SPRÁVNÝ TROJÚHELNÍK, JÓGA PODLE IYENGARA, AŠTANGA JÓGA,BIKRAM JÓGA, ŠIVANANDOVA JÓGA,KRIPALU JÓGA

Zvlášť zajímavá je formulace při provedení v KRIPALU JÓZE str.8 – zohledňuje zvláště pocity.

SPRÁVNÝ TROJÚHELNÍK

Zpracováno podle časopisu Yoga Journal , zima 2000

Ani dva styly jógy neučí tutéž pozici stejným způsobem.

A nikde to není evidentnější než u trikónásany (pozice trojúhelníku).

Abychom se pokusili zodpovědět tyto otázky, oslovili jsme zkušené

učitele jógy z pěti tradičních směrů jógy - Iyengar jóga, Aštánga-vinjása jóga

Pattabhiho Joise, Kripalu jóga, Sivánanda jóga a "Horká jóga" vyučovaná

Bikramem Choudhury.

Otázali jsme se jich:

Jak učí trikónásanu - a proč?

Co považují za základní v této pozici?

A kam ji správně zařadit v celém komplexu jógy?

JÓGA PODLE IYENGARA

AŠTANGA JÓGA

BIKRAM JÓGA

ŠIVANANDOVA JÓGA

KRIPALU JÓGA

Na povrch je těchto pět přístupů zajisté různých. Ale jejich hlouběji

uložené podobnosti daleko převáží jejich odlišnosti, potvrdí to podstatné a

trvale platné, co se objevuje pouze a pouze praxí.

Učitelé v každé tradici nedávají v Trikónásaně stejné instrukce, ale

všichni tuto pozici používají jako prostředek pro objevování smyslu poznávání,

využívání vztahu mezi prací nohou a protažením páteře a pro zkrut a protažení

trupu, aby bylo dosaženo lepšího prokrvení a výživy vnitřních orgánů. Všechny

tyto přístupy také zdůrazňují vzájemnou souvislost dechu a pohybu - ačkoliv

Iyengarova jóga je svým způsobem výjimka, která dokazuje toto pravidlo. Dech je

jemný a obtížný předmět, tvrdí Iyengar. Například začátečníci, snažící se

prohloubit a rozpínat svůj dech v Trikónásaně nezvyšují využití pozice, ale

namísto toho vyřazují svá zadní žebra a poté celý trup ze správného provedení.

Iyengarova jóga dává přednost samostatnému učení pránájámy před jejím

prováděním v pozicích.

Současně některé z podobností mezi instrukcemi Iyengarovych učitelů a

učitelů Aštanga nebo Bikram jógy nemusí pocházet ze stejného kmene, ale z

jejich podobných zkušeností vrozené moudrosti těla. V americkém tavící peci,

kde se přetavuje jóga, je téměř nemožné nalézt zkušeného učitele kteréhokoliv

hatha jógového směru, ktery by nebyl ovlivněn tím nejlepším, co bylo rozvinuto

v ostatních směrech. Můžete slyšet Iyengarovu preciznost v některych Kripalu a

Šivanandových kurzech; Aštanga poukazuje na bandhy a udždžaji dech v

dlouhodobých kurzech Iyengarovců; a jemnější vnitřnější přístup často používaný

Kripalu a Šivanandovými učiteli má odezvu dokonce mezi zapálenými instruktory

Aštanga, Bikram a Iyengarovými učiteli.

Směry hatha jógy jsou především množstvím zkušeností, shrnutých ne do

jednoho dogmatu. Ale jako zkušená moudrost, která se dosahuje hlubokým

pozorováním těla tak, jak je protahujeme a sami zkoumáme v ásanách a pránájámě.

Jak uvádí Richard Freeman: "Při vyučování Trikónásany se snažím studentům

ukázat různé cesty, jak mohou zaujmout pozici, takže nemají jeden statický

model. Dávám jim množství nástrojů tak, aby se mohli potrápit s tím, co je pro

ně nejvhodnější." A co platí pro učitele, platí i pro každého studenta:

Nakonec, nemá význam jak dlouho se učíte, musíte nalézat Trikónásanu znovu - v

tomto určitém těle, tento určitý den - pokaždé, kdy si stoupnete na podložku.

