Svalošlachové dráhy, akupunktura, svaly a orgány, kineziologie, harmonizační sestava

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Ještě doplňky

Viz též: str. 30vlastnosti dle živlů + str. 73

xxxxxxxxxxxx

viz

1. Kombercová: autorehabilitační sestava s. 99

2. Růžička : akuponktura v teorii a praxi

3. Míla Matoušek: jeho listy

4. Kineziologická cvičení pro celou rodinu, Silva + Rydl 115

5. Vztahy mezi drahami a svaly (Kolektiv: Autorehabilitační sestava)

XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX

1. Kombercová: autorehabilitační sestava s. 99

Tisíciletá moudrost východu zná účinnější masážní postupy, než obsa­huje u nás většinou užívaná masáž klasická či sportovní, zaměřená hlavně na prokrvení a uvolňování ztuhlých svalů. Účinek takové masáže se dá prohloubit masáží akupresur­ních bodů cílených na určitou obtížUkazuje, že akupresurou se neovlivňuje pouze aktivi­ta energie čchi v některé z drah, ale i svalo­vá síla.

Vztahem akupresury a svalové činnosti se zabývá J. F. Thie v práci "Dotyk..pro zdraví" (Touch for health, viz literatura). Prokázal, že existují přímé vztahy mezi akupunkturní drahou resp. její funkcí, a odpovídajícím svalem (viz Obr. 66 a tab. 9). Vypracoval systém, jak lze testováním svalů najít oslabenou funkci odpovídající přísluš­né dráze, a svalovou dysbalanci, kterou po­může odstranit příslušná akupresura. Tento systém však přesahuje rámec této knihy.

V následující tabulce jsou zvýrazněny pouze hlavní svaly odpovídající jednotlivým drahám.

Tab. 9 PŘEHLED NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH SVALŮ

(Hlavní svaly drah jsou podtrženy a označeny zkratkou příslušné dráhy.)

Svalová soustava

označ. název svalu česky název svalu latinsky

svaly hlavy a krku

1 sval žvýkací zevní m,masseier

2 sval dvoubříškový m.digastricus

3 předpáteřní krční svaly mm.colfi prevertebrales 4 zdvihač hlavy m.sternocléidomastoideus

5 zdvihač lopatky m.levator scapulaé

svaly trupu a zad

6 sval trapézový část horní m.trapezius superior . 7 sval trapézový část střední m.trapezius medius

8 sval trapézový dolní část m.trapezius ínferior

9 sval kosočtverečný m.rhomboideus

10 PS sval nadlopatkový m.supraspinatus .

11 Ž sval prsní velký část m.pectoralís major . kličková pars ciavicularis

12. J sval prsní velký

část hrudní m.pectoralis major pars stemaiis

13 S sval podlopatkový m.subscapuiaris

14 TO sval oblý menší m.teres minor

15 ZS sval oblý větší m.teres major

16 SS široký sval zádový m.latissimus dorsi

17 svaly břišní mm.abdominis _

18 P sval pilovitý přední m.serratus anterior

19 vzpřimovači páteře m.erractor spinae

20 čtyřhranný sval bederní m:quadrátuš (umborum 21 bránice diaphragma

22 L sval bedrový m:psoas

23 sval kyčelní m:iliacus

svaly horní končetiny

24 ŽI sval deltový část přední m:deltoideus anterior

25 sval deltový část zadní m:deltdideus.poslerior

26 sval hákový m.coraCabractiialis.

27 sval dvojhlavý pažní m.biceps..humeri

28 sval trojhlavý pažní m:frrceps:humari.

29 sval vřetenní m;brachioradialis .

oznai: název svalu česky název svalu latinsky

30 sval působící opozici palce m.opponens pollicis

svaly dolní končetiny

31 sval hýžďový velký m.gluteus maximus.

32 OS sval hýžďový střední m;giuteus medius

33 sval hruškovitý m.piriformis

34 TS napínač povázky m:tensor-fasctae .

stehenní latae. ..

