Dech čichací, pískací, SÚRJAMÁRGA

Úžasná síla dechu

Žádná z tělesných funkcí není tak důležitá jako dýchání, které přivádí do organismu kysli'k. Zůstane-li mozek jen dvě tři minuty bez přívodu kysl'ku, začnou vyhasínat i další funkce jinak zdravého těla.

Pocit, že marně lapáme po dechu, že se nemůžeme nadechnout ani vydechnout, je jedním z nejděsivějších zážitků, které v životě můžeme poznat. Naproti tomu jeden z nejkrásnějších pocitú je ten, kdy při naprostém uvolnění dýcháme hluboce a zároveň lehce, jako bychom byli unášeni větrem.

Mnozí lidé se domnívají, že nedýchají "správně". Skutečné nesprávné" dýchání však vždy souvisí s onemocněním dýcha99

cích cest, plic, bránice nebo srdce. Domněle nesprávný způsob dýchání spočívá většinou v tom, že tělo při zátěžových situacích, například nemoci, psychických poruchách nebo chronických stresových situacích, přejde na krátké, povrchové dýchání, které je málo účinné a nedostatečně zásobuje organismus kysl'kem.

Nedostatek kysl'ku snižuje v první řadě výkonnost srdce, následně oslabuje celý krevní oběh a způsobuje poruchy prokrvení ve všech svalových oblastech. Výkonnost celého organismu je tedy závislá na dobrém dýchání s přiměřeným přívodem kyslíku.

Správné dýchání není vůbec obtížné

Již před zhruba čtyřmi tisíci lety se staré civilizace zabývaly dechem jakožto jedním z fenoménů života. Je třeba se zmínit především o indické filozofii (životní), o józe a staroindické medicíně zvané ajurvéda, nebo o tradiční čínské medicíně, která dýchání také přikládá zcela mimořádný význam pro kvalitu života. Obě

52

orientální medicíny si dnes vydobyly v západním světě své pevné místo i uznání.

Z nových studií se dozvídáme, že pohyb zaměřený na dýchání podstatně zvyšuje jeho účinnost a že podmínkou celkového uvolnění organismu je uvolněné dýchání. A právě to se můžeme naučit! Správné dýchání není vůbec obtížné. Na jedné straně jde o automatický (vegetativní) proces, na druhé můžeme tento proces ovlivnit.

Každý z nás má schopnost dýchat pomaleji nebo rychleji, dokonce i zadržet dech. Osvojíme-li si dýchací techniky, dokážeme zacházet s dechem tak, aby se naše životní sMa a výkonnost zněkolikanásobila.

Dech spojuje tělo a duši

Emoční konflikty, nesprávný přístup k chronickému stresu, bolestivé stavy a podobné jevy omezují přirozené dýchání. Když se nám "zatají" dech, může to být napň'klad vnější projev citové blokády. Kdybyste někdy mohli sledovat, jak se obraz vašeho dýchání zméní se změnou vaší životní situace, byli byste jistě velmi překvapení, jak výraznou řečí hovoří. Máte-li radost, dech se vám samovolně zklidňuje a prohlubuje. Příjemné pocity ulehčují život i dýchání. Když překonáte obtížnou situaci, zhluboka si vydechnete. Je-li vaše tělo vystaveno zvýšené námaze, nastupuje automaticky takzvaný druhý dech. Při smutku dýcháte povrchově. Bolest se v obraze vašeho dýchání projeví snahou o maximální úspornost. Při depresích jakoby ztuhnete - a vaše dýchání také. Stres narušuje životní rytmus střídavého napětí a uvolnění, uvolňující výdech bude scházet i v rytmu vašeho dýchání.

Všechno, co vás potká a uvolní ve vás city, se zcela viditelně odrazí na charakteru vašeho dýchání.

Chcete-li vědět, jak se vám skutečně daří, a nedat pouze na to, co vám tvrdí rozum, pak se soustředte na to, jak dýcháte. Hned ted si udělejte přestávku zaměřenou na dýchání. Odložte knihu a sledujte sami sebe, jak dýcháte.

53

Přestávka pro dýchánf

Déle se nadechujete, nebo vydechujete? Již ze samotného zjištění, zda více času potřebujete na nádech či výdech, Ize usuzovat na vaše duševní rozpoložení.

Přirovnáme-li dýchání k životu, pak můžete z toho, jak dýcháte, vyvodit, jak zacházíte se svým životem.

· Co například přinutí vaše tělo nadechnout se zhluboka? . Jaké životní potřeby by se za tím mohly skrývat?