Pro Zpravodaj Unie jógy přeložil a upravil ing.V.Hošek

Trojúhelník v dalších systémech

"Rytmus těla, melodie mysli a harmonie duše vytváří symfonii života."

B.K.S.Iyengar

JÓGA PODLE IYENGARA

"V józe podle Iyengara začínáme se základnou pozice.

Uspořádání

chodidel je první věcí, na kterou se zaměřujeme. Výchozí pozicí je tadásana

(pozice hory), poskokem nebo vykročením přejdeme do širokého stoje rozkročného -

široký znamená alespoň 120 až 150 cm - a vytočíme špičku pravé nohy o 90° ven

a levou vtočíme mírně dovnitř. Prodloužíme-li linii od středu pravé paty, měla

by procházet středem klenby levého chodidla. Mezi dalšími počátečními

instrukcemi zdůrazňujeme tlak vnější hrany paty levé, tedy zadní, nohy a tlak

kloubu palce pravé, tedy přední, nohy na podlahu. Z tohoto uspořádání a z

tohoto základu pokračujeme vzhůru", sděluje Leslie Petersová, ředitelka Iyengar

Yoga Institute v Los Angeles.

Iyengarova jóga je známa (někteří mohou říci neznáma) pro svou detailní

pozornost věnovanou vychozí pozici, uspořádání a specifickým činnostem,

vytvářejícím každou pozici pomocí postupných precisních instrukcí. Iyengarovi

jogíni jsou známí tvůrčím přizpůsobením pozic, užíváním pomůcek, jako jsou

stěny, lana, bloky, a vedou tak každého studenta, bez ohledu na to, jak je

slabý nebo neohebný, aby mohl pochopit činnost v dané pozici a její působení.

Pro pokračování pozice Petersová zdůrazňuje vytažení svalů a kůže

vnější pravé nohy vzhůru a protáčení celého stehna ven, zatímco vtahujeme

vnitřek levé nohy od vnitřního kolena vzhůru ke kostrči.

"Základní myšlenkou jógy podle Iyengara, je rozdíl mezi pohybem a

činností. Když zvedáte a pokládáte své nohy, je to pohyb. V józe podle Iyengara

´činnost´ znamená energii, která je vytvářena vyrovnanými silami - jako je v

trikónásaně snaha přitlačit vnitřní hranu předního chodidla k zemi a vytočit

stehno ven", uvádí dlouholetý učitel John Schumacher z Unity Woods Yoga Center

poblíž Washingtonu, D.C.

Jak Petersová, tak Schumacher vyzdvihují, že správná činnost kyčlí je v

trikónásaně zvláště obtížná. Zátylek, žebra a hýždě, zejména hyždě přední nohy,

by měly byt v jedné rovině. Ale objevuje se tendence k poklesu hyždě přední

nohy zpět, takže ji musíte pevně táhnout vpřed. Ovšem jakmile to uděláte, má

levé stehno sklon vyčnívat dopředu také, a to vy nechcete. Proto musíte táhnou

stehenní kost zpět.

Správná činnost nohou a kyčlí, vytváří základ pro pokračování pozice.

Trup se protahuje rovnoběžně s podlahou; pravá ruka se opírá o podlahu nebo o

holeň (podle pružnosti), levá ruka se protahuje vzhůru; lopatky se stahují dolů

k zádům (aby se uvolnil krk a ramena), trup a hlava se potom otáčí tak, že

pohledem sledujete svůj levý palec (u nohy nebo ruky?).

Účelem všech těchto detailů - a to platí nejen pro trikónásanu, ale

vlastně pro každou jógovou pozici - je protáhnout a oddělit od sebe všechny

obratle páteře. Navíc trikónásana koresponduje s nejzákladnějšími principy

Iyengarovy jógy. Je to jednoduchá pozice, která je zároveň bohatá, protože

zahrnuje všechny činnosti obsažené v ostatních pozicích. Zejména učí zakotvení

a správnou činnost nohou. Vytváří také rovnováhu v nervovém systému, zlepšuje

cirkulaci v břišních orgánech, tonizuje bránici a otevírá hrudník. Tím vytváří

dobrou dlouhodobou přípravu pro pránájámu.