35 TeS sval čtyřhlavý stehenní m.quadriceps femoris

36 sval krejčovský m.sartorius

37 svaly přitahující stehno mm.adductores femoris

38 svaly natahující v kloubu mm. vasti femoris

kolenním

39 sval zákolenní m.popliteus

40 sval štíhlý stehenní m.gracilis

41sval holenní přední m.tibialis anterior

42 sval holenní zadní m.tibialis posterior

43 sval trojhlavý lýtkový m.triceps surae

44 MM svaly lýtkové mm:peronei

lýtkový sval dlouhý m.peroneuslongus

obr. 66 b, c POHYBOVÉ ÚSTROJÍ

[Kombercová]

staří moudří znalci těla. Věděli např

• pupek je středem těla, a to nejen z hlediska prostorového uspořá­dání. Skutečnost, že je zde nervová pleteň, které se říká solární plexus, tzn. sluneční centrum, má hlubší význam. Slunce není jen prostorovým středem sluneční sousta­vy, je také jejím centrem energetickým. Podobně je tomu v našem těle.

• životní síla vychází z ob­lasti pupku (čtyři prsty pod pupkem, bod .. Hara, tzn. život). Na jejím rozproudění se významně podílí pohyb bránice, který zde působí jako energetická pumpa. Je-li bři­cho stažené, pak ani dráhy vedoucí sílu čchi nejsou v této části dostatečně prů­chodné. Trvale stažené břicho omezuje ne­jen oběh krve a lymfy, ale i energie shora dolů a opačně, zespoda nahoru.

• Se silou, akumulovanou v břiše, pracují stará cvičební a bojová umění. Odtud ji směrují do celého těla, do nohou i do ru­kou. Dává jim sílu v boji, mrštnost, vyváže­nou kondici a zdraví. Dodnes ji z Hara ve­dou karatisté, judisté, cvičenci tchaj čchi čuan, jógy a další. Umějí si ji tam nejprve dechem nahromadit, a pak ji odtud vyslat tam, kde je třeba. Podívejte se na postoj karatisty či judisty např. v čínských fil­mech, v nichž se při zápasech používá toto umění. Zjistíte, že mají perfektně pod­sazenou pánev, vyrovnaná bedra, břicho volné, pružné, a přitom pevné - ne povo­lené - a tělo vzpřímené! Aby nic nemohlo omezovat proudění energie a byla připra­vena k použití. I v knize knih - Bibli - je psáno: "Moc jeho v bedrách jeho, a síla jeho v pupku břicha jeho." (Job, 40, 11).

• Ochablé bři­cho vytváří zvět­šené napětí v bedrech (zvětšená bederní lordóza zatěžující bederní obratle, která blo­kuje pohyb bránice), ale nemá byt ani ztažené to vytváří napětí v břišních svalech a v hrudníku. Břišní svaly mají být pevné, ale pružné.

• Je-li solární plexus stažený, hromadí se ohnivá energie v horní polovině těla, a vytváří zde napětí, které se promítá až do hlavy. To proto, že energie nemůže sestoupit dolů, zůstává v hrudníku, šíji a v hlavě, která je přebitá, zatímco nohy jsou prázdné - stu­dené, ochablé. A mělo by tomu být opač­ně. Nohy a celý spodek těla by měl být sil­ný, pevný a horní polovina volná, hlava jasná. Pak to jinak mysli, je lepší přehled, reagujeme tak, jak situace vyžaduje, neboť do ní nevstupujeme v napětí, ale v klidu, s pevnýma nohama.

• Dalším uzlovým místem jsou třísla. Při nesprávném postavení pánve, kdy jé spodní část pánve vysunutá dozadu, do­chází v tříslech ke zkrácení ohybačů kyčlí. Toto stažení omezuje proudění krve i ener­gie zespoda nahoru. Blokují se tak jinové dráhy ledvin, slinivky - sleziny a jater, které se v tomto místě setkávají, z jangových drah pak dráha žaludku. Tyto dráhy, resp. jim odpovídající funkce se podílejí na vytvá­ření odolnosti organismu. Nesprávné posta­vení pánve je oslabuje.

• Zvětšená krční lordóza, resp. stažené ší­jové á ramenní svaly, vytvářejí podobnou blokádu v místě křížení jangových drah (žlučníku, močového měchýře, tenkého střeva a tří ohřívačů). Jangová energie a napětí se pak hromadí v této partii, což souvisí s přebitou drahou žlučníku, a tudíž i značným šlacho-svalovým napětím v ce­lém těle, a zvláště v místě této blokády, v šíji a v hlavě.

Tento přístup umožňuje vidět hlouběji důslédky špatného držení těla, resp. důle­žitost jeho zásadní nápravy podsazením pánve a správným postavením hlavy, vy­cházejícím z lopatek a dalších souvislostí (Obr. 4).

obr. Odkud ?

