l. Účel a použití
Dýchací trenažér TDI-O1 je originální přenosné zařízení, určené pro dýchací cvičení, která slouží k prevenci a léčení různých onemocnění, jakož i ke zvýšení adaptačních možností lidského organismu. Dosahuje se významných účinků, které se připisují hlavně tomu, že dýchání probíhá nejen v plicích, ale i v buňkách našeho organismu.
Dýchací trenažér TDI-O1 může být použit při několika funkčních režimech:
1. Jako zvlhčovač a inhalátor lékových prostředků rozpustných ve vodě;
2. K vytvoření odporu při vdechu a výdechu, za účelem trénování bránice a dýchacího svalstva,
3. K zamezení efektu expiračního uzavření dýchacích cest
4. Dýcháním hypoxicko-hyperkapnické směsi (mírné, bezpečné snížení obsahu kyslíku a zvýšení přítomnosti kysličníku uhličitého v přívodní trubici a vnitřní válcové nádobě), která automaticky vzniká na základě efektu "zpětného dýchání“, za současného zvětšeného odporu a zvlhčování dýchacích cest případně s inhalací, pobíhají v těle tzv. přizpůsobovací mechanismy, které pozitivně ovlivňují imunitu organizmu.
4. Sestavení trenažéru
Dýchací trenažér sestává ze dvou válcových komor, které jsou vloženy jedna do druhé, a do nichž se nalévá tekutina. Obě tyto komory jsou přímo propojeny dýchací trubicí. Tuto celou skupinu je možno vložit do nádoby (vnější komory). Jako vnější nádobu je možno použít nádobu o obsahu 1000 ml z netoxického plastu, nebo standardní skleněnou nádobu o obsahu 500, 700, 1000 ml. K tomuto účelu je ve vybavení TDI-O1 i speciální víko pro nádoby.
4.1. Do válcové nádobky 7 nalijte 2 polévkové lžíce vody (20 ml)
4.2. Na spodní část vnitřní komory 5 nasaďte sítko 6 a vložte do válcové nádobky 7
4.3. Válcovou nádobku s ostatními díly uzavřete víkem 4;
4.4. Trubici 1 zasuňte do otvoru ve víku 4 a nasaďte na hrdlo vnitřní komory 5;
4.5. Do volného konce trubice 1 zasuňte náustek 2;
4.6. Takto sestavený celek je možno, v případě potřeby vložit do vnější nádoby (sklenice) 8, kterou těsně uzavřete víkem 3.
5. Technické pokyny pro údržbu a uložení.
5.1. Po dýchacích cvičeních rozeberte trenažér, všechny jeho části a nádobu umyjte v teplé vodě s mýdlem , nebo s jedlou sodou, utřete a vysušte.
5.2. Trenažér uložte do polyetylenové folie, nebo do lepenkové krabice.
6. Bezpečnostní pokyny.
Všechny části přístroje je možno sterilizovat v roztoku peroxidu vodíku, jejich ponořením do 3% roztoku peroxidu a 0,5% mycího prostředku, na dobu 30 minut při teplotě 18-24°C.
4.1 Hlavní zásady
Trénink se provádí na lačný žaludek, nebo po požití malého množství potravy.
Zásadní podmínkou efektivního využití dýchacího trenažéru, je předběžná fáze, kdy pacient se musí naučit bránicovému typu dýchání, kdy při vdechu se bránice stahuje, klesá dolů a břicho se vydouvá dopředu a při výdechu je břicho uvolněno a v konečné fázi výdechu se břicho vtahuje silou břišních svalů dovnitř k páteři. Hrudní koš je uvolněn, nepohybuje se a neúčastní se dýchacího procesu. Musíme se naučit dýchat tak, aby bylo dýchání volné, bez zbytečného úsilí a napětí v dýchacím svalstvu.