. Co si odpíráte?

Každé z našich skrytých přání se nějakým způsobem projeví. Jsme-li k těmto projevům hluší a neustále se pokoušíme potlačovat své potřeby, protože nám naše postoje vnucují přesvědčení, že je to "nesprávné", vznikají citové blokády, které nás stojí mnoho životní energie a mohou vyvolat nemoc. Patříte-li k lidem s delším výdechem než nádechem, pak byste se měli sami sebe zeptat, proč vaše "vydání" nejsou v rovnováze s vašimi "příjmy". Je jistě krásným rysem rozdat se pro druhé, nicméně pro každého je zde dost života i dechu. Nikdo nemusí šetřit. Této energie je skutečně přebytek. Všichni máme právo žít dobře.

Základní technika dýchání

S technikou, která zlepšuje především funkci nosu a tím zcela přirozeně prohlubuje dýchání, si osvojíte tři dýchací pohyby. Všech dýchacích pohybů se v zásadě účastní bránice a hrudní koš. Neexistuje žádné oddělené dýchání brániční nebo hrudní. Každá emoce se ve vašem těle projeví odpovídajícím pozorovatelným pohybem.

Seznamte se s "čichacím" a "pískacím" dýcháním a naučte se je používat. Zcela přirozeným způsobem si tak osvojíte hluboké dýchání.

54

Posad'te se na židli. Využijte celou sedací plochu - hýždě posuňte co nejvíce dozadu - a roztáhněte nohy. Můžete použít složenou deku nebo stoličku. Opřete se pokud možno i bederními obratli, snáz se udržíte zpříma.

Hrudník vypněte dopředu. Pokuste se pňtisknout k opěradlu i lopatky. Ruce máte složené v klíně, levá pňtom objímá pravé zápěstí, lokty jsou pňtisknuté k tělu. Takovéto držení těla podporuje správné hluboké dýchání a posiluje záda.

Výdech: Vydechněte několikrát s našpulenými riy - jako byste chtěli pískat. Výdech musí být pomalý a důkladný, nesmí být přliš krátký, má-li být dýchání plné. Cítíte, jak se vám hrudní koš stahuje? Pokud bude výdech dostatečně dlouhý a vy počkáte, až se vaše tělo bude chtft samo nadechnout, snadno postřehnete, že se do procesu zapojuje i bňcho. Je-li zapojení bňcha do dýchání přffiš slabé, múžete mu napomoci tak, že pň výdechu stáhnete břišní svaly.

Nádech: Zadívejte se řed sebe na podlahu a nechte tam pohled klidně spočívat. ~je se nemá pňliš ohýbat. Nyní do sebe vtáhněte vzduch zúženým chřfpím: jako když větříte. Čichání by mělo být lehké a nenásilné. Vyzkoušejte si způsob, ktery vám bude nejlépe vyhovovat. I tento úkon provádějte pomalu a pečlivě. Také nádech potřebuje čas.

Cítíte, jak se vám mezi pažemi rozšiřuje hrudník? A jak se vám pod rukama zvedá břicho? Bňcho musí na konci výdechu vždy klesnout, kdežto na začátku nádechu se lehce vyklene. Představte si měchy, které se pravidelně roztahují a skládají.

Může se stát, že pň cvičení pocítíte lehkou závrat. Jednoduše na chvíli zadržte dech a udělejte přestávku. Vaše tělo potřebuje trochu času, aby si zvyklo na větší přísun kyslíku. Soustřed'te se na pohyb břicha a na vyváženost mezi nádechy a výdechy. Například pň nádechu počftejte jedna-dvě-tň a při výdechu - který má vždy trvat o něco déle-jedna-dvě-tň-čtyi`i-pět-šest. Pak se znovu nadechněte. Rytmus můžete zvolnit. Vyzkoušejte si, jaký vám

55

nejlépe vyhovuje. Tato základní technika bude důležitá i pro naše energetická cvičení. Abyste si dobře procvičili výdech, pomozte si slámkou: Vdechněte, jako když čicháte, začněte normálně vydechovat a pak s pomocí slámky vypus~te zbytek vzduchu. Soustřed'te se na pohyby těla při dýchání, budou ještě intenzivnější.

Cílené dýchání při súrjamárze

Vycházím z toho, že již ovládáte první sestavu cviků. Cvičení je hodnotné samo o sobě, ale uvedenými dýchacími technikami se jeho účinnost ještě zvýší. Možná že se vaše dýchání zcela automaticky přizpůsobilo rytmu cvičení. Ráda bych vám nyní navrhla rytmus, který působení súrjamárgy podstatně zvýší. Jeho součástí je zadržení dechu, které má blahodárné účinky.

