Číselné údaje -/čúd/

Dýchací plyny /dpn/

Rozměry a počty /rpč/

Krevní oběh /kvb/

Tlaky /tlk/

Dýchací plyny /dpn/

viz.gít. str. 191 zde níže

Při relaxaci je spořebva o2 nižší než ve spánku + obr 154 str 191

Složení vzduchu v % /Tref. 134 jsou uvedeny i parciální tlaky na celé cestě/

==========================================================================

Vzduch O2 CO2 N2

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

atmosferický 20,94 0,04 79,02

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

vydechovaný 16,3 4,0 79,3

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

alveolární 14,0 5,6 80,4

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

-

Parciální tlaky O2 ( pO2) /kPa(torry)/

=========================================================================

vdechovaný vzduch 20-21,1(158) vydechovaný vzduch 15,5(116)

sklípkový 14,7(110) sklípkový 13,3(100)

tepenná krev 13,3(100) žilní krev 5,3(40)

tkáně v klidu 4,0-5,3(30-37) pří max. zatížení 2,5-3 kPa (18-22 torrů)

=========================================================================

Parciální tlak O2 zcela vyjímečně klesá pod 3 kPa. I velké nároky tkání na O2 jsou zajištěny v rozmezí 2,5-5,3 kPa

Parciální tlaky CO2 (pCO2) /kPa(torry)/

=========================================================================

vdechovaný vzduch 0,04(0,3) vydechovaný vzduch 3,9(29)

sklípkový 5,1(38) sklípkový 5,2 -6,13(40)

tepenná krev 5,3(40) žilní krev 6,1(45)

tkáně 6,0-6,7(46-50)

=========================================================================

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

V alveolárním vzduchu jsou parciální tlaky pro O2 13,3 kPa (100 orrů), pro CO2 5,3 kPa (40 torrů). Ve venozní krvi alveolárních kapilár jsou parciální tlaky pro O2 5,3 kPa (40 torrů), pro CO2 6,13 torrů (46 torrů). Tlakový spád pro O2 je 8,0 kPa (60 torrů) a pro CO2 0,8 kPa (6,0 torrů). Literární údaje se od sebe poněkud liší.

-

Parciální tlaky O2 ( pO2) /kPa(torry)/

=========================================================================

vdechovaný vzduch 20-21,1(158) vydechovaný vzduch 15,5(116)

sklípkový 14,7(110) sklípkový 13,3(100)

tepenná krev 13,3(100) žilní krev 5,3(40)

tkáně v klidu 4,0-5,3(30-37) pří max. zatížení 1,3 kPa (10 torrů)

=========================================================================

Parciální tlaky kolísají v alveolárním vduchu poměrně málo asi v rozmezí 0,1 - 0,4 kPa = 1 - 3 torr. viz kapitola „Alveolární ventilace /alr/??? asi Paleček již vymazáno

Parciální tlaky CO2 (pCO2) /kPa(torry)/

=========================================================================

vdechovaný vzduch 0,04(0,3) vydechovaný vzduch 3,9(29)

sklípkový 5,1(38) sklípkový 5,2 -6,13(40)

tepenná krev 5,3(40) žilní krev 6,1(45)

tkáně 6,0-6,7(46-50)

=========================================================================

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Při poklesu obsahu O2 pod 12 % v nadechovaném vzduchu se projevují obtíže a při poklesu pod 7 % dochází k dušení. Může k tomu dojít v uzavřených prostorách vydýcháním O2, nebo ve velkých nadmořských výškách. Ve 4 000 m nad mořem klesá parciální tlak ( i při podílu kyslíku 21 % ) tak, jakoby v nížinách klesl podíl kyslíku na12 %./ Kvapilík/

Vliv CO2 je samozřejmě opačný. Jeho obsah je normálně 0,3-0,4 %. V uzavřeném prostoru jeho podíl stoupá a je ukazatelen vydýchání atmosféry. Při 5 % dochází k pálení očí, při 10% se projevují značné dýchácí obtíže snesitelné po dobu 10 minut a při 18 % přichází okamžitá smrt. / Kvapilík/

Spotřeba kyslíku je v klidu v průměru 0,3 l/min, ale výdej kysličníku uhličitého jen 0,25 l/min. Podíl minutových objemů CO2 / O2 je tzv. respirační koeficient, jehož hodnota se pohybuje mezi 0,75-1,0 a je závislá na složení potravy a fyzické zátěži.

