páteře po jejím předklonu a intenzivním záklonu a pak již můžeme přejít do lehu.
Cílem této bhastriky je čištění všech otvorů nosu a přilehlých dutin hlavy, které se nacházejí nad i pod obočím a podél nosu. Ovlivňujeme tak i celou hlavu, čož přiznivě působí i napsychiku. Pokud uvedené partie jsou zaneseny nemůžeme správně dýchat. Technika má překvapivě očistný charakter a doporučuje se ji aplikovat čtyřikrát do roka na přelomu ročních období. Jestliže člověk trpí nějakými problémy v oblasti hlavy, např. alergiemi, rýmou, sennou rýmou ... měl by zařadit tuto techniku jednou za čtrnáct dní.
Využívá se skutečnosti, že za přítomnosti kysličníku uhličitého se krevní cévy rozšiřují
a při tom dochází k snadnému vypuzování měkkého i tvrdého hlenu.
Čištění provádíme v sedu na patách. Nádechujeme pomalu zplna nosem ve vzpřímené poloze. Po krátkém zadržení dechu (alespoň na 2 vteřiny) následuje „atomový výdech“, což je prudký energický výdech provedený přerušovaně na několikrát (obvykle 6x) bez mezinadechování do úplného vyprázdnění plic. Při výdechu se trup současně sklání do předklonu a na konci je opět krátká zádrž dechu. Zádže nám poskytují čas na dokonalé soustředení. Při nádechu se opět napřimujeme.
Jedno kolo představuje „atomový výdech“ a plynulý nádech 6x z obou nosních dírek najednou, pak 6x pouze z pravé nosní dírky (levou uzavřeme), pak 6x jen z levé nosní dírky (pravou uzavřeme). Dokonalé pročištění vyžaduje provádět tuto procedůru šest dní po sobě a to tak, že první den se provede pouze jedno kolo čistění, druhý den se provedou dvě kola, třetí tři atd. a šestý den šest kol. Je zbytečné zvyšovat počet cyklů dále, nebot v této fázi již zcela určitě dojde k pročištění všech partií. Po provedení příslušného počtu kol ukončujeme tuto procedůru každý den 6x za sebou „atomovým výdechem“ a plynulým nádechem oběma nosníma dirkama najednou. Protože odchází z těla překvapivé množství nečistot položíme si ručník před sebe a kolem krku. Celou procedůru je třeba dělat bez jakýchkoli zábran, až začne hlen vytékat, nesmíme v žádném případě techniku přerušit.
První den provádíme tedy 6 výdechů i nádechů oběma nosníma dirkama, 6 pravou pak i levou nosní dirkou a ukočujeme 6x oběma nosníma dirkama. To představuje 24 nádechů a 144 přerušovaných výdechů.
Kukkura bhastrika, psí dech /kkb/žen64+míla 58/
Tato technika se vymyká základním pravidlům pro bhastriky. Jejím cílem je rychlá energetizace celého organismu. Užívá se při zvýšené únavě , na vysokohorských tůrách, při těžké práci, nebo namáhavém sportovním výkonu. Nahradí se tím rychle vzniklé ztráty energie, ale nevydrží dlouho.
Po hlubokém nádechu do celých plic, otevřeme ústa a nadechujeme i vydechujeme rychle jako pes s vyplazeným jazykem volně visícím na bradě. Dech je krátký, ale zasahuje všechny tři části plic.
Tato technika odstraňuje nečistoty z uší a tím se mnohdy odstraní i i různé nepříjemné zvuky jako je hučení, bzučení, pískání ... v hlavě. Nesmí se provádět při nachlazení, plném nosu a zaplněných nosních dutinách.
Hluboce se nadechneme, zavřeme ústa a uzavřeme nos prsty jedné ruky, aby vzduch nemohl vyjít nosem ani ústy. Napodobíme rytmické, krátké a silné vydechování, ale protože vzduch nemá kudy vyjít ven, ucítíme přerušovaný tlak uvnitř sluchového ústrojí. To provádíme dokud nejsme nuceni se normálně nadechlout. Po pátém zopakování třeme rychle dlaně o sebe, pak si z nich vytvoříme mističky, přiložíme těsně na uši a lehce rytmicky je přitlačujeme k hlavě, čímž vtlačujeme do uší přerušovaně vzduch. Po této procedůře ucítíme zřetelné uvolnění v uších.
Někdynás může potom v uchu svědit. Je to známkou toho, že se nečistoty dostávají ze zvukovodu ven. V tom případě si ucho hadříkem, nebo vatičkou pročistíme.
Tato technika odstraňuje nečistoty z očí, zejména slzných kanálků a z jejich okolí. Spolu s očními cviky směřuje tato metoda k odstranění brýlí.
Nejprve se naučíme odhrnovat oční víčka. Druhým a třetím prstem odhrneme horní víčko a palcem spodní. Prsty druhé ruky uzavřeme nosní dirky, aby vzduch nemohl vyjít nosem ani ústy. Napodobíme rytmické, krátké a silné vydechování, ale protože vzduch nemá kudy
vyjít ven, tlačí se slznými kanálky a po obvodu oka. Věnujeme se dva až třikrát za sebou střídavě levému a pravému oku. Nelze počítat, že zvládneme tuto techniku hned na poprvé, musíme být trpěliví a naučit se jí.
Po trojím zopakování uvedené procedůry u obou očí přiložíme dlaně na sebe, protřeme je rychle o sebe, aby se zahřáli. Pak si z nich vytvoříme mističky a přiložíme těsně na zavřené oči. Máme-li oči zaklopené dlaněmi tak, aby nám do nich nepronikl ani jediný paprsek, můžeme je otevřít. Přitom se předkloníme, hlavu volně vyvěsíme, opřeme se o lokty a snažíme se vnímat jak prána - teplo z našich dlaní proudí do našich očí. Očima pohybujeme na všechny strany. Současně opakujeme z počátku nahlas vysokým tónem, později mentálně, hlásku „ím“. Tomuto cvičení se věnujeme alespoň pět minut.
Tato technika je zaměřena na spodní dech, kdy se uplatňuje především bránice. Samotná poloha posiluje páteř a bránici. Bránici navrací pružnost a umožňuje tak rozvoj bráničního dýchání. Příznivě ovlivňuje trávicí a zažívací ústrojí a ženské pohlavní orgány. Kontraindikováno je po operacích břicha a po 3. měsíci těhotenství.
Výchozí pozicí je vadžrásana. Mírně se zakloníme opřeme se rukama o paty a s nádechem postupně zvedáme hyždě z pat až se dostanou stehna do téměř svislé polohy, hrudník a hlava jsou v záklonu, očí otevřené. Setrváme asi půl minuty a dýcháme normálně. V této jpoloze potom provádíme bhastriku tak, že nadechujeme pomalu zplna spodním dechem do břicha a vydechujeme prudce přerušovaně na několikrát zůženými ústy (khaki-mudra). Na začátku nácviku provedeme jednu sérii 5-6 výdechů, po týdnu dvě a po 14 dnech tři série. Mezi sériemi a po ukončení odpočíváme v joga mudře.
Páršva-kóna-tísana xxx
Tato tíklonová poloha ze skupiny poloh úhlů je dopomčována k uvolnění svalů zad a k uvolnění uložených materiálú v obla sti spodní části páteře, a tím tedy působí jako prevence proti artritidě ajiným degenerativním onemocněním kostí. Nečekejte, až hudete mít tyto nemoci a zajistěte si, aby k tomu vůbec nedošlo!
Všechny polohy ze skupiny kóna-ásan (poloh tíhli~), prováděné ze stoje, lehu či sedu udržují svalstvo kolcm páteře a kostí mladé a pmžné. 90 % problémii spo,jených s kostními onemocněními je způsobeno nedostatečným cvičením příslušné části těla. Fxistuje mnoho poloh patřících do skupiny kóna-ásan a člověk se musí několika z nich naučit, ahy mohl obměňovat jejich praktikování. Tyto varianty se nazývají paravrtti neboli modifikace.
Páršva znamená postranní a kóna znamená tíhel, tedy páršvakónaje poloha, která vytváří tíklonem do strany tíhel. Technika: postavte se do širokého roznoženého stoje. I zde můžete měnit polohu nohou prakticky až do stoje spatného. Pokrčtejedno koleno a skloňte se k této straně. Také polohu paží milžete měnit. Jednou rukou se nejprve můžete dotýkatjen kotníku, později chodidla a nakoneceji můžete opřít dlaní o zem. Dmhá rukaje zvednuta kolmo nad hlavu směrem k nebi. Hlavaje otočena tak, abyste mohli sledovat dlaň ruky, která je nad hlavou (obr. 179). Do polohy vstupujete s výdechem, zde setrváváte se zastavením dechu po výdechu šest až devět sekund a s nádechem se z polohy zvedáte. Chcete-1 i v poloze setrvat déle než devět sekund, pak zde můžcte uskutečnit několik nádechů a výdechů. Objeví-li se při setrvávání v poloze nějaká bolest,je to zptisobeno jedy, které se při této poloze vylučují. Můžete je odstranit několika cykly dechu bhastrika.
Marmanasthána-krija
Dvacet dva citlivých bodů či oblastí lidského tělaje známo pod souhrnným sanskrtským názvem marmanasthána. Koncentrace na tyto části v určitém pořadí, popř. povely k uvolnění těchto částí těla tvoří velice intenzivní a efektivní relaxační techni
ku. Lékařskými testy bylo zjištěno, že při této relaxaci dochází k velmi hlubokému uvolnění až na úroveň snění. Je to výborná krija, zvláště používá-li se na závěrpraktikování ásan a pránájámy. Relaxaci by mělo předcházet nejméně devět cyklů rytmického dechu savitrí-pránájámy, aby se vytvořila vhodná atmosféra pro tuto kriji.
Tato technika (krija) se může provádět dvěma způsoby: jeden vede k relaxaci, druhý k hluboké koncentraci. Relaxační technika se uskutečiwje od nohou k hlavě, zatímco koncentrační technika od hlavy k nohám. Při koncentraci na těchto dvacet dva částí těla se dá v mysli každé části povcl "uvolni se" nebo se sem vyšle myšlenka míru a pokoje.
Krija č. l: Soustředi~jte se na ( 1 ) prsty nohou a nechteje uvolnit, soustředte se na (2) chodidla, (3) lýtka až ke kolenům, (4) stehna až ke kyčlím, (5) hýždě, (6) spodní část páteře, (7) pánev, (8) břicho, (9) hn~dník a (10) ramena. Nyní převedte svou pozornost dolů na (I1) prsty n~kou a nechte je uvolnit. Uvolněte (12) roce, (13) předloktí až k loktům, ( 14) nadloktí až k ramenům, kde se pozornost spojí s uvědoměním uvolněného těla (IS), uvědomte si (16) hrdlo, šíji, (17) oblast kolem tíst a bradu, nos a tváře, (18) oči, ( 19) uši, (20) zadní část hlavy, (21) temeno hlavy a (22) bod uprostřed čela mezi obočím. Uvědomujte si všechny části a dávejte jim povel "uvolni se". Krija č. 2: Obrafte celé pořadí a začněte nejdříve temenem hlavy, pak pokračujte až k prstům na nohách a potom se na závěr soustřed= te na bod uprostřed čela mezi obočím.
spároek ó
N -12 m
relaxa~ntodezva Ň -16
-20 0 1 2 3 4 5 6 7 hodiny
Obr. 180 Spotřeba kyslíku
~ó9a pzo p za p~o p^n2 ~~ peE 33/221
str.222
2LCČYLCL Zť ~ ~Oá.fC
Mnozí lidé trpí ztuhlými svaly nebo celkovou ztuhlostí tčla. 1'řestože se to nepovažuje za nemoc, ,je to velmi nepříjemné, nebot to souvisí s celkovou schopností človčka provádět určité pohyby a akce. Ztuhlost sama není nemocí, ale často se vyskytuje ve spojení s určitým onemocněním. Proto snad je většina lidí schopna žít se ztuhlostí, a nikoho kromě postiženého se to vlastně moc netýká. Zdá se, že se ztuhlost těla stala něčím naprosto normálním. Obvykle bývá navíc považována za znak jakési fyzické lenosti; tato lenost však bývá spíše jednou z příčin ztuhlosti. Málokdy někdo vitbec vidí souvislost mezi stravou a ztuhlostí a ještě méně často mezi špatným dýcháním a ztuhlými či bolavými svaly nebo klouby. Student jógy však snadno chápe blahodárný tíčinek kombinace pránájámy, která zvyšuje prokrvení., a tedy i zásobování svalů kyslíkem, s očistnou pránájámou, která vede k očištování organismu od metabolického odpadu. Spojí-li človčk pránájámu s vhodnými hathajógovými ásanami a krijemi, může se většiny ztuhlosti zbavit. Často však musí změnit i svoje stravovací zvyklosti, aby došlo k výraznému zlepšení. Někteří lidé prožívají určité cykly, v nichž se na chvíli zbaví ztuhlosti, ale t<1 se znovu a znovu vrací. Takoví; cykly je třeba přentšit. Každý sc pochopitelně nčkdy cítí ztuhlý třeba z přepracování, ale to lze vždy odstranit správným dýcháním, cvičením a dietou.
