Dýchání kůží, pokožkou, kožní tělní dech

Kyslík je pro náš život nezbytný. Bez něho umírají mozkové a ostatní buňky v těle, do­chází k vážným poruchám ve tkáních našeho or­ganizmu. Oslabuje se paměť, snižuje se aktivita myšlenkových procesů. Nedostatek kyslíku v oblas­ti srdce vyvolává únavu a malátnost srdečních sva­lů, což má za následek další problémy.

Celý život vdechujeme a vydechujeme. Dýchací systém představuje významnou část těla - plíce, bronchy, alveoly, trachea... Odsud je krev obohacená kyslíkem roz­váděna po celém organizmu. Kromě plic dýchá i kůže.

Dlouhou dobu se předpokládalo, že kůže slouží pouze jako ochrana tělního povrchu. Dnes je známo*, že se skládá ze sedmi vrstev, její hmotnost představuje 20 % celkové váhy lidského těla, plochu asi 2,5 metrů čtverečních a plní více než 10 funkcí, tj. dýchání, regulaci tepla, látkovou vý­měnu, produkci fermentů, očistu od odpadních látek.

Vrchní vrstva kůže je rohovitá vrstva (epidermis) (viz obr. VII**.

Skládá se z mnoha čás­tí a je pokryta keratinem, rohovitou látkou, ze které se tvo­ří vlasy a nehty. Odumřelé buňky se odlučují z povrchu a jsou nahrazeny buňkami novými ze základů epidermu. Pod rohovitou vrstvou se nachází zrnitá vrstva, poté šupinatá a na­konec základní. Epidermis produkuje pigment melanin.

* Velchover J. S., Kušnir T.V: Vnějši kožní receptory: Některé otázky Iokálni diagnostiky a terapie. Kišiněv 1983.

** Názorný slovník. Člověk. Darling Kindersli, Londýn 1996.

Pod epidermem se nachází derma čili vlastní kůže a v ní nervová zakončení, potní žlázy. Spodní vrstva se na­zývá hypoderma. Lze předpokládat, že kůže funguje jako pomocník ledvin, jater, plic a sleziny.

Pocením a vypařováním odchází kůží asi 27 % vody, za normálních podmínek vyprodukuje kůže u zdravého člověka střední postavy za 24 hodin 650 gramů vody a 10 gramů kyseliny uhličité. Při vydatném pocení za výjimeč­ných okolností to může být až 3,5 litru.

Při rozšíření povrchových cév je kůže schopna po­jmout asi 1 litr krve, to znamená v průměru asi 20 % veš­kerého objemu krve v organizmu. Kůže je považována za žlázu s vnější a vnitřní sekrecí související s hypofýzou, ostatními endokrinními žlázami a všemi vnitrními orgány.

Nachází se v ní ohromné množství různých recepto­rů, jež signalizují veškeré změny vnějšího prostředí: vib­race, tlak, teplotní změny atd. Jejich složení je různorodé, podobně jako jejich množství a hustota rozložení v kožním obalu. Receptorů bolesti je kolem 3 milionů, mají nejjed­nodušší nervové zakončení a největší hustotu - kolem 150 na 1 cm2 kůže. Tepelné receptory mají tvar oválných tělí­sek,jsou 2 na 1 cm2, hmatovýchje kolem 25*.

Ze vzhledu kožního obalu lze usuzovat na mnohá onemocnění. Poruchy některých orgánů mají výrazný vliv na činnost receptorů.

Od dávných dob propracovávali významní lékaři, jako například Hypokratés, Galen, Ibn-Sina, metody léčení vnitř­ních orgánů kůží, o čemž svědčí záznamy ze 4. století př. Kr. Například bolest hlavy se léčila obklady ze směsi pelyň­ku a opia nebo oplachováním krku aromatickými směsmi.

Při angíně se na krk kladly studené baňky, při krváce­ní z nosu studené předměty na šíji a zátylek, při mdlobách se stříkala chladná voda do obličeje.