Trenažér umísťujeme tak, aby dýchací trubice byla ve výši pacientových úst. Celý dýchací proces probíhá pouze prostřednictvím přístroje; to znamená, že vyřadíme nos z dýchání tím, že jej stiskneme prsty, nebo do něj vložíme tampony z vaty. Bezprostředně po úplném výdechu, navazuje další vdech. Je žádoucí kontrolovat časovou náročnost jednotlivých fází dýchacího cyklu pomocí hodinek s vteřinovou ručičkou.
Je důležité abychom sledovali subjektivní pocity a při výskytu nepříjemných pocitů (bolesti hlavy, akrocyanóza, tachykardie, arteriální hypertonie aj) snížili parametry dýchání (množství vody, dobu výdechu, celkovou dobu cvičení).
U mnohých pacientů je na překážku rychlý vzestup obsahu kysličníku uhličitého, v důsledku čehož dochází k veliké stimulaci dýchacího centra. Základním činitelem dýchacích cvičení, je dlouhý výdech při optimálním odporu (dýchání do vody).
Vhodná denní doba pro cvičení je večer před spaním, 3-4 hodiny po večeři (21 – 22 hod). Cvičení, prováděná ráno, nebo během dne, jsou méně účinná.
Po uplynutí 10-14 dnů od počátku cvičení, již není třeba stlačovat nos pomocí prstů (za podmínky, že již došlo k reflexnímu vyřazení nosu z dýchacího cyklu).
Doba dýchacích cvičení, doba výdechu a množství vody se určuje individuálně a závisí na druhu onemocnění, závažnosti zdravotního a subjektivniho stavu pacienta. Doba cvičení se pohybuje od 5 do 20 minut, po dobu 5 až 14 dnů, přičemž za optimální dobu trvání tréninku je možno považovat 20 až 40 minut. Množství vody se pohybuje od 5 do 20 ml a doba výdechu …………. Postupně, při každém dalším cvičení, dochází k prodlužování dýchacího cyklu tím, že se zvětšuje délka výdechu. Soustavné cvičení s dýchacím trenažérem po dobu několika měsíců, umožňuje udržovat v budoucnu optimální úroveň endogenního dýchání bez pomoci tohoto přístroje.
Cvičení musí být prováděna denně. Jejich přerušování snižuje účinnost uzdravovacího procesu.
Kontraindikace musí zjistit odborný lékař (onkolog, pulmonolog, kardiolog, internista atd.). Pacienti s implantáty a transplantáty, musí konsultovat použití dýchacího trenažéru s lékařem.
Metodika dechových cvičení
1. Cvičení je možno provádět vsedě za stolem, v křesle nebo pololeže v posteli. Základní poloha je vsedě za stolem, lokty jsou položeny na stole, ramena jsou svěšená a stejně tak i hrudní koš, záda jsou uvolněná. Při cvičení v křesle, nebo na posteli, musí být zachována svislá poloha válcové nádobky.
2. Do válcové nádobky trenažéru nalijte vodu o pokojové teplotě. Začínáme od hranice vody 10 ml a postupně přidáváme na max. 20 ml. Nemocní (astmatici) nepřekročí hranici vody 10 ml do vyléčení!
3. Náustek je vložen do úst, dýchací proces probíhá pouze přes ústa. Nos se vyřazuje z dýchacího procesu pomocí slabého stlačení nozder dvěma prsty.Vdech je rychlý a netrvá déle než 2-3 vteřiny. Výdech je pomalý, rovnoměrný, úsporný a prodlužovaný. Na počátku výdechu, je břicho uvolněné, vzduch jakoby "vyfukován tvářemi". Na konci výdechu je břicho vtahováno dovnitř pomocí břišních svalů. V případě slabých břišních svalů, je možno dlaní napo moci vtažení břišní stěny. Bezprostředně po výdechu, začíná další vdech.
4. První úkol spočívá v určení TDC.
(TDC - trvání dýchacího cyklu -je celková doba pro jeden dech a výdech. Například, vdech 2 vteřiny, výdech 11 vteřin. V tomto případě činí TDC - 13 vteřin.)