Ztuhlost však není jen otázkou nedostatečného nebo nadměrného cvičení, múže být též způsobena chemickými změnami, ke kterym dochází ve svalech a určitvch orgánech těla. Nejčastěji bývají ovlivnény ledviny. Nepracují-li ledviny správně, obsah mo~oviny v krvi může stoupnout až nad notmální hodnotu 0,02 až 0,04 % a dojít tak k toxicitě. Močovina je konečným produktem metabolismu bílkovin těla. Pokud ledviny fungují správně, normálně množství bílkoviny ve stravě člověka přímo neovlivní. To je důvod, proč mladí lidí; mohou zanechat na čas
~E ~e^ 33/222
vegetariánské diety (jejich ledviny pracují na 85 až 100 %). Ale po třicítce ledviny rychle slábnou, takže v padesáti letech už včtšinou pracují jen na 10 až 20 %. Proto již v tomto věku dopontčuji vegetariánskou dietu pro jóginy a osoby s myslí zaměřenou na zdraví. Musíme si ještě uvědomit existenci krevního laktátu neboli mléčnanu, který mitže být příčinott ztuhlých svalů při námaze. Při námaze totiž ve svalech vzniká a zitstává buněčná kyselina mléčná. Problém je komplikován tím, že čím více tenzí a napětí je v dané osobě, tím více se může zvětšit obsah mléčnanu. Krevní mléčnan je vedlejším produktem metabolismu a jeho zvýšení se projevuje především u osob, které mají sklon k tízkostným neurózám a negativním reakcím na každodenní situace či problémy. Kyselina mléčná sc rozpouští na krevní mléčnan pomalými pohyby jógových ásan, doprovázenými hlubokým dýcháním s následnou relaxací a uvolněním veškerych tenzí. Ukázalo se, že i pránájáma mitže snížit tíroveň této soli kyseliny mléčné. Třetí věc, kterou je třeba vzít v tívahu, je vedlejší metabolický produkt buněk při vylučování odpadního materiálu ve formě kysličm'ku uhličitého, který je pak z těla odstraňován plicemi. Hluboké dýchání, a to zvláště řízené dýchání pránájámy, tento problém řeší. Toxické odpadní látky způsobující ztuhlost se okysličují kysl'kem vstupujícím do těla s nádechem a vylučují se z těla při výdechu. Toto hluboké dýchání rovněž působí na orgány těla, které zodpovídají za vylučování, a mohou tedy snížit hladinu krevního mléčnanu i krevní močoviny.
Každý orgán těla i každá buňka v těle vyžaduje kyslík. Tento kyslík se k buňkám může dostat jedině hlubokým, řízeným dýcháním, sladěným s pohyby těla, popř. snížením pracovní zátěže těla, která normálně také spotřebovává kyslík. Obrázek 180 ukazuje změnu spotřeby kyslíku během spánku a relaxace. Odpočinek po praktikování jógových ásan má stejnou odezvujako relaxace. Obrázek 181 zobrazuje pokles krevního mléčnanu na úroveň, kde se úzkost redukuje jógovou relaxací. Vzestup krevního mléčnanu indikuje stres.
~Ó9CL ~ZO ~ ZC2 ~'i0 ~^I~2
str.223
13
É U
11 C
td G
É č
n m Y
Obr. 182 Šakti-trikóna-císana
Obr. 181 Krevní mléčnan
~.a.r~t~. řtJ,~u ~.a~fí.
Některé ásany se mohou provádět tak, že dodáva_jí tělu energii, a proto se jim ň'ká ásany typu _akti. Podobné p_ohyby, kťeré vedou k nabíjení ťěla energií, se nazývají_k.rije_typ_ u šakti. Např. při cvičerií trikóna-ásany, můžete pridat dynamický postoj, ktery dodá této poloze další rozměr. Zatněte n~ku v~ěst (tj. tzv. mušthi-mudra) a umístě~é li ňa pofiáfiti co nejblíže vnitřní části chodidla nohy (viz obr. 179). Všimněte si, že v této variantě je koleno pokrčeno, jedná se tedy o páršva-kóna-ásanu.
Dmhou možností je umístit ruku zat'atou v pěst k vnějšímu okraji chodidla. Třetí možností je přidat zkrut těla a umístit ruku zat'atou v pěst k vnitřní straně chodidla opačné nohy. Čtvrtou a poslední možností je jít s paží až za koleno a s překrouceným tn~pem umístit n~ku zaPatou v pěst k vnější straně chodidla opačné nohy (obr. 182). Pokud se tato poloha ( ve všech čtyřech variantách) provádí s oběma koleny napnutými, jmenuje se šakti-trikóna-ásana. Pokud je koleno pokrčeno, nazývá se šakti-páršva-kóna-ásana. Slovo šakti se v těchto názvech vyskytuje proto, že poloha dodává tělu energii.
Čatuš-kóna-ásana
Čtyřúhelníková poloha se může provádět ve třech variantách. 1. Posadte se do vzpřímeného sedu a doširoka si roznožte. Předkloňte se a chytněte se za kotníky nebo prsty nohou. Pokud se mt5žete předklonit tak, aby se hrudm'k dotkl země, nazývá se tato poloha supta-čatuš-kóna-ásana. 2. Pokud máte nohy v poloze do stran od těla (tedy téměř v jedné linii) a rukama se držíte za prsty u nohou (tedy bez nutnosti předklonu), poloha se jmenuje upavišta-kóna-ásana (obr. 183). Někdy se uvádí i pod jménem čatuš-kóna-ásana. 3. Máte-li nohy v této poloze mírně zvednuty a celá pozice je vyvážena na hýždích, nazývá se to úrdhva-kóna-ásana. Úrdhva znamená zvednutí směrem nahon~. Kóna znamená úhel; čatuš-kóna tedy znamená čtyřúhelntlc.
Obr. 183
Čatuš-kóna-ksana
~ó9a ~~oi~ za ~~o~^m
~^~e~ 33/223
0 20 40 60 minuty
str.238
J a.Vana-nzu~fa.-á~.a~ttJ,
V sanskrtu máme mnoho výrazů pro plynné produkty lidského organismu. Váju znamená v nejširším rozsahu atmosférický vzduch. Váta je technický termín používaný v ájurvédě (ájur je zdraví a véda věděm~, který popisuje plynné produkty, vycházející z různých tělních otvorů, a jedovaté plyny, které se pohybují po celém těle a způsohují bolesti podobné bolestem žaludku, hlavy, srdce, svalú a pátere při artritidě i jiných onemocněních. Pavana je plyn. Tento výraz se pouiwá v józe k označení rektálních plynů, ktere vznikají v organismu. V širším smyslu slova zahrnuje tento termín i ájurvédský význam slova váta a i my jej tak používáme.
l~^e~oUt~,' etJ~~t~~.
Každá z variant pavana-mukta-ásany se užívá se stejným dechovým cyklem. Dva celé dechové cykly slouží pro každou činnost. S nádechem zvedneme a uchopíme oběma mkama koleno, popř. kolena. Hlavu zdvihneme (nebo skloníme dolů v sedu) po výdechu s hlasitým vyfouknutím. Znovu se plně a co nejhlouběji nadechneme a přitlačíme koleno, abychom uvolnili plyny. S výdechem nohu vracíme do původní polohy. I zde to může být hlasité vyfouknutí vzduchu. Noha by se měla prudce uvolnit a teprve pak položit na zem. Tento rychlý pohyb uvolní většinou ostrou bolest, která by se neuvolnila pomalým pohybem. Dechový cyklus může být podobný jako při dechu typu savitrípránájáma, kde nádech trvá 8 dob, zastavení po nádechu 4 doby, výdech 8 dob a zastavení po výdechu opět 4 doby.
~^~e^ 36/23f
Obr. i96 Éka-páda-pavau.a-mukta-ásana I
~^c~noďue~~ z~ú~,o~ L!,(TO pYLO(TczYLL ~^ pfGZ pYLLQ p ~Z ptJ. YLI.I,
Technika: Položte se na záda na zem a co nejvíce se uvolněte. S nádechem pokrčte jedno koleno a chy~tejej oběma rukama (obr. 196). Vydechněte s hlasitým vyfouknutím vzduchu a zvedněte hlavu a přitáhněteji ke kolenu. Nyní se v této poloze (obr. 197) co nejhlouběji nadechněte. S výdechem nechte klesnout paže na zem a také nohu položte na zem (obr. 198). Opakujte celý cyklus s dnihou nohou. Je to tzv. éka-páda-pavana-mukta-ásana, poloha pro uvolňování rektálního plynu pomocí jedné nohy.
`\r~ ~1 .
Obr. 197 Éka-páda-pavana-mukta-ásana II
~ó9a. ~~o ~ za. ~~o~^m
str.250
~~~~~ ť~e~~f o ~.m
c~ú~z~a-~zá~zá~címa-m.tcci~a Slunceje středem naší části vesmínt. Živí nás
svými nesčetnými paprsky a dodává nám energii, světlo a teplo pro ritst naší potravy. Máme i dllší užitek ze slunce, který si hned neumíme představit. Paprsky prozařují naši atmosféru a mění se zde na vibrace nižších rychlostí. Např. ultrafialové záření nás opaluje a my musíme být opatmí ve vystavování svého těla tíčinkům tohoto záření. Opalování na slunci představuje jeden z nejstarších léčebných postupů, známých člověku, a je proto doporučován všem, kdo cvičí jógu. Ale i zde se musí postupovat s mírou.
Sedmnáct forem pozdravu slunce, stírja-namaskáry, které jsou praktikovány jóginy, je dokladem ditležitosti slunce v lidském životě. Staří ršiové si byli velmi dobře vědomi toho, že vystavování určitých částí tčla slunečním paprskúm může ovlivnit činnost endokrinních i exokrinních žláz. Pokud je to možné, měli bychom vždy využívat světlo a teplo slunečních paprsků.
Existuje nádherná mudra, zahrnující rytmické dýchání a přispívající tak k rozvoji jógové pránájámy. Je to tzv. stírja-pránájáma-mudra. Základní dechový rytmus je stejný jako u savitrí-pránájámy (čtrnáctá lekce). Savitríje mystickéjméno projedno z dvanácti sluncí kosmického univerza, používá.se však i pro označcní čakry solárního plexu ze dvanácti čaker vyšších a nižších tčl. Savitrí má též význam rytmu nebo hannonie, a proto se pránájáma tohoto jména provádí rytmicky. Nádech i výdech musí být stejně dlouhé, a zastavení dechu po nádechu i zastavení dechu po výdechu musí mít poloviční délku. Je možné si vybrat rytmus 6-3-6-3 nebo rytmus 8-4-8-4. 1'ři této pránájáma-mudře bude rytmus dechu vycházet z nízkého rytmu 6-3-6-3 a bude se plynule rozšiřovat až do velmi náročného rytmu 24-12-?4-1?. To ,je minimální cíl pro devítidenní
praktikování slunečního cyklu. Znamená to, že nádech je velmi pomalý, na 24 dob, pak se dech zadrží na 12 dob, pak se pomalu vydechuje na 24 dob a opět se zastaví na 12 dob. Savitrí-pránájáma obsahuje všechny čtyři části dechového cyklu: ptíraku, kumbhaku, réčaku a šúnja ku.