* Normální fyziologie. Moskva, Medicina 1988.

126

Trpěl-li člověk nespavostí nebo obezitou, vtíralo se mu do střední části hlavy máslo, v případě vážných psy­chických poruch mu na temeno lili rtut' a ocet.

Naše kůže dýchá, jedná se ale o slabý, automatický proces, který člověk téměř nepocit'uje. Pokryjeme-li však určitý úsek kůže nějakým předmětem, a zabráníme tak kůži v dýchání (například lepidlem, barvou, plenou), brzy se objeví problémy. Existují speciální tréninkové metody, které jsou schopny zesílit funkce kožního dýchání, díky čemuž dochází k otevření bioaktivních bodů a drah tělní­ho povrchu, což způsobí ozdravění všech orgánů, mizí bron­chitida a astma.

Jeden z nejzávažnějších problémů představují nyní onkologická onemocnění - rakovina jako by "omládla". Dříve postihovala lidi starší šedesáti let. U mladých se vyskytovala také, ale mnohem méně. Nyní se často vysky­tuje i u třicetiletých. Některé její formy ale nesnášejí kys­lík. Nabízí se zde nadějná metoda léčení různých onkolo­gických onemocnění. Jednou z těchto metod je i dýchání kůží, směřující k postižené oblasti. Jedná se o velice účin­nou metodu prevence těchto onemocnění.

Existují i další cíle kožního dýchání. Z prvního stup­ně již víte, jak obtížné je dostat se do stavu ticha mysli. Pokud se to podaří, existuje problém s plícemi - jejich uvolnění není možné, protože zásobují organizmus kyslí­kem. Pracují-li dále, stav ticha se přerušuje. K efektivnímu cvičení je nezbytné dosažení dlouhodobého uvolnění a ti­cha; uvolnění se musí vztahovat i na plíce. Nezbytný kys­lík budeme přijímat kůží. Dýchá-li kůže, plíce se mohou zastavit.

Dýchání kůží umožňuje získání dostatečného množ­ství kyslíku k nasycení krve a urychlení její cirkulace.

127

Mistrův příběh

Kožní dýchání je velmi efektivní metodou ozdravění a léčení. Pro rozvoj člověka jakožto biologického druhu je osvojení kožního dýchání nezbytné. Bez něho nelze dosáh nout vyšších úrovní, při nichž se dostáváme do stavu ticha, nehybnosti a poté zastavení. I srdce a plíce musí přerušit svou činnost. Tělo však potřebuje kyslík, a proto kůže automaticky zahájí dýchání. Z tohoto důvodu se dá několik dní sedět a ležet bez dechu a se zastaveným srdcem, aniž by došlo k úmrtí: Dýchání probíhá kůží.

Obvykle se tato metoda považovala za tajnou a nevyučovala se v širším měřítku. Ti, kteří chtějí dosáhnout vyšších úrovní čchi-kungu, si ji a1e musí osvojit. Nyní se tato metoda vyučuje automaticky na druhém stupni. Za určitou dobu člověk sám pocítí určité změny. Bude to velmi příjemné za předpokladu, že cvičíte správně. Pro osvojení kožního dýchání je nezbytný trénink, který umožní kůži správně dýchat. Určitě jste slyšeli o některých tréninkových metodách tibetského systému a některých dalších, kdy se člověk nacházi delši dobu pod vodou nebo zemí. K tomuto účelu se využívají různé metody, včetně metod čung júan čchi-kungu. Po tomto tréninku je člověk schopen zůstat pod zemí nebo pod vodou i více než dvacet dní. Kyslík se dostává do těla právě kůží. Ze zdravotního hlediska jsou tyto dýchací cviky velice užitečné, protože zesilují mikrocirkulaci krve. V Číně se prováděly speciální výzkumy před a po cvičení čchi-kungu. Po cvičení se mikrocirkulace zlepšila o 50 %.

