Dech– obecné poznámky

str. 114 – Srdeční čakra má vztah nejen k srdci, ale vzhledem k afinitě k elementu vzduch ovládá také plíce

Kavalaynanda s 93: Mysl má přesně sledovat dýchací pohyby. Při výdechu se nikdy nesmí ztratit kontrola nad činností plic. Relaxace hrudníku má být pomalá a má postupovat rovnoměrně.ke svému ukončení. Hlasivky mají být po celou dobu částečně uzavřeny po stažení hrudníku se stahuje břicho do vypuzení veškerého vzduchu, ale bez velké námahy. Nikdy se nesmí objevit pocit nedostatku vzduchu nebo nucení na vdech či výdech.

Úsilovný vdech či výdech a zejména dýchání s přetlakem může výrazně ovlivnit reaktivitu a stav vědomí u člověka.

Všechna dechová cvičení provádíme až po předchozím dechovém rozcvičení – Polášek

Cvičení, při kterých se zapojují břišní svaly se provádí s VÝDECHEM, protože břišní svaly jsou v napětí při výdechu a ne při nádechu (+ pánevní dno a stažené hyžďové svaly)

Střídavý dech - měsíční /sluneční Zdroj knížka „? kosmos“ z universitky

str. 93 Kdo umí celý měsíc dýchat ve dne měsíčním (vlevo) a v noci slunečním (vpavo) dechem je dokonalým.

Pří nemoci a oslabení stačí dýchat tímto dechem 8 dní a nocí, aby se člověk uzdravil Měsíční (vlevo dech docílíme, když budeme ležet celý den na pravém boku – sluneční (vpravo v noci na levém boku.

Při dechových cvičeních a zejména pránájámě se požaduje rovná páteř. Zdůvodňuje se to prouděním energie. Je však dokázáno, že sed s ohnutou páteří podstatně více zatěžuje meziobratlové ploténky než sed s páteří vzpřímenou (viz. str. 63 Eugen Rašev „ ŠKOLA ZAD“

Feldenkrais – jak učí dýchat

V hodinách věnovaných dýchání neučíme žáky, jak mají dýchat. Dopomůžeme jim spíše znovu objevit autonomní dechovou funkci.To se děje vyzkoušením různých dechových možností. Člověk mů­že dýchat jako jogín nebo jako dítě, jako někdo, kdo je deprimován, nebo jako někdo, kdo se směje v dobré náladě. Jsou také různé pa­radoxně působící možnosti dýchání. Při takovém hraní si se bude dý­chání žáka zcela spontánně přizpůsobovat okamžitým nárokům. Součas­ně budou neutralizovány staré vzory a návyky.

Abychom mohli odpovídat na stejná dráždění různým způsobem - a to znamená učit se - musíme nejprve zabránit automatickému výskytu na­vyklých reakcí. Zabránit těmto reakcím, které jsou při učení právě tak důležité, pokud nejsou dokonce důležitější než dráždění a pod­něty, se dá v rámci Feldenkraisových hodin tím, že se pohyby prová­dějí jen v představě, cvičí se diferenciace a používají se podobné prostředky.

Knížka „nové (endogenní dýchání Výpisky viz. Soubor endogenní dýchání:

Moskevský vědec a lékař G. N. Petrakovič vytvořil novou hypotézu o dýchání, která zásadně změnila tradiční představy o procesech látkové výměny v organismu. Podle této hypotézy je aktivita buněk zajišťována především díky jejich periodickému energetickému vzruchu a nikoliv tedy pouze díky dodávanému kyslíku. Energetický vzruch v membránách buněk startuje okysličení nenasycených mastných kyselin volnými radikály, které buňce zajišťuje potřebnou energii a kyslík.

Nová hypotéza o funkci dýchání (s15 ???)

K převratným poznatkům patří především to, že :

-buňky získávají svou energii a kyslík z reakcí volných radikálů nenasycených mastných kyselin jejich membrán,

• podnícení buněk k uvedené reakci a následně aktivní práci provádějí krevní erytrocyty, které dostanou elektrický vzruch,

• vzruch erytrocytů se uskutečňuje v kapilárách alveol (plicních sklípků) z energie reakce uhlovodíků tkání s kyslíkem obsaženým ve vzduchu.

S12 - Tam, kde při obyčejném, vnějším dýchání probíhá opotřebování, poškození a stárnutí, dochází při endogenním dýchání k oživení a rehabilitaci, což se nedaří vysvětlit ani tradiční teorií přepravování kyslíku v organismu.???

S17 Autor metody endogenního dýchání, V. F. Frolov, řekl: "Když se mě ptají, čím se obyčejné dýchání liší od endogenního dýchání prováděného na tre­nažéru, odpovídám, že především odlišnou hodnotou tlaku a potom hypo­xií (nedostatek kyslíku ve tkáních či v organismu) a hyperkapnií (zvýšení množství oxidu uhličitého v krvi). Při vnějším dýchání se zvýšený tlak v pli­cích udržuje přibližně po dobu jedné pětiny z celkové doby trvání dýchací­ho aktu, ale při dýchání na trenažéru to je téměř po 90 % doby dýchacího aktu. Účinek dýchání velmi závisí právě na hodnotě tlaku, který má přímý vliv na zvětšení počtu vzduchových bublinek pronikajících do našich plic­ních sklípků. Takovým způsobem je při dýchání na trenažéru možné dosáh­nout několikanásobného efektu v načerpání potřebné energie pro organismus."