K tomu je třeba hodin s vteřinovou ručičkou. Při určování TDC naplníme trenažér 10 ml vody. Vdech se provádí - 2 vteřiny a nato jeden nepřerušovaný, dlouhý výdech. Tento dýchací cyklus opakujeme po dobu 5 minut (vdech-výdech, vdech-výdech atd.) Začněte s TDC = 7 vteřinám (vdech - 2 vteřiny, výdech - 5 vteřin) a dýchejte podle vzorce 2 - 5 (vdech - 2 vteřiny, výdech - 5 vteřin atd.). Věnujte pozornost rovnoměrnosti, úspornosti a pomalosti výdechu. Břicho je v době výdechu uvolněné, a k jeho aktivnímu vtažení dochází až na konci výdechu. Probíhá-li dýchací proces bez potíží, je možno zvětšovat TDC o 1-2 vteřiny (prodlužováním doby výdechu). Dojde-li k projevům dýchavičnosti, musí být zkrácena doba výdechu o 1-2 vteřiny. Je třeba si zvolit, na počátku cvičení takovou největší hodnotu TDC při níž, po 5 minutovém cvičení, nedochází k projevům dýchavičnosti, ale konec výdechu je provázen pocitem citelného nedostatku vzduchu.
5. Dle předchozího bodu jsme si určili TDC. Doporučuje se začít s tréninkem 3 min ráno a 3 min večer.V následujících několika cvičeních postupně prodlužujeme celkovou dobu cvičení na 15 min a TDC na 11 vteřin Pokud jsme začali s hodnotami nižšími. V každém následujícím cvičení můžeme prodlužovat TDC o 1-2 vteřiny a současně prodlužovat i dobu cvičení podle tabulky:
TDC, vteřiny do 11 12 13 14 15
Doba cvičení, minuty 15 16 16 17 17
Na počátku cvičení dýchejte podle zvoleného TDC a během posledních 3-5 minut se snažte pro dloužit výdech o I-2 vteřiny.
Při hodnotě TDC do 1 5 vteřin, je výdech nepřerušovaný.
6. Při hodnotě TDC - 15 vteřin (výdech - 13 vteřin) se přechází na "dávkovaný" výdech, který sestává z krátkých výdechů (mikrovýdechů po 6 vteřinách). Mezi mikrovýdechy je zařazena zádrž přestávka ve výdechu o délce 1 vteřiny, během které je břicho aktivně vytlačeno dopředu (bez vdechu) do výchozí polohy ("prudké vystrčení" břicha dopředu, ale nechá se vystrčené a zatahuje se pomalu postupně s výdechem), na konci posledního mikrovýdechu se břicho maximálně zatáhne a následuje vdech. Dýchací cyklus tedy probíhá podle tohoto schématu:
* zastavení výdechu na dobu 1 vteřiny, břicho se vrací do výchozí polohy (bez vdechu).
Postupně se prodlužuje poslední mikrovýdech až na dobu 13 vteřin, tj. TDC pak činí 22 vteřin (výdech 20 vteřin).
7. Doporučuje se dodržovat tento cvičební režim (myšleno TDC 22 vteřin) po dobu dvou týdnů. Doba cvičení se prodlužuje obden, maximálně o 1 minutu; až celková doba cvičení dosahuje 30 minut. Poté se poslední mikrovýdech o trvání 13 vteřin dělí na dva po 6 vteřinách, a znova se prodlužuje doba posledního mikrovýdechu od 6 vteřin do 13.
Tento dosažený cvičební režim (myšleno
TDC 29 vteřin) se opět doporučuje dodržovat po dobu dvou týdnů. Doba
cvičení se prodlužuje obden, maximálně o 1 minutu; až celková doba
cvičení dosahuje 40 minut. Po dosažení 40minutové doby se poslední
mikrovýdech o trvání 13 vteřin dělí na dva po 6 vteřinách, a znova se
prodlužuje doba posledního mikrovýdechu o 1 vteřinu za 2-3 dny až do 13
vteřin.