Mnohé nemoci mají úzkou souvislost právě s poruchou mikrocirkulace krve. Existují různé způsoby, jak ji zlepšit. Metody dýchání nejsou v systému čung juan čchi-kungu to hlavní. Slouží pouze jako nástroj, který pomáhá základnímu cíli. Bez těchto metod nelze dosáhnout stavu nehybnosti a ticha. Po jejich zvládnutí se dýchání snižuje ze 16 za minutu na 5 i méně. 128

Existují lidé, kteří cvičili tyto cviky a dožili se vyso­kého věku při plném zdraví. Bylo jich dost. Někteří učitelé vyučovali tímto způsobem, žili hodně dlouho a pak ode­šli... Nikdo přesně neví, kde jsou, a1e nezemřeli. Uplyne mnoho let a oni se znovu objeví. Ale jak můžeme říci, že jsou to skutečně oni, když ti, kteří je znali osobně, již ze­mřeli? Co si o tom myslíte vy? Je to pravda, či nikoli?

V roce 1996 byla v jednom mongolském institutu, kte­rý se zabýval výzkumy v oblasti dýchání, předložena teo­rie, jak rytmus dýchání souvisí s množstvím získaného kys­Iíku. Analýza experimentální práce ukázala, že skutečné procesy při cvičení se odlišují od logicky očekávaných. Čekalo by se, že čím méně dýcháme, tím méně kyslíku se dostává do našeho mozku. Ale množství kyslíku v krvi ne­závisí na frekvenci dýchání.

Proto je kožní dýchání velmi důležitým cvikem dru­hého stupně.

Na druhém stupni čung jůan čchi-kungu zkoumáme i způsoby dýchání. Cvičit je možno vsedě na židli se zkříženýma nohama (turecký sed), v poloze pololotosu ~ lotosu. V těchto třech případech je třeba si položit hýždě malý polštářek, stejně jako při cviku přeměna , který se praktikuje na prvním stupni.

PRVNÍ ZPŮSOB DÝCHÁNÍ

Výměna čchi s okolním prostředím. Pomalý vdech rychlý výdech.

1. Představte si, že všechny póry a bioaktivní body na vaší kůži jsou otevřeny. Stávají se čím dál tím většími, obrovskými.

2. Pomalu zhluboka se nadechněte a představte si, že se do vašeho těla dostává kyslík a kvalitní čchi z vnějšího prostředí. Vaším tělem prostupuje kos­mická energie. Poté, co se plíce naplní vzduchem, přísun energie dále pokračuje pomocí kožního dýchání. Po obvyklém vdechu plícemi je třeba udělat přestávku, aby se energie dostala do těla.

3. Pak se rychle nadechněte? (asi chyby vydechněte) nosem a představte si, že špatná čchi se touto cestou dostává z těla ven do nekonečna. Není třeba přemýšlet, kam přesně. Pro- stě daleko. Čchi je řízena vědomím. Neexistuje ani délka, ani vzdálenost (na prvním stupni jsme špatnou čchi z nemocného místa odhazovali hluboko do země). Hovoříme-li o nekonečnu, myslíme tím velkou dálku, za hranicemi země.

4. Znovu pomalu vdechněte kvalitní čchi celým povrchem kůže.

5. Rychle vydechněte špatnou čchi.

Snažte se vnímat vdech kvalitní čchi a odstranění špatné čchi z organizmu a její odchod daleko do vesmíru. Vdech a výdech se uskutečňuje celým povrchem těla. Nadechujete-li se a naplníte-li plíce vzduchem tak, že už to víc nejde, proudí čchi do těla stále. Kožní dýchání probíhá vždy pomaleji než plicní dýchání. Při kožním dýchání je proto po skončení vdechu nutno povinně udělat přestávku, aby energie dostatečně naplnila tělo. Výdech je ostrý a rychlý. Zapomeňte na to, že dýcháte nosem. Představte si, že dýcháte pouze kůží. Plíce a nos se tohoto procesu ale účastní vždy, ať chceme, nebo nechceme. Ale na to zapomeňte. Představte si, že dýchání probíhá pouze kůží.