S5 provádění výdechu pod tlakem, s odporem(S5) a odpor při nádechu, který vede ke zvýšenému tlaku v plicích (snad k zvýšení ???)­a změna obsahu některých plynů v nadechované směsi. Obsah kyslíku obvyklých 21 % snížen na 15 % (hypoxie) a množství kysličníku uhli­čitého se z 0,045 % zvyšuje na 3-4% (hyperkapnie)

S20

Přestože k mírné hypoxií dochází, množství kyslíku ve tkáních vlivem dýchání pod tlakem vzrůstá několikanásobně! Buňky se v kyslíku přímo "koupou", protože množství buněk vyrábějících kyshlík se několikaná­sobně zvětšuje!

A NAOPAK NORMÁLNÍ VNĚJŠÍ DÝCHÁNÍ vede k

- k zákonitým následkům poškozování a stárnutí (S4)

• podmínky pro vznik rakoviny jsou jakýmsi závěrečným procesem nežádoucích změn ve tkáních, jejichž počátek vyvolalo naše vnější dýchání (S22)

S29 Čím více dýcháte (zde myšleno endogenně – s odporem), tím více kladných jevů probíhá v organismu. Mění se buňky všech tkání, zlepšuje se práce orgánů, rostou výměnné a detoxikační možnosti organismu. K všestranné a úplné rehabilitaci organismu dochází však postupně. Ničení nádoru je pomalé, ale zlepšení zdravotního stavu se již projevuje lepším fungováním ledvin, žaludku a jater, ustoupí bolesti hlavy a srdeční potíže, zlepší se dýchání a mimo jiné se dokonce změní i způsob chůze. Jistý šedesátiletý muž si například za několik měsíců dýchání na tre­nažéru vyléčil leukémii a zároveň u něj došlo k obnovení potence. Obojí bylo následkem blahodárných změn v organismu a nové kvality krve.

Jestliže jsou plíce neúměrně velké, množství nasávaných bublinek se prudce zvyšuje, ale jejich rozměry jsou, menší, protože objem se nezměnil. V takových podmínkách dochází k žádoucímu zvýšenému množství podrážděných erytrocytů. Jak jsme si již řekli, neobyčejně vysokého věku se dožívají právě lidé s těmito parametry. (Knížka nové dýchání – endogenní S36)

První poučka doslova převrací naše obvyklé představy - kyslík není dodáván do buňky krví, ale naopak se v buňce vytváří!

Skripta z konference „diagnostika pohybového systému“ 97 Olomouc sig. 54 d 10 47 53, str 58, Dostálek a další: „Vliv jógových poloh na autonomní nervový systém“

Sledovali ásany šavasánu, viparitu karani, matsjásanu, sfingu a zjistili, že po cvičení uvedených ásan jednotlivědocházelo k výraznější aktivaci parasympatiku i tam, kde se očekávala spíše aktivace sympatiku za předpokladudůrazného uvolnění po zaujetí polohy, jak to jóga předpisuje. Kopii závěrů mám 1 str.

Dennis Lewis: Tao dechu

str. 141, Záměrným prodlužováním výdechu podporujeme vylučování jedovatých látek z těla a zároveň aktivujeme parasympatikus což podporuje hlubokou relaxacia léčení.

str. 142 Při dýchání bychom se měli naučit vnímat proudění energie, zejména při dýchání do určitého místa. Při nadechování procítit proudění energie do tohoto místa, a pří vydechování procítit uvolňování napětí a odchod jedovatých látek , Ale při tom vnímat vnímat vitální vibrace, které zůstávají v dném místě.

DÝCHÁNí NOSEM (RADIO – LOGOPEDI)

• může být spojeno se zvětšenou nosní mandlí,

• poruchou sluchu (snížení slyšitelnosti až o 20 db, což rodiče nepoznají, ale ovlivňuje to citlivost dítěte k slyšenému (odposlouchávání) a tím i napodobování správné výslovnosti a s tím souvisí

• poruchy řeči

• problémy se spaním způsobené vysycháním úst (dech nosem s otevřenými ústy

Přednáška - Gejza 11.11.00 / + pránájáma poznámky

Marcela

Při pránájámě nezapojujeme mysl do dýchání.

. Pranajáma vleže na zádech:

Čelo je výše nežli brada tím se vytvoří krční uzávěr.- džalandharabandha, tím se zůží arterie, které přivádějí kyslík do hlavy. Přívod kyslíku se jen nepatrně sníží, protože o to více se rozšíří vertebrální arterie, které také přivádějí kyslík do mozku. Proto většině začátečníkům, ale i středně pokročilým podkládáme vleže na zádech vysoko hlavu, aby se ten krční uzávěr vytvořil, aby nedošlo k poškození mozkových buněk. Hlava vleže na zádech má být výše nežli hruď. Tak se chrání mozkové buňky a krk může být relaxovaný ? je podepřený, není tedy v napětí.

Pranajáma = pomalé dýchání, mozek dostává méně kyslíku za 1 minutu, relaxace je pak hlubší, ale nebezpečí poškození mozku. Proto krční uzávěr abychom nevedli energii k mozku a nepřepínali tak mozkové buňky.

Tak to je v?e. Měj se hezky .

Zemánková Marie, přednáška SUJ:

Houser, porucha na páteří, může být způsobena špatným bráničním dýcháním a opačně zlepšením bráničního dýchání lze těmto poruchám předcházet , nebo je odstraňovat.

[Kineziologická cvičení pro celou rodinu, Silva +Do-Ri Rydl] :

Dechový reflex

Naší nejdůležitější formou výživy je dýchání. Tělo dýchá autonomně, tedy i v noci, když nad tím nemáme vědomou kontrolu. Na dechových pohybech se podílí různé svaly a orgány.

Abychom správné dýchaní, musí být synchronizované, to znamená, ze musí být v pořádku nejen funkce každé jednotlivé oblasti a dostatečně silné dýchací svaly, ale i jejich souhra.