. V tomto cvičení je třeba pokračovat až do přechodu na endogenní dýchání.
Přechod ke cvičením v režimu endogenního dýchání, začíná při dosažení hodnoty TDC = 25-30 vteřin, nejdříve však po 30-35 dnech každodenního cvičení. Cvičení endogenního dýchání se provádí s trenažérem bez vnější nádoby (sklenice). Struktura dýchacího cyklu zůstává stejná; tj. vdech a mnohonásobné mikrovýdechy po 6 vteřinách, se zádržemi na 1 vteřinu mezi jednotlivými mikrovýdechy.
Při endogenním dýchání je dosavadní dýchací cyklus doplněn o novou techniku: mezi jednotlivými mikrovýdechy, v době zádrže na 1 vteřinu, je zařazeno "přisání" vzduchu nosem. To zajišťuje přívod velmi malého množství vzduchu do plic. Za tímto účelem napneme, po mikrovýdechu, krční a retní svaly, přičemž se rty vyšpulují trochu dopředu, klíční kosti se trochu nadzvedávají, a po napnutí se svaly uvolňují. Břicho se přitom pasivně zvedá a uvolňuje. Poslední mikrovýdech končí vtažením břicha pomocí břišních svalů.
vdech mikrovýdechy s mezinadechnutím nosem během 1 vteřiny vdech
O = zádrž výdechu na dobu 1 vteřiny, "přisání" vzduchu nosem pomocí krátkodobého napnutí a uvolnění retních a krčních svalů. Poslední mikrovýdech se rovněž prodlužuje od 6 do 13 vteřin a s následujícím dělením na dva miknrvýdcchy po 6 vteřinách.
Cvičení se provádí podle jedné hodnoty TDC a teprve posledních 5 minut se TDC prodlužuje o 1 vteřinu. Každé cvičení sestává ze tří částí. První část je rozcvičková (5 % doby), je to přechod na hodnotu, dosaženou v předchozím cvičení. Druhá část je dýchání na dosažené úrovni (80-85 %). Dýchání upravujeme tak, aby poslední mikrovýdech probíhal při citelném nedostatku vzduchu, avšak bez projevů dýchavičnosti. Třetí část je vyzkoušení možnosti prodloužení dýchacího cyklu tím, že prodlužujeme výdech o 1 vteřinu.
8. Může dojít k případům, kdy stejnoměrné, ustálené dýchání je vystřídáno dýchavičností a TDC se zkracuje o několik vteřin. V takovém případě je třeba přerušit cvičení a zapsat si hodnotu TDC a dobu cvičení, při níž došlo k dýchavičnosti. Následující den se musí doba cvičení zkrátit o 5-6 minut a TDC o 2-3 vteřiny. Poté pokračujeme v cvičení za současného prodlužování doby cvičenteeřřin)qa*í o 1-2 minuty týdně. Po dosažení 40minutové doby cvičení, pokračujeme v cvičeních po dobu dvou týdnů. TDC prodlužujeme o 1 vteřinu za 2-3 dny. Nesmí se provádět dýchání při "překonávání" pocitu dýchavičnosti.
Je možno doporučit zařadit do jídelníčku 50 ml nerafinovaného rostlinného oleje a žloutek z jednoho slepičího vejce (na 7-14 dnů).
Používání techniky endogenního dýchání umožňuje prodlužovat dobu výdechu na desítky minut (při mnohonásobném zvyšování počtu mikrovýdechů). Při správné dýchací technice dochází k růstu hodnoty TDC. Zůstává-li hodnota TDC beze změny, znamená to, že došlo k uzavření mezery v hlusivkach. K tomu dochází v důsledku poklesu brady (horní zámek) při napnutí krčních svalů, nebo dojde-li při napnutí svalů k současnému vodorovnému vysunutí hlavy a krku dopředu. To zapříčiňuje uzavření mezery v hlasivkách.
