JEŘÁBÍ CVIK

JEŘÁBÍ CVIK . . k','~. .

V Číně žije zvláštní druh jeřáb~'Šamec i samíčka tohoto druhu se odlišují od osfainíchjeřábújedovatým červeným hře­benem. Toxické látky, jež tento druhjeřába pozřel za celý svůj život, se mu nahromadí ve hřebeni. Tenje pak silnějedovatý. Vysocí důstojníci prvnich čínských dynastií využívali této vlast­ností jeřábího hřébene k tomu, aby dokázali svou věrnost pa­novníkovi. Ti z nich, kteří byli považováni za hodny toho, že

mohli nositjeřábí hřeben kolem krku či paže, požívali takové úcty, že trest za jejich poklesky neurčoval soud. Provedl-li ta­kový důstojník něco zavrženíhodného, spáchal sebevraždu tím, že olizoval jedovatý jeřábí hřeben. Jed, který hřeben obsahu­je, je tak silný, že zabije statného muže v několika málo minu­tách. A přestože každá částečka jedu musela nejdříve projít organismem jeřába, jemu vůbec nijak neuškodila. Naopak, o jeřábu s červen~n hřebenem bylo známo, že se dožívá vy­sokého věku.

Vzhledem k toxickému charakteru potravy, kterou se je­řáb s červeným hřebenem živí a která sestává hlavně z oboj­živelníků a hmyzu, je to, co jsme právě konstatovali, přinej­menším podivné. Různé studie umožňují pochopit tajemství dlouhověkosti jeřábů. Nejdříve se myslelo, že tito jeřábi mají natolik odolné zažívací ústrojí, že mohou pozřít smrtelné dáv­ky jedovatých látek, vyloučit je a shromažd'ovat ve hřebeni, aniž tak způsobí jakoukoli škodu dalším orgánům. Později se však zjistilo, že jejich zažívací ústrojí se nijak zvlášt' neliší od zažívacího ústrojí jiných ptáků, kteří ale toxické látky nesná­šejí. Staří taoisté se věnovali pozorování těchto jevů a došli k názoru, že to, co chrání jeřáby před účinkem jedů, musí být něco jiného. Když pak učinili závěr, že je to zvláštní postoj jeřába, který se dokáže dlouho udržet ve stoji na jedné_noze, přičemž druhou má skrčenou pod břichem~ vypracovali Jeřábí čvik.

Jeřáb pokrčuje jednu nohu a t škne ji na žaludek, takže tlačí na břišní svaly a orgány v břišní krajině, což má za násle­dek určitou stimulaci jeho zažívacího a dýchacího ústrojí a

Lidé vždycky trpěli nesčetnými, jak akutními, tak chro­nickými bňšními potížemi, například zácpou, průjmem, vře­dovými onemocněními, divertikly, rakovinou žaludku, střev čijinými chorobami. Všechny tyto nemocijsou způsobenyjed­ním a týmž problémem: nedostatečností (oslabením) jedné či více částí zažívacího ústrojí. Projevuje-li určitá tkáň či orgán jistou nedostatečnost, je také náchylnější k chorobám. A čím větší je taková nedostatečnost, tím jsou její projevy prudší. Vzhledem k tomu, že zažívací ústrojí je ovládáno svalstvem

, jež nepodléhá vůli, musíme hledat způsoby, jež by nám umož­nily ovládat také toto svalstvo a tyto orgány. Musíme přinut_it _žaludek_, střeva a tlusté střevo k pohybu a práci. Tím je posílí­me. Při dýchání mají plíčé ienďenci se rozšiřovat směrem ven, proti hrudníku. Jeřábí cvik nutí plíce k rozšiřování směrem dolů. Ajelikož zažívací ústrojí nemá kam dál uhnout,je tlače­no směrem ven, tlačí na břišní svaly, vytváň kulaté bňško. Tento pohyb zabraňuje zácpám a příznivě působí na vstřebá­vání živných látek. Zároveň stimuluje plíce a oběhový systém. Mikroby, které se pokoušejí vniknout do organismu, nenachá­zejí pak vhodné prostředí, v němž by se mohly uchytit a mno­

, žit, jelikož vyprazdňovací stahyjsou pravidelné a silné. O~a­nismus se_stává odolnějším vůči chorobám. Kromě toho zvy­šuje Jeřábí cvik krevní cirkulaci směrem k bňšním orgánům a bňšnímu svalstvu, což může mít za následek snížení hladiny cholesterolu a ztenčení tukové vrstvy. Díky svým blahodár­- ným účinkům na plíce působí tento postoj také pozitivně na astma. Ajelikož plíce a kůže fungují v organickéjednotě, Jeřábí cvik může pňspívat k odstranění kožních nemocí, jako jsou vyrážky či zánětlivé procesy.