Nejsou-li energetické systémy podílející se na dýchání synchronizovány, nadechování a vydechování oslabuje tělo.

Dýchání pánví

Podobné, jako je popsáno u lebečního dýchání, fungují k sobě navzájem i pánevní kosti. Podléhají rovněž mikropohybu, který se udržuje prostřednictvím nadechování a vydechování.Pohyb pánevních kostí má probíhat synchronně s pohybem lebečních kostí.

Reflex pánev - týl

Tok míšní tekutiny se stimuluje systémy pump, které se nacházejí v oblasti pánve a týlu. Výpadkem tohoto systému se zpomaluje tok míšní tekutiny. Následkem je oslabení koncentrace a schopnosti učit se. Z toho vyplývají problémy s pamětí.

Reflex pánev - týl je v úzké souvislosti s lebečním a pánevním dýcháním.

Lebeční vnímání (dýchání)

Lebeční kosti spolu nejsou pevně a nehybně spojeny. Naopak - podléhají mikropohybu. Tento velmi, velmi jemný pohyb je řízen dýcháním. Jím se lebeční kosti pohybují v určitém sledu k sobě. Tím se míšní tekutina pumpuje až k tvrdé mozkové pleně (Dura mater) a podporuje tak schopnost soustředění, myšlení a zapamatování (viz reflex pánev - týl). Kromě toho se tak pozitivně ovlivňuje imunitní systém.

K blokádě lebečního dýchání dochází např. úderem do hlavy Také pád na hlavu trvale ovlivňuje lebeční dýchání. Boule je už dávno pryč, na pád jsme zapomněli, ale svaly se stále ještě nacházejí v křečovitém stavu. Lidé, kteří se neumí dobře soustředit, s velkou pravděpodobností někdy v životě "spadli na hlavu".

V kineziologii se klade velký důraz na rovnováhu lebečního dýchání.

Kineziologie viz. Kniha

Při dechu dochází i k pohybu pánve a vzájemnému mikropohybu lebečních kostí (s 28). Dochází při tom k

„lebečnímu dýchání“ = míšní tekutina se pumpuje k tvrdé mozkové pleně, tím se podporuje schopnost soustředění, myšlení, zapamatování + imunitní systém V roce 1969 bylo zjištěno, že lebka se skládá z mnoha růz­ných kostních plátů, které jsou spolu spojeny tak, aby byly volně pohyblivé. Naše lebka není tak tvrdá, jak si myslíme. Lebeční pláty se pohybují v důsledku dý­chání a vytvářejí tak efekt pumpy, která vhání míšní teku­tinu v páteři nahoru až k tvrdé mozkové pleně. ( PŘENESENO z Kim da Silva, Do-Ri Rydl: „Základní kniha kineziologie“)

„pánevnímu dýchání“ = pohyb pánevních kostí

obojí má pobíhat synchronně (s 20)

Existuje i „pohyb míšní tekutiny“ stimulovaný míšními pumpami v pánvi a v týle – jejich výpadek omezuje mozkové činnosti.

Při nácviku břišního dechu je vhodné položit něco na břicho, aby si dotyčný lépe uvědomil pohyb břicha!

Lysebeth v knize „Jóga, čtení o józe“ str. 95 uvádí,

že tajemstvím šerpů je právě dech. Dokáží pochodovat dlouhé hodiny v řídkém vzduchu velehor, aniž by se zadýchali a a nezávisí to údajně jen na stavbě těla, trénovanosti a stravě. Lysebeth to vidí v dechu. Je třeba sladit dech s krokem tak, že nádech a výdech trvá stejnou dobu a zastavení dechu je vždy na jeden krok. Dechový vzorec je např.: NZVZ = 4141, Podle podmínek se N i V mohou prodlužovat nebo zkracovat, ale zastavení dechu je vždy = 1 (doba= krok). Každý si musí najít svůj rytmus (prodloužit nebo zkrátit dobu N A V) se snahou dobu N a V dle vlastních možností prodlužovat.

Dá se to z hlediska Tvé profese nějak vysvětlit? Snad tento rytmický dech nemůže nijak ovlivnit probíhající chemické reakce v těle, nebo snad ano? Jak to potom může ovlivnit kondici. Lysebeth dále uvádí: „takto můžeme jít do nekonečna dokonce i bez tréninku, po celé hodiny bez zadýchání, bez únavy, neboť při tomto dechu více energie přijímáme, než vydáváme.

Je mi jasné, že nejsnadněji je možno to odbýt tím, že se nedá všemu věřit a basta. Přesto si myslím, že by stálo za to nad tím trochu pouvažovat.

Dýchání s odporem se běžně realizuje při plavání vydechováním do vody. Při tréninku plavci před i po závodě vydechují do vodu (i dost hluboko ponořují hlavu)

DÝCHÁNÍ od Jůlie /Kalvárie 2000/

Leh na břichu (ruce do svícnu nebo podél těla)

– nádech do břicha

- při výdechu přitiskneme břišní stěnu k páteři (utažení opasku)

Klek-podpor klečmo (kočka) – dýchání do břicha

při výdechu přitáhnout břicho k páteři

- sed na patách, ruce podél těla – zvednou se do záklonu, ruce volně visí

dýchat do hrudníku

břicho, pánev vystrčené

- sed na patách, ruce opřené před tělem - střídavě: * ramena od sebe, lopatky k sobě

* ramena k sobě, lopatky od sebe

- králík: dýchání do břicha i do beder

DÝCHÁNÍ FELDENKREIS od Julie

Ležet volně (mírně roznoženo)– dýchání s uvědomováním

Ležet volně (nohy pokrčené na chodidlech)– dýchání s uvědomováním

Jeden leží – druhý pozoruje a přikládá dlaně tam, kde se tělo zvedá – kde je dlaň, tam se lépe dýchá.