Pro praktikování stírja-mudry si udělejte čas za svítííní. Posadte se pohodlně do polohy se vzpřímenou páteří, nejlépe do vadžra-ásany, ale mnžete použít i sukha-ásanu nebo padma-ásanu. Spojte před hrudníkem dlaně do gesta podobného modlitbě, tzv. namaskára-mudry. Začněte se nadechovat a pomalu natahujte paže směrem ke slunci. Pomalu oddalujte dlaně od sebe, aby se dotýkaly jen konečky prstů. Z vašeho pohledu se shtnce musí dostat do velkého prostoru vašimi pažemi. Při zastaveném dechu po nádechu nechte pitsobit blahodárné paprsky slunce na nervová zllcončení v mkách. Působí to na celé tělo. S nádechem opět spojte dlaně a stáhněte paže před hrudník do namaskára-mudry. Se zastaveným dechem po výdechu setrvejte v této poloze.
Začněte s rytmem 6-3-6-3, s druhým nádechem přejděte k rytmu 8-4-8-4, se třetím nádechem k rytmu 10-5-10-5, a pak přidávejte dobu, po kterou trvajíjednotlivé dechové fáze, přes rytmus 14-7-147, 16-8-16-8, 18-9-18-9, až během prvních devíti dnů dosáhnete dosáhnout rytmu 24-12-?4-12. Budete sami překvapeni tím, jak vám slunce pomůže stát se dobrým adeptem pránájámy. Student, který se již nějakou dobu zabývá pránájámou, potom snadno přejde postupně až k rytmu 32-16-32-16. Velké jógové i zdravotní tíčinky získáte i při realizaci této mudry v uzavřené místnosti bez slunce.
Doporučuje se mít nějaký koncentrační bod před očima, např. vhodný obraz, diagram nebo tmavší bod na světlé zdi. Malý mosazný kotouč, replika slunce, se také hodí k tomuto tíčelu. Při praktikování stírja-namaskáry se pokuste obrátit
n~ ~e~ 3~/250
~ó9a ~~o~ za ~~a ~~m.
str.298
I'ráná,jáma pro tropické počasí
'ZČ~~f ~,E ~,f
I?roč se děti v tropických oblastech tak baví
profukováním slámy, rákosu nebo bambusu'? Ochlazují se! Staříjóbini pozorovali výsledky takové činnosti a přejali podobné dechové techniky do systému pránájámy.
Cclá skupina dechových evičení se jmenuje chladivé dechy neboli šíta-pránájáma. Sanskrtský termín šíta ncbo šítala znamená chladivý. V této skupině pránájámy jsou používány ritzné mudry, jejichž výsledkem je pocit chladu. Skupina méně známých pránájámických cvičení rovněž slouží k chlazení, ale většinou spíš k ochlazení krevního řečiště než k ochlazení člověka, kterému je horko z tcplého počasí. Proto se musí tyto skupiny dechů od sebe ocilišovat. Hlavním rozdílem je, že chladivé dcchy, šít.a-pránájáma, jsou zaměřeny na snížení tělcsné teploty, zatímco techniky šišira-pránájámy jsou z~uněřeny proti tzv. respirační acidóze, vysokému obsahu kysclin v horkém krevním řečišti. Tato druhá skupina technik je velmi užitečná pro všechny, kdo trpí jakoukoliv acidózou, a pro žeuy očekávající m~nstruaci. Ty znají náhlý pocit tepla signalizu,jící blížící se periodu. Tento pocit lze zmírnit zmínčnou skupinou pránájám.
nle ne,jprve k chladivým dechům určeným k ochlazení v tcpl~m počnsí. Tyto techniky pracují vclmi rychle. .le,jich tíčinek múžete pocítit téměř okamžitě. .le však lřeba podotknout, že by člověk měl ncjprvc vyloučit nebo alespoň omezit ve své stravě všc. co vede k pocitu horka. Jislě jste si už povšimli pusobcní čnje, kávy i nčkterých nápojů včelnč alkoholu a tabáku na teplotu lidského těla.
Sítkárí-prsímí,jáma
Sítk:írí-praín~í,jáma maí vliv jak na fyzickou strínku osobnosti, tak i na psychickou stránku. Fyzickv sc provčtrzívají tísta i nosní pasáže a ochlazuje
~~~e~ ~~/2C~~'
se krevní oběh. Člověk bere pod kontrolu nádí neboli nervové pasáže fyzického těla a vyšší nádí vitálního těla (tzv. pránamaja-kóša). Termín sítkárí pochází ze způsobu "srkání" dechu se zvukem "sít" (odtud sítkárí tj. "dělítní sít").
Technika: Posad'te se do pohodlné polohy se vzpřímenou páteří, např. vadžra-ásany, siddha-ásany nebo padma-ásany. Uvolněte spodní čelist, lehce pootevřte tísta, aby jazyk mohl vytvořit korýtko jako "V", džihva-mudru, gesto jazyka.
Jazyk by měl být volný, neměl by se dotýkat zubů ani spodního či horního patra. Dech se vtahuje mírně pootevřenými rty se srkavým zvukem "sít-sítsít". Jakmile se plíce zcela naplní, dech se zastaví v krátké kumbhace a potom vypudí oběma nosními dírkami velmi rychle podobnč jako u bhastriky.
Během celé sítkárí-prínájámy musí být břišní svaly a bránice co nejvíce vtaženy asi jako v uddíjána-bandze. Jestliže se při této pránájámě provede i mtíla-bandha, stažení konečníku, dosáhne se ještě dalšího chladivého efektu pro celý centrální nervový systém. Dech rovněž působí na čakry fyzického těla.
Jiná verze sítkárí-pránájámy uplatňuje rytmické dýchání: na osm dob se natahuje vzduch tísty, pak se na čtyři doby dech zastavuje, na osm dob sc vypnzuje nosem a na čtyři doby sc dcch opčt po výdechu zastavuje. Po každém cyklu této pránájámy,je třeba si krátce odpočinout.
Šítalí-pránájáma
Šítalí-pránájáma označuje ledový dech. .le velice podobná sítkárí-pránájámě, ale jazyk (džihva) je stočen do kákačandra-mudry. Tato nmdra se provádí tak, že se jazyk stočí do trubičky, a ta se potom vystrčí asi 1 a púl až dva centimetry ze stahujících sé rtů. Tato mudra se nazývá kaíkačandra, zobák vníny.
~ó9a ~zo ~ za ~zo~~m
str299
1'opsaná prínájáma má za následek téměř okamžitó ochlazení Ola a také povzbuzení všech chladivých procesíi v tčle. Šítalí-pránájáma má velmi ciobrý tíčinek na choroby lypu váta a kapha. VáGa znamená plyn a kapha sliz, hlen. V jóga-čikitse a ájurvédě se učímc, žc váta vytváří gulma neboli chronickou dyspepsii (funkční poruchu trávení) a stavy nazývané pléča, které se projevují nejrůznějšími Y'ormami chronických zánětů a horeček nebo jaterními chorohami. Šítalí zxníniuje neust<llou chu~ pít a pomáhá též výrazně při léčení cukrovky. Jógini praktikující šítalí prohlašují, že potřebují mnohem méně nebo téměř žádnou vodu, nebo~ absorbují vlhkost pomocí této pránájámy.
Technika: I'osad2e se do pohodlné polohy se vzpřímenou páteří. Přednost se dává padma-ásaně a vadžra-ásaně. Stočte jazyk do trubičky nebo vytvořtc tvar ostrého "V" a vystrčte jazyk ze stahujících sc rtu. Je to kaíkačandra-mudra, gesto zobáku vraíny. Jazyk by měl vyčnívat. jeden a půl až dva centimetry ze rti'i. Nyní se dech uadechuje až srká po kraítkých doušcích srolovanýmjazykem. Jaktnile máte plíce plné, zastavte na okamžik dech, pak pomalu vydechněte nosem a opět zastavte dech. Doporučuje se použít rytmus 8:4:8:4.
Během celé šítalí-pránájámy musí být břišní svaly a brínice co nejvíce vtaženy asi jako v uddíjaína-bandze. Lau,jmete-li při této pránájámě i mtílabandhu, stažcní koncčníku, dosáhnete ještě dalšího chladi.vi;ho iíčinku na celý ccntrální nervový systónt. Dcch rovnčž piisobí na čakry fyzického těla.
Kákí-prán.í.jáma
Kaíkí-prán~íjárna se uplatimje podobně jako už popsan~ šíW lí. Jcdiný rozdíl jc v tom, že vzduch se múže vydc;chnout op~t trubičkou vytvořenou jazykem ncbo lehce pootevřenými tísty. Vznikne tak výrazný zvuk "ha". Dřívc popsaná kákí-mudra se při této prín~íjámč nezaujímá.
Matangí-prántí,jánta
liný chladivý dcch sc provádí tak, že se spod
ní čcli.st vysuuc clo,jedW strany a vytvoří se gesto,
OC~. Q l 'i0 / ZQ N'ZOh^I72
tzv. matangí-mudra. Mata~í mm~á slonice. Dech se opět nasává takto zlw~ai ~sty trátkým srkáním. Dech se vypuzuje po ~h z i~ia nosními dírkami jako při mukha-bhastrioe~ OpekQjie celé cvičcní se spodní čelistí vysunutou na druhoo stranu.
Děti mají velmi rády tuto pránájámu. Pby· čelisti jim totiž připomínají oblíbenou postaWtu Pepka námořníka, který provádí tytéž pohyby s~odní čelisti, když si přehazuje svoji fajtku z jednot~o koutku tíst do druhého.
Tato pránájáma působí velmi mocně na hrd
lo, oči, uši a mozek a ochlazuje je. Musí se ji však praktikovat opatrně při odhalených zubních krčcích a nebo zubních kazech. Proto se také tato technika někdy nazývá danta-sítkárí-pránájáma nebo šítapránájáma.
I3hudžángí-práná,jáma
Bhudžángí je samice kobry. Nádech s otevřenými ílsty napodobuje syčivé nadechování hadů. Je to příjemně chladivý dech pro čelisti i hrdlo a působí rovněž pozitivně na ochlazování a stimulaci exokrinních žláz. Při tomto dýchání se nadechuje pootevřenými tísty bud' po částech jako při srkání, nebo pomalu táhle a vydechuje se syčením opět tísty. Na jedno sezení prov~ídíme tři až šest takovýchto cykli~.
Kavi-práná,jáma
'I,uby jsou stisknuty proti sobě a rty sevřeny.
Vzduch se potom nasává mezerami mezi zuby a vydechuje se nosem. Tato pránájáma má prý za následek vznik velm.i příjemného hlasu. Odtud ijejí název kavi-pránájáma, básníktiv dech. Někdy se t<2to technika též nazývá danta-šítala-pránájáma. V jiné variantě sejazyk opírá špičkou o horní patro tíst.
Všechny tyto dechy se doporučují užívat v horkém počasí. kdy tělo potřebuje zchladit. Je-li krev příliš kyselá, dopomčuje se mukha-bhastrika. Jiné typy bhastriky slouží jako pomocné techniky pro přechod stresujícího středního období života,
~~~e^ ~6/2gg
str.301
G~~LYI2LQ~^ dlJ, Q~CLYLL
l2ytmus neboli harmonie je vlastně předmětemjógy. Šrí Kršna v Bhagavadgítě říká, žejógaje "obratnost v jednáni" neboli harmonie činnosti. Žádný jiný aspekt života než řízení dechu v harmonickém rytmu není tak tízce svázán s harmonií a zdravím těla, se souladem a zdravými emocemi a myslí. Existuje mnoho sanskrtských termínů pro rytmus a harmonii, např. t<ála, což znamená rytmický úder, nebo laja, tojsou vnitřní rytmy. V józejsou tyto termíny smysluplné, nebo~ tííla není jen destruktivní diskorytmus, stejně jako laja není jen kómatózní stav. '1'álajikam označuje přirozenou harmonii a pránalaja nebojógalaja označují harmonii prány i celistvou harmonii jógy. Můžeme všeobecně říci, že jcíga voJí pro popis jógových stavů metafyzické termíny. Proto je také bohyně SaYitsí uctívána jako bohyně hatmonie. Proslula rovněž jako Gájatrí I)éví, matka slunce. Její gájatrí-mantra sc stala jednou z nejdůležitějších manter ortodoxního hindaist.y. Existuje celá skupina rytmických dechit v pránájámě. Všcchny reprezentují důležitost rozv~je celkové harmoniejógina v rámci všechjeho pěti těl, pa~ča-kóša.