DRUHÝ ZPŮSOB DÝCHÁNÍ

Výměna energie v konkrétním orgánu. Pomalý vdech - rychlý výdech.

1. Představte si, že podobně jako při prvním způsobu dýchání jsou všechny póry a bioaktivní body na kůži otevřeny.

2. Pomalu se nadechněte celým povrchem kůže, ale na rozdíl od prvního způsobu směřujte kvalitní čchi k určitému orgánu nebo do té oblasti těla, kde máte nějaké problémy, kde pociťujete bolest nebo dis­komfort.

3. Rychle se nadechněte? (asi chyby vydechněte). Představte si, že z této oblasti odchází špatná, nemocná čchi ven celým po­vrchem kůže. Rozptyluje se na všechny strany a od­chází do nekonečna.

4. Znovu se pomalu nadechněte a nasměrujte kvalit­ní vesmírnou čchi celým tělem k nemocné oblasti.

5. Znovu rychle vydechněte špatnou čchi prostřed­nictvím celého povrchu kůže do vesmíru.

Při tomto dýchání se mění energie uvnitř orgánu. Při léčení např.jater je třeba se pomalu nadechnout celým povrchem těla a myšlenkově dovést dobrou čchi z vnějšího prostředí k játrům, odkud ostrým výdechem vyhoďte špat­nou čchi celým povrchem těla velmi daleko, do nekoneč­na. Uvnitř tohoto orgánu dojde ke změně energie.

Při léčení párových orgánů, například ledvin, je třeba z důvodu lepší koncentrace každý den pracovať pouze s jednou ledvinou.

TŘETÍ ZPŮSOB DÝCHÁNÍ

Pomalý vdech - pomalý výdech.

1. Opět si představte, že všechny póry a bioaktivní body jsou na vaší kůži otevřeny.

3. Pomalu se nadechujte celým povrchem kůže, ale na rozdíl od předchozích způsobů, nevěnujte po­zornost kvalitě vdechované čchi. Jednoduše vde­chujte a snažte se vnímat její průchod dovnitř ce­lým povrchem kůže.

3. Klidně, pomalu vydechněte. Nevěnujte pozornost kvalitě vydechované čchi. Tento výdech znovu pro­chází celým povrchem těla, ale tentokráte ven.

Po několikanásobném tréninku se vám zdá, že tělo se stává pórovitým, dýchá lehce a svěže. Lze zpozorovat, že frekvence obyčejného dýchání se podstatně zmenšuje. Vdech a výdech probíhají klidně.

Při vdechu a výdechu máte dojem, že vzduch prochá­zí rukama a nohama jakoby s odporem, ale po určité době tréninku si uvědomíte, že už probíhá zcela volně.

Jediný pocit, který vás přesvědčí o správnosti prová­děného dýchání, je pocit pórovitého těla, přes něž zcela volně vchází a vychází vzduch. Nos přitom už nepracuje.

Zapamatujte si: Jediný pocit svědčící o srávně pro­váděném cvičení je pocit pórovitosti celého těla, skrze něž bez nejmenšího odporu prochází vzduch. Dýchání nosem není téměř pociťováno.

Mistrův příběh

Obvykle cvičence zajímá otázka, s jakou frekvencí lze dýchat při kožním dýcháni. Doporučujeme dýchat co nejpomaleji. Kolikrát za minutu?

Víte, s jakou frekvencí dýchají lidé, kteří speciálně necvičí? Zdravý člověk je schopen provést asi 15-17 vdechů a výdechů za minutu. Můžete si to sami změřit. Jak často dýchá pes? vícekrát než člověk. A jak dýchají včely při sběru medu? A jak želva? Psi dýchají asi čtyřicetkrát za minutu, želvy asi 1-3krát v závislosti na druhu a včely asi stokrát. U obyvatelů naši planety byla objevena tato zajimavost: čím pomalejší dýchání, tím delší je život, to znamená nepřímá úměrnost mezi frekvencí dýcháni a délkou života. Pes žije asi dvacet let, člověk osmdesát let a želvy pět set a více let, některé i tisíc. Délka života tedy souvisí s dýcháním. Princip asi tkví v pomalém dýchání, při němž se kyslík dostává do těla pomaleji a pomaleji probíhá okysličo­vání. Proto dochází také pomaleji ke změnám. vždyť víme, že při nedostatku kyslíku se oheň nerozhoří. Při kožním dýchání dochází ke zpomalení dýchacího procesu, což při­spívá k prodloužení délky života.