Sed – dýchání s uvědomováním

Stoj – dýchání s uvědomováním

Leh – dýchání v ciferníku – zastavovat

Julie Viz celé : Pataňdžali

Dech:

• zdroj života pro každou buňku, orgán v těle

• všechny funkce organismu – všechny naše prožitky jsou spojeny s dechem – můžeme tedy jeho prostřednictvím na ně působit

• při správném dýchání se zlepšuje činnost mozku, soustředěnost, reakce – celému tělu je dodáváno dostatek energie

• při nesprávném dýchání je organismus špatně vyživován, funkce se zpomalují, působíme sklesle, unaveně

• pro správné dýchání je mimo jiné důležité správné držení těla:

při správném držení – bránice+hrudník = plné dýchání

jsme-li nahrbeni, či jinak stlačujeme hrudník a bránici, máme vše stlačeno, nemůžeme plně dýchat

Hlavní dýchací sval – bránice – pumpa (druhé srdce)

Nádech Výdech

Začátečníci začínají nacvičování tří druhů dýchání: 1. dolní – břišní

2. střední - hrudní

3. horní - podklíčkové

„Jako vítr odnáší kouř a nečistoty atmosféry, tak pránájáma odnáší nečistoty těla a mysli“ říká Pataňdžali v Jógasútře

Kontrolovaný průběh nádechu, zastavení dechu a výdechu, při čemž každá fáze trvá několik sekund se nazývá pránájáma. Současně s dechem se manipuluje s energií (tzv. pránou). Není to tedy dechová gymnastika, která má za cíl posilnit dýchací orgány, zvětšit kapacitu plic nebo zvýšit přívod kyslíku. Dýchání má vliv na celé tělo i psychiku. V pránájámě se pracuje hlavně s kontrolovanými změnami tlaku, v plicích, hrudi a v břišní dutině při současné soustředěné pozornosti. Vždy se doporučuje cvičit pod dozorem zkušeného učitele.

Str. 41

Dechová cvičení provádějte pokud možno u otevře­ného okna nebo ve volné přírodě. Jen 10 minut hlu­bokého dýchání denně vytváří energii, veselost a vy­rovnanost, zkrášluje tvář a dodává očím lesk.

Vydechujte tísnivé, negativní, patogenní myšlenky a nadechujte vědomě světlo, slunce, pozitivní, ve­selé myšlenky. Uvědomte si, že zprvu musí být vy­dechnuto to špatné, aby se dobré mohlo usadit uvnitř. Dbejte na výdech, který má být delší a in­tenzivnější než nádech. Své dýchání však nekroťte. Nechte je prostě, at' se děje.

Jestliže budete toto intenzivní dýchání provádět denně vet minut, až se z něj stane pevný návyk, potom bude harmonický, milý postoj stejně součástí vašich základních životních rysů, jako uvolněnost a veselí, které vás budou dělat přitažlivými, krásnými a šťastnými.

Kdo se živí vzduchem, září jako bůh a žije dlouho." (Konfucius)

Podmáslí, kyslík, stárnutí

S 137

Pramen mládí z podmáslí

Pijte denně 2 sklenice podmáslí, protože je přirozeným zdrojem kyseliny mléčné, která má velký podíl na život obnovující látkové výměně živin a kyslíku a na vylučování odpadových látek. Nedostatek mléčné kyseliny znamená, že buňky a tkáně jsou zatěžovány, a tím degenerují. V buňce, která vykazuje nedostatek kyslíku, probíhá intenzivněji proces stárnutí. Mléčná kyselina zvyšuje odolnost proti symptomům stárnutí.

Wilson Paul: „Základní kniha relaxačních technik“

S 74

Zrychlené dýchání snižuje hladinu oxidu uhličitého v krevním oběhu a tento pokles vyvolává zúžení cév. V přímé úměře k tomu se sníží zá­sobování mozku kyslíkem - mnohdy až a dvacet procent - a výsled­kem je závrať a bolesti hlavy. (do dech obecně)

Jste ochotni věřit, že se váš život v mnoha ohledech změní k lepší­mu - mnohdy dramaticky - naučíte-li se dýchat tak, jak se má? Je tomu skutečně tak. Nejen vaše tělo, ale i emoce a mysl se uvolní a ozdraví

Když dýcháme zhluboka, vylučuje tělo en­dorfiny, utišující hormony.

Dechová cvičení //Regena 2/2002 s28

Mohou odstranit koktavost

Někteří lidé si během let zvykli na nesprávné dýchání, které se často pojí s koktavostí. Dýchání má úzký vztah k emočnímu systému. Průměrně provádíme 12 - 14 dechů za minu­tu. Klienti, kteří nesprávně dýchají, což zname­ná zrychleně, povrchově provádí mnohem více vdechů, což může vést až k hyperventilaci, kte­rá se projevuje točením hlavy, malátností, ně­kdy až brněním končetin.

Uvědomíme-li si, že dech vyrovnaného a klidného člověka je pravidelný a klidný; mu­síme věnovat dechu a výdechu náležitou po­zornost. Špatné dýchání není nemoc, je to zlo­zvyk, který se dá odnaučit. Vhodné je kombi­novat dechová cvičení s prvky jógy

Viz : Tarthang Tulku : Kum Nye, Tibetská léčebná relaxace, tibetská jóga na E

Nenásilné a stej­noměrné dýchání nosem a ústy podporuje uvolnění. Při tomto druhu dý­chání bychom si neměli uvědomovat ani nádech ani výdech. Je to dýchá­ní, které nás spojuje s pozitivní vitalitou krčního centra.