Když byl Iyengar dotázán na soustředění se na fyzické detaily v

pozicích, odpověděl otázkou: "Když sedíte na židli, co sedí? Vaše tělo, vaše

mysl nebo váš duch?" Tato otázka sice vyvolala smích - ale, nelze říci, že

provádění pozic není spirituální. Váš cíl určuje plody vaší praxe. Cílem jógy

není svázat tělo do uzlu; je to užití těla k pročištění a studiu svého Já. A

začínáme tím, co můžeme vidět - nohu v trikónásaně - a pokračujeme tím, co

vidět není - dech a pohyby mysli.

Provedení:

Stoj spojny. Rozkroč se nebo výskokem dej chodidla asi 90 až 120 cm od sebe,

vytoč pravou nohu špičkou ven o 90° a levou špičku jemně dovnitř. Upaž ve výši

ramen a plně protáhni obě paže. Pevně přitlač kotník palce pravé nohy a levou

vnější patu do země. Vnější svaly pravého stehna táhni vzhůru, vytáčej stehno

ven a zvedej vnitřek levé nohy od kolena ke kostrči. Protáhni pravou paži a

polož ji na zem zvenčí pravé holeně, protáhni páteř rovnoběžně se zemí. Od

středu hrudníku a zad protahuj pravou paži dolů a levou paži vzhůru. Přitiskni

lopatky do těla. Vytáčej trup od pravých žeber vzhůru, otoč hlavu a dívej se na

pravý palec.

Iyengarova jóga je známa (někteří mohou říci neznáma) pro svou detailní

pozornost věnovanou protažení a specifickým činnostem, vytvářejícím každou

pozici pomocí postupných precisních instrukcí.

AŠTANGA JÓGA

Poznámka: "Aštánga jóga" v tomto článku není chápána tak, jak je tento termín

používán v Pataňdžaliho Jógasútrách - osmidílná cesta. Zde jde o vlastní

pojmenování, nebo správněji, název jedné jógové školy - jednoho směru

praktikovaného v USA.

Trikónásana podle Pattabhiho Joisovy Aštánga-vinjása jógy je ve své

základní formě a ve svych aktivitách v mnohém stejná jako Iyengarova pozice.

Ale současně existují i odlišnosti mezi těmito dvěma přístupy, takže každý

poskytuje specifickou zkušenost a náhled.

"V klasické trikónásaně podle Aštángy provedete úklon a uchopíte se za

palec přední nohy," říká John Berlinsky, učitel Aštánga jógy v The Yoga Studio

v Mill Valley, Kalifornie. Dále popisuje, že chodidla jsou blíže než v

Iyengarově pozici, přední kotník je téměř přímo pod rameny a zadní noha je

otočená o 90° vzhledem k přední noze nebo mnohem méně vtočená dovnitř.

Pokud přemýšlíme o ´konečném´ tvaru pozice - konečném tvaru jakékoliv

pozice Aštánga jógy - je to něco, co se stále vyvíjí kupředu. Takže způsob

zaujímání pozice podle Berlinského je otevřen dalším výkladům.: "Můžete hovořit

s pěti učiteli Aštángy a dostanete pět různých odpovědí. Někteří budou říkat

´Musíte vždy uchopit svůj palec a dívat se vzhůru na druhý palec - tím se

pozice vytvoří.´ To je správný přístup a tak to pracuje; vývoj pozice přichází

z praxe, z pokusů poznat a přetvářet vzorce těla mnohem více, než když někomu

říkáte ´V trikónásaně musíte protáčet hlavici stehenní kosti atd.´"

Ale Berlinského strategie je obvykle mnohem postupnější. Ztuhlejším

nebo právě začínajícím studentům navrhuje modifikace, které vytvářejí správné

aktivity přístupnější. Zdůrazňuje, že je důležité pochopit každou pozici v

Aštánga józe jako část celého systému. Klasické úzké rozkročení v Aštánga

pozici trojúhelníku nepracuje s vnitřkem přední nohy, ani neprotahuje kolenní

šlachy tolik, jako při širokém rozkročení, ale to poskytuje pozice ve stoji,

který následuje bezprostředně po trikónásaně. Mírné rozkročení umožňuje

pevnější otevření předního i zadního kyčelního kloubu. Berlinski vidí v této

rotaci v kyčli nutnou činnost - probíhající celou primární sérií Aštánga jógy -

pro meditativní sedy jako padmásana (Lotosový sed).