. Stoupne příjem kysh'ku a výrazně se zlepší prokrvení buněk. . Stoupne obsah kysličníku uhličitého v krvi. Člověk se uklidní, je to pňrozený prostředek k potlačení strachu.

. Dojde k čerpání prány (životní energie). Problémy s krevním oběhem

Pokud někdo trpí poruchami krevního oběhu, např'klad po srdečním infarktu či v důsledku srdeční arytmie, nebo je po operaci srdce (bypass), nesmí zadržovat dech, protože by srdce nebylo dostatečně zásobováno kysl'kem. Samozřejmě se nemusíte cvičení vzdát. Nejlépe pro vás bude soustavně dýchat popsanou základní technikou v rytmu, který by vás nezatěžoval. I v tomto případě si můžete zvolit rytmus, který vám bude vyhovovat.

~ Technika zadržení dechu při ncídechu (během cvičení)

Při pozici pečeti a také při naladování dýchejte lehce a zcela přirozeně - nechte dýchat své tělo. Na začátku každého pohy

56

bu, ktery vede k napětí, nasajte vzduch, jako byste větřili, ve fázi napětí pak dech lehce a nenásilně zadržte. Potom pomalu vydechněte, souěasně se uvolní i vaše tělo. Dbejte na to, aby nádechy i výdechy byly úplné, a vyhněte se jakémukoliv spěchu. Především nevyvíjejte žádný tlak!

Technika zadržení dechu při výdechu (během cvičení)

Na začátku pohybu, který vede k napětí, pomalu vydechněte s našpulenými rty (bez pískání) a ve výdechu setrvejte po celou fázi napětí. Pak se klidně nadechněte (s mírným "větřením"), vaše tělo se současně uvolní.

aoušejte si, co vám dělá dobře. Snažte se "procítit" své tělo, samo vám řekne, která dýchací technika je pro vás ta správ

dýchání uvolňuje energii

~1`i normálním dýchání se v nose předehřívá, zvlhčuje a čistí yzduch. Když vydechujeme ústy, sice tak v krátkém čase lépe Yypustíme vzduch z plic, v zásadě je ale přirozené a také správné dýchat nosem.

Při uvolnění energie je důležité, abychom k dýchání přičlenili duchovní obsah. Mážeme napr'klad do nádechu a výdechu vloŽit různé myšlenkové představy. Kontrolované výdechy a nádeChy představují další možnost, jak upevnit naši životní s1u a zklidriit mysl. Pocit, že se očišfujeme, se výrazně posílí, budeme-li si uvědomovat, čeho se při výdechu zbavujeme - například nepříjemných pocitů.

V následujících cvičeních si ukážeme, jak se odpoutat od povrchních pocitů a jak se otevřít těm emocím, které jsou uloženy hlouběji.

Nadechněte se pomalu a lehce oběma nosními dírkami a pokuste se sledovat myšlenku: "Nechávám své pocity zloby (vzteku, hněvu) vyjít na povrch."

57

. Tuto myšlenku opakujte v průběhu pěti až šesti nadechnutí a pozorné přitom sledujte všechny změny, k nimž dojde v oblasti vašich pocitů.

Vyzkoušejte si cvičení s jinými druhy pocitů, jako je strach, smutek nebo vina. Proved'te to, i když jste přesvědčení, že se ve vás tyto pocity neskrývají, berte to jako cvičení. Cvičení se dá skvěle začlenit do základní techniky dýchání.

S výdechem se odpoutejte od pocitů

Mnozí lidé hovoří o odpoutání se, aniž by přesně věděli, co je tím myšleno. Ted si zkusíme cvičení pro odpoutání své mysli.

. Zaujměte pohodlnou, pokud možno vzpřímenou pozici. . Nadechněte se lehce a klidně oběma nosními dírkami.

. Pomalu vydechujte a přitom se zcela vědomě soustřed'te na následující představu: Mohu osvobodit zlost (vztek, záš~, frustraci), která se skrývá hluboko ve mně.

. Nespěchejte. Snažte se tyto pocity nejen vnímat, ale pokuste se do nich ponořit. Nestane se nic vzrušujícího, protože způsob vašeho dýchání a jeho rytmus mají uklidňující účinek.

Pokud něco v klidu pozorujeme, problémy s doprovodnými pocity mizí, až úplně přestanou existovat. Tím, jak budete tyto duševní procesy procvičovat, vzpurná mysl se naučí uvolňovat emoce a přijímat vaše dýchání jako jejich podstatnou součást.