Šponar, psychotronik- Opočno 2002

Nádech ústy (V ústech jsou všechny body + písmena –kabala a my je oživujeme dechem ústy)

Poznámky k dýchání (viz na E soubor „Palisa Vilém, Velká neznámá a neb jde o život, rakovina, imunita, stres , dech, strava) a soubor na D „Dýchání, kyslík, anionty, ozón, Palisa, rakovina“

Kyslík prostupuje difúzí z plicního sklípku do krve přes vrstvu jedné jediné buňky plicního sklípku, tlustou jednu tisícinu milimetru a stejně tlustou stěnu krevní kapiláry. Kvůli takové mi­nibariéře trvá prostoupení kyslíku jednu čtvrtinu sekundy.Kyslíkové přenášejí bílko­vinné struktury nazývané hemoglobin, složené ze čtyř řetězců krevního barviva, tak zvaného hemu, v němž je umístěn atom železa. Na ten se kyslíkové molekuly vážou dosti pevné, ale zase ne tak pevně, aby se jejich vazba udržela v kyslíkové chudém prostředí tělesných tkání, kde je téměř všechen kyslík předán buňkám. Přitom je kyslík nesen dvéma sty milióny molekul he­moglobinových, doslova vecpaných do jedné z nejmen­ších bunék našeho organismu, červené krvinky. Ty tedy přenášejí kyslík, a úmérné ke své mimořádné dů­ležité funkci mají příslušný »obrat«, neboť každou se­kundu jich vznikají v organismu asi tři milióny a stej­ný počet umírá. Ale ještě jedna podmínka musí být splněna, aby přestup kyslíku do krve mohl být bez­chybný - tak zvaný parciální (poměrný) tlak. Je to dů­ležitá složka, ale snadno zranitelná. Působí na ni změ­ny teploty, mlha, vlhkost, barometrický tlak, znečištění ovzduší (oxid siřičitý) atd. Všechny uvedené závis­losti mají pro člověka veliký význam, protože jsou jed­nou z příčin nepříjemných potíží v závislosti na počasí: nápadné únavy, ztíženého dýchání, bolestí hlavy, zá­chvatů dny a revmatických bolestí, astmatických a sr­dečních (anginózních) potíží, depresí atd. Proto dnes meteorologové ve spolupráci s lékari vyhlašují na kaž­dý den biometeorologickou předpověd' ve stupních 1 až 3.

Plíce jsou také místem pro odvádění oxidu uhličitého, kterého jsou sice ve výdechovém vzduchu pouhá čtyři procenta (0,2 1 za minutu), ale ohromně důležitého.

Někdy človék nemůže z néjakého důvodu volné dýchat (vdechnuté cizí těleso, potopení pod vodou, …), což vyvolává úzkostlivý hlad po vdechu. Experi­menty na zvířatech a bohužel, v koncentračních tábo­rech také na lidech, prokázaly, že příčinou uvedených pocitů není jen potřeba vzduchu, ale nutnost zbavit se nahromadéného oxidu uhličitého, jehož parciální tlak nesmí přesáhnout určitou hranici, protože pak dojde k otravé oxidem uhličitým. Naše tělo doslova hlídá tuto nebezpečnou hranici a jakmile se hladina oxidu uhličitého začne blížit kritické hodnotě, je vyslán z mozku signál k prohlou­bení dýchání a k rychlejšímu odvádění oxidu uhličité­ho.

Pilates s. 144

s.144

Základem vaší cvičební techniky musí vždy zůstat uvědomělé dýchání. Nyní už asi máte před­stavu, jak způsob dýchání ovlivňuje celé tělo v klidu i při tělesné námaze. Také už asi umíte snáze přejít během cvičení na hrudní typ dýchání. Podstatně lepší bude také vědomé říze­ní nádechu a výdechu a asi jste si už všimli, že dokážete více roztáhnout hrudník při nádechu a účinněji jej smrš­tit při výdechu, než když jste začínali.

Pilatovo cvičení sice nezvyšuje výkonnost srdce a plic v takové míře jako aerobní cvičení, ale sami poznáte, že dokážete dýchat mnohem účinněji. Dýchání je hlubší, takže tělo je lépe zásobováno kyslíkem a účinněji se zba­vuje plynných zplodin. Výsledkem je více energie a životní síly.

Každodenní dýchání

Dechová cvičení Ize velmi snadno zabudovat do každodenní činnosti. Můžete například pár minut provádět hrudní dýchání při čekání ve frontě nebo i vsedě za psacím stolem během krátké přestávky. Po dosažení určité úrovně v rámci Pilatova cvičebního programu nejspíše zjistíte, že zcela při­rozeně uplatňujete Pilatovy dýchací techniky pro snazší a účinnější použití svého těla při vynakládání svalového úsilí, třeba při vstávání nebo otáčení. Kromě toho poznáte, že vaše pohyby jsou jistější a cílenější, což sníží riziko úrazu v důsledku neobratného pohybu.

Reich s. 263 (viz na D)

Jsou nám srozumitelná i dechová cvičení jogínů. Technika dechových ceremonií jógy je pravým opakem de­chové techniky, jíž užíváme k reaktivaci vegetativních afektivních impulsů našich pacientů. Cílem jogínské praxe je afektivní impulsy přemoci, navodit klid; kontradičností připomíná tento rituál obsedantní chování. Opakem "bez­afektivity" - abych tak řekl - je umění dostat se určitými dechovymi technikami do stavu blaženosti - dokonce extáze. Maskovitý, strnulý výraz tváře typického Inda, Číňana a Ja­ponce má svůj druhý extrém v extatickém tranzu. To, že se technika jógy dokázala rozšířit do Evropy a Ameriky, dluž­no připsat faktu, že příslušníci těchto kultur hledají pro­středky jak dosáhnout ovládnutí přirozených impulsů a současně nebýt ve stavu úzkosti. - Tím se však jen dál vzdalují uvědomění orgastické biologické funkce.