Berlinski také zdůrazňuje důležitost dalších součástí Aštánga vinjása

praxe, včetně dršti (specifické zaostření pohledu očí), užití bandh

(energetické zámky) a udždžájí pránájámy. Uvádí, že bandhy pomáhají dát tělu

základ, protáhnout páteř a usměrnit dech vzhůru. Dovolují záklon nahoře v

zádech a ne ve spodních žebrech. udždžájí dech lze využít jako měřítka nakolik

je tělo dobře otevřeno. Jestliže dech je krátký a nepravidelný, víte že tělo se

v pozici nerozpíná úplně. Jestliže se skutečně zaměříte na dech a pracujete s

ním, bude to mít značný účinek na tělo. Berlinski zároveň poznamenává, že dech

je pravděpodobně náš nejpevněji vrozeny vzorec, nejobtížněji rozeznatelny a lze

jej nejobtížněji měnit.

Dobře známý učitel Aštánga jógy Richard Freeman opakuje Berlinského

zdůraznění múla bandhy a uddijána bandhy jako základních prvků trikónásany.

Freeman zdůrazňuje, že bandhy v trikónásaně vyžadují protažení kostrče k

pánevnímu dnu a držet stydkou kost směrem k pánevnímu dnu, a to vyžaduje

správnou činnost nohou a kyčlí.

"Trikónásana vás učí jak používat své nohy ve vztahu k pánvi a páteři,"

zdůrazňuje Freeman. "Učí vás, jak přesně zakotvit tělo, jak rozlišovat mezi

patami a prsty, mezi vnitřním a vnějším chodidlem, vnitřní a vnější spirálou

nohou; jak otevřít ledviny a srdce; jak pracovat s páteří od její základny. Je

to jeden z nejdůležitějších stojů. Připravuje vás prakticky ke všemu."

Provedení:

Stoj spojný, nádech a poskokem přejdi pravou nohou do širokého stoje

rozkročného (chodidla asi devadesát cm od sebe) a vytoč pravé chodidlo o 90°

špičkou ven a protáhni své ruce v upažení ve výši ramen. Výdechem se ukloň

vpravo a uchop svym palcem, ukazováčkem a prostředníčkem pravé ruky palec své

pravé nohy. Otoč hlavu vlevo a dívej se na svou levou ruku. Setrvej v pozici po

dobu pěti až osmi hlubokých Udždžaji dechů.

Trikónásana učí jak užívat své nohy ve vztahu k pánvi a páteři a jak

pracovat s páteří již od jejího základu. Je to jedna z nejdůležitějších ásan -

stojů. Připravuje člověka k tomu, aby mohl dělat cokoliv.

BIKRAM JóGA

Poznámka: Trikónásana v Bikramově základní sérii 26 pozic vypadá spíše jako

paršvakónásana v Aštánga nebo Iyengarově józe než jako jejich trikónásana. Ale

navzdory odlišnostem, Bikramova trikónásana požaduje mnoho stejných akcí a

poskytuje mnoho stejných účinků.

Tony Sanchez, který první studoval s Bikramem v polovině sedmdesátych

let, kdy jeho tréninkovy program vyžadoval čtyři roky intenzivního dohledu,

popisuje ásanu takto: "Při zaujímání Bikramovy trikónásany vycházíte ze stoje

spojného, ruce ve vzpažení, dlaně spojené. Potom učiníte velký krok vpravo -

alespoň na délku nohy a rukama upažíte přibližně do úrovně ramen. Trup je stále

otočen vpřed a vytočíte pravé chodidlo o 90° ven. Zadní nohu držte stále zcela

rovnou, přední nohu ohněte tak, aby zadní strana stehna byla rovnoběžná s

podlahou. Ukloňte se v pase tak, aby se prsty pravé ruky dotykaly podlahy před

pravým chodidlem. Obě paže jsou v jedné linii, otočte hlavu a zaměřte se na

horní ruku. Naslouchejte dechu a zhluboka dýchejte."

