OČI OČNÍ CVIKY
Miroslav Štilec : Program aktivního stylu života pro seniory
Otáčivý pohyb
Je známo, že zrak, který se dlouhodobě upírá do jednoho místa (na obrazovku, do knihy), slábne rychleji a zhoršuje se. Pohyb těla nutí oči k širokému záběru a přemístování pohledu. Otáčivý pohyb těla ve své podstatě narušuje návyk upřeného pohledu.
Velké otočky. Postoj s chodidly v šíři ra- men, paže podél těla, směrem k oknu - ke světlu. Přeneseme váhu těla na levou nohu, otočíme hlavu, ramena a trup vlevo, potom mírnou rotací přeneseme váhu těla na pravou nohu, do- prava otočíme hlavu,
ramena a trup.
Pohyb probíhá v pomalém rytmu, při každém obratu odlehčenou nohu vytáčíme na špičku. Dýcháme v rytmu pohybu, doporučujeme pobrukovat si melodii.
Zrak nezaměřujeme koncentrovaně např. na okno, které se v otáčivém pohybu míhá, ale je rozptýlen do dálky; oči nezavíráme, pouze nevnímáme detaily, ale celek.
Cvičení rozvíjí pružnost páteře a optimalizuje funkci vnitřních orgánů. Přispívá k vyvolání očních vibrací (nepodmíněných očních pohybů o frekvenci 70/s). Jde především o cvičení očí, s cílem jejich uvolnění a uvedení očí i mysli do pohybu.
Doporučujeme provádět ráno a večer minimálně 40-50 obratů. Cvičení potlačuje návyk upřeného pozorování předmětů. Pohyb provádíme jemně, rytmicky, dechově i pohybově a nezaměňujeme ho za kondiční cvičení.
mocoy s vyuzitim mam a prstú
Cvičení opět slouží k uvolňování napjatých očních svalů.
Ukazovákjedné ruky dáme blízko před nos. Pomalu otáčíme hlavou ze strany na stranu. Pohled nemáme zaměřen na ukazovák, ale mimo něj. Postupně budeme mít pocit, že se prst hýbe.
Dlaně se široce rozevřenými prsty držíme před obličejem. Pomalu otáčíme hlavu a představujeme si např. tyčkový plot, který míjíme a díváme se mezi tyčky plotu, do zahrady. Opět se nedíváme na roztažené prsty, ale mezi ně do dálky.
Doporučujeme rytmické otáčení v souladu s dechem. Můžeme střídat cvičení se zavřenýma a otevřenýma očima, asi 15-20 opakování (pro starší osoby).
Psychosomatické cvičení očí
Při trvalém napětí očních svalů se narušuje jejich výživa včetně výživy dalších tkání oka. Dr. Bates upozorňuje, že při stejných podmínkách se zrak více zhoršuje u lidí odpovědných, se silným smyslem pro povinnost, u lidí s nestálou psychikou a u pesimistů. Pro regeneraci zraku je nutné, aby převládly kladné emoce a došlo k celkovému uvolnění, relaxaci, čímž se zlepší zásobení očí krví, tedy i vyživování očních tkání.
Pro regeneraci se osvědčila psychosomatická cvičení založená na představě tepla a chladu. Při vyvolání pocitu tepla se cévy rozšiřují a přítok krve se zvyšuje, při představě pocitu chladu se cévy stahují a dochází k rychlejšímu odtokú krve. Navození vazodilatace a vazokonstrikce představou je prokázáno a může výrazně posílit vyživování a regenerační procesy daného orgánu. Cvičení v představách patří k metodám autogenního tréninku.
Při zahájení nácviku postupujeme následovně:
· Představujeme si, že nám do týla svítí slunce a cítíme jeho teplo.
· S každým dlouhým výdechem cítíme v týlu více tepla, tíhy (min. 10-15 výdechů).
· Nyní vedeme toto teplo k očím a každým výdechem je prohříváme. · Opět se vrátíme s teplým výdechem do zátylku, ale změníme pocit. · Nyní nám do týlu fouká chladný vítr.
· S každým nádechem sbíráme v týlu chlad a lehkost.
· Promýváme oči tímto chladem, lehkostí a svěžestí (10-15 vdechů).
108 109
Oční cviky, kromě
specifického zdravotního vlivu povzbuzuje psychiku a nabízí smysluplnou činnost během všedního dne. Cvičení očí jsme ve společných hodinách zařazovali převážně do závěrečných, relaxačně orientovaných částí lekcí.
ROZVOJ PŘEDSTAVIVOSTI
Rozvíjení obrazotvornosti zahrnuje představivost zrakovou, sluchovou, chutovou, představy pocitů chladu, tepla, bolesti apod. Představivostje nezbytnou součástí světových metodik psychoenergetické samoregulace.
Je známo, že většina lidí má obrazotvornost nedostatečně rozvinutou. Tato nedostatečnost značně limituje možnosti rozvoje osobnosti, svého "Já". Představivost bývá rozvinuta u umělců a výzkumných pracovníků, kde je velmi potřebnou až nutnou podmínkou jejich činnosti.
Proces rozvoje představivosti můžeme rozdělit do dvou etap:
1. etapa - vybavování vizuálních představ. Vytváříme si představu na základě informace a osobní zkušenosti, např. teplo slunečních paprsků, chlad a vlhkost studené vody.
2. etapa - vizualizace založená na fantazii. Tyto představy se vymykají reálnému životu, např. vidíme sluneční paprsky, jak pronikají naším tělem.
Snažíme se naučit vybavovat tyto vjemy co nejživěji, avšak bez vypjatého psychického úsilí, což umožní klidnou koncentraci k prováděnému záměru. Příkladem může být psychofyzická vize "mé nohy jsou těžké` ; při každém slově si představujeme a cítíme, jak nohy "těžknou". Na tomto principu mentální představivosti je založena metodika autogenního tréninku.
Obrazotvornostje vlastnost každého člověka, kteráje zejména vyvinuta v dětství; věkem a stylem života tato schopnost většinou zakrňuje a s ní i tvůrčí schopnosti.
Vezmeme libovolný předmět a položíme ho před sebe. Několik vteřin se na něj pozorně a uvolněně díváme, potom zavřeme oči a pokusíme představit si ho.
- Opakujeme to vícekrát, až budeme schopni vybavit si podrobnosti předmětu.
- Zkusíme si předmět vybavit na barevném pozadí a představu barev postupně upevňujeme.
- Představujeme si předmět v prostoru, v pohybu - otáčíme jím, v různé pozici.
· Pozorně sledujeme fotografii nebo obraz ve vzdálenosti asi 1 m po dobu 30 sekund.
- Zavřeme oči a snažíme se klidně si vybavovat všechny detaily a barvy.
- Pokusíme se postupně si vybavovat vůně spojené s tématem obrazu (trávu, les) a následně i zvuky (ptactvo, hovor lidí apod.).
Postupné zvyšování náročnosti nácviku obrazotvornosti přijímámejako hru, v níž rozvíjíme trpělivost a volní složku své osobnosti.
110 111