SÚRJAMARGA

Úžasná síla dechu

Žádná z tělesných funkcí není tak důležitá jako dýchání, které přivádí do organismu kysl'k. Zůstane-li mozek jen dvě tři minuty bez přívodu kyslíku, začnou vyhasínat i další funkce jinak zdravého těla.

Pocit, že marně lapáme po dechu, že se nemůžeme nadechnout ani vydechnout, je jedním z nejděsivějších zážitků, které v životě můžeme poznat. Naproti tomu jeden z nejkrásnějších pocitů je ten, kdy při naprostém uvolnění dýcháme hluboce a zároveň lehce, jako bychom byli unášeni větrem.

Mnozí lidé nedýchají "správně". Nesprávný způsob dýchání spočívá v tom, že tělo při zátěžových situacích, napři'klad nemoci, psychických poruchách nebo chronických stresových situacích, přejde na krátké, povrchové dýchání, které je málo účinné a nedostatečně zásobuje organismus kyslíkem.

Nedostatek kyslíku snižuje v první řadě výkonnost srdce následně oslabuje celý krevní oběh a způsobuje poruchy prokrvení ve všech svalových oblastech. Výkonnost celého organismu je tedy závislá na dobrém dýchání s přiměřeným přívodem kyslíku.

52

Z nových studií se dozvídáme, že pohyb zaměřený na dýchání podstatně zvyšuje jeho účinnost a že podmínkou celkového uvolnění organismu je uvolněné dýchání.

Každý z nás má schopnost dýchat pomaleji nebo rychleji, dokonce i zadržet dech. Osvojíme-li si dýchací techniky, dokážeme zacházet s dechem tak, aby se naše životní síla a výkonnost zněkolikanásobila.

Dech spojuje tělo a duši

Emoční konflikty, nesprávný přístup k chronickému stresu, bolestivé stavy a podobné jevy omezují přirozené dýchání. Když se nám "zatají" dech, může to být například vnější projev citové blokády.

Obraz vašeho dýchání změní se změnou vaší životní situace. Máte-li radost, dech se vám samovolně zklidňuje a prohlubuje. Příjemné pocity ulehčují život i dýchání. Když překonáte obtížnou situaci, zhluboka si vydechnete. Je-li vaše tělo vystaveno zvýšené námaze, nastupuje automaticky takzvaný druhý dech. Při smutku dýcháte povrchově. Bolest se v obraze vašeho dýchání projeví snahou o maximální úspornost. Při depresích jakoby ztuhnete - a vaše dýchání také. Stres narušuje životní rytmus střídavého napětí a uvolnění, uvolňující výdech bude scházet i v rytmu vašeho dýchání.

Všechno, co vás potká a uvolní ve vás city, se zcela viditelně odrazí na charakteru vašeho dýchání.

Chcete-li vědět, jak se vám skutečně daří, a nedat pouze na to, co vám tvrdí rozum, pak se soustředte na to, jak dýcháte. Hned ted' si udělejte přestávku zaměřenou na dýchání. Odložte knihu a sledujte sami sebe, jak dýcháte.

53

Přestávka pro dýchání

Déle se nadechujete, nebo vydechujete? Již ze samotného zjištění, zda více času potřebujete na nádech či výdech, Ize usuzovat na vaše duševní rozpoložení.

Přirovnáme-li dýchání k životu, pak můžete z toho, jak dý­cháte, vyvodit, jak zacházíte se svým životem.

· Co například přinutí vaše tělo nadechnout se zhluboka?

· Jaké životní potřeby by se za tím mohly skrývat?

· Co si odpíráte?

Každé z našich skrytých přání se nějakým způsobem projeví. Jsme-li k těmto projevům hluší a neustále se pokoušíme po­tlačovat své potřeby, protože nám naše postoje vnucují pře­svědčeni, že je to "nesprávné", vznikají citové blokády které nás stojí mnoho životní energie a mohou vyvolat nemoc. Patříte-li k lidem s delším výdechem než nádechem, pak byste se měli sami sebe zeptat, proč vaše "vydání" nejsou v rovnováze s vašimi "příjmy". Je jistě krásným rysem roz­dat se pro druhé, nicméně pro každého je zde dost života i dechu. Nikdo nemusí šetřit. Této energie je skutečně pře­bytek. Všichni máme právo žít dobře.

Základní technika dýchání (súrjamárga)

S technikou, která zlepšuje především funkci nosu a tím zcela přirozeně prohlubuje dýchání, si osvojíte tři dýchací pohyby. Všech dýchacích pohybů se v zásadě účastní bránice a hrudní koš. Neexistuje žádné oddělené dýchání brániční nebo hrudní. Každá emoce se ve vašem těle projeví odpovídajícím pozorova­telným pohybem.

Seznamte se s "čichacím" a "pískacím" dýcháním a naučte se je používat. Zcela pňrozeným způsobem si tak osvojíte hluboké dýchání.

54

• Posad'te se na židli. Využijte celou sedací plochu - hýždě po­suňte co nejvíce dozadu - a roztáhněte nohy. Můžete použít složenou deku nebo stoličku. Opřete se pokud možno i beder­ními obratli, snáz se udržíte zpříma.

• Hrudník vypněte dopředu. Pokuste se přitisknout k opěradlu i lopatky. Ruce máte složené v klíně, levá přitom objímá pravé zápěstí, lokty jsou přitisknuté k tělu. Takovéto držení těla pod­poruje správné hluboké dýchání a posiluje záda.

