Stoj, obecně, Sullivan, Strečink

Pro maximáhzí účinek cvičení ve stoji protahujte svaly důkladně a natáhněte vždy i prsty u nohou (totéž

i při zálklonech a úklonech). Vytahujte se vzhůru z nožní klenby, paty tlačte dolů a kotníky protahujte vzhůru.

Reich viz na E s. 264

Jen rámcově bych se rád zmínil o jevu, který hraje jednu z nejdestruktivnějších roli v dnešním společenském životě. Jde o již výše popsaný "vojenský postoj" - zejména v podo­bě, jak je propagován a prováděn fašisty. "Rázný vojenský postoj" je pravým opakem přirozeného, uvolněného, agilní­ho postoje: šíje musí být napřímena, napjatá; hlava má být vztyčena nahoru; oči ma)í hledět strnule a bezvýrazně. ÚSta a brada mají mít pokud možno "mužný výraž'. Hrudník

263

má být tlačem dopředu, paže těsně a pevně přitažené k tělu; napjaté ruce mají být přitištěné na švu kalhot. O primárně sexuálně supresmním poslání této vojenské techniky vypo­vídá zejména příslovečný rozkaz: "Břicho zatáhnout, zadek zastrčit!" Nohy jsou křečovitě natažené a nalézají se ve stavu napětí. –

Představme si na chvíli, jakou polohu v te­rapii zaujme pacient, zápasící se svými afekty a vyvíjející veškeré úsilí, aby si udržel sebekontrolu. Ramena bude mít tvrdá, bude napínat šíji, břicho bude mít vtažené, pánev staženou dozadu. Paže bude rigidně tisknout k tělu a bude křečovitě napínat nohy. Ano - podobnost jde dál: extenze kotníků nohou je typickým klinickým ukazatelem artificielní kontroly afektů. Při pruském "parademarší' je přesně toto přísně předepsané. Lidé vychovaní k zachovávání tohoto postoje těla nejsou schopni jediného přirozeného vegetativ­ního impulsu. Stávají se mechanickými stroji, automaticky provádějícími mechanické pořadové cviky, poslušně vyště­kávajícími: "Rozkaz, veliteli!", bez odmluvy střílejícími na bratry, otce, matky, sestry . . . Výchova vedoucí k nepřiroze­nému rigidnimu postoji, je jedním ze základních prostředků užívaných společenskou diktaturou k výrobě bezvolních, automaticky fungujících organismů. Toto již není žádná "individuální otázk, nýbrž problém, který se kruciálně dotýká struktury a formování charakteru dnešního člověka a týká se všech příslušníků této kultury - milónům z nich narušuje schopnost radovat se ze života a bere jim schopnost prožívat štěstí. Vede tedy jedna linie od drezúry dětí, zadržování dechu, zákazu onanie přes svalový blok našich nemocných až k militaristickému postoji nacistů a jiných militaristů a umělým technikám sebeovládání všech kruhů této kultury.

Musím se spokojit s tímto nástinem. Není třeba pochybo­vat, že význam držení těla pro strukturální reprodukci spo­lečenského systému bude jednou v širokém měřítku racio­nálně uchopen a učiněn prakticky použitelným.

Stejně intenzivně jako děti po vegetativním životě a svobodě touží, jsou hotovi se jí vzdát a dobrovolně si nasadit jho potlačování svých impulsů, nenaleznou-li vstříc­né prostředí, v němž by mohly žít svou svěží vitalitu, rela­tivně prostou konfliktů. - Jedním z velkých tajemství maso­vé psychologie je to, že průměrný člověk, průměrné dítě i průměrný dospívající mají tendenci spíš na své štěstí sa­mi rezignovat, když by zápas o radost ze života jim měl při­nést příliš mnoho bolesti. Nejsou-li nezbytné duševní a sociální předpoklady biologické vitality všeobecně srozumitelné a nejsou-li pro ně vytvořeny institucionální předpokla­dy, zůstává propagování štěstí prázdnou frází.

­