2. Růžička : Akuponktura v teorii a praxi, NADAS 1990

s. 247.

Při léčbě bolestivých stavů, původem od páteře, ale i celé řady jiných potíží, lze využít akupunkturních bodů z hlediska kineziologie. Tak se dostávají k praktickému využití svalošlachové dráhy (ještě další kromě 12 akupunkturních)

V praxi zjistíme postižené svalové skupiny a podle toho dráhu je ovlivňující.

Vedle uvedených dráhových bodů je vhodný holistický přístup k léčbě, spočívající v současném nabodávání

l. souhlasného bodu; 2. poplašného bodu;

3. event. podle elektrometrického akupunkturálního vyšetření příslušného dráhové­ho bodu; ~ , . 4. ušního bodu odpovídajfcího příslušnému orgánu či svalu.

Dráze plic odpovídají svalové skupiny: m. serratus lateralis, m. deltoideus, m. corraco- ­brachialis.

Akupunkturálnf body: MM 18 P 1, na radiální hraně základního článku palce. Ušní bod: na nejhlubšfm místě cavum conchae.

Dráze tlustého střeva: m. quadratus lumborum, tensor fasciae latae. Používá se proto u lum­balgií.

Akuputikturálnf body: MM 25, ~ 25 a na radiální hraně ukazováku, na přechodu posled­ního článku v diafýzu.

Ušní bod: před dolní částí cymba conchae:

Dráze žaludku:veškeré svalstvo šíje a zad, m. m. rhomboides, m. levator scapullae, m. bi­ceps, m. corracobrachialis, m. opones pollicis, m. sternocleidomastoideus. Akupunkturální body: MM 21, PS 12 a bod na tibiálním okraji 2. článku 2. prstce nohy. Ušní bod: při radix helicis, kde začíná stoupat helix.

Dráze sleziny-slinivky: m. latissimus dorsi, m. triceps brachii. '

Akupunkturálnf body: MM 20, J 1S a bod ležící tibiálně vedle báze nehtu palce (SS 1). L'šní bod: dorzální úsek cymba conchae.

Dráze srdce: m. pectoralis major, m. serratus ant., m. rhomboideus.

Akupunkturální body: MM 15, PS 14 a bod na radiálnfm okraji základního článku malíku, proximálně od jeho hlavičky.

Ušnf bod: střed cavum conchae.

Dráze tenkého střeva: m.rectus abdominis, m. obliquus ext. et int., m. quadriceps. Akupunkturální body: MM 27, PS 4.a na ulnární straně středního článku malíku, distálně od jeho báze.

Ušní bod: přednf a dolnf část cymba conchae.

Dráze močového měchýře: m. gluteus maximus, medius, m. sacrospinalis, m. erector spi­nae, m. tibialis ant., m. peronaeus. Často jsou bólestivé úpony gluteálních svalů. Akupunkturální body: MM 28, PS ~ a bod nad fibulární hranou 2. článku malíkc nohy (na stiedním článku).

Ušní bod: v horní části cymba conchae pod crus infer. helicis.

Dráze ledvin: m. iliopsoas, horní třetina m. trapezius, piriformis, m. gluteus. Akupunkturální body: MM 2~, Žl 25 a bod na tibiální hraně 2. článku malíku nohy. Ušní bod: uprostřed horní části cymba conchae.

Dráze tří ohřívačů: m. sartorius, m. gracilis, lýtkové svalstvo, m. teres minor, m. infra­spinatus.

TERAPIE

Akupunkturální body: MM 22, PS 5 a na hraně 2. článku prsteníku. Ušní bod: v cavum conchae, dorcálně od meatus acusticus externus.

Dráze žlučníku: m. popliteus.

Akupunkturální body: MM 19, Žl 24 a bod na fibulární hraně 2. článku 4. prstu nohy. Ušní bod: dorzálně od ušního bóltce mezi dráhóu MM a ~1.

Dráze jater: m. tibialis, m. pectineus: ' Akupunkturální body: MM 18 J 14 a bod fibulárně od báze palce nohy. Ušní bod: v horní části cymba conchae, dorzálně od bodu žlučnfku.

.

BODY PODLE INERVACE

Lze použít bodů z příslušné nervové pleteně z oblasti inervované příslušitými spinál­F:~ ními nervy.