• Výdech: Vydechněte několikrát s našpulenými rty - jako bys­te chtěli pískat. Výdech musí být pomalý a důkladný, nesmí být příliš krátký, má-li být dýchání plné. Cítíte, jak se vám hrudní koš stahuje? Pokud bude výdech dostatečně dlouhý a vy počkáte, až se vaše tělo bude chtít samo nadechnout, snad­no postřehnete, že se do procesu zapojuje i břicho. Je-li zapo­jení břicha do dýchání příliš slabé, můžete mu napomoci tak, že pň výdechu stáhnete břišní svaly.

• Nádech: Zadívejte se před sebe na podlahu a nechte tam po­hled klidně spočívat. Šíje se nemá příiš ohýbat. Nyní do sebe vtáhněte vzduch zúženým chřípím: jako když větříte. Čichání by mělo být lehké a nenásilné. Vyzkoušejte si způsob, který vám bude nejlépe vyhovovat. I tento úkon provádějte pomalu a pečlivě. Také nádech potřebuje čas.

• Cítíte, jak se vám mezi pažemi rozšiřuje hrudník? A jak se vám pod rukama zvedá břicho? Břicho musí na konci výde­chu vždy klesnout, kdežto na začátku nádechu se lehce vykle­ne. Představte si měchy, které se pravidelně roztahují a sklá­dají.

Může se stát, že při cvičení pocítíte lehkou závrat. Jednoduše na chvíli zadržte dech a udělejte přestávku. Vaše tělo potřebuje tro­chu času, aby si zvyklo na větší přísun kysl'ku. Soustředte se na pohyb břicha a na vyváženost mezi nádechy a výdechy. Napří­klad při nádechu počítejte jedna-dvě-tři a při výdechu - který má vždy trvat o něco déle - jedna-dvě-tři-čtyň-pět-šest. Pak se zno­vu nadechněte. Rytmus můžete zvolnit. Vyzkoušejte si, jaký vám

55

nejlépe vyhovuje. Tato základní technika bude důležitá i pro naše energetická cvičení. Abyste si dobře procvičili výdech, pomozte si slámkou: Vdechněte, jako když čicháte, začněte normálně vy­dechovat a pak s pomocí slámky vypustte zbytek vzduchu. Sou­střed'te se na pohyby těla při dýchání, budou ještě intenzivnější

.

Cílené dýchání při súrjamárze

Již ovládáte první sestavu cviků. Cvičení je hodnotné samo o sobě, ale uvedenými dýchacími technikami se jeho účinnost ještě zvýší. Možná že se vaše dýchání zcela auto­maticky přizpůsobilo rytmu cvičení.

Rytmus, který působení súrjamárgy podstatně zvýší. Jeho sou­částí je zadržení dechu, které má blahodárné účinky.

· Stoupne příjem kyslíku a výrazně se zlepší prokrvení buněk.

· Stoupne obsah kysličníku uhličitého v krvi? Člověk se uklid­ní, je to přirozený prostředek k potlačení strachu.

· Dojde k čerpání prány (životní energie).

Vyzkoušejte si, co vám dělá dobře. Snažte se "procítit" své tělo, ono samo vám řekne, která dýchací technika je pro vás ta správ­ná.

~ Technika zadržení dechu při nádechu (během evičenf)

Při pozici pečeti a také při nalaďování dýchejte lehce a zcela přirozeně - nechte dýchat své tělo. Na začátku každého pohy­

56bu, který vede k napětí, nasajte vzduch, jako byste větřili, ve fázi napětí pak dech lehce a nenásilně zadržte. Potom pomalu vydechněte, současně se uvolní i vaše tělo. Dbejte na to, aby nádechy i výdechy byly úplné, a vyhněte se jakémukoliv spě­chu. Především nevyvíjejte žádný tlak!

~ Technika zadržení dechu při výdechu (během cvičení)

Na začátku pohybu, který vede k napětí, pomalu vydechněte s našpulenými rty (bez pískání) a ve výdechu setrvejte po ce­lou fázi napětí. Pak se klidně nadechněte (s mírným "větře­ním"), vaše télo se současně uvolní.

Poznámka:

Problémy s krevním oběhem

Pokud někdo trpí poruchami krevního oběhu, například po sr­dečním infarktu či v důsledku srdeční arytmie, nebo je po opera­ci srdce (bypass) nesmí zadržovat dech, protože by srdce nebylo dostatečně zásobováno kyslíkem. Samozřejmě se nemusíte cvi­čení vzdát. Nejlépe pro vás bude soustavně dýchat popsanou zá­kladní technikou v rytmu, který by vás nezatěžoval. I v tomto případě si můžete zvolit rytmus, který vám bude vyhovovat.

Hluboké dýchání uvolňuje energii

Při uvolnění energie je důležité, abychom k dýchání přičlenili duchovní obsah. Můžeme například do nádechu a výdechu vlo­žit různé myšlenkové představy. Kontrolované výdechy a náde­chy představují další možnost, jak upevnit naši životní sí1u a zklid­nit mysl. Pocit, že se očišťujeme, se výrazně posílí, budeme-li si uvědomovat, čeho se při výdechu zbavujeme - například nepří­jemných pocitů.

V následujících cvičeních si ukážeme, jak se odpoutat od po­vrchních pocitů a jak se otevřít těm emocím, které jsou uloženy hlouběji.

. Nadechněte se pomalu a lehce oběma nosními dírkami a po­kuste se sledovat myšlenku: "Nechávám své pocity zloby (vzte­ku, hněvu) vyjít na povrch."

57

. Tuto myšlenku opakujte v průběhu pěti až šesti nadechnutí a pozorně přitom sledujte všechny změny, k nimž dojde v ob­lasti vašich pocitů.