Špatné návyky v oblasti dýcháníjsou, mimojiné, také váž­nou příčinou slabosti organismu a některých jeho onemocně­ní. Lidé jsou zvyklí používat k dýchání jen horní polovinu plic a dolní polovinu používajíjen velmi zřídka. (Pitva často uká­že, že zemřelý nikdy k dýchání neužíval kromě horních také střední a spodní plicní laloky. Jsou totiž zcela neopotřebované

nebo jsou dokonce atrofované.) Zkažený vzduch, který zůstá­' vá v dolních partiích plic, a teplé páry, jež obsahuje, vytvářejí

podmínky pro množení mikrobů. Kromě toho vzduch, který dýcháme, obsahuje mimo kyslíku, dusíku a uhlíku také ener­gii. Vzduch, který dýcháme, potřebujeme nejen proto, aby­chom získalí potřebný kyslík-potřebujeme ho pro svůj meta­;

bolismus - ale také proto, abychom získali potřebnou energii, jinými slovy onen potřebný elektrický náboj, bez kterého or­ganismus rychle slábne a nakonec hyne. Mezi špatné návyky

' pň dýchání patří také pňliš rychlé dýchání,jež poškozujejemné membrány a zvyšuje rytmus srdečních tepů.

Člověk, který dýchá příliš rychle, si značně ubližuje, pro­tože si znemožňuje získat ze vdechovaného vzduchu ty látky, které jeho organismus potřebuje k životu. Vyvolává to celou

; řadu problémů, jako jsou nemoci, bolesti hlavy, špatné tráve­ní, závratě, špatný krevní oběh a předčasné stárnutí. (Zrychle­ní pracovního rytmu srdce urychluje proces stárnutí. A tlukot srdce je tím rychlejší, čím silnější je stres a napětí, kterému

' jsme vystavováni. Dříve či později začne být stárnutí znát i i v naší tváři, nebot' stres a napětí rdousí buňky a znemožňuje jím správnou výživu.)

k Proto je velmi důležité naučit se korigovat špatné návyky pň dýchání. Brániční dýchání, které se provádí pň Jeřábím cvi­ku, umožňuje maximální roztažení plic a maximální vstřebání

' energie, obsažené ve vzduchu, který vdechujeme, a to tím, že I

y jemně masíruje vnitmí orgány. Jeřábí cvik rovněž prospívá krev­nímu oběhu, pňčemž na druhé straně snižuje rytmus srdečních ' tepů. (Za ideálníje mažno považovat rytmus 45 tepů za minutu,

tedy rytmus, ve kterém srdce pracuje ve spánku.) ,:

! Shrneme-li tedy vše, cojsme dosud řekli, můžeme prohlá­;

sit, že Jeřábí cvikje pojat tak, aby posiloval orgány umístěné v trupu. I když jsou to orgány ovládané samostatným nervo­vým systémem, tzv. sympatickými nervy. Jeřábí cvik napomá­há vyrovnávání cirkulující energie, a tím lepší a rovnoměrněj­ší funkci těchto orgánů.

INSTRUKCE PRO PROVÁDĚNÍ JEŘÁBÍHO CVIKU Cvik se může provádět vstoje, vsedě nebo vleže na zádech. l. Třete si chvíli energicky dlaně o sebe. Ohřejete si tak ruce a do dlaní a prstů vám tak bude proudit víc energie. 2. Položte si ruce dlaněmi dolů na spodní část břicha, a to tak, aby ruce spočívaly po obou stranách pupku. 3. Vdechněte nosem se zavřenými ústy. ~ 4. Začněte pomalu vydechovat a přitom si rukama lehce tlač- te na břicho tak, že budete břicho zvolna zatlačovat dovni- , tř. Tento pohyb jemně vytlačuje vzduch ze spodní části plic. (Ruce tak plní stejnou úlohu jako pokrčená jeřábova noha.) V této fázi si představujte, že z vašich plic odchází všechen vzduch a s sebou odnáší všechny mikroorganismy, jež jste měli v plicích. 5. Jakmile jste vydechli všechen vzduch z plic, začněte se znovu nadechovat. Přitom vykleňte bňcho, jako byste je chtěli nafouknoutjako balón. Pokuste se nevypínat hrud', použijte jen svalstva v dolní části břicha. 6. Úplný výdech, po němž následuje nádech, představujejed- nu dechovou fázi. Zpočátku dokážete udělat souvisle dvě až tň dechové fáze. Postupem času byste však měli dojít až k výsledku 12 dechových fází najeden záběr.

POZNÁMKA A: Není třeba se nutit k radikálně hlubšímu nádechu či výdechu. Budete-li cvik provádět pravidelně, dokážete nakonec roztahovat a stahovat břicho bez velké

~~.- námahy, i když pňtom budete dýchat velmi pomalu. Zpočát­ku si můžete při cvičení pomáhat rukama. Jakmile však dobře ovládnete techniku dýchání, nebudete už ruce po­třebovat.