ČTVRTÝ ZPŮSOB DÝCHÁNÍ

Metoda příjmu a shromažďování energie. Pomalý ­vdech - pomalý výdech.

1. Vdech je analogický jako u třetího způsobu-jed­ná se o velmi pomalý vdech skrze otevřené póry celého kožního povrchu, celého těla. Během vde­chu přijímáte vesmírnou energii.

2. Při výdechu myšlenkově zavřete všechny póry v kůži. Veškerá energie zůstane uvnitř těla. Vyde­chujeme pouze vzduch bez energie. Při každém vdechu tělo shromažd'uje energii. Pociťujete její pohyb. Po určité době máte dojem, že tělo se stále zvětšuje. Vzniká pocit tepla a pohodlí.

Čtvrtý způsob dýchání má 3 cíle:

1. Příjem energie do organizmu z okolního prostředí. Shromažďováním se energie dostává k buňkám našeho těla, lze ji rychle vnímat.

2. Energie otevírá všechny body a dráhy uvnitř těla, což lze rovněž pocítit.

3. Tělo se stejnoměrně nasytí energií a vy se snadno dostanete do stavu klidu a ticha.

OTÁZKY A ODPOVĚDI

1. Jak hluboce je třeba dýchat?

Nemá cenu hovořit zde o hloubce dýchání, protože nedýcháte kyslík, ale energii do těla.

2. Jaké má být dýchání, kam jde vzduch?

O tom nepřemýšlejte. Sledujte délku proce­su. Dýchejte zostra a nedbejte na to, jak hlu­boce dýcháte. Nemá to vůbec žádný smysl.

3. V jaké posloupnosti dýcháme plícemi a kůži?

Současně. Vdechujete nosem do plic, a navíc ještě dýcháte kůží. Plíce už nevdechují vzduch a tělo pokračuje ve vdechu.

4. Při čtvrtém způsobu dýchání jsem měla pocit nafukování těla. Co s tím můžu dělat?

Když se tělo během výuky jakoby nafukuje, můžete dělat vše, co vám vyhovuje. "Nafouk­něte" ho až do kosmických rozměrů. Po skon­čení cvičení se vraťte do výchozí polohy. Můžete též koncentrovat energii uvnitř těla. Neexistují zde žádná doporučení. Jedná se pouze o praktiku dýchání tělem a příjem ener­gie. Všechno, co s ní uděláte, je na vás. Ne­vadí, zůstane-li energie uvnitř těla, pouze ve vašem vědomí považujete tělo za nemocné.

5. Podle čeho si mám vybírat mezi jednotlivými typy dýchání?

Naučili jsme se čtyři metody dýchání, které lze vykonávat vždy a všude. Zvláště chcete-li cvičit, ale cítíte, že se nemůžete dostat do sta­vu klidu nebo že ve vašem těle je nedostateč­né množství energie. V tom případě cvičte zpočátku čtvrtou metodu dýchání k nahroma­dění dostatečného množství energie a potom třetí metodu, pomocí níž se dostáváme do sta­vu ticha. První a druhý způsob dýchání tělem se využívají k regulaci fyzického těla a od­stranění nemocí. Třetí metoda je v pravém slova smyslu tréninkem kožního dýchání. Čtvrtá metoda přispívá ke zvětšení vnitřní energie.