Následující pravidla usnadní výběr akupunkturálnfch bodů:

1. U celé řady onemocnění se pro zesílení léčebného efektu používá symecricky stej­ných bodů. Např. při onemocnění žaludku symetricky oba body ~ ~6.

2. Současně kombinujeme místní, blízko ohniska ležící body se vzdálenými (např. u onemocněnf žaludku JM 12 a vzdálený ~ 36).

3. Při bolestech současně ve více krajinách je vhodné použít jejich segmentárních bodů v kombinaci se vzdáleriými body. ,

4. Při mnoha patologických stavech je možné v oblasti patologickEho ohniska pal­pdvat bolestivé, tzv. poplašné body. Vpichy do těchto bodtl se dosahuje výborné­ho léčebnélzo úeinku.

5. Metoda výběru bodů v závislosti na eymptomech. Napf. při neurastenii s bolestmi hlavy, nespavostí a buficnfm srdce se poufije kombinace bodů odpovídajících těm­to symptomům.

~ 6. Křížová kombinace bod5, např. při migrEně TS 4 na jednE straně a MM 60 na strané opačné. Neuralgie trigeminu; body v obličeji na straně ohniska, na druhé straně pak body na hornfch a dolnfch končeůnách.

7. Kombinace hlavních bodti e body sedativního působenf. Na doporučení rumun­ských autorů v3ak nenf vhodnE brát body z mnoha drah, ale raději jen z jedné.

8. Sám měřim elektrický odpor kůie ve všech počátečních či koncových bodech a po- ~ plašných bodech a pak poufiji tE dráhy, kde je kožní odpor proci ostatním změněn. Kromě toho existují dále tato pravidla:

a) při ohnisku nahoře vybrat dolnf body; b) při ohnisku dole vybrat body nahoře;

c) při syndromu jin vybrat body jang a opačně,

mž všechno zvyšuje léčebný efekt. Je to metoda kombinace hlavních bodů s do­plňujícími (pramene a přechodu): .

d

4. Kineziologická cvičení pro celou rodinu, Silva + Rydl 115

Svaly, vazba na meridiny čínské dráhy a vnitřní orgány

Někde je uložen obr svalů Celé postavy

bederní sval

[Kineziologická cvičení pro celou rodinu, Silva + Rydl 115]

Bederní sval (viz kresba) se v kineziologii přiřazuje ledvinovému meridiánu. Negativní emocí ledvin je strach, pozitivními emocemi jsou pevnost, síla a vnitřní struktura. To znamená, že máme více odvahy k životu, když jsou svaly, které patří k meridiánu ledvin, uvolněné. Pak si věříme, pouštíme se do nových věcí a máme také s1u je dokončit.

Uvolněný bederní sval udržuje navíc rovnováhu v oblasti bederní páteře. Nervy v páteři se stimulují, zlepšuje se dýchání a tělesná motorika.

Svaly ramenního pletence

[Kineziologická cvičení pro celou rodinu, Silva + Rydl 115]

jsou spojeny s energií plic. Sova uvolňuje ramenní svalstvo a posiluje tím plicní energii. Aktivuje se dýchání stejně jako míšní tekutina, energie očí a uší. Z toho plyne zlepšení myšlení a paměti. Koordinace ruka/ oči se zlepšuje, soustředění i počítání jde snadněji.

6. Vztahy mezi drahami a svaly

Kolektiv: Autorehabilitační sestava

KOLEWKTIV…AUTOREHABILITAČNÍ SESTAVA, 1988

Tabulka 3· vZ'I~ N~ZI DRÁFiAARI, SVAI.7~ A ČASOYÝ'MI IpTER9di~Y

Čas Dráha Označení Hlavní sval Vedlejší svaly

3-5 plic P 1 zubatý sval přední ~ 1a zadní část deltového svalu

1b bránice

5-7 tlustého T15 2 sval napínající laoh,ýbači stehna střeva povázku stehna Zbčtyřhlavý sval bederní 7-9 žaludku Ž 3 kl č ová část 9qskupina krčních svahl veíkkho prsního svala předních a zadních sb evel zvedaj ící lopatku 3epažněvřetenní sval ~5dzobcovitopažní svsl 9-11 slinivky SS ~ ěirol~ sval 4a trapézový sval dolní sleziny zádovy a stšední 46 trojhlavý sval pažní aval pileobící opozici 4c pelce