, -u~tta~ráaájéma,
Vrtta jo vlnění, kmity, proudění nebo také rytmus a sama je stejný. 1'roto je sama-vrtta-pránájáma rytmický dech, při ktcrém jsou všechny fáze dechového cyklu stejně dlouhé. Podobá se to sukha-pránájámč, ale tady jde mnohem víc o procítění ryenu než o přesné trvání jednotlivých dechových fází. Človčk by mčl při dýchání před sebou vidět kmitající str'ídavý obvod prány a apány. Tento střídavý proud si múžeme též představitjakojednoduchý tok, nadechnjeme-li a vydechujeme-lí po stejnou dobu. Základní rytmus je vždy l:l bez ohledu na to, jak dlonhá tato doba je. Bereme-lí v tívahu nase známé doby, pak začátečníci začínají s rytmem 4:4 a postupují k 6:6 a 8:8, zatímco zkušenější jcígini vycházejí z rytmu 16:16 a přecházejí k rytmu 32:32 n 64:64. Pokračovat mohou tak dlouho, dokud vnímají hannonický vjem dechu. Tato tech
~ó9a ~zo~ za ~zo~Em
nika je pojmenována ritznými školami ritzr~:. talr~e se objevují i jména švása-prašitásá-~'rfin~áma a p~i. na-apána-pránájáma.
Asama-vrtta-pránájáma
Asama-vrtta znamená ~~ ~eers. V praxi to vypad~ tak, že nádech trvá jednu dobu a výdech dvě doby. Začněte s rytmem 1:2, pak přejděte na rytmus 1:3 a konečně 1:4. Opět záleží na tom, jak dlouho nadechujete; skutečný rytmus vašeho dechu pak může vypadat takto: 4:8, 4:12 a posléze 4:16.
Druhé stadium dechu asama-vrtta-pránájáma má opačný rytmus. Tedy na dvě doby se nadechuje a na jednu dobu vydechuje. Opět se od rytmu 2:1 přechází k rytmu 3:1 a potom 4:1. V praxi to znamená 8:4, 12:4 a potom 16:4. Asama-vrtta-pránájáma slouží ke stimulaci prána-nádí pro nabíjení a vybíjení energie. První technika se osvědčuje hlavně pro chůzi, jogging nebo běh, nebot snižuje krevní tlak a zpomaluje činnost srdce. Dmhá technika se zase výborně hodí k léčbě dechových potíží, vzniklých v důsledku kouřettí čí hraní na dechové nástroje. Tato technika také léčí tendence k nadměrnému slínění. Někdy se stává, že člověk má najednou plná ústa slin a "zadrhne se", nebo~ musí slíny poIknout. V něktetých ášramech se tato techníka nazývá prašvása-švása-pránájáma nebo apána-prána-pcánájáma.
Višama-vrtta-pránájámx
Předpona "vi" vyjadřuje v sanskrtu superlativ, ktery zesiluje význam po tú následujícího slova. Višama tedy znamemí ",I~í~:.e ,p~~,stejn~r". V této pránájámě se dech skládá ze tří fází: z nádechu, zastavení dechu po nádechu a z výdechu. Rytmus je potom 1: 1:1. Opět to připomíná lóena-pránájáinů, ale zase tu jde více o prociřování rytmu než o konkrétní trvání jednotlivých dechových fází.
Celá série rytmů je spojena ~ viša~rtá-vr tapránájámou. Jsou to tyto rytmy: 1:2: 1, 1:3: 1 a 1:4: 1. Zdúrazňuje se zde kumbhaka neboli zastavení de
~Eř~eE ~j6/3o~
str.302
chu po nádechu. Kdo trpí poruchami srdce nebo plic, ten by neměl cvičit vyšší.formy ktimbhaky.
I)alší rytmy budeme uvádět pod názvem sahita-pnínájáma.
n~!zi.~o ďEe~Zu .
l3eh sluncc je ~vitr, zvaný rovněž Stírja nebo F~k,i. Má ještě další jména; celkem dvanáct jmen, ktcrá jscn~ spojena s dvanácti mantrami pro stírja-namaskáru. .leho chot se jmenuje Savitrí, Stírí nebo Cří,jatrí. .lm~no Savitr se objevuje ve védské gájatrí-mantře, která je považována za nejsvětější mantru hinduismu. Í2íká se, že Sávitrí vede svého pána na jcho každodenní cestě po slunečním systénut a žc řídí. střídání ročních období n2 této planetě. Sluneční pár maí dvč dcery. Jsou to Ušas a Čhájá, reprezentu,jící slunce a stín.
~itrr~;=bohyně sluneční harmonie a ročních období, ,je evokovaína čtyřdílnýrrii pránickými rytmy. .ldc tedy o dechový cyklus složený z nádechu, zastavení dechu po nádechu, výdechu a zastavení dcchu po výdechu. l2ytmus spo,jcný s těmito čtyřmi funkcemi,je: ?: 1:3: 1 . V praxi bude začátečník začínat nádechean na ~ dob; zastavcním na 3 doby, výdechcnt na 6 dob a zastavením na 3 doby. Při každim seze.ní by sc mčlo minimálně praktikovat devčt dechových cyklii. llylo zjištěno, že podle délky jednotlivých fiízí v savitrí-pránájámě pitsobí toto cvičení vidy trochu jinak. Uvádíme výsledky pozorování:
Púsobcní snvitrí-práná,jámy
4:2:4:2
Výhui-ný rytuws pro rekonvalescenty, děti a žcny s nrtlým. objemem hrudníku. Tento rytmus povedc brzy k touze po prcxlloužení jednotlivých dechových ~írí, nehot' dojde k zlepšení vitální kapacit.y plic.
~~~ ~~C~ c~6/30?
6:3:6:3
Výborný dechový rytmus pro získání kontroly nad vlastními emocemi, dobrý rytmus pro přckonání všech forem neurotických tendencí a m~tniakálních depresí. I2ovněž.emocionálxaí pod-. mínky se tímto rytmem brzy kori.gují.
8:4:8:4
Toje nejobvyklejší rytmus savitrí-pránájámy aje nejvíe~ v souladu se sapta-dhatu těla. Dhatujsou střevní míza, krev, kosti, svaly, tuk, morek ~t sctneno.
10:5:10:5
Tento rytmus udělfi čascm z chron íek~ho<lozjdnvce přesného člověka. Někteří lidé se tak prostě narodí. Nikdy ncdokážou být nikde včas. Jejich pr~na jc v dishannonii. Tento rytmus je naučí dochvilnosti na celý život.
12:6:12:6
Tento rytmus je v harmonii s myslí a otevírá mozkové buitky k získání skutcčného vědomí.
14:7:14:7
Tento rytmus vytváří santóša, čistoto mysli, a výborně se hodí k meditaci. pomoci slcdování dechu.
16:8:16:8
Tento rytmus se nazývá .' -tái~ rytnms a~pt~. Vyšší rytmy, jako 32: 16 a (4:32, se jmenují mistirovské dechy, sidcltta-pránájáma.
&avitré-práná;jtima
V ~ttr~ je dechový rytmus obrácený. Prodlužují se zastavení dechu po nádechu a výdechu a zkracují se nádech a výdech. Rytmus je potom 1:?: 1:2. Nadechujeme na šest nebo osm dob. Tento zpitsob dýchání by se neměl používat, dokud se nezvládne předchozí dech, switrí-prínájáma. Nepouštějte se do vyšších rytm~ než u předchozího dechu.
str.303
Savita nebo Savitra je mužský rod od kmene Savitr, slunce. Dechový vzorec je stejný jako u savitrí-pránájámy, ale pozornost je zaměřena na ,~~,s·:š~kti : '-;~a.ti.' Ušas-šakti znamená teplý pránický tok a představujeme si hojako teplé,jasné, sluneční světlo, které září z vnitřku plic s nádechem. ~l~íjá-šaktije naopak teplá sametová temnota, kterou procilujeme v plicích při výdechu. Některé školy učí podobnou techniku při "~ílGja ~. a (;aii~ir~-prá.náJátně. Jejich techxtika však zahrnuje i sledování dechuatírja/ušas v pravé nosxtí dírce s nádechem, a sledování čandsa/čhájá v levé nosní dírce s výdechem. Někteří učitelé tomu,~í~aj~ idá-. ,~t~'PCáttáj5ma.
~,~a Dech o čryřech fá~có o stejném t~w~ní
( 1: 1:1:1 ) se naryvá Uplatá~tje
se ht vždy osm cyklů této pránájáxny. Ty pak souhlasí s třiceti dvěma takty Gájatrí-mantry, jež slouží jako invokace zaměřená na trilókam neboli tři světy. Gá,jatrí-xttantra, nejsvttější manlra ortodoxníxch hinduistů, má dvacet čtyři ~slá'~, které souhlasí s dechem o třech fázích. Jestliže chceme tuto mantn~ použít k invokaci tří světů, musíme přidat dalších osm slabik pro celkový rytmus dechu 8:8:8:8. Při praktikování pránájámy pak zpíváme Gájatrí-mantru jen v mysli.
Při jiném způsobu tohoto cvičení se protáhne každá dechová fáze na co nejdelší dobu a během této doby se rychle v mysli odříká celá Gájatrí-mantra. Používá se pak 27 dechových cyklů, aby se stačilo odň'kat 108 Gájatrí-manter. To je velmi obtížné cvičextí, protože Gájatrí-mantru neod~éáte nikdy za kratší dobu než 16 se~Od.
l~~n.r~e~ó9oc~á ~~ax~:
~ftJ. ~i.eáft~,' ~,^~.ft~.' řt~.'c~~v~
Celá skupina rytmických dechit se někdy nazývá tála-pránájvna nebo pránatála-pránájáma. Nestejnoměrné rytmy se pak většinou shrnují pod název sahita-pránájáma a tvoří samostatnou podskupinu rytmických dechů.
Celkový počet nyní uvedených dechových technik předpokládá, že se jim budete věnovat celý týden. Je třeba počítat s tím, že zvládnutí těchto technik zabere hodně času. Musíte použít vždyjednu nebo dvě techniky a věnovat se jim několikrát v pritběhu dne. Mezitím je třeba evičit sedy se vzpřímenou páteří. Pránájámu můžete praktikovat i v lehu na zádech. Její tíčinkyjsou všakmnohem menší než při praktikování ve vzpřímeném sedu. Pránájáma prováděná v lehu unavuje tělo, zatímco pránájáma prováděná ve vzpřímeném sedu nabíjí tělo energií prána-šakti.
Sama-vrtta-pránájáma může sloužit pro pranava-pránájámu, při níž se s výdechem praktikují zvttky AA - UU - MM. Pokuste se praktikovat vždy týden nebo devět dxú jeden rytmus. Začněte u rytmu 1:3. Tepxve rytmus 8:24 se hodí pro pranava-pránájámu. Pak praktikujte sedm až devět dní rytmus 1:2 a potom sedm až devět dní rytmus 1:4. Při použití devítidexmího cyklu se totiž slaáujete s lunárním cyklem. Začněte s praktikováním rytmu 1:3 0 típlňku a dokončete všechny rytmy před dalším úplňkem.
