Agnisára, uddijána, kapalabháti, Gejza Timčák

brožůra“Bohleovský model prány a pránájámy“ (od Julie)

Při agnisáře pracujeme s břišními svaly. Při uddijáně pracujeme s bránicí (ne s břišními svaly). Při kapalabháti pohybujeme nejprve částí břišní stěny pod pupkem. vnímáme při tom již zmíněný vzestupný impulz. Vnímáme kudy se táhne a kde končí stopa těchto impulzů, jinak zůstáváme na periferii (stimuluje se jen činnost mozkové kůry a ne subkortikální, limbická část mozku, která řídí i činnost orgánů - jak se v józe požaduje) a nepocítíme co dává správné kapalabháti. Při správnom kapalabháti je odyadu stimulovaný bod Bhrúmadhja.

Při běžných sportech se aktivují pouze oblasti mozkové kůry, V józe se snažíme stimulovat i podkorové – subkortikální oblasti, limbickou část, která řídí i činnost orgánů. Stav vnitřních orgánů běžně nevnímáme, přestože většina našich zdravotních problémů pochází právě od nich. Naše emoční reakce působí na hlubší mozkové struktury a ovlivňují vnitřní orgány. Proto se v józe čistí emoční složky pomocí šudhi (mentálné krie) a mysl pomocí šatkarem..

V sede vnímáme, která část' se při mimovolnom dýchání naplňuje víc a která méně.Potom přejdeme do nirá­lamba bhudžangásany a vnímáme, jak dýcháme. Terez prejdime do ardha šalabhásany, potom purna šalabhásany, potom do dhanurásany. Nakoniec prejdime do 1ahu na bruchu. Vnímajme rozdíly v plynutí dechu. Vnímajme dych na úrovni púraky - rečaky.