l1. ČÁST ~ MYSL

Kumbhaka

KUMBHA = hliněný hrneček

PoDosNĚ JAKo HItNEčEk i hrudní koš musí být plný nebo prázdný. Na konci běžného nádechu a výdechu existuje téměř nepostřehnutelná přestávka. V pránájámě se tato

přestávka zvýrazňuje a prodlužuje. Dech a dechový pohyb se zastavuje. · · · ·

Antarakumbhaka

,~nrr~t = vnitřní

Báhjakumbhaka

s~ílr~A= vnější

Je to zadržení dechu po nádechu. Prostřednictvím dýchání se tělu dostává energie.

Zaujmeme sed pro cvičení pránájámy (viz str. 157). Zavřeme oči a skloníme hlavu. Uděláme několik normálních dechů; ukončíme je výdechem.

D Rychle, prudce a zplna se nadechneme a zadržíme dech. Zlehka, bez napětí povytáhneme oblast podbřišku. Udržujeme lehké sevření svalů na horních vnějších okrajích hrudníku a horní část hrudní kosti držíme zvednutou. Vzduch necháme pronikat rovnoměrně do celých plic. V plicích, ve tváři nebo v hrdle nemá být napětí. Pokožka je uvolněná.

Udržujeme sevření v horní části hrudníku a zvolna vydechneme. Uvolníme břišní stěnu. Uděláme několik normálních dechů, abychom uvolnili plíce. Q

Od D do o zopakujeme ve čtyřech nebo i vícerých cyklech. Zvedneme hlavu a chvíli setrváme v klidném sedu. Lehneme si a relaxujeme nebo pokračujeme další technikou.

Zjemnění techniky

· Učíme se udržovat naplněný hrudník, aniž bychom se chvěli.

Je to přestávka po výdechu. Samostatně se věšinon necvičí.

V praxi ji provádíme během vilómapránájámy (viz str. 161). Zádrž po výdechu využijeme k tomu, abychom nastolili úplný klid mysli. Zádrž by měla být přirozená, neměli bychom ji provádět násilně.

Na báhjakumbhaku se nezaměřujeme, dokud pránájáma není pro nás přirozená a dokud jsme se nenaučili antarakumbhaku.

Úvaha Prána je univerzální životní síla, která proudí vesmírem. k subtilnější než vzduch. Během pránájámy se dech více zjeroňuje a tato životní energie se bere ze vzduchu a rozděluje s~ a ukládá v těle. Univerzální energie se sjednocuje s individoální duší ve formě dechu. Při výdechu s odcházejícím vzdochem, který proudí zpět do vnějšího vesmíru, přemáháme mysl a tělo.

Zaměření pozarrtostt . Rozdft mezc normárnlm dechem a práná~amou Normalní dech ~e přirozeny proces o němž nemusime přemy šlet nebo ho chapat Vzduch vstupu~e do phc stahovanfm bránr ce a ~e vypuzovany ~e~im roztahovámm Hloubka i kvalcta de chu zavisí na télesnem a emoěním stavp ~edmce Praná~áma ~,hmule uplné zvládnutí delky, ob~emu proudění ` a kvahty,deehu. Hrudní kos se uplně atemrá a phce se vědarnL~ naplnuJi a vyprazdňup Abychom toho dosáhh ~e důležite ovládnout bránici.:... Během nadechu roztáhneme bramex do stran a necháme y v klidu: Přední a boení žebra roztáhneme zevmtr zatimco zad- m část těla udržu~eme pevnou. Béhem vydechu uvolnime brán~ ci bez trhavých pohybů: Pozorování a uklidňovánf brámce zklidňufe mysl a amoce

. mmm......... W.m .m~...~.~ ~ ~®. ® m. m...... m m. ~ ...... i~ m . ..... .

Po zádrži

Před z6drž!