Přechod k aktivnímu endogennímu dýchání začíná obvykle po 65-70 vteřinách. Například, od 60 až 90 vteřin při jednom cvičení. V dalším stádiu dochází k růstu TDC a za 2-3 týdny může jeho hodnota dosáhnout 60 minut. Období endogenního dýchání pomocí přístroje se může ukončit, když na třech po sobě následujících cvičeních bude dosaženo hodnoty TDC = I hodina.
V průběhu cvičení se doporučuje si vést deník, do nějž zapisujeme své poznatky, subjektivní pocity při cvičeních i během dne, délku doby cvičení, hodnotu TDC, dechovou frekvenci, počet tepů, každodenní hodnoty krevního tlaku, tělesnou teplotu a váhu jednou za 10 až 14 dnů. Rovněž tak se musí zapisovat užívání léků a výsledky vyšetření.
Dýchací cvičení zlepšují látkovou výměnu v organizmu, napomáhají odstraňování odpadních látek a toxinů z tkání. Proto je přípustné používání různých metod a prostředků k čištění organizmu. Je třeba zabezpečit dostatečně dodávku vitamínů a minerálů do organismu.
Dále je žádoucí požívat potravu "podle potřeby", při pocitu hladu. Rovněž tak je třeba vyhýbat se zátěžím a stresům, včetně nadměrných fyzických zátěží, spojených s hyperventilací plic, přehřátím a podchlazením. Jsou přípustní i jiné metody podle určení lékaře např. masáž, fytoterapie, psychoterapie. Zmenšení dávek léků je možno pouze se souhlasem lékaře. Úplné zrušení užívání léků může být uskutečněno až po nezbytném vyšetření.
xdffffffffffffffffffffff
Při zeslabeném zdraví a omezených rezervních možnostech organismu, (například TDC = 5-10 vteřin, dechová frekvence - 20 dechů za I minutu, nebo i vyšší) se doporučuje na dobu 2 až 4 týdnů, vdechovat nosem a vydechovat do trenažéru. Také je možno, po dobu prvních 7 až 10 dnů, provádět dýchací cvičení pomocí trenažéru, v němž je 10 ml vody. Po dosažení hodnoty TDC = 20 vteřinám a délky dýchacího cvičení = 30 minutám, je nutno přejít k dýchacím cvičením podle původního programu; tj. vdech i výdech do vody (viz. čl. 6 a další). Dětem ve věku 5-10 roků se doporučuje začínat cvičení o délce od 10 minut (maximálně 3(1 minut denně), přičemž je možno cvičení prodlužovat již od druhého týdne. Po dobu 2-3 týdnů je rovněž možno cvičit s trenažérem s 10 ml vody.
-9
S10
20. Do trenažéru, stačí přidat do vody 1/2 kávové lžičky soli. Rovněž tak je třeba neustále dbát, aby sítko vnitřní komory se dotýkalo dna válcové nádobky trenažétu.
21. V případě nadměrného zatížení při dýchacím cvičení, dochází ke 20-30% zvýšení pulsu, hodnoty krevního tlaku a dechové frekvence. Při vzniku takových příznaků, je nutno omezit dobu cvičení o 5-7 minut, snížit hodnotu TDC o 2-3 vteřiny, po dobu 3-5 dnů.
22. Provádění dýchacích cvičení dvakrát denně, nebo i častěji, nebo déle než 40 minut denně, je možno pouze pod lékařským dozorem. Rovněž tak se nedoporučuje spojovat dýchací cvičení s Frolovovým trenažérem, s jinými druhy dýchacích cvičení.
23. K provádění inhalací se používat sklenic o ohsahu 0,5 litru, do níž nalijeme 100 ml vody (o teplotě 60°C), do sklenicc vluŤ(mc lrenu~br hcz viku válcové nádobky. Do válcové nádobky trenažéru nalijeme 20 ml ndlovu pro inhwlwci, lklonici uzuvřeme víkem pro vnější nádobu. Během inhalace provádíme obyčejný vdoch w výdoch du vetdy. Nuw nonf nutttu ucpfivat.