Dále uvádí, že správné postavení chodidel je kritické, protože

zajišťuje správné postavení zadní strany stehna pokrčené nohy rovnoběžně se

zemí, takže holeň a stehno tvoří pravý úhel. Správné postavení, správné

rozložení váhy a správné dýchání jsou klíče nejenom k trikónásaně, ale ke každé

pozici v Bikramově józe.

K správnému zaujmutí trikónásany dále radí představit si, že cvičíte

mezi dvěmi stěnami - jedna je před vámi a druhá za vámi - které se k sobě

přibližují. Jsou-li vaše boky příliš vysazeny vzad, máte tendenci se sklánět

dopředu a ztrácíte rovnováhu. Tlačíte-li boky příliš dopředu, skláníte svou

horní část trupu příliš dozadu a více se zakláníte, než abyste protahovali

páteř.

Vzhledem k tomu, že jóga je disciplina povzbuzující energii a vitalitu,

užití tohoto cvičení vede k jejímu správnému rozložení a správnému zatěžování,

i když tělo musí méně pracovat. To je ten nejlepší účinek cvičení. V

trikónásaně by mělo byt 25 až 35 % váhy na zadní noze a zbytek na přední noze.

Podle Sancheze Bikram jóga zaměřuje svou pozornost na dech. Ale dále

poznamenává, že regulace dechu je požadována ve všech pozicích a závisí na tom,

zda plíce jsou volné, nebo zda jsou stlačeny v předklonu nebo protaženy v

záklonu. V trikónásaně umožňuje plné upažení a otevření plic dýchat zcela

volně.

Bikramovy klasické série jsou sestaveny jako způsob regenerace celého

těla, preventivního léčení a rehabilitačního programu s různými ásanami

cílenými na různé části těla, vždy po devíti cvičeních v sériích. Trikónásana

je první, která se zaměřuje zvláště na otevření vnějších kyčlí.

"Trikónásana je také krásné cvičení, protože pracuje s celým tělem"

vysvětluje Sanchez. "Posiluje nohy, kyčelní klouby jsou pohyblivější. Protáčení

v bederní páteři ji dělá pružnější, takže trikónásana je velmi vhodná pro lidi

s artritickými potížemi a jinými problémy se zády." Sám Bikram, jak uvádí,

považuje trikónásanu za jedno z nejdůležitějších cvičení, protože protáčení

břicha a horní části trupu společně s vnitřní masáží způsobenou dechem vyživuje

všechny vnitřní orgány, zejména játra, ledviny, slinivku, plíce a srdce.

Provedení:

Stoj spojný, vzpažit - dlaně se dotykají. Vykroč pravou nohou vpravo na

vzdálenost délky nohy a přejdi do upažení dlaněmi k zemi. Trup a paže

setrvávají otočeny stále vpřed a vytoč své pravé chodidlo o 90° špičkou ven,

ohni svou pravou nohu v koleně tak, aby její zadní stehno bylo vodorovně

(rovnoběžné se zemí). Uprav svůj postoj tak, aby tvá holeň byla kolmá k zemi a

holeň a stehno tvořily pravý úhel. Potom skláněj svůj trup vpravo až se

špičkami prstů dotkneš podlahy před svým chodidlem. Paže jsou vertikálně. Otoč

svou hlavu tak, abys zaměřil pohled na svou horní ruku. Naslouchej svému dechu

a setrvej v pozici po dobu tří až pěti plnych hlubokych dechů.

Trikónásana je považována za jedno z nejdůležitějších cvičení, protože

protáčení břicha, horní části trupu a vnitřní masáž způsobovaná dechem vyživuje

všechny vnitřní orgány.

ŠIVANANDOVA JÓGA

"Necvičíme ásany samostatně a nepraktikujeme je nezávisle na

celistvosti jógy" říká svámí Sítárámánanda, ředitel Šivananda Yoga Vedanta

Center ze San Francisca a připojeného ášramu v Grass Valley, Kalifornie.

"Praktikujeme hathajógu jako součást rádžajógy; konečný cíl praxe je schopnost

vydržet sedět v meditaci po dlouhou dobu."