11-13 srdce S 6 podlopatkový sval 13-15 tenkého TeS 6 čtyřhlavý sval óabřišní svaly střeva stehenm 15-1? močového b~é i lýtkové svaly ~7ct vzpři~ovače páteř. méchýře ~b holenní sval ~ední a zadní 17-19 ledvin I. d bederní sval latrapézový sval horní ,bkyčelru sval 19-21 oběhu OS q hýžďový sval střední svalp přitahující 9o stehno ob hru~kovitý sval qc h~"'zdový sval velký 21-23 tří ohňů TO ~eo oblý sval menší ADatrojhlavý sval lýtkový toikrej čovský eval ~loc štíhlý sval 23-01 žlučníku Žl ~M př ední čás t Mfq eval j emky zákolenní deltového svalu t-3 jates J ~2 hrudní část velkéhonasval kosočtverečný prsního svalu den zadní ZS ID oblý sval větší středni noc přední PS ~4. nadhřebenový eval střední

N· 25 ···

S 27

Vztahem akupresury a svalové činnosti se zsbývá J.F. Thie v práci "Touch tor Health" (Dotyk pio zdraví - Bercley, Cali- s fornia 1977).

Akupresurou se neovlivňuje pouze aktivita Čchi v některé z drah, ale i svalová síla. Existují přímé vztahy mezi akupunkturní drahou, resp. její funkcí, a odpovídajícím svalem Slabé svaly na jedné straně těla mohou způsobit, že normálně pracující svaly s opoziční funkcí se přetíží tak, že se stanou nebo alespoň se zdají být napnutými. Tyto pak zapřičiňují bolest a vychýlení těla z osy.

a/ noimálni tonus b/ opozični svalová slabost

Mechanismus svalového napětí

V současné léčebné praxi se u těchto případů snažíme většinou nejprve uvolnit svaly napjaté nebo ztuhlé jejich protahováním, masáží apod. Tak se ovšem neodstraní důvod svalového napětí. Podaří-li se při tomto postupu svalové napětí odstranit, velmi často se brzo vrací. Proč se to děje, můžeme pochopit z následujícího příkladu:

Představte si lítací dveře, přidržované dvěma péry tak, že se mohou volně pohybovat na obě strany . Pokud je napětí obou per stejné, je systém v rovnováze. Jestliže je jedno z nich oslabeno, přitáhne opačné péro dveře na svou stranu. K vyvážení dveří nepomůže ani olejování, ani nataho­vání staženého péra. Je třeba vyměnit nebo posílit péro slabé.

Samozřejmě budeme protahovat a uvolňovat napjaté zkrácené svaly, ale zvýšenou péčí věnujeme především svalům ochablým. Jejich posilování se může provádět jednak akupresurou a akupresurní masáží, ale také cíleným cvičením, v němž je akupresura obsahově zabudována. Jde o cvičení, při němž se setrvává v určité poloze, v níž dochází k tlaku těla na určité místo - n a a k t i v n i b o d . Tlak je způsoben vahou těle či jeho uspořádáním v pozici. Takto aktivovaný bod res. více bodů působí na průchodnost drah a současné ne posílení ochab­lých či uvolnění stažených svalů i orgánů. K tomu účinně přis­pívá i aktivační a relaxační účinek dechu.

Uvolní napětí v oblasti aktivních bodů a zprůchodnění dráhy uvádí životní pochody do rovnováhy, což stimuluje vlast­ní hojivé tendence organismu jako celku. Pro názornost uvádí­me příklad takto prováděného cvičení - "pozici svíčky" na němž je patrné, že váha těla je přenesena do šíjové oblasti. Zde působí akupresura na body jangových drah žlučníku, ten­kého a tlustého střeva, močového měchýře a tří ohňů, jejichž energetická nerovnováha se projevuje v napětí šíjových, krčních a ramenních svalů - tzv. ztuhlý krk. Účinek pozice "svíčky" spočívá v pomalém, řizeném vstupu do pozice a v setrvání v jednotlivých fázích, kdy dochází k postupnému postizomet­rickému uvolňování a protahování zkrácených svalů především krčních a ramenních. Tento vstup je přípravou na následné setrvání ve finálním provedení pozice, kde dochází k dalšímu uvolňování stažených krčních a remenních svalů, k posílení svalů posturálních - zádových a břišních - a k dalším účin­kům. Z nich uveďme alespoň důležitý význam obrácené polohy těla, která přispívá k uvolněni svalů dolních končetin, ke zlepšení žilního návratu krve z dolní poloviny těla k srdci.