Ventilační ekvivalent kyslíku -VE O2 - vyjadřuje skutečné využití kyslíku z dané ventilace. Je to množství vzduchu potřebného pro spotřebu 1 litru O2. Při max zatížení činí u 25letých mužů 28 l, u žen 33 lvzduchu na 1 litr O2. /havl. 33/

Maximální aerobní výkon a aerobní kapacita vyjadřují schopnost organizmu zužitkovat co možná nejvyšší množství kyslíkua zajistit tak vysoký stupeň oxidativních pochodů.

Maximální aerobní výkon = max. spotřeba kyslíku VO2 max. je u 25letých mužůnetrénovaných 3,24 l/min, u žen 2,15 l/min

Aerobní kapacita je nepřímo charakterizovaná časem po který je jedinec schopen udržet co mejvyšší hodnotu VO2.

Doba přežití při dušení je dána zásobou kyslíku v těle, která je velmi malá. U dospělého člověka se odhaduje na 2 000 ml. (Pal. 51) Z toho je v krvi 60 % (1 200 ml), v plicích 25 % (500ml) a ve tkáních 15 % (300 ml). Je li spotřeba kyslíku 0,3 l/min vystačí tato zásoba na cca 6 minut. (Havlíčková str. 30 Zásoby O2 v organizmu : 500 ml vázáno na myoglobin, 900 na hemoglobin, 100 ml rozpuštěno v plazmě.Zásoba celke (mimo plic( 1 500 ml). Je li spotřeba kyslíku 0,3 l/min vystačí tato zásoba na cca 5-6 minut.

upravená čísla

Doba přežití je dána zásobou kyslíku v těle, která je velmi malá. U dospělého člověka se odhaduje po úplném výdechu na 2 500 ml. /Pal.51-Hav.l30) Z toho je v krvi 40% ( 1 000 ml, 900 vázáno na hemoglobin, 100 ml rozpuštěno v plazmě), v plicích 40 % (1000 ml reziduální objem ) a ve tkáních 20 % (500 ml). Je li spotřeba kyslíku 0,3 l/min vystačí tato zásoba na 8 minut. Nedostatek kyslíku se projeví nejdříve u mozkových buněk. Udává se že již po 5 minutách dochází k nevratnému poškození mozku. Při záchraně však nestačí obnovit pouze ventilaci plic, ale je nutno se postarat též o krevní oběh.

Dostavuje se ke zvýšené ventilační úsilí, zvýšení srdeční činnosti doprovázené zvýšeným krevním tlakem, hypoxémie a hyperkapnie (stimulaci tlakových a receptorů a hemoreceptorů). Postupující nedostatek kyslíku vede k hypotenzi, aritmii a konečně k zástavě činnosti dýchacích svalů.

Celkové množství kyslíku obsaženého v krvi se nazývá kyslíkovou kapacitou krve a při plném nasycení je rovno 200 ml na 1 litr arteriální krve. Z celkového množství 200 ml O2 se v klidu buňkami odebere a využije pouze 25% O2, což představuje 50 ml O2. Zbytek 150 ml O2 zůstává ve venosní krvi. Protože tkáněmi proteče za 1 minutu asi 5 l krve je spotřeba O2 tkáněmi 250 ml/min za klidového stavu.

Úbytek O2 z vdechovaného vzduch je v klidu 4 - 4,5 % a přírůstek CO2 činí 3,5 -4,0 %.

????? To by mělo být 25 % = arteriovenózní diference ??

Difuzní kapacit plic (faktor přenosu) je velikost udává velikost difuze za časovou jednotku a jednotku tlakového gradientu. Fyziologická hodnota pro kyslík je 150 ml/min/1 kPa.