Šivánandovi učitelé nemají sklon se zabývat dlouhou dobu mechanikou

jakékoliv pozice včetně trikónásany. Mají sklon se držet hezkých, stručných a

jednoduchých instrukcí uvedených v mnoha hathajógových textech publikovaných

jak Šivánandou tak jeho žákem svámí Višnudévánandou, učitelem jógového centra v

Los Angeles. Ten uvádí, že různé texty v Šivánandově tradici se ve svych

instrukcích tykajících se trikónásany trochu liší a Šivánandovi učitelé

používají všechny tyto varianty. Například většina učitelů nechává studenty

vytáčet přední nohu ven, i když žádná z knih tento způsob nepopisuje. Obecně

Šivánandův přístup má sklon o něco méně pracovat s kyčlemi a s boky než

Iyengar, Aštánga a Bikram, ale také poskytuje intenzivnější protažení té strany

trupu, která je blíže stropu. Višnudévánandova nejoblíbenější varianta

Šivánandovy trikónásany toto zdůrazňuje protažením vzpažené ruky rovnoběžně se

zemí.

Ačkoliv je Šivánandova jóga možná více zaměřena na meditaci, neznamená

to, že nevěnuje pozornost fyzickému uspořádání. Sítárámánanda například uvádí,

že tou nejdůležitější věcí, která zajišťuje, aby tělo bylo udrženo v pořádku,

je přirozené protažení páteře. Je třeba udržet tělo vzpřímené od špiček prstů

přes ramenní kosti a dále udržet kyčle, kolena i kotníky - vše v jedné linii. V

knize Yoga mind and body (Jógová mysl a tělo), kterou vydalo London Sivananda

center, je student upozorňován, aby se vyhybal takovym nedostatkům jako je

ohnutí vzpažené paže nebo protáčení těla příliš vpřed nebo vzad. Jiná, v

Šivánandově stylu psaná, kniha navrhuje ztuhlym a slabym studentům pokrčit

koleno přední nohy. Na rozdíl od mnoha jiných přístupů k hathajóze, ve kterých

je trikónásana obvykle zařazována hned na počátku praxe, aby prohřála kyčle,

zde je poslední z dvanácti ásan v základní Šivánandově sestavě. Svámí

Višnudévánanda vidí trikónásanu jako souhrn veškerých ohýbání a protahování

páteře, které jsou prováděny v matsjéndrásaně a věří, že to tonizuje spinální

nervy a břišní orgány, zlepšuje peristaltiku a harmonizuje peristaltiku s

ostatními tělesnymi funkcemi; napomáhá otevření sušumná nádí (ústřední a

nejdůležitější z předpokládaných 72 000 nervových kanálků nebo nádí) pro pohyb

kundaliní. Višnudévánanda jako jeden z nejvýznamnějších Šivánandových žáků,

mistr hathajógy, řadí hathajógu do rádžajógy. Proto, i když je trikónásana

zajisté ceněna pro své specificky prospěšné zdravotní účinky, Šivánandova jóga

v ní vidí mnohem větší hodnotu jako v prostředku rozvíjení dechu, koncentrace a

schopnosti těla setrvávat dlouhou dobu v meditaci.

Provedení:

Vychozí je stoj spojny. Potom se rozkroč na 90 až 120 cm a vytoč pravou nohu

špičkou ven o 90°. Vzpaž levou a polož pravou ruku na pravé stehno. S výdechem

se skláněj vpravo a posunuj svou pravou ruku až těsně ke kotníku. Protahuj se

od levé kyčle až ke špičkám prstů levé ruky, protáhni svou levou ruku

rovnoběžně s podlahou dlaní k zemi. Otoč hlavu vzhůru. Výdrž asi 30 sekund.

Trikónásana je zajisté ceněna pro své zdravotní účinky. Ale mnohem více

tkví její hodnota jako v prostředku rozvoje dechu, koncentrace a růstu

schopnosti těla setrvávat dlouhé doby v meditaci.

KRIPALU JóGA

"V trikónásaně - a vlastně ve všech cvičeních ásan - vidí Kripalu jóga

mnohem více souvislost než obsah", vysvětluje Jill Edwards Minyé, Sebastopol,

Kalifornia, učitelka , která začala studovat Kripalu jógu v roce 1990. Podle ní

Kripalu učitelé často studují rozdílné tradice ásan, a v samotném Centru

(Lenox, Massachusets) byli vychováváni mnoha různými druhy učitelů.