U višama-vrtta-pránájámy pracujte velmi pomalu na vyšších rytmech s delšími zastaveními dechu. Měli byste nyní už dokázat poměrně dlouhodobá zastavení dechu, přesto bud'te opatrní. Možnájste necvičili dost poctivě, a proto postupujte velmi pomalu a s citem, abyste získali kontrolu nad
~ó9a ~~o ~ za ~zo ~^m
~^~Ze^ g6/3o3
str.306
vyšší energii. Rovnováha aniontů a kationtů se v chemii měří pomocí pH, ale může se vyjadřovat i pomocí odporu.
Sanskrtský termín "anu" popisuje molekulu, zatímco termín "paramánu" popisuje atom. Lóma vilóma popisují hru energie na anodě a katodě. Abychom tuto hru mohli sledovat v elektronice, potřebujeme k tomu elektronovou trubici a diodu dovolující přechod elektronůjenjedním směrem od katody k anodě. V jógovém konceptu to má za následek vznik monopólové magnetické částice nebo síly, kterou v józe popisujeme jako vzestup kundaliní-šakti v sušumná-nádí. Teprve nedávno věda ohlásila možnost existence monopólu. Většina magnetizovaných elementů jsou totiž dipóly, a to i když jsou rozděleny na sebemenší částečky, např. magnet. Monopól by byl protikladem kladného protona a záporného eleklronu, které existují v přírodě odděleně. Bylo stanoveno, že se náboj pozitronu rovná některému 68,Snásobku náboje elektronu. 1'ozději se prokázalo, že n:íboj pozitronu je 137 (vyjádřeno v nábojích elektronu). Fyzikové hledají nepolapitelný monopól ve všem, a to od minerálů vylovených z nejhlubšího moře až po kamení z měsíce. Ještě stále sejim nepodařilo vyzkoumatjev kundaliní v józe. Ale v tomto okamžiku nám jde o něco mnohem méně závažného, a to o základní prožitek polarity lóma-vilóma. Praktiky lóma-vilóma se totiž staly klíčem k této síle a jejímu pozitivnímu zvládnutí.
nOl~'LGL-(TČ ~OIrLC2-/2'LCL ~'LČíCL tT f2'LQ.YLCyL2I~2E
Mnohé ásany se mohou praktikovat ve formě lóma-vilómy. Takové polohyjsou pak sestavovány do skupin podle toho, jakjsou danou polohu stimulovány páteřní proudy idá a pingala k toku směrem vzhůru nebo doli~. Dhármika-ásana je např. lóma poloha, v níž energie sCoupá od základny páteře směrem k lebce. Supta-vadžra-ásana je vilóma poloha, nebof energie se pohybuje dolů směrem ke kandě, základně páteře. Zdá se, že tyto polohy re
~~~eE ~~/306
prezentují předklony a záklony, které lze typicky popsat jako lóma-polohy a vilóma-polohy. Ale lóma a vilóma lze také popsat jako konvexní a konkávní polohy, vypůjčíme-li si termíny z optiky. Termíny lóma a vilóma můžeme uplatnit i v pránájámě. Lóma-pránájáma je třífázové dýchání označované jako visama-vrtta-pránájáma. Jednotlivé fáze dechu tu tvoří nádech, zastavení po nádechu a výdech. Vilóma-pránájámaje také třífázové dýchání, ale fáze tu představují nádech, výdech a zastavení po výdechu. Hodnota obou praktik je vysoká. V lóma-pránájámě mírně stoupne teplota krve, a tím se zničí nečistoty v krvi. Ve vilóma-pránájámě teplota krve zase klesne, a tak se zmenší riziko krevní horečky. Dech skládající se pouze z nádechu a výdechu se jmenuje sukha-pránájáma. Pokud má dech všechny čtyři fáze svého cyklu, tedy nádech, zastavení po nádechu, výdech a zastavení po výdechu, je to sukha-ptírvaka-pránájáma.
Lóma-vilóma-pránájáma
Lóma-vilóma-pránájáma je střídavé dýchání nosními dírkami. Dechový cyklus začíná nádechem pravou nosní dírkou, pak následuje krátké zastavení, výdech levou nosní dírkou a opět krátké zastavení. K usnadnění kontroly, že dech prochází opravdu žádanou nosní dírkou používáme gesto mky tzv. Višnu-mudw, nebo podobné gesto, tzv. naságra-mudru. Dechový cyklus má rytmický vzorec savitrí-pránájámy (8:4:8:4). Tuto pránájámu někteří učitelé nazývají nádí-šuddhi (viz třicátá lekce); jiní zase pratilóma-pránájáma.
Alóma-vilóma-pránájáma
Alóma-vilóma-pránájámaje střídavé dýchání. Začíná nádechem pravou nosní dírkou. Následuje krátké zast<wení a výdech levou nosní dírkou. Pak je to opět z~~stavení a nádech levou nosní dírkou, zastavení a výdech pravou nosní dírkou, zastavení a nádech pravou nosní dírkou atd. Celý cyklus se opakuje mnohokrát při rytmu savitrí-pránájámy 8:4:8:4. Tato forma pránájámy doslova nabíjí nervový systém pránou a je velmi užitečná pro ty, kdo trpí neurastenií (nervovou slabostí) a psychostenií
~Ó9C2 ~'LO ~ ZL2 ~'LO ~~I~2
str.307
~~ou~asné době nejčastějQí pomchy vyznačující se t iniciativy. Stavy spojené ~jí nadměrnou hypersenzipodrážděností s výbuchy
Pratilóma-pránájaíma označuje dech, při iž se nádech vede dovnitř levou nosní dírkou a wdechne se zase levou nosní dírkou. Pak se pozornost přesune k pravé nosní dírce. Nádech se provede pravoa nosní dírkou a výdech opět pravou nosní dírkou atd. C'elý cyklus se mnohokrát opakuje. l2ytmus je takový, žc nádech trvá 4 doby a výdech A dob. Lze samozřejmč použít i. vyšších rytmů 5:10, 6:12 atd.
Jiná ,jógová škola učí, že pratilóma-pránájáma je pránájáma, při které se nadechuje střídavě oběma nosními. dírkami a vydechuje vždy oběma nosními dírkami naráz. Takové cvičení je doslova opakem stírja-bhédana-prínájámy, a proto mu říkám čandra-bh~dana-pránájáma. Stírja-bhédanaprínájáma jc tak~ známá jako pingala-pránájáma a čandra-bh~dana-pránájáma jako idá-pránájáma.
~ ~zcín.a.-n2tc ~~t~,
I'ro kontrolu toho, kudy dech prochází při nádechu a výdechu, se v pránájámě této lekce používají speciální g~sta ruky, tzv. prána-mudry. Prána-mudry se umsí praktikovat s maximální pečlivostí, aby se dosáhlo co největšího účinku. 1'olohy prstii totiž stinmlují nervová centra (v józe jim říkaímc nádí-bindu nebo prána-bindu), která jsou umístčnn v éterickém těle, pránamaja-kóša. Višnu-nuulru provádíme vždy pravou rukou. Bříško prostř-cclníčku,je umístěno na kořen nosu, kde se kost nosu př-ipoju,je k lebce, a jemně tam tlačí~ Ukazov~íček slouží k uzavírání pravé nosní dírky a prsteníček k umvíraíní Icvó nosní dírky. Palce a malí.ček rúsOívají širocc rozevřeny do stran, takže vnější. hranv ruky vvtvářejí veliké písmeno "V".
Tyto dva prsty ukazují, že pracujeme s tělem pránamaja-kóša, a že zde dochází k ovlivňování idá-nádí na levé straně těla a pingala-nádí na pravé straně těla. Nosní dírky se musí uzavíratjemně, bez přílišného tlaku, aby nosní sliz a hlen nepůsobily jako lepidlo v nosních pasážích. Cítíte-li zpočátku tínavu pravé paže, pomožte si podepřením lokte levou paží. Držtc hlavu vzpříma. Dívejte se rovně před sebe a neotáčejte hlavu, nebo~ to narušuje tenzi nervů spojenou s pránou. Oči by měly být uzavřeny a vnitřně soustředěny na bod, kde se dotýká bříško prostředníčku kořene nosu. Naságra-mudra, doslova gesto nosní dírky, se používá při praktikování trajam-bandhy, trojího uzávěru vyšší pránájámy. Protože brada je vtisknuta proti hrudi v džalandhnra-bandze, není nutné používat Višnu-mudru. Místo toho použijeme naságra-mudru, ve které jsou ukazováček a prostředníček skrčeny konečky do dlaně a opřeny klouby o kořen nosu. Palec pak uzavírí pravou nosní dírku a prsteníček s malíčkem levou nosní dírku.
~nu~órrZa.-c~l~órrza.
Ve školách džňánajógy a rádžajógy se vyučují praktiky anulóma-vilóma a anulóma-vilóma-krija, ktetéjsou více než pouhým cvičením pránájámy. Tyto krije púsobí na základní polaritu těla, regulují elektrický tok nervového systému a ionizaci buněčné energie. V józe se t~íme. že pomocí téchto pránájámických k~ijí a prakrijí lze dosíhnout hluboké relasaoe. Pojejich zaiádoutí se pek múže u kvalifikrn~aný-ch s~ be~o~ postoupit k vyšším krijím lapjó~y a kcijím p~acvjícím s kundaliní.
PI
Tec~ Položte se na záda do polohy mrtvniv. ~v. Položte se tak, aby hlava směřovata t se~eru a mohli jste využít přirozeného
pole země. Začněte hluboce rytmicty dýCt~at savitrí-pránájámou. Nadechujte pomalu ~osm dob, zastavte dech po nádechu na čtyři doby, wdechujte pomalu na osm dob a opět zastavte dech
~~~e^ g~/3o~
str.308
po výdechu na čtyři doby. Opakujte tento dechový cyklus znovu a znovu.
Obr. 266 Annlórncr-vilórrrcr-krijn ! (ncídech)
Po zvládnutí ryUnického dechn si představte, že teplá, zlatá prána protéká s každým nádechem vaším tělem od hlavy až k patám (obr. 266). Dovolte tomuto pr5nickéxnu toku, aby prošel celým vaším tčlem. S výdechem si představujte a proci~ujte chladivý, stříbrný apánický tok proudící od špiček prstt°~ na nohaích až po hlavu (obr. 267). Pokračujte v rytmickém dechu s představami a proci~ováním pránického toku s nádechem a apánického toku s výdechem, až dosáhnete hluboké relaxace. Bude to tmat še.st až deset minut i déle.
Anulbma-vilcíma-kri,ja II
Jiný zpúsob polaritní krije spočívá v tom, že si v představč rozdčlíte svoje tělo na dvě poloviny: na Ievou a pravou a budete si předst~lvovat, že se zlatá a hřejívá prána pohybuje sxněrem nahom od nohou k hlavě po pravé straně těla drahou, zvanou pingala-nádí, a chladivá a stříbřitá apána se pohybrije směrem dolú od hlavy k nohám jen po levé strauč tčla drahou, zvanou idá-nádí (obr. 268). Tuto přeclstavu opaku,jete s každým nádechem a výde
~~ ~e~ ~( j/3o&
chem, a to znovu a znovu, až dosáhnete včdomé relaxace.
Obr. 267 Ancclórnn-vilórna-krija I (výdech)
r::: i` ::
Obr. 268 Anulórnn-vilórúa-kri ja II
Často vám ~uru pň priktikování těchto kri.jí nloží skupinu nada, bídža nebo mant~r, které si nuíte
~ó9a ~zo ~ za ~zo~Em
str.309
rředsta.-~~.x ~ ~ ~ ~1 představovat )ranavu c~ a l~~iri~i i pň wdechu. Teprve xlzd~ji j~ se~SE~liyioóoéjsí mantry. Jsou to lapř. zwty° 'is ~ ~' pro výdech a "sah" ara ná.. Oii z~tv. se kterými se mažete ;etkat w~c~~ jsext "ah" na výdech a "éé" sro máee~ ~ j~ové školy učí celou řadu ivuli~ juiae~ ^,v '~t'. "áh", "i", "í", "l~", "li", "é", " ~i ". '"c~'- ~ - 'huh" a "nl" při praktikování těchto a pidoi~vrc~ iríjí čí prakrijí. Používání zvuků sac~h~C~ie ~° "ize s~ nesprávně nazývá krijajóga. Ve cku~at~sti tv_ to tcchniky palří do systému džňánajó~rr Rídia ;t mantry sc také používají v krijích Izjajá=v. ;s m st~jně jako pokročilá vizualizace při pcal-tikov,ínt prítl;íj;ímy. Takovéto techniky múžc p'redaívat pouzc; kvalitikovaný ~uru, a to pouze OSl)btlč.