Zjistil jsem, že u mnoha nemocných existuje kyslíkové hladovění srdce a mozku.. . Cvičíte-li kožní dýchání, projde přes kůži mnoho čchi, která je spojena s krví. Tímto způsobem se můžeme zbavit příslušného one­mocnění (nedostatečného prokrvení srdce a hlavy). Toto cvičení je velmi užitečné při léčbě srdečně-cévních onemocnění a mění vaše tělo jako celek. Máme-li lokální problé­my, využíváme druhou metodu: výdech ne­mocným orgánem.

6. Jakou energii si máme představovat při vde­chu?

O kvalitě energie není třeba přemýšlet pou­ze se snažte ji vnímat.

7. Lze cvičit kožní dýchání při chůzi? Ano.

8. Jak dlouho má trvat třetí způsob dýcháni? Jak mám poznat, že už takto dýchám, jaké jsou doprovodné jevy?

To nelze jednoznačně říci. U každého je to jiné. Lze odpovědět na otázku, do jaké míry a co při tom bude probíhat. Dýchejte tak do té doby, až tělo zcela znecitliví. Musíte mít pocit, že tělo neexistuje - dýchání nosem téměř nevní­mejte. Vzduch a energie musí procházet va­ším tělem bez nejmenšího odporu. Toto cviče­ní velmi dobře pomáhá při astmatu. Nejste-li schopni provést tento cvik, nedostanete se do stavu ticha a další výuka nemá žádný smysl. Zvládnete-li tento cvik dobře,jste schopni se­trvat dvacet až třicet minut bez dechu. Dý­chat budete pouze tělem, nikoli nosem. Do­stanete se tak do stavu úplného ticha.

135

9. Provádíme-li třetí způsob dýchání a o ničem nepřemýšlíme, můžeme kromě kvalitní ener­gie přijmout i špatnou. Jak se tomu vyhnout?

Bojíte-li se příjmu špatné energie, můžete si při výdechu představovat bílou nebo jinou barvu, která je vám příjemnější, ale není to nutné, protože tento cvik je zaměřen na osvo­jení kožního dýchání. Po první a druhé meto­dě dýchání (rychlý vdech špatné čchi) ve vás špatná čchi nezůstane. Pokud se bojíte, lze pro­vést po cvičení třetího způsobu dýchání no­vou metodu: pomalý vdech kvalitní čchi a rych­lý výdech špatné.

10. Při cvičení ve městě nebo dopravním prostřed­ku si lze též představit získávání čchi z jiných míst, z lesa nebo z hor?

Ano, můžeme si samozřejmě představit nabírání kvalitní energie též odjinud, například z lesa nebo i z jiných světů.

11. Je nutné při výdechu druhým způsobem pohybovat bránicí? Odkud je třeba vzduch vyhazovat?

Není třeba přemýšlet o tom, kudy jde vzduch, ani o tom, jakými svaly pracujete. Není to vůbec důležité. Pouze rychle vydechněte. Důležité je představit si, jak se špatná čchi z nemocného orgánu dostává ven a kvalitní čchi dovnitř.

12. Musí být vdech hluboký?

Ano. Po skončení hlubokého vdechu pokračuje kvalitní čchi v průchodu tělem. Pracuje pouze vůle, nikoli svaly.

13. Jak dlouhá má být přestávka mezi vdechem a výdechem?

Je třeba ji pouze pocítit. Žádná další doporučení neexistují.

14. Čím déle, tím lépe?

To není správné. Déle určitě neznamená lépe.

15. Špatnou čchi vydechujeme celým tělem, nebo pouze jeho nejbližší částí?

Celým tělem do všech stran.

16. Je to složité, protože od jater je blízko k pravému podžebří, ale daleko například ke krku nebo k lopatkám.

Zpočátku to může být obtížné. Ale je třeba si jednoduše představit, že čchi odchází ven všemi úseky těla

. 17. Večer, když cvičím dýchání tělem, začnu po určité době zívat, tělo se chce pohybovat, aIe přitom vzniká pohyb, který se podobá jakoby protahování. Nechápu to. Znamená to, že jste začala cvičit při tělesné únavě. Proto vzniká zívání.Protahovací pohyby svědčí o tom, že se tělo chce vytáhnout, aby se uvolnilo.