V průběhu 1/10 sec stoupá parciální tlak v kapilární krvi nejsilněji z 5,33 kPa (40 torrů) na 10,66 kPa (80 torrů). V dalších dvou desetinách sec se ustaluje na 10,33 kPa (100 torrech). K nasycení krve kyslíkem tedy stačí 0,3 sec kontaktu kapilární krve se stěnou alveolu. Kysliční uhličitý má vysoký difúzní koeficient (difunduje dychací plochou 20x rychleji než O2), proto stačí 0,8 kPa (6,0 torrů) k tomu, aby se odpovídající množství CO2 uvolnilo z kapilární krve a řešlo do alveolárního vzduchu rovněž za 0,3 sec. Odhaduje se,že průchod krve plicní kapilárou trvá asi 1 sec takže je tu dostatečná časová rezerva, která se uplatňuje při zrychlaní průtoku krve při svalové práci

Rozměry a počty /rpč/

Tloštka buněčné stěny plicního sklípku 0,2 - 0,6 um.

Plocha alveolů asi 80-100 m2

Náš organismus ovlivnůje plíce tak, že jsou schopné v případě potřeby při zvýšené zátěži změnit své prokrení a tím zvětšit styčnou plochu mezi atmosférou a krví až na dvojnásobek.

Krevní oběh /kvb/

V klidu se množství krve v plicích zdravého člověka odhaduje na1-1,5 litru. Vhledem k značné roztažitelnosti plicních vén zvýší se při přechodu do vodorovné polohy množství krve v plicích zdravého člověka o cca 400 ml. /Tref. 153/

Celková délka plicních kapilár je osm tisíc kilometrů a jsou vytvo­řeny z nejaktivnějších buněk organismu. (Knížka nové dýchání – endogenní S31)

Sedací nerv má 40krát méně kapilár na jednom čtverečním milimetru než srdce. Při rehabilitaci nervů je proto třeba počítat s dlouhou dobou, ale s pro­dlužováním doby endogenního dýchání se stav nervů a jejich okolních tkání zlepšuje, což je dnes potvrzeno i v praxi. (Knížka nové dýchání – endogenní S35)

Délka krevního řečiště je 100 000 km a je v přímém kontaktu se všemi tkáněmi. (Knížka nové dýchání – endogenní S34)

Při zvětšení odporu odtoku krve z malého okruhu z plic (pacient s poškozenou dvojcípou chlopní v pravé plíci) mohou stoupnot tlaky krve v arterii na 4 kPa (30 torrů), kapilární 2,8-3 kPa 21-23 torrů, tlak v levé síni 2,8 kPa (21 torrů). celkový hnací tlak zůstává týž 4 - 2,8 = 1,2 kPa (30-21 = 9 torrů, ale zvýšil se trnsmurální

na 2,8 místo 0,8 kPa (21 místo 9 torrů) /Pal. str. 32/

V důsledku plicní arteriosklerozy tepének může tlak v plicní arterii stoupnout na 12 kPa (90 torrů) v kapilárách je normální 0,8-1,2 kPa (6-9 torrů) v levé síni též normální 0,66 kPa (5torrů) ale hnací je vysoký 12-0,66 = 11,34 kPa (90-5=85torrů) /Pal. str. 32/

Vzestup kapilárního tlaku v plicích o pouhých 2,66 až 3,32 kPa ( 20 až 25 torrů) může vést k prudkému plicnímu edému a ke smrti (edém = otok = místní nahromadění tkáňového moku =kapelina přesrupuje doalveolů - dojde k jejich bůokádě, tím k nerovnoměrnosti ventilace některé nejsou ventilované jiné hyperventilované. /Pal. str. 32/

Při práci dochází k rovnoměrnější distribuci vzduchu, dýchá větší část plic,zvyšuje se alveolární ventilace. Zlepšuje s e perfuze, spolupůsobí i zrychlení krevního oběhu, který se v plicnním řečišti může až zdvojnásobit.

Tlaky /tlk/

Ve štěrbině je trvale negativní nitrohrudní tlak. Při klidném, pomalém výdechu je --0.3 kPa /-2 torry/ a při usilovném výdechu se sevřenou hlasivkovou štěrbinou může stoupnout na 6,6 až 11 kPa /50až80torrů/. Při klidném, pomalém vdechu je -1,3 kPa /-10 torrů/, při hlubokém vdechu může klesnout na -4 kPa /-30 torrů/ a při úsilovném vdechu se sevřenou hlasivkovou štěrbinou až na -11 kPa /-80 torrů/. Při úsilovném nádechu se rozšiřují hrudní orgány, zejména srdce, a zvyšuje se jejich náplň. Při výdechu naopak dochází ke stlačení a plnění srdce se zhorší. /Trefný 142/.