Kci.,ja znamen;í činnost. pohyb. 1'rakrija pa(c ztlamcn;í r.pitsi,b činnosti nebo tcchniku. Termíny prak;íra nvbc> k,)rrnn ;c také. používají. k popisu
vy.sších j< ~~~m,vch Oclmik.
~~ U ~ IYL(.C l C2 ~?O PG~.'LČ~Ct.
.lsmc nai.ivu clíkv harmonické interakci mezi naší planc(ou Zemí, ,jejím sat~litem Měsícem, a Sluncenl, které je středem této části slunečního syst~mu a zárove~ uaším ~~alaktickým a kosmickým zdrojem. .lakmilc sc naruší třeba jen jedna č;íst kosmicke hannonic, ovlivní nás to: mažeme tím trpět a mtiic línl u n;ís tak~ zaniknout živol. Všichni zmíme vliv Mčsíce na voíly Iemč a vliv ílplňku a zaUnční měsice n;) zcmskoa kúru. Pozontjeme vliv slunečních paprskii, dc)padatjících na ionosléru a pronikajících rfú nc)ší atrnosfvry. Všichni zntíme loskořku 1>ohííkncnt ultr;)fialovými paprsky a vliv alunce n,:r ps`~chikr.). nc.schopnast sonstředit se a mcditc)vat. l.ik;íznlo s~. žc priil~ty konletkoient naší plane;l.v n;ís rovnčc ovliviiují enx)cíonálnč a mentáln~. i1Í oí ,p ,jú,jich cCekt jakýkoliv. ovlivnují n;ís Prt,alčv pre>m, i.c l.smů .součaístí cel~ho uuiverza!
%crru~ su ncu.strílc c,taí~í v prostoru i času a my tcl ani ncuvc~lclrnu,jemc. Kctyby se však Země
~ó ya H ~~~la z~z ~ezole~m
zpomalila v tomto otáčení, stali bychom se obětí odstředivé síly zpomalení, což by ovtivnilo bezprostředně kapaliny našeho těla (především krev). Kdyby se zvýšila rychlost otáčení naší planety, utrpěli bychom výsledným dostředivým zatížením, které by vedlo jistě k řadě dalších poruch a nemocí. Ještě že matka Zemé zi~stává taková jaká je a že je z hledisk~ své polarity stálá. Nejjemnější posun roztaveného jádra této planety by změnil magnetické pole a žívot na Zemí, jak jej známe, by se musel též dramaticky změnit. Specialisté v této oblasti prohlašují, že se to stalojiž mnoh.okrát za existence planety Země. To vysvětluje mnohá podivná fakta, např. že nacházíme tropické pralesy ve formě uhlí tisíce metri.'~ pod povrchem Země. Zásoby ropy, které z tčchto hlubin čerpámc, jsou výsledkem d louhodobóho pi)sobení mikroor~anismú a rostlin. Nacházíme skořtípky mořských živočichů v horách, jako jsou I-iimalaj, ~lndy či Skalnaté hory. Mysl se nestačí divit změnám Gemě v priiběhu věkit, kdy tato plancta na krátkč okamžiky ztratiia svoji polaritu. 1'ř'edstavte si, co by se stalo nám, kdybychom ztratili svoji polaritu? (Obrázek ?6) ukazuje ztríUu polarity lidského tčla.)
Psychické r'nzštěpe~lí nsobno.sti - ncrra
f'opis k obrá.,ku: Ltratí-li irřln s~on pnlriritrr díky nnSnNrním n~)',šlenkzínr. o.rlolmrjí~ím ~lmrobcím n rm·.sprzírpnn dr·chovvrn v~orcrřnr, rlnclrcí: í krrarušeúí .soulndu nrr', i vrefi t~ I r čloněka fhnňča-kríšal. Yro dofyčneho r'lot·oka i od-nlí,isorr rý.sledkv v~lšinou kalaslrofíílnE
~~~cž. cj7/jog
Obr. 269
str.330
Slaří ršijové přišli na tyto pozoatky hlubokým vhledem do podstaty člověka. Ie to tzv. antara-dršti; a populárně se tomu také ň'ká "pohled s proni.kavostí paprsků X". Byl-G tento vhled ve starých dobách běžný, my jsme jej nyní ztratili, popř. si snad tyto schopnosti udrželajen v7ácná menšina. Na štčstí pro ty. kteří jsou ~asie~i moderním materialismem a matcrialistidcým piehlíiením ducl~ovníc.h hoduot. cxistují u~té spisy, diagramy a tabulky piné moudrosti od dávných světcii. Jeden z takových diagramu ukazuje obrá7xk 18 v lekci 3. Už tento obrázek sta~í k náW erné meditaci. Starý sanskrtskv název v pi~ladu znamená pránický tok v pá ti t~lech člov~ka. která zahrnují kosmické tělo (ánandamaja-kóša r. ~' tomto těle nacházíme čakry neboli psychické mJy prány. V diagramu je zobrazeno šesc hlavních waker podél páteře a na čele jako lotosy , ruznvm počtem lístkú. Všimněte si mtíládháry se čtyřcni lístky na kořeni páteře, svádhištány se šesti lístky v oblasti pupku, maniptíry v solárním plexu s deseti lístky. anáhaty ve středu hrudi s dvanácti lístkv, višuddhy se šestnácti lístky v hrdle a ádžni s dvěma lístky mezi obočím. Každá z těchto čaker obsahuje pránu o vysoké frekvenci, tzv. vana-pránu. Vana pak je předmětem dalších velmi pokročilých krijí. džňánajógy a rádžajógy.
1'římo pod padma-ásanou se nachází nápis "trinádí". To naznačuje, že se energie pohybuje po třech hlavních ncrvových drahách těla. Jedna z nich, sušumná-nádí, prochází. přímo středem páteřních čakcr a spojuje jc s vrcholcm hlavy. Nad vrcholem hlavy se nazývá guru-nádí. To je velmi vhodný terrnín pro energii, ktera nás vede nad fyzické tělo a další zrod v koloběhu zrozcní. I'o stranách hlavy naleznete syrnboly slunce, sínja, a měsíce, čandra. Ty mají naznačovat tok sluneční energie s nádechem a tok rně.síční energie s výdechem. Proto se celé praínájámč nčkdy říká súrja-čandra-krija. Dokonce i termín hathajcíga je spojen se symbolem sluncc "ha" a symholem měsíce "tha", které jsou spojeny dohromady, aby vytvořily rovnováhu hathaj6gy.
Vlevo a vpravo od čaker si všimněte dvoa hlavních nervových drah. Na pravi stranč pingalanádí rcprezentuje budiv~ nervy periferního nervo
~~ l C~ 57/330
vého systému a vlevo idá-nádí reprezentoje tišivý aspekt fyzického nervového systému. Další dvě nervové dráhy vycházejí z hrdla a jmenují se vaga a vagí. To je dohromady vagái-nádí neboli dvojitý bloudivý nerv, který je tvořen deseti kraniálními nervy, procházejícími hrdelním otvorem a směřujícími do oblasti hrudi a břicha. Zde tento nerv zajišfuje pneumogastrické funkce těla. S každou zobrazenou nervovou drahoujsou spojeny bídžamantry, semenné zvuky. Každá z nervových drah vydává svúj vlastní zvláštní zvuk nebo vibraci, které se mohou při zpěvu manter napodobit pečlivě modulovaným lidským hlasem. Vyšší formy manter používajíjako pomůcku pro mantry koncentraci na dech. Stejně tak vyšší forma pránájámy využívá tichého vyslovování manter při vizualizaci pránického toku čakrami psychického těla neho orgány fyzického nervového systému. To všeje předmětem tajné nauky lajajógy, jógy reabsorpce.
O ~'LOCČ ~^ f^C ~YLC ~`t,, ~ ~L~.~f~L ~i~.
Dvě nejefektivnější dechové techniky se označují jako bhastrika. Tyto techniky se učí velmi obtížně a vždy je k tomu nutné osobní vedení kompetentním učitelem. Při svých dvanácti cestách kolem světa jsem zjistil, že většina učitelú jógy učí naságra-bhastrice a kapálabháti nesprávně. Možná že se mi nepodaří obě techniky popsat tak dobře, aby to bylo z pouhého návodu dost názorné. Ale pokusím se o to. Jakmile budete mít možnost praktikovat tyto techniky se mnou nebo s některým z mých drivějších studentů, kteří dnes učí po světě jógu, neváhejte. Ověříte si tak, zda provádíte tuto techniku správně. Každopádně to zkoušejte. Možný výsledek stojí za trochu námahy.
Naságra-bhastrika
Lidské tělo by mělo být pod kontrolou parasympatického nervového systému. Vzhledem k životu plnému str~sů, napětí a tízkostí se však mnozí
~ÓI.~Q ~~O ~ ZL2 ~~CO ~^I~2
aaa
str.331
dost<~li pod vládys~pa~ictého nervového systému. Svmpatiyar~oRý systém by měl pracovat pouze.v piípvd~ ooee a ohrožení, nikoliv v běžném život~. \asá~a-btsastrika zajištuje, že člověk s mvslí obc~~u k józe vrací své tělo pod kontrolu parasvmpatického nervového systému.
Technika: Posad~te se do vadžra-ásany a rychle dychejte nosem tak, že se celý hn~dník rozšiřuje do všech stran. Vyhněte se zvedání bránice. Po výdechu ihned zatlačte dolíi na mezižeberní svaly a nedovolte pozvednutí hrudníku. Provádějte naságra-bhastriku zpočátku velmi pomalu, abyste mohli procitovat tlak na krátké svaly mezijednotlivými žebry. Doporučoji umístit dlaně ze strany na žcbra. Ucítíte tak pod nimi pohyb hrudníku s nádechcm a s výdechcm můžete doslova zatlačit dlaněmi dovnitř.
Idcálníje praktikovat 120 dechových cyklů na jedno sezení; dčláte-li dva nádechy a dva výdechy za sekundu, bude jedna prána-gharšana trvat jednu minutu. Naučil se dýchat takto rychle a přitom správnč však není snadné a bude to trva t nejméně š~st týdnů každodenní praxe, než to zvládnete. Nový student se včlšinou dokáže naučit správně tento zpiisob pránájámy za tři měsíce. Zpočátku tedy praktikujte jen deset nádechú a výdechů, abyste se vyhnuli hyperventilaci. 1'ři hyperventilaci se člověku točí hlava, chce se mu zvracet, před očima se mu dělají mžitky. Vyhněte se takovým stavům. Jakmile se ob,jeví kterýkoliv příznak hyperventilacc, začněte dýchat pomalu, dlouze a zhluboka. Setrvejte dlouho v zastavení dechu po nádechu a teprve pak vydechtijte. Na konci posledního výdechu přepadněte na podložku do polohy bez napětí, tzv. nišpanda-aísany. Nišpanda-ásana vlastně není ásana, je to prostě poloha bez vědomého napětí, ve které se můžete zccla uvolnit.
Dokud nedosáhnete bez problémů třiceti nádechti a výdechí~ při jednom sezení, stále se dňte pomale,jšího rytmu nepřesahujícího dva nádechy a výdcchy za sekundu. Při učení se tomuto dechu se doporučqje postupovat ze začátku velmi pomalu. Teprve ai si. budete jisti, že dýcháte opravdu jen v prostoru hrudi, miižete dech zrychlit.
Kušala-krija
Kušala-krij a je léčebná technika, jež se upl atňuje ve spojení s konečnou fází naságra-bhastriky. Po nádechu, výdechu a pak zastaveném dechu si představte mocnou léčebnou sílu, kterou vedete do části těla, kterou chcete léčit či omladit. Jste-li zdraví a chcete-li využít této techniky, proslě si představte, že jste žloutkem ohromného pránického vejce a koupete se v zlaté práně.
