http://www.cinska-medicina.info/sest-dechu
video
Pozice úst a výslovnost
Rty mají tvar trubičky, uvolněný jazyk je vodorovně natažen vpřed a
mírně se vyklenuje nahoru. Vyslovujeme tiše „chu“. Opět – jako u všech
cvičení Metody šesti dechů – se začíná výdechem, při němž se právě
zmíněná slabika „chu“ vyslovuje.
Praktické provedení dechu spojeného s pohyby
rukou
Toto cvičení je poněkud náročnější na koordinaci pohybů rukou, protože
zde se objevují protisměrné pohyby, což může někomu zpočátku dělat
problémy (potíže mohou mít zejména lidé, kteří byli násilně z leváctví
přeučováni na praváky). Nic se ale nebojte, při troše tréninku záhy
zjistíte, že to jde a pohyb se vám stane zcela samozřejmým. Určitě bych
doporučila, abyste si napřed natrénovali souhru obou rukou, a až se vám
pohyb stane přirozeným a nebudete na něj muset myslet, pak teprve
přidejte správné dýchání a vydechování slabiky „chu“. Cílem všech
čínských léčebných cvičení je totiž přirozenost, ladnost a nenásilnost.
Pokud byste se po celý cvičební cyklus měli trápit tím, jakou ruku
zvedáte a kam ji dáváte, místo co byste se soustředili na proudění a
získávání životodárné energie, pak se účinky cvičení vytrácí, sice si
nemůžete nijak ublížit, ale nedosáhnete žádného léčebného efektu. Proto
se nenechte odradit – někomu může trvat třeba měsíc, než pohyby zcela
přirozeně „vyplynou“ a nebude na ně muset myslet. Když ale budete cvičit
denně, možná už po týdnu pocítíte, jak jste pokročili!
Jak tedy postupovat při dechu „chu“
Ruce jsou umístěné na úrovni podbřišku (čili dolního rumělkového pole,
dantien, tan-tchien). Začneme se klidně nadechovat a současně zvedáme
klidně a nenásilně obě ruce (dlaněmi obrácenými nahoru) od podbřišku
směrem k hrudi vzhůru. Až obě ruce dosáhnou úrovni středu hrudi, jemně
je otočíme dlaněmi dolů. Pravá ruka se zvedá až do oblasti vprostřed
prsní kosti (zhruba mezi prsními bradavkami), poté se její dlaň plynule
a jemně a ladně otočí postupně tak, že ukazuje nejdřív dopředu před tělo
a potom k nebesům. Současně s tím, jak se hýbe pravá ruka, provádíme
pohyb ruky levé, a to takto: jak pravá ruka stoupá k nebesům, současně
levá ruka klesá k zemi, dlaň levé ruky je obrácena k zemi. Slabiku „chu“
začínáme vydechovat ve chvíli, kdy se od sebe ruce začnou oddělovat a
pravá jde nahoru, zatímco levá dolů. Výdech skončí v okamžiku, kdy je
pravá ruka ve výši čela, dlaň má obrácenu k nebesům a levá je spuštěná
až k boku a dlaní směřuje k zemi.
Další fáze
Tak, jak jsme skončili, ihned navazujeme dále. Pravou ruku otočíme dlaní
k obličeji a před tváří ji pomalu spouštíme středem těla dolů (přitom se
nedotýkáme ani obličeje, ani těla, ale zároveň dbáme na to, aby ruka
nebyla od našeho těla příliš daleko, např. 30 cm a více, ideální je
poloha tak asi 5-15 cm, v této vzdálenosti od těla totiž nejlépe
ovládáme svoji vitální energii čchi i čchi, která nás bezprostředně
obklopuje „nasáváme“ do sebe). Spolu s tím, jak pravou ruku pomalu
spouštíme dolů, současně otáčíme levou dlaň směrem k tělu a ruku vedeme
podél břicha a hrudníku nahoru. Výsledkem tohoto manévru je dosažení
pozice, ve které se obě naše ruce překříží před prsní kostí, a sice tak,
že pravá je zevně a levá uvnitř, blíže k hrudi. Levá ruka potom pomalu
stoupá nahoru, její dlaň se obrací dopředu a nahoru k nebesům. Pravá
ruka přitom klesá dolů k zemi a otáčí se dlaní k zemi. Jak jste si
všimli, obě ruce vykonaly postupně protisměrný pohyb a vyměnily se tak,
že onen protisměrný pohyb vykonaly znovu, ale tentokrát pravá ruka
dělala to, co předtím levá a naopak. Během doby, kdy pravá ruka klesá k
zemi, se uskutečňuje výdech „chu“. Jeden cvičební okruh, čili cyklus,
tvoří šest výdechů a šest nádechů.
Důležitá je plynulá návaznost
Dbejte na to, abyste při cvičení ihned od začátku získali správný návyk
propojovat jednotlivé fáze cviků v jeden ladný celek. Tím právě
dosahujete plynulého proudění životodárné energie čchi. Zastavujete-li
se v určitých pozicích a cvičení přerušujete, není efekt proudění čchi
tak dobrý.
Při cvičení zaměřujeme pozornost na průběh dráhy sleziny
Pokusíme si představit průběh dráhy sleziny a to, jak naše životodárná
síla čchi v ní proudí.
Dráha sleziny začíná – podobně jako dráha jater – na palci nohy, ale
tentokrát na jeho vnější straně, opět u lůžka nehtu palce nohy.
Pokračuje dál po vnitřní straně bérce a vnitřní straně stehna, velmi
blízko dráhy jater (viz obrázek). Stoupá pak přes vnitřek třísla do
břicha, kde se napojuje na srdce. Dráha je oboustranná, tzn. i když
orgán sleziny dle vědecké medicíny leží vlevo, čínská tradiční medicína
s tímto orgánem počítá na levé i pravé straně a tomu odpovídá i
oboustranný průběh dráhy sleziny (někdy se můžete místo označení
„slezina“ setkat s pojmem „slezina-slinivka“. Jde o totéž.)
Barva
I když se ve starých textech o čínském léčebném cvičení s konkrétním
využitím barev nesetkáváme, vzhledem k velmi dobrým zkušenostem s
vizualizačními technikami jógových relaxací (jedná se vlastně o
představování si určitých barev, které jsou spojeny s určitými
energetickými centry organismu, v józe nazývanými čakry), doporučuji
začlenit práci s barvou i při cvičení šesti dechů. Využijeme opět teorie
pěti prvků, ve které je slezina spjata s barvou žlutou. Můžeme si tedy
představit, jak v drahách sleziny proudí jasná příjemná žlutá barva a
tuto barvu si můžeme pokusit představit i v duchu, jakoby v mysli, za
očima. Někteří lidé ale mají s vizualizací barev potíže, proto
nedoporučuji nic dělat násilně, pokud se představa barvy nedostaví
spontánně, nenuťte se do ní.