Zatímco Kripalu učitelé tedy mohou uvádět odlišnosti v detailech

trikónásany, všichni budou mít sklon se zaměřit na plné prožívání, na vyučování

jazykem, který zdůrazňuje odevzdávání se a radostnost než plnost vůle ("dovolte

svým rukám plout vzhůru" než "vzpažte"), a také na užívání formální praxe na

podporu otevření se zážitku sebe sama a ostatních jako božských - a vyjádřit to

v každodenním životě. Cílem Kripalu jógy je její užití jako cesty

transformace.

Možná proto, že Minyé má základní Iyengarovský trénink, instrukce

týkající se provedení a činností, které učí, zní zcela podobně jako ty, které

můžete slyšet v Iyengarově lekci. Ale přístup Minyé se zdá být trochu měkčí,

pomalejší a více introspektivní než u mnoha Iyengarových učitelů. Raději než by

hned řekla svým studentům, jak se mají pohybovat, Minyé jim umožní přitáhnout

jejich pozornost k různým částem těla; pozve je, aby si povšimli vjemů:

teploty, chladu, zvonění v uších, rozpínání, sevření oděvu nebo čehokoliv je

možno si všímat. Vysvětluje, že jeden z nejdůležitějších prvků Kripalu jógy je

hluboká soustředěnost na dech a vnímání těla, která napomáhá zaujímat pozici a

vycházet z ní velmi pomalu.

Kripalu jóga je koncepčně třístupňovy proces, kde v prvním stupni se

užívají pokyny k zaujímání polohy a k zaměření pozornosti na dech, aby se

studenti v pozici zakotvili. Zejména z počátku je potřeba řídících pokynů ke

cvičení, aby se studenti naučili využívat možností těla a vyhnuli se zraněním.

Jakmile je student schopen obrátit svou pozornost od vnějších smyslových

stimulací na tělesné pocity a dech, může začít druhý stupeň Kripalu jógy. Ve

vydrži, kdy mysl informuje o tom, co se děje a využívá jemných, pomalých

pohybů, začíná student rozvíjet ´postoj svědka′ a uvědomovat si podvědomé

vzorce napětí v psychosomatice.

Učitelé Kripalu, podle Minyé, dodávají studentům odvahu uvědomit si své

emoce a užívají jazyka, který studentům pomáhá překonat jejich emoční odpor.

Dále zdůrazňuje, že postoj svědka je absolutním klíčem ke Kripalu józe:

"Myslím, že je pro lidi důležité pohodlně snášet i své nejméně oblíbené pocity

a vědět, že jsme schopni je přežít právě tak, jako jsme schopni přežít

protažení svých zkrácených kolenních šlach. Jinak řečeno jsme schopni prožít

své životy překonáváním nepohodlí a protikladů, a tím růst."BR> Třetím

stupněm Kripalu jógy je dovolit, aby se tělem pohybovala prána. "Tento stupeň

praxe není něco, co můžete vyvolat", vysvětluje Minyé. "To se probouzí hlubokou

koncentrací a naprostym odevzdáním se často až po dlouhé době vydrže. Nastává

něco jiného a vy se pohybujete podle něčeho za myslí. Trojúhelník, zrovna tak

jako jakákoliv jiná ásana, může být dveřmi k této zkušenosti."

Při vyučování trikónásany proplétá Minyé první dva stupně Kripalu jógy, zatímco

otevírá dveře spontánnímu třetímu stupni: "Mohu žádat studenty, aby přitlačili

vnější hranu chodidla zadní nohy a zvedali klenbu. Potom je mohu požádat, aby

pomocí mikropohybů zkoušeli objevovat místo,ve kterém by chtěli setrvat, anebo

zkoumali, kudy se energie pohybuje nejsvobodněji. A potom je požádám, aby si

chvilku všímali, jak se cítí - fyzicky i emocionálně. Především jim dodávám

odvahu naslouchat svému tělu. Mnohem více než jsme schopni změnit své myšlení

cítěním a vnímáním získáme spojením s intuitivní moudrostí těla."