~ '~11~

Vnímejte, co je uvnitř vás

Nyní se pokuste vnímat klid ve svém těle. Pokud by se vynořily jiné vjemy, myšlenky nebo pocity (což se ze začátku může stát), vra~te se trpělivě k té části těla, do níž se můžete vědomě a pozorně vcítit a nalézt v ní znovu klid.

58

· Začněte od chodidel a nohou a sledujte, zda se svalstvo uvol- dilo a je skutečně v klidu. Pokud by ještě přetrvávaly pocity na- pětf, počkejte, dokud se nedostaví klid. Postačí naladit se vnitřně ~'ia klid - a klid se ve vás rozšíří. Neznamená to chtít klid, protože ~vědomé úsilí účinek spíš brzdí. i~ Zaměřte se na pohyby spojené s dýcháním. Aniž byste zasa- ~ovali do pravidelného rytmu, sledujte, jak se klid šíří v břiše, ;~ftfte ho v pohybech při dýchání i v pružné poddajnosti břišní ~těny. Trpělivě čekejte, dokud dýchání nezačne plynout v klidu dokud své břicho nebudete vnímat jako zcela klidné a příjemné fsto. Prostřednictvím pohybů spojených s dýcháním si můžete nto klid ještě lépe uvědomit. Nyní se stejným způsobem zaměříte na záda odzdola nahoru. IBočkeite. dokud nebudete vnímat klid a nebudete se cítit zcela

Dále se budete snažit procítit svalstvo ramen a šíje. Pokud ikde nebude nic chtěného nebo nuceného, dostaví se klid.

Znovu zdúrazňuji, klid se dostaví jen tehdy, oprostíme-li se d veškerého chtění. Pátrejte pečlivě, zda se vám klid rozširil do paží a rukou - zda jste opravdu zcela klidní.

Jak se cítí vaše hlava? Rozhostil se v ní klid, nebo se teprve

· Nespěchejte a propátrejte oblast za svým čelem, za očima 1~ trpělivě čekejte, dokud se nedostavf klid, který byste mohli vnítriat. Pak bude patrný i ve vašich ústech, za jazykem a v krku.

· Nyní se budete věnovat hrudníku. Trpělivě čekejte, dokud i zde nenaleznete klid. Zklidnily se vaše dýchací pohyby ještě vfc? Jste schopni vnímat i tlukot srdce? Zaposlouchejte se do něho, zda je také klidný. Pokud nebudete nic hodnotit, to znamená, že nezačnete přemýšlet o svých pocitech a zůstanete oproštěnf od všech představ a jakéhokoliv chtění, bude klid narůstat, až konečně prostoupí celý hrudmlc. Už ho zřetelně vnímáte.

· Ted se budete snažit procítit své tělo jako celek. Nalezli jste klid? Uvědomujete si ho? Prohloubil se váš stav klidu - nebo ještě pořád pocitujete potřebu pohybu? Necftfte ještě někde pro

59

jevy neklidu? Nevšfmejte si jich, nesnažte se nijak zasahovat ani hodnotit. Jen tak dosáhnete hlubokého klidu, který se rozšiří do celého vašeho organismu.

Přestaňte se starat o tělo a soustředte se na to, zda i ve vašich pocitech vládne klid. Nepocitujete nějaký přetlak? Pokud ano, pak s každým výdechem můžete kousek z těchto pocitů uvolnit. Znovu v sobě hledejte pocit klidu a věnujte mu plnou pozornost. Vyčkejte, dokud nepocítíte celkový klid, ktery se bude sám od sebe stále víc prohlubovat.

A jak klidná je vaše mysl? Každou jinou myšlenku nahrad'te slovem "klid", aniž byste s tím spojovali chtění. Zůstaňte naladěni na klid a opět vyčkejte, dokud se myšlenky nezklidnf a v celém vašem vědomí se nerozšfří klid. Nyní se odpoutejte i od myšlenek. Čím déle dokážete zdstat v tomto stavu bdělí, tím hlubší bude váš prožitek klidu.

Nakonec už vnímáte klid celou svou bytostí! Zároveň se pokusíte ho vnímat i fyzicky, cítit ho a zakoušet zcela vědomě. Podaří-li se vám to, pokud možno bez jakéhokoliv úsilí, představ nebo chtění, dočkáte se skutečně hlubokého prožitku uvolnění, který vystřídá "nutnost ještě myslet". Vaše soustředění přechází v meditaci, ve vědomé pozorování a prožitek klidu.

60