24. Endogenní dýchdnf be~ puUAltl prhtf~tl W II~~Íp1 ~V/dl b%hllM a"~ÍW~ HIIVltlltl prlnelpcm tohoto dýchdnf jc pctuy,o vydltth®VAlll 1 %~IIÍ Y~111~ V~~ V ~~1111" ~hA~l k prev,~iujícímu zdpornému (pNpAvllCllBU) t~tlh ~ 1))M/111 VNIIhII ~IM dl~l1 bIlrllmu pl'isdvacímu tlaku. Pntto mus( b~t v~dlCh fIllnImAlnl, )iOOO~Wel~1 W VydlOhsVwt v mwlých ddvkfich a vzduch vypouštět pi'ca xuby, Plbbylllk V~dUChU vypnUltlme Onwom. V xdviwlosti nu churakteru naší práce a velikosti t'yzické ydtě?C, Je mntnn t'd?n~ kctmhinovut výdechy ústy a nosem. Nejlepší způsob rozvíjení endugonnlhu dýchdnl je rychld chůzc. V tukoW m případě může každá vydechnutá dávka mít déletrvujic( průběh. f'oalupně, bčhem dne, dochází převládání endogenního dýchání nad vnějším, v souladu s proceaCm fixuce podmíW ných retlexů a tím se endogenní charakter dýchání stává obvyklým a každodcnním.
-10
S11
Závěr V současné době se rychle rozšiřuje metoda endogenního dýchání v Rusku i v jiných zemích. Odborníci ze společnosti "Dinamika" a V. F. Frolov systematicky vyhodnocují poznatky a zkušenosti získané při používání dýchacího trenažéru.
Seznam nemocí a potíží, u nichž je dokázán léčebný efekt použitím trenažéru endogenního dýchání:
- ischemické onemocnění srdcc u mozku - srdeční arytmie
- vegetativnis kapilární distonie - migréna
- kh:hkost kapilár
- vysoký krevn( tlak - hemcroidy
- chmnleká bmnchitida
- pneumoskleróza (kalcitikace plic) - zán~t čelistní dutiny
- zánět čelních dutin - rýma
- vředové onemocn~ní trávicího traktu - gastritida
- vředová kolika
- polycystóza Icdvin
- nehnisavý zán~t Icdvinových klubíček - pyelonefritida
- alergická psoriáza (lupcnku)
- diabetes
- tromboflebitida
- varixy (křečové žíly)
- mnstopatie (chorobné stavy prsní žlázy) - myomy
- polypy
- gynekologická onemocnění - neplodnost žen
- impotence
- osteochondróza - polyartritida
- artróza
- tuberkulóza - herpes
- chřipková onemocniSní - chlamidie
- parodontóza - ischias
a jiné choroby.
Zřetelné je také snfženf závlsloetl na alkoholu Pro ty, kteří chtějí zhubnout, je Frolovovův a nikotinu. žér reálnou možností dokázat to ve velmi
době a nevratně (1 kg týdně).
-11
S4
4.2. Postup při používání TDI-O1 jako inhalátoru a zvlhčovače s vytvořením regulovatelného odporu v dýchacích cestách.
Do válcové nádobky 7 nalijte 20 ml (2 polévkové lžíce) destilované vody, nebo nálevu z léčivých bylin. Vnitřní komoru 5 vložíme do válcové nádobky 7 a nasadíme dýchací trubici 1. Za účelem ohřevu zvlhčovací a inhalační tekutiny, vložíme válcovou nádobku do vodní lázně - do nádoby s horkou vodou. Pacient vdechuje a vydechuje pomocí trubice I, přičemž zamezuje nosnímu dýchání stlačením nosu prsty, skřipcem, nebo vložením tamponů z vaty. Inhalace probíhá při vdechu.