Kapálabháti, očistný dech lebky
Kapálabháti-pránájáma je považována za jednu z osmi klasických pránájám. Staří jógini si jí dokonce cenili natolik, že ji zařadili i do očistného systému hathajógy jako jedm~ ze šat-karem, šesti hlavních pročiš~ivacích metod. Existuje mnoho dohadů o této technice. Někteří ji považují za velmi prospěšnou pro mnohé dechové problémy včetně astmatu. Označení kapálabháti dává tušit, že tento dech má něco společného s hlavou, neboí kapála znamená lebku a bháti zářit, pročistil.
Tato karma nebo krija má řídit a pročis~ovat paňča-bhtít<1 neboli pět velkých elementů, což jsou země, voda, oheň, vzduch a étér, spojených s mozkem. Element země představuje hmotu mozku, voda mozkomíšní mok, oheň nervové tkáně a buňky, vzduch tlak, který udržuje mozek v lebeční dutině, a étér jemné energie nacházející se v mozkové plenč.
Tumory, překážky v mozku, městnání v mozkových buňkách, to vše je záležitostí čišt~ní elementu země a mléčná nebo temná pátemí kapalina (často i se stopami krve) je záležitostí čišténí elementu vody. Ztížené nebo zkratovaoé ~wové impulzy potřebují očistu elerrt~ntu oh~ a jakékoliv městnání či zácpa v lebe~ní dutiné yiadují očistu elementu vzduchu. Ivey~áiený. iracionální stav mysli je záležitosti o~iuy ekmentu étéru.
Technika: Kapóiabháti se v mnohém podobá naságra-bha~e. h~í se a1e tím. že dech plync vzhůru jako v uůdipm-beod2e. Veškerá pozornost je upřena na b~áo~i. mkoliv na mezižeberní svaly. Vzduch se pmáoc nadechne a vydechne nosními
~~ ~e~ 51/33~
str.331
dost<~li pod vládys~pa~ictého nervového systému. Svmpatiyar~oRý systém by měl pracovat pouze.v piípvd~ ooee a ohrožení, nikoliv v běžném život~. \asá~a-btsastrika zajištuje, že člověk s mvslí obc~~u k józe vrací své tělo pod kontrolu parasvmpatického nervového systému.
Technika: Posad~te se do vadžra-ásany a rychle dychejte nosem tak, že se celý hn~dník rozšiřuje do všech stran. Vyhněte se zvedání bránice. Po výdechu ihned zatlačte dolíi na mezižeberní svaly a nedovolte pozvednutí hrudníku. Provádějte naságra-bhastriku zpočátku velmi pomalu, abyste mohli procitovat tlak na krátké svaly mezijednotlivými žebry. Doporučoji umístit dlaně ze strany na žcbra. Ucítíte tak pod nimi pohyb hrudníku s nádechcm a s výdechcm můžete doslova zatlačit dlaněmi dovnitř.
Idcálníje praktikovat 120 dechových cyklů na jedno sezení; dčláte-li dva nádechy a dva výdechy za sekundu, bude jedna prána-gharšana trvat jednu minutu. Naučil se dýchat takto rychle a přitom správnč však není snadné a bude to trva t nejméně š~st týdnů každodenní praxe, než to zvládnete. Nový student se včlšinou dokáže naučit správně tento zpiisob pránájámy za tři měsíce. Zpočátku tedy praktikujte jen deset nádechú a výdechů, abyste se vyhnuli hyperventilaci. 1'ři hyperventilaci se člověku točí hlava, chce se mu zvracet, před očima se mu dělají mžitky. Vyhněte se takovým stavům. Jakmile se ob,jeví kterýkoliv příznak hyperventilacc, začněte dýchat pomalu, dlouze a zhluboka. Setrvejte dlouho v zastavení dechu po nádechu a teprve pak vydechtijte. Na konci posledního výdechu přepadněte na podložku do polohy bez napětí, tzv. nišpanda-aísany. Nišpanda-ásana vlastně není ásana, je to prostě poloha bez vědomého napětí, ve které se můžete zccla uvolnit.
Dokud nedosáhnete bez problémů třiceti nádechti a výdechí~ při jednom sezení, stále se dňte pomale,jšího rytmu nepřesahujícího dva nádechy a výdcchy za sekundu. Při učení se tomuto dechu se doporučqje postupovat ze začátku velmi pomalu. Teprve ai si. budete jisti, že dýcháte opravdu jen v prostoru hrudi, miižete dech zrychlit.
Kušala-krija
Kušala-krij a je léčebná technika, jež se upl atňuje ve spojení s konečnou fází naságra-bhastriky. Po nádechu, výdechu a pak zastaveném dechu si představte mocnou léčebnou sílu, kterou vedete do části těla, kterou chcete léčit či omladit. Jste-li zdraví a chcete-li využít této techniky, proslě si představte, že jste žloutkem ohromného pránického vejce a koupete se v zlaté práně.
Kapálabháti, očistný dech lebky
Kapálabháti-pránájáma je považována za jednu z osmi klasických pránájám. Staří jógini si jí dokonce cenili natolik, že ji zařadili i do očistného systému hathajógy jako jedm~ ze šat-karem, šesti hlavních pročiš~ivacích metod. Existuje mnoho dohadů o této technice. Někteří ji považují za velmi prospěšnou pro mnohé dechové problémy včetně astmatu. Označení kapálabháti dává tušit, že tento dech má něco společného s hlavou, neboí kapála znamená lebku a bháti zářit, pročistil.
Tato karma nebo krija má řídit a pročis~ovat paňča-bhtít<1 neboli pět velkých elementů, což jsou země, voda, oheň, vzduch a étér, spojených s mozkem. Element země představuje hmotu mozku, voda mozkomíšní mok, oheň nervové tkáně a buňky, vzduch tlak, který udržuje mozek v lebeční dutině, a étér jemné energie nacházející se v mozkové plenč.
Tumory, překážky v mozku, městnání v mozkových buňkách, to vše je záležitostí čišt~ní elementu země a mléčná nebo temná pátemí kapalina (často i se stopami krve) je záležitostí čišténí elementu vody. Ztížené nebo zkratovaoé ~wové impulzy potřebují očistu elerrt~ntu oh~ a jakékoliv městnání či zácpa v lebe~ní dutiné yiadují očistu elementu vzduchu. Ivey~áiený. iracionální stav mysli je záležitosti o~iuy ekmentu étéru.
Technika: Kapóiabháti se v mnohém podobá naságra-bha~e. h~í se a1e tím. že dech plync vzhůru jako v uůdipm-beod2e. Veškerá pozornost je upřena na b~áo~i. mkoliv na mezižeberní svaly. Vzduch se pmáoc nadechne a vydechne nosními
~~ ~e~ 51/33~
str.332
dírkami s představou, že s nádechem prána vstuQuje z ohlasti před ohličejem dovnitř do hlavy nad spodinou rnozku, projde mozkem až na zadní shanu lebky. zde se otočí a zamí.ří na temeno hlavy, p~dní část hh:y· a odtud zpět do spodní části mm2ktt. V této přcdstavč procházímc celým mozkem bez jakýchkoliv přckážek (obr. 279). S výdechemsipiedstavul~me, žc apánic.ký nebo maďttetictý tok stoupá vzhi~ru nblastí páteře až na spodinu mozttt. Zde energic proni.ká mozkem a ze zadní sttany mfirí k tem~ni. hl;y, přcdní části mozku a znowu zpět na spodní část mozku (obr. 278)~ Pb t~tofika cyklech vzniká pocit víření v mozku.
Zpočátku praktikujte ~cet pomalých nádechíi a výdechu a dejte pozoe na to. aby nedošlo k nežádoucí nevolnosti z hyperventilace. Pak den po dni zvyšujte počet o j~n ai dva cykly, až dosáhnete stodvaceti nádechú a vj~dechix na jedno sezení. Není dťrvodu. pmi pokt~čovat nad stodvacet cyklů v jakékoliv prána-=haršaně.
Po kapálabháti praktikujte mukha-bhastriku, očistny dcch. a pak se předkloňte do dhármika-ásanv. Nebo se natáhněte do šava-ásany a relaxujte dvě až pět minut. Teprve potom přejděte k dalším pránájámám nebo jiným denním aktivitám. Kapálabháti se vřele doporučuje všem upřímným studentům jógy k odstranění scbemenších pochybností a kpřípravě pro mozkovou aktivitu vyšší mysli. Ti, kteří studují, zjistí, žc kapálabháti mtí za následek čistou
Obr. 278
Knpcílcrl~Itcíti - crycírxický tok vyleclw.r
~~%e~ 5i/33?
mysl a zlepšenou pamě~. Kapálabháti múže zbavit mozekjakýchkoliv poruch aje základní pránájámou pro ty, kdo pňstupují k adhjátmické koncentraci a meditaci.
Apánická vizualizace (obr. 278j
Kapálabháti začíná s výdechem. Zatlačte bránici co nejvýše, jak můžete (podobně jako při uddíjána-bandze). Zárovcň si předst<lvte apánický magnetický tok, jak proudí vzhW a podél páteřní oblasti až do spodní části mozku, proniká jím a po zadní straně lebky se otáčí směrem k temenu hlavy, odtud k oblasti čela a zpět pod spodní část mozku.
Pránická vizualizace (obr. 279)
Někteří učitelé vyučují jen výdechovou část kapálabháti. Největší část očisty lebky je však spojena s vhodným vedením a vizualizací prány při nádechu. Pránický tok si musíme představit jako energii vycházející ze zdroje přímo před obličejem. (Ve starých textech o pránájámč dokonce nalezneme, že zdroj je vzdálen devět anguli, tj. devět šířek palce před nosem.) Představte si tuto pránu jako široký zlatočervený proud, který s nádechem vniká obličejovou částí do lebky a pconiká spodní částí
w
Ohr. 27)
Kapálnbhcíti - proínický tok ncídechrr
str.333
mozku až na zadní lebeční stěnu. Tady se ~oá a podél zadní strany lebky míří k temeni. pioií~. a odtud zp~t na spodní část mozku.
S každýtn nádechem si mu9ie pro~st scejnou vizualizaci pránického toku a s k~dým výdechem stejnou vizualiuci apá~o toku. 1'raktikujtc proto zpckátku tento áech vetmi pomalu. Pak zrychlete na stiední rychlost a teprve potom na maximum.
Ká,ja-kalpa
Kája-kalpa doslova znamená omlazení těla. Zditrazintjí-li se anabolické procesy met~lbolismu více než katabolické, destruktivní procesy met<1bolismu, pak ziistávámc mladí a energičtí. Stárnutí uení jen záležitostí ubíhajícího času. Mnozí směšní mladíci mají těla osmdesátiletých st<lrců, nebot je již stačili zneužít a zničit. Pro některé z nich už není návratu z tohoto vědomého poškozování těla. 1'ro mnohé, kteří se dokážou včas probudit s touhott po zdraví a mladistvém vzhledu, však představují praktiky jógy a zvláště kája-kalpa předpoklad ke skutečnému omlazení, vytvoření nového tčla.
Celý proces kája-kalpy vyžaduje nejméně šest měsícit vědomého žití. Mnohé z těchto jógových technik nemohou praktikovat lidé, kteří žijí doma, v určité společnosti. Proto musí žít po určitou dobu někde v ášrámu nebo alespoň zdravotním centru, kde se provozují tyto techniky. Nejméně 80 procent veškeré stravy musí tvořit syrová strava, ovoce, zelenina a ořechy. I vařené jídlo sc musí skládat z celých zrn a nesmí obsahovat konzervační látky nebo ralinovaná obilná zrna. Je třeba ze stravy zcela vyloučit mléko a mléčné výrobky, sýry i vejce a nahradit je scí,jovým tvarohem, sójovým mlékem nebo pšeničnými mléčnými produkty. Sůl, cukr a soda sc musí omezit na minimum. Sójové mléko a bylinné ča,jc nahradí čaj, kávu a kokakolu. Je třeba spát osm hodin denně s hodinovým odpočinkem odpoledne. Je lepší mít denně jen dvě jídl:t ncž tři. Snídaně by měla obsahovat bylinný čaj, ovoce, klíčky a zrniny. Musí se praktikovat
~ó9a hzo~ za ~~o ~^m
hodně pránájámy; i při práci nebo hře je možné rytmické dýchání. Je třeba používat zdroj dobré čisté vody bez jakýchkoliv chemikálií. Také by se mělo každý den cvičit na čerstvém vzduchu. Zahrádkaření v kombinaci s kája-kalpou je velmi dobré, nebol nás vrací do harmonie s okolím.