18. Jsou-li obě ledviny nemocné, jak mám rozdě­lit pozornost? Dostane se k nim čchi?

Není třeba hned pracovat s oběma ledvinami - stačí pouze s jednou ledvinou, s jedním místem. Nejdříve s jednou, pak s druhou.

19. Jak vydechovat? Jak "vystrkovat" vzduch? Jaké dýchání je třeba využít - hrudní nebo břišní?

Tak především: skutečné dýchání se uskuteč­ňuje dosud obvyklým způsobem - nosem a plícemi. Při vdechu se vzduch dostává do plic nosem a stejně tak při výdechu z plic nosem odchází, ve vašem vědomí vzniká dojem, že dýcháte tělem.

137

20. Tomu rozumím, ale není mi jasné, jaká svalová skupina pracuje při výdechu - bránice, podbřišek nebo pouze hrudní oddíl?

U uvedené metody nevyužíváte svaly, ale pouze vědomí, s jehož pomocí se rodí představa, že čchi postupuje zvenku například do jater a špatnou čchi odhazujete za hranice těla. Pozornost se soustřeďuje na orgán, s nímž pracujete - průběh skutečného dýchání není vůbec důležitý. Nepřemýšlejte o tom. Využí váte tady sílu myšlenek, sílu a mohutnost vaší vůle. Pracuje vědomí, nikoli svaly.

21. Je třeba si představit, že tuto špatnou čchi, kterou vyhazujeme, nějak rozbíjíme, aby nezpůsobila škodu ostatním?

Už jsem říkal, že je nutno si představit její hození" do nekonečna. Tam zůstane a nikomu neuškodí.

22. Jaká má být přestávka mezi vdechem a výdechem? Čím déle, tím lépe nebo nikoli? Musíte sami vycítit, kdy se tělo naplní energií. Déle neznamená lépe.

23. Nejsou-li v těle žádné problémy, jak lze využít druhou metodu dýchání?

V tom případě cvičte pouze první metodu dýchání.

24. Snažím se dýchat třetím způsobem. Za urči­tou dobu se mi ale nechce v dýchání pokra­čovat a vy doporučujete dýchat 30 minut i více. Mám se k tomu přinutit?

Jedním z cílů třetí metody dýchání je dostat se do stavu ticha a nehybnosti. Nechcete-li dýchat, začala už kůže fungovat. Nenut'te se do toho.

25. Lze využívat druhý způsob dýchání pro práci s játry, mám-li ve žlučníku kameny?

Lze. Obvyklý názor lékařů je, že pokud jde o velký kámen, může se zaklínit ve žlučovodu. To je možné jen v případě pasivního a slabého žlučníku. Z hlediska teorie je to tedy správné. Ale cvičíte-li a žlučník začal pracovat, kámen je schopen se hnout, dále se pohybovat a přemísťovat. Při tomto cvičení žlučník a žlučo­vody pulzují, zužují se a rozšiřují, a proto odcházejí i velké kameny. Nemohou se zaklínit, vycházejí pomocí pulzujících stěn. Toto rozšiřování a stahování pokračuje i po skončení masáže, proto se žlučník aktivizuje.

26. Máme k dispozici různé metody očisty jater a žlučníku, počínaje drcením kamenů ultra­zvukem až k obyčejné sondáži s využitím pro­středků pro činnost žlučníku. Lze vystačit pou­ze s masáží? Lze tím nahradit jiné procedury očisty?

Zkuste a uvidíte. Ale je třeba mít na paměti, že neexistuje způsob, který by přinesl stoprocentní výsledek všem. Myslím si, že je třeba zkoušet. Pokud neuspějete, využijte tvrdších metod. Mnohé závisí na tom, jak využíváme své vědomí. Pracujeme-li s energií, trénujeme zároveň i své vědomí.