Dýchání prostřednictvím trubice musí být volné, "komfortní", bez křečovitého úsilí. Výdech musí být v časovém průběhu dvakrát až dokonce třikrát delší, než vdech.
Pravidelné používání trenažéru několikrát denně (4-5krát po dobu 10-I5 minut) vede ke kladným výsledkům: zvlhčení dýchacích cest, zředění a snadnější odvádění hlenu, zmenšení hronchiální obstrukce, zmírnění kašle, zmenšení dýchavičnosti,
Efekty str 4
. Takto je posilováno dýchací svalstvo, zlepšuje se očišťování dýchacích cest od prachových částeček, hlenu, slizu, zlepšuje se ventilace a výměna plynů v plicích. V důsledku toho se zvyšuje obsah kyslíku v krvi a zlepšuje se periferní, kapilární krevní oběh. Tyto procesy příznivě ovlivňují dýchání a výměnu látek v buňkách, což zajišťuje zlepšení činnosti vnitřních orgánů a nervového systému. Bránicové dýchání napomáhá při masáži orgánů, uložených v břišní dutině a tak zabraňuje vzniku městnání v játrech, žlučníku, slinivce břišní, ledvinách a střevnímu traktu. Rovněž tak se zlepšuje pohyb lymfy, což příznivě ovlivňuje proces čištění uvedených orgánů. Dále působí příznivě bránicové dýchání na krevní oběh v břišní dutině a dolních končetinách. Dýchání s trenažérem zlepšuje energetické vlastnosti erytrocytů v krvi, které vyvolávají produkci energie a energetickou výměnu v tkáních. K nejrychlejší aktivizaci dochází u buněk imunitního systému, cévního řečiště a kapilár, které jsou ve styku s erytrocyty. Současně se zvýšením energetické úrovně v buňkách, dochází ke zlepšení výměnných a regeneračních procesů v tkáních. V první řadě se obnovuje cévní řečiště, což je velmi důležité, vlásečnice a kapiláry. Jak je známo, podmínkou zdraví je normální krevní oběh a látková výměna, včetně vysoké aktivity imunitního systému. Při prodlužování doby dýchání podle uvedené metody, dochází ke kvalitativnímu i kvantitativnímu zdokonalování všech tří zmíněných složek. V důsledku tohoto procesu je docilováno nejen vyléčení různých nemocí, nýbrž dochází také k reálnému omlazení organismu.
K výrazným přednostem regulace dýchání s Frolovovým trenažérem patří:
I. Vynakládání malého fyzického úsilí při cvičení, nebof tato cvičení jsou prováděna v klidu. Proto jsou vyloučeny zátěže na srdce, cévy, páteř a klouby.
2. Není vyžadováno volné a intelektuální napětí, což umožňuje úspěšně trénovat dýchání i osobám, které mají oslabené funkce nervového systému (zhoršení paměti a pozornosti), děti předškolního věku do 5 let.
3. Délka cvičení se pohybu,je v rozmezí 15-40 minut, v domácích podmínkách.
4. Dýchací cvičení se provádějf poure ústy; dýchání nosem je vyřazeno.
Tyto přednosti umoi~ňují úspěšné zvládání a účinné provádění dýchacích cvičení s Frolovovým trenažérem jak dětem pěedškolního věku, tak i starsím lidem, těhotným, zeslabeným a nemocným lidem, při chorobách podpůrně-pohybového ústrojí a hypodynamii (úrazy, onemocnění kostí a kloubů, nervového systému a svalstva), v pooperačním období, při poruše nosového dýchání (adenoidy, zkřivení nosní přepážky) atd.
Vnější nádobu (sklenici) o obsahu 0,5-1 litr je možno, vycházeje z hodnoty TDC, jako doplňkový způsob tréninku a rovněž tak i pro inhalaci.
TDC, vteřiny 16-22 21-29 30 a více
Obsah vnější nádoby 0,5 litru (1,7 litru 1,0 litru