Je třeba dýchat pomalu, velice pomalu, tak aby se jak pň vdechu, tak při výdechu nepohnul ani vlas, který byste si dali před nozdry.

POZNÁMKA B: Až dobře zvládnete Jeřábí cvik, můžete zkombinovat stahování řitních svalů z Jeleního cviku s dýchací technikou z Jeřábího cviku. To značně zvýší efekt vašeho cvičení.

POZNÁMKA C: Při cvičení bud'te stále naprosto soustředě­ní na to, co děláte.

POZNÁMKA D: Ženy vjiném stavu by Jeřábí cvik neměly provádět, protože stahování a roztahování břišní dutiny by mohlo vyvolat nepříjemné pocity.

Jeřábí cvik je nejlépe provádět pokud možno ráno, čelem k slunci. Při vdechování si uvědomujte,jak nasáváte do těla slu­neční energii, při výdechu si uvědomujte, jak toxické látky a zplodiny odcházejí z těla. Zvolíte-li si večer pro provádění Jeřá­bího cviku, budete si cvičenímjemně rriasírovat vnitřní orgány, celý váš organismus se tak zklidní a klidný a zdravý bude pak také váš spánek. Jeřábí cvik nesmímě prospívá plicím. Plíce tvoří jednu ze tří filtračních soustav našeho organismu - umož­ňují dostat z těla plynné zplodiny a kysličník uhličitý - musí proto fungovat dokonale, má-li být náš organismus zdravý. A chceme-li si uchovat perfektní funkčnost dýchacího a oběho­vého systému, můžeme si býtjisti, že nejlépe toho dosáhneme, budeme-li pečlivě vyživovat a dobře pečovat o správnost dýchání. Jeřábí cvik vám pomůže znovu si osvojit způsob ~ dýchání, který vám byl vlastní, kdyžjste byli kojenci. Bohužel, kromě zpěváků většina lidí do věku dospělosti tento způsob dýchání zapomene. Možná, že dosáhnete v osvojování dýchání techniky Jeřábího cviku takové dokonalosti, že budete najeden cyklus vdechu a výdechu potřebovat až deset minut. Lidé mají většinou potíže s prodlužováním výdechu. Tomu dopomůže vy­trvalé cvičení. Každýje schopen dýchat nesmírně pomalu a zhlu­boka. A naučíte-li se dobře dýchat, naučíte se zároveň kontrolo­vat každou buňku svého organismu a především svou duševní

stránku. Nebot' zvládnete-lí dobře tuto první etapu cviku, bu rychlejší váš postup ke zvládnutí druhé etapy, během které bude vaše mentální aktivita ubírat boží cestou. Je třeba, abys dokonale zvládlijak Jeřábí cvik, tak Jelení cvik, nebot' tyto d~ cviky tvoi~i základ pokročilejší techniky meditace a dýchár. kterou si jistě později také budete chtít osvojit.

JEŘÁBÍ NIK VSTOJE

Tento cvik se podobá Jeřábímu cviku vsedě s tím jediny rozdílem, že cvičíme vstoje. Kromě toho, že nám tento cvi upevňuje smysl pro rovnováhu, stimuluje nervový systén posiluje vnitřní orgány a zvyšuje ohebnost v kolenou, kotn cích a kyčelních kloubech. Rovněž posiluje krevní obě v dolních končetinách a odstraňuje náchylnost ke křečíi v nohou, ke křečovým žilám a ke chladnutí nohou.

l. Postavte se zpňma s nohama vedle sebe tak, aby se vza jemně dotýkaly patami i palci. - 2. Pokrčte nohu a třete si chodidlo o lýtko druhé nohy. 3. Pokrčenou nohu zvolna posunujte vzhůru po druhé no2 tak, že po každých pěti či deseti centimetrech pohyb přc rušíte. Nohu doved'te až do polohy, kdy je opřena o hon Š přední stranu stehna druhé nohy, patou v klíně a s prst míricími ke kyčelnímu kloubu. 4. Pak si masírujte chodídlo rukama. Masírujte si rovněž pr; ty u nohou, abyste si tak povzbudili nervy a krevní oběh , 5. Pak pomalu vzpažte a nadechujte se. Pňbližte dlaně ruko k sobě, jak to jde nejvíce. 6. Dýchejte normálně a zůstaňte v této pozici, jak dlouho i vydržíte, aniž by vás to příliš namáhalo. 7. Při jednom z výdechů spust'te paže dolů a postavte se n obě nohy. Pak provádějte stejný cvik drohou nohou. 8. Zopakujte cvik ještě jednou každou nohou.

Zpočátku vám bude možná připadat těžké udržet rovnová­hu, ale při pravidelném cvičení polohu najedné noze zvládne­te a bude vám připadat čím dál lehčí. Postupné posilování va­šeho citu pro rovnováhu bude mít blahodárné účinky na váš každodenní život.