Provedení:

Stoj spojny. Rozkroč se na 105 až 120 cm, vytoč pravou nohu špičkou ven o 90° a

levou nohu špičkou dovnitř o 30°. Setrvávej v kontaktu se svým dechem a chvíli

stůj v klidu a představuj si, že tvá chodidla jsou jako uši naslouchající a

vnímající zemi. Buď si vědom pocitu ve svych pažích a špičkách svých rukou;

Nádechem dovol tomuto pocit pozvednou paže rovnoběžně se zemí. Vydechem oddaluj

svá ramena od uší a protahuj špičky svých prstů tak, že paže vnímáš jako

rozpínání srdce. S následujícím nádechem protahuj svou pravou paži vpravo a

svůj bok vlevo. Polož svou ruku na holeň nebo na podlahu - tak daleko, jak

můžeš a stále protahuj svou páteř. Hlavu udržuj v jedné linii s krkem, otoč ji

vlevo a dívej se na svůj palec. Všímej si svých současných pocitů Pracuj se

svými mikro pohyby, naslouchej svému tělu. Existuje v něm nějaky prostor, kde

jsi spoután a kde nemusíš být? Pokračuj v otvírání se pocitům a bez posuzování

buď svědkem všeho, co se objeví - pocitů, dechu, myšlenek, jakýchkoliv vjemů

nebo citů, svého postoje ke své zkušenosti. Setrvej ve vnímání rozprostírání.

V trikónásaně - a ve skutečnosti v praxi všech ásan - Kripalu jóga

pracuje více se souvislostmi než s obsahem.

Ani dva styly jógy neučí tutéž pozici stejným způsobem.

A nikde to není evidentnější než u trikónásany (pozice trojúhelníku). Takže co je správné?

Zeptali jsme se pěti instruktorů, aby nám ukázali svůj přístup k trikónásaně a

porovnali jsme jej.

Jestliže navštěvujete cvičení u více než jednoho učitele jógy, zajisté

přijdete na to, že kteroukoliv jógovou pozici můžete praktikovat mnoha způsoby.

Různé školy jógy, různí učitelé jógy - dokonce jeden a tentýž učitel v různých

souvislostech - budou tutéž pozici provádět různými způsoby. Některé ze

slyšených instrukcí budou patřit zřejmě pouze přímo vám, některé budou tajemné

a mlhavé - a jiné se budou jevit jako protikladné.

Nikde to není zřetelnější než u trikónásany (pozice trojúhelníku).

Mohli byste si myslet, že je to opravdu jednoduchá ásana. Je to jedna z prvních

pozic, kterou se učí začátečníci v Iyengarově systému jógy. Je to pozice, která

patří do základní série Aštánga jógy, pohybového stylu vyučovaného učitelem K.

Pattabhi Jois. Je to první poloha v dlouhé sérii asymetrických pozic ve stoji.

Je to jedna ze dvanácti základních pozic vyučovaných v Šivánandově józe a jedna

z dvaceti šesti pozic v základních sériích jógy Bikram Choudhuryho. Zdá se, že

všechny tyto styly jsou navzájem velmi odlišné.

Jak tomu tedy je: Měli byste se rozkročit na čtyři až pět stop (120 až

150 cm) - nebo jen na délku nohy - nebo dokonce ještě méně? Máte stočit své

zadní chodidlo o 10 až 15 stupňů dovnitř nebo je zachovat kolmo ke své přední

noze? Zúžit své boky nebo rozepnout napříč své břicho? Nebo nějak současně

provádět obojí? Vytáčíte horní část své nohy ven a protahujete přitom své

vnitřní tříslo vzad? Protahujete hýždi vaší přední nohy směrem ke kříži nebo

napříč rozpínáte svůj kříž? A kde by právě měla byt vaše pánev a jak ji tam

proboha dostat? Pomoc!!!

Různorodost instrukcí je dostatečná k tomu, aby zmátla každého. Ale

neexistují nějaké souhlasné principy, probíhající všemi těmito školami? Nejsou

tyto odlišné přístupy pouze alternativními cestami k témuž cíli? Anebo je zde

množství různých jednání skrývajících se pod názvem trikónásana? V jakém vztahu

je toto zaměření se na fyzické detaily k hlubšímu prospěchu, které praxe ásan

může poskytnout, jako je zvýšení síly, pružnosti, zmírnění svalovych bolestí a

bolestí celého pohybového aparátu, zlepšení funkce vnitřních orgánů, hlubší

klid a mír, a především zkušenost jednoty a svobody, které jóga nejvíce

slibuje.