Paňča-sahita-pránájáma, pětidffný rytmický dech
Tento rytmický dech považuji za jednu z nejdůležitějších pránájám k omlazení a regeneraci těla a vnitřních orgánů. Říká se, že tato pránájáma řídí pět elementit, spojených s pěticí orgánit, jako jsou plíce, játra, trávicí orgány, vylučovací orgány a srdce. Staří ršijové tvrdí, že tato pránáejáma má pod kontrolou rovněž paňča-prána-váju, pět pránických toků, kteréjsou prostřednictvím nervového systému také spojeny s uvedenou pěticí orgánů.
Paňča-sahita-pránájáma se provádí 45 dní. Vždy po devět dní je pozornost upřena na jeden z pěti jmenovaných orgánů. Tuto pránájámu praktikujeme vždy vleže, nikdy ne v jiné poloze. Od prvního do devátého dne provádíme nejméně devět cyklů příslušného dechu, a to třikrát nebo čtyřikrát dennč: s východem slunce, v poledne, se západem slunce a o půlnoci. Půlnoc mitžeme nahradit pozdním večerem, popř zcela vynechat, musíme-li brzo ráno vstávat. První sahita zlepšuje pro regeneraci plic a její dechový rytmus je 4:16:8:4, tj. na čtyři doby nádech, na šestnáct dob zasW vení po nádechu, na osm dob výdech a na čtyři doby zastavení po výdechu.
Od desátého dne do osmnáctého dne je dechový rytmus 4:4:16:8. Od devatenáctého dne do dvacátého sedmého dne je rytmus dechu 8:4:4:16. Od dvacátého osmého do třicátého šestého dne je rytmus dech 16:8:4:4. Od třicátého sedmého dne do čtyřicátého pátého je rytmus dechu 4:16:8 bez zastavení dechu po výdechu. Po tolika dechových cyklech s poměrně dlouhými zastaveními dechu po výdechu je pro srdce blahodárné zařadit rytmus, při němž nedochází vitbec k zastavení dechu po výdechu.
~^~e^ 51/333
str.333-4
Celou praxi byste měli prováděna jednou za které se metabolismus těla urychluje nebo zpomatň měsíce, chcete-li omladit své orgány těla. Paňča- luje podle potreby přebudování organických struksahita-pránájámaje součástí techniky kája-kalpa pň tur.
^t L'a~fL ~ ~ ~E ~O fE ~a OCT ~(,CTYL~YL C ~arř.ěa-~.a~Zi~a-~~árzá~ánzo~, Ovlivněnaí část tčla Nádech Zastavení Výdech Zastavení Cykly 1. Plíce 4 16 8 8 min. 9 2..látra 4 4 16 8 min.9 3. Trávicí orgány 8 d -1 16 min. 9 4. Vylučovací orgány 16 8 ~ 4 min. 9 5. Srdce 4 16 8 - min. 9
~~~e~ 57/334 ~ó9a ~~o~ za ~~zo~z~m
Zatím neviužito
str.165 Gít. ?,,,
3. Provedte si devět cyklů té části prňča-sahita-pránájámy, která je doporučována při trávicích potížích. Technika: Na osm dob pomalu nasávejte vzduch, pak jej zadržte na čtyři doby, na čtyři doby jej rychle vydechněte a zastavte dech po výdechu na šestnáct dob. Celý cyklus opakujte devětkrát.
str.201
Nádí- šodhana a Nádí šudhi
V minulé lekci jsme se naučili džňána-kriji, která uvolňovala napětí nervového systému. Předpokládalo se, že v okamžiku představy trubky a vnímání odchodu veškerého negativního materiálu praktikujete rytmické dýchání. Tím se dosahuje uvolnění mentálních tenzí, což má podobný vliv na nervový systém jako dýchání nádí-šódhana a nádíšuddhi. Přestože tyto dva procesy mají něco společného, je pránájáma velm.i aktivní, vědomá forma očištění na rozdíl od džňána-krija, která je poměrně pasivní.
V lidském těle existuje 72 tisíc nervových skupin a každá z těchto skupin je opotřebovávána a ničena stresem či napětím každodenního života. V některých případech je tenze tak úzce spojena s nervy, že se jejich očištění stává nezbytným pro zmírnění hypertenze a hypersenzitivity s nimi spojených orgánů a žláz. Podlejógové představy umějí nervy uchovávat určité pamě~ové impulzy, stejně jako dokážou orgány uchovávat určité odpadní materiály do doby, než dojde k jejich pročištění. V lidském těle existují tisíce externích nervů, které slouží k tomuto tíčelu. Tenze se může zvětšovat a působit G1k na akumulaci pamě~ových impulzů v určité části mozku, v hlavních částech nervové soust~wy a v buňkách těla. Jógová verze psychosomatiky, tzv. adhi-vjádhi, je založena na tomto poznatku. Naši ršijové si uvědomili vztah mezi tenzí a konečným zničením příslušných orgánů.
V pránájámě se používají dvě metody k čištění. Jedna z nich je hn~bá až tvrdá metoda, která má za následek "generá~ňí óčištění" hlavních nervů. Dn~h5 metoda představuje ztišující očistu. Hrubá metoda se nazývá nádí-šódhana a ztišující metoda ríádí-šuddht. Obě tytó techn.iky se uskutečňují stri
~ó9a ~~o ~ za ~~o ~~m
davým dýcháním nosními dírkami. V pránájámě existuje velmi mnoho těchto dechových technik. Jóga nás učí, že vitální proud prány vstupuje s nádechem do súrja-nádí, nervu končícího v pravé nosní dírce. Negativní pránický tok opouští tělo nervovým zakončením čandra-nádí, umístěným v levé nosní dírce. Vyvážení těchto pozitivních a negativních pránických sil je cílem střídavého dýchání nosními dírkami.
Ke ko_ntrole to_ ho,~jak dech prochází nosními dírkami využíváme sk__upinu gest ruky, há~~á-mád_ry. Začátečník~může dech jednoduše řídit prstý, musí jen dávat pozor na to, aby tlakjeho prstu nebyl pňliš velký a nepoškodil jemnou chrupavku nosu. V tradiční pránájámě se používá Višnu-mudra při střídavém dýchání k regulaci vstup á ýstupu vzduchu do nosních dírek a z nosních dírek. Prostředníček pravé roky je umístěn proti kořenu nosu a dotýká se hlavy. Ukazováček slouží k uzavírání pravé nosní dírky a prsteníček k uzavírání levé nosní dírky. Palec a malíček jsou doširoka roztaženy a tvoří tvar písmene "V" jako Višnu. Toto písmeno V by se mělo udržet po celou dobu prakti.kování, nebo~ napomáhá změnám nervových proudů.
Nádí-šódhana
Začněte nádechem pravou nosní dírkou a v mysli vyslowjte žw~ALTM. Po krátkém zastavení dechu po nádechu, vydechnět~ póiižx Ievóu nósní íiírkou. Pak zastavte na chvui dech. Opakujte celý cýklus znów a ~óvu, až dech vchází velmi rychle pravou nosní dírkou a vychází ven velmi rychle levou nosní dírkou. Neměňte toto pořadí. Se zrychlováním dechu můžete vynechat kumbhaku neboli zastavení dechu. Abyste si ustanovili dobré časové
poměry, začněte s formou savitrí-pránájámy v ryt ~ ~~~~'~ mu 8:4. 8 reprezentuje nádech a výdech, zatímco 4 ~' róprezentují zastavení dechu po nádechu a výdechu.
~E~e^ 30/201
str.202
Po několika dechových cyklech zrychlete rytmus na 6_:3 pak přejděte na rytmus 4:2, a konečně ná 2:T~ tedy nadechujete velmi rychle pravou nosní dírkou a vydechujete velmi rychle levou nosní dírkou, a to asi po 32 dechových cyklů.
Existují dvě metody, jak zakončit toto čištění nervůs nádí-šódhliiCi':,První metodou je praktikovat nádech fypu plný.jógový dech, mahatjóga-pránájámu, a to se zastavením dechu po nádechu a potom vydechnout stylem mukha-bhastriky. Pak sklesnout a relaxovat v nišpanda-ásaně, tedy v jakékoliv poloze bez vědomého napětí. Zpočátku stačí jeden cyklus této prínájámy, později je možno přidat dmhý a třetí cyklus.
Dn~hou a pravděpodobně optimální metodou pro získání kontroly nad nádí-šódhanou je obrátit celý postup a začít zpomalovat svůj dech tím, že se od rytmu 2:1 přechází k rytmu 4:2, pak 6:3 a potom 8:4 jako na počátku. Pokračuje-li se dál ve zpomalování dechového rytmu na 10:5 a později 12:6, 14:7 až 16:8 dech se stává očistným dechem nervů, nádí šuddhi.
Nádí-šuddhi
Máte-li v sobě příliš napětí a snažíte-li se
praktikovat techniky. vnitřní jógy, pak je nádí-šuddhi nezbytné pro zklidnění a ztišení nervového systému, pro redukci divokých myšlenek, které vznikají v mysli a vystupují z pamě~ové banky v okamžicích, kdy se vyžaduje ztišení. Je třeba zaměřit svoji plnou pozornost na dech. Dechový vzorec je rytmický dechový vzorec jako u savitrí-pránájámy. Začněte s jednoduchým rytmem 6:3 (šest reprezentuje délku nádechu a výdechu a tři reprezentují délku zastavení dechu po nádechu a po výdechu). Po pěti nebo šesti cyklech zpomalte dechový vzorec na 8:4 po dobu tří až šesti cyklů. Pak znovu zpomalte dechový vzorec na 10:5, pak 12:6, 14:7 až 16:8. Jakmile zvládnete zpomalení dechu na tento dechový rytmus, můžete pokračovat se zpomalováním. Ale není to nutné, již zde dochází k výrazným očistným a tlumivým účinkům. Po několika měsících dalšího praktikování dokážete dýchatjako naši staří ršijové, kteří dýchali rytmem 64:32. Dýcháte-li
~~ ~e^ 30/202
tímto způsobem, pak se nadechnete a vydechnete jen jednou za tři minuty. Za tuto dobu normálně člověk nadechne a vydechne až patnáctkrát.
J ~~~n~ z~~ut~y
Existuje mnoho zkn~tových poloh. Většinou jsou označovány jmény vakra nebo vakrina, tedy kňvý, zkroucený. Správně by měly být označovány jako vakrinánga-ásana. Některé formy těchto zknr tůjsou prováděny podle Matsjéndry nebo Górakhanátha. Každá z těchto poloh má svůj účinek a zasluhuje sipozornost. V předchozích lekcíchjsme se v ásanách stále 2abývalijen předklonem a záklonem páteře. V páteřních zkrutech však dochází k laterálnímu zkrutu v různých částech páteře, a to od nejspodnější bederní části až po hrudní část páteře (v závislosti na poloze). Tyto páteřní flexe jsou výborné pro uvolnění napětí podél páteře. Zvlášf velké úlevy se dosáhne při napětí ve spodní části páteře, spojeným s měsíčním cyklem žen, při ztuhlé šíji a základních bolestech hlavy včetně obvyklých migrén.
Obr. 162 Vakra-ásana
Vakra-ásana
Posadte se do uttána-ásany, vzprimeného sedu. Pokrčte jednu nohu a položte ji chodidlem vně kolena dnihé, natažené nohy. Protočte trup tak, že koleno pokrčené nohy zapadne do protilehlé podpažní jamky. Chytte se rukou nártu nebo kotniku.