Vyzkoušejte si cvičení s jinými druhy pocitů, jako je strach, smu­tek nebo vina. Proved'te to, i když jste přesvědčení, že se ve vás tyto pocity neskrývají, berte to jako cvičení. Cvičení se dá skvěle začlenit do základní techniky dýchání.

S výdechem se odpoutejte od pocitů

Mnozí lidé hovoří o odpoutání se; aniž by přesně věděli, co je tím myšleno. Ted' si zkusíme cvičení pro odpoutání své mysli.

· Zaujměte pohodlnou, pokud možno vzpřímenou pozici. . Nadechněte se lehce a klidně oběma nosními dírkami.

. Pomalu vydechujte a přitom se zcela vědomě soustřed'te na následující představu: Mohu osvobodit zlost (vztek, zášť, frustraci), která se skrývá hluboko ve mně.

. Nespěchejte. Snažte se tyto pocity nejen vnímat, ale pokuste se do nich ponořit. Nestane se nic vzrušujícího, protože způ­sob vašeho dýchání a jeho rytmus mají uklidňující účinek.

Pokud něco v klidu pozorujeme, problémy s doprovodnými po­city mizí, až úplně přestanou existovat. Tím, jak budete tyto du­ševní procesy procvičovat, vzpurná mysl se naučí uvolňovat emoce a přijímat vaše dýchání jako jejich podstatnou součást.

MEDITACE

. Vnímejte, co je uvnitř vás

Nyní se pokuste vnímat klid ve svém těle. Pokud by se vynořily jiné vjemy, myšlenky nebo pocity (což se ze začátku může stát), vraťte se trpělivě k té části těla, do níž se můžete vědomě a pozor­ně vcítit a nalézt v ní znovu klid.

58

Začněte od chodidel a nohou a sledujte, zda se svalstvo uvol­nilo a je skutečně v klidu. Pokud by ještě přetrvávaly pocity na­pětí, počkejte, dokud se nedostaví klid. Postačí naladit se vnitřně na klid - a klid se ve vás rozšíří. Neznamená to chtít klid, protože vědomé úsilí účinek spiš brzdí.

Zaměřte se na pohyby spojené s dýcháním. Aniž byste zasa­hovali do pravidelného rytmu, sledujte, jak se klid šíří v břiše, cítíte ho v pohybech při dýchání i v pružné poddajnosti břišní stěny. Trpělivě čekejte, dokud dýchání nezačne plynout v klidu a dokud své břicho nebudete vnímat jako zcela klidné a příjemné místo. Prostřednictvím pohybů spojených s dýcháním si můžete tento klid ještě lépe uvědomit.

Nyní se stejným způsobem zaměříte na záda odzdola nahoru. Počkejte, dokud nebudete vnímat klid a nebudete se cítit zcela uvolnění.

Dále se budete snažit procítit svalstvo ramen a šíje. Pokud nikde nebude nic chtěného nebo nuceného, dostaví se klid.

Znovu zdůrazňuji, klid se dostaví jen tehdy, oprostíme-li se od veškerého chtění. Pátrejte pečlivě, zda se vám klid rozšířil i do paží a rukou - zda jste opravdu zcela klidní.

Jak se cítí vaše hlava? Rozhostil se v ní klid, nebo se teprve dostavuje?

Nespěchejte a propátrejte oblast za svým čelem, za očima a trpělivě čekejte, dokud se nedostaví klid, který byste mohli vní­mat. Pak bude patrný i ve vašich ústech, za jazykem a v krku.

Nyní se budete věnovat hrudníku. Trpělivě čekejte, dokud i zde nenaleznete klid. Zklidnily se vaše dýchací pohyby ještě vfc? Jste schopni vnímat i tlukot srdce? Zaposlouchejte se do něho, zda je také klidný. Pokud nebudete nic hodnotit, to zname­ná, že nezačnete přemýšlet o svých pocitech a zůstanete oproště­nf od všech představ a jakéhokoliv chtění, bude klid narůstat, až konečně prostoupí celý hrudmlc. Už ho zřetelně vnímáte.

Ted se budete snažit procítit své tělo jako celek. Nalezli jste klid? Uvědomujete si ho? Prohloubil se váš stav klidu - nebo ještě pořád pocitujete potřebu pohybu? Necítíte ještě někde pro­

59

jevy neklidu? Nevšímejte si jich, nesnažte se nijak zasahovat ani hodnotit. Jen tak dosáhnete hlubokého klidu, který se rozšíří do celého vašeho organismu.

· Přestaňte se starat o tělo a soustřed.'te se na to, zda i ve vašich pocitech vládne klid. Nepocitujete nějaký přetlak? Pokud ano, pak s každým výdechem můžete kousek z těchto pocitů uvolnit. Znovu v sobé hledejte pocit klidu a věnujte mu plnou pozornost. Vyčkejte, dokud nepocítíte celkový klid, který se bude sám od sebe stále víc prohlubovat.

A jak klidná je vaše mysl? Každou jinou myšlenku nahrad'te slovem "klid", aniž byste s tím spojovali chtění. Zůstaňte nala­děni na klid a opět vyěkejte, dokud se myšlenky nezklidní ­a v celém vašem vědomí se nerozširí klid. Nyní se odpoutejte i od myšlenek. Čím déle dokážete zůstat v tomto stavu bdělí, tím hlubší bude váš prožitek klidu.

Nakonec už vnímáte klid celou svou bytostí! Zároveň se po­kusíte ho vnímat i fyzicky, cítit ho a zakoušet zcela vědomě. Po­daří-li se vám to, pokud možno bez jakéhokoliv úsilí, představ nebo chtění, dočkáte se skutečně hlubokého prožitku uvolnění, který vystřídá "nutnost ještě myslet". Vaše soustředění přechází v meditaci, ve védomé pozorování a prožitek klidu.