INFORMACE PRO NOVÉ ZÁJEMCE O ZDRAVOTNÍ CVIČENÍ Julie Běhůnková

DŮLEŽITÉ INFORMACE PRO NOVÉ ZÁJEMCE O ZDRAVOTNÍ CVIČENÍ

Skoro každý kdo poprvé zavítá na náš kurz zdravotního cvičení se domnívá, že nejtěžší je naučit se SPRÁVNĚ

cvičit. Proto někteří lidé cvičení po prvním seznámení vzdává – mají pocit, že cvičení je nad jejich síly, nebo

naopak, že cvičení je pro ně příliš lehké, pokud neodchází z kurzu bolaví a zničení. Máme-li již nějaké problémy,

lékaři nám pro JISTOTU hodně věcí zakazují, takže se pohybu často i bojíme. Někdy se nás nepříjemně dotýká,

doporučí-li nám cvičitel jinou polohu než ostatním, jsme citliví na opravování škodlivých poloh, atd., a přesto

očekáváme, že si na kurzech zdravotního cvičení zlepšíme své pohybové schopnosti či zdravotní stav. Během

cvičení slýchává cvičitel také různé připomínky typu: „ je mi tolik a tolik, jsem tlustá, jsem po takových a takových

operacích, to a to nemůžu nebo nechci“. To jsou samozřejmě pro cvičitele cenné informace. Mají-li se však naše

pohybové možnosti zlepšit, je velkou chybou trvat na svých omezeních a nepokoušet se s tím něco dělat.

ŘÍKÁ SE , ŽE KDYŽ NĚKDO NECHCE, JE TO HORŠÍ NEŽ KDYŽ NEMŮŽE.

Jak tedy ke zdravotnímu cvičení přistupovat? Především je důležité si uvědomit, že našimi největšími

nepřáteli a překážkami není naše fyzická kondice, zdravotní stav či věk, ale snaha o co nejlepší VÝKON,

ŠKODLIVÉ NÁVYKY, NETRPĚLIVOST, ŠPATNÁ KONCENTRACE A STRACH.

Zapomeňme tedy při zdravotním cvičení na VÝKON a učme se raději zpomalit a vnímat naše pocity a tělo – tj.,

jak naše tělo reaguje na určité pohyby. Jedině tak můžeme časem najít způsob, jak se zdravě pohybovat i přes

naše individuální zdravotní problémy a možnosti. Nejsme-li v kondici, nečekejme na závěr cviku od cvičitele, ale

odpočiňme si dříve. Lekce trvá 75 minut i s relaxací a ne všechny cviky jsou vhodné pro všechny a vynecháme-li pár

cviků, či je nedokončíme, bude méně škodlivé, než když budeme pokračovat ve cvičení se zaťatými zuby.

Často se při cvičení někteří odvolávají na své ZVYKY. Cituji některé výroky ze svých kurzů: „já už jsem taková,

já se nezměním, já to jinak dělat neumím, nebudu, nedokážu zpomalit “ atd. S tímto přístupem se nikdy nic v našem

životě nezmění k lepšímu a nedokáže to za nás ani sebelepší lékař, rehabilitační pracovník či cvičitel zdravotního

cvičení.

NETRPĚLIVOST - není rozumné očekávat, že naše pohybové návyky nebo způsob života, který nám pohybové

možnosti omezil a který trval mnoho let, změníme po dvou měsících tím, že si přijdeme jednou týdně na hodinu

zacvičit. Má-li se naše pohyblivost a zdravotní stav zlepšit, je to nejen o cvičení, ale také o naší psychice. A

přeprogramovat náš přístup k pohybu i v podvědomí, nějaký čas potrvá. Nejdůležitější krok máme za sebou:

rozhodnutí chodit cvičit. Takže, nespěchejme, sbírejme informace, seznamujme se se svým tělem a jeho

možnostmi. Neberme pokyny cvičitele jako úkol který musíme bezchybně splnit, přistupujme k nim jako

k novému návodu, který si chceme vyzkoušet. Budeme-li příslušný pohyb nebo polohu provádět tak, že je pro

nás škodlivá, přijímejme informace a opravy od cvičitele bez negativních pocitů. Chceme-li se naučit správně se

pohybovat v rámci svých možností, jsou tyto opravy ze strany cvičitele nezbytné. Samozřejmě je pak na nás, jak

s těmito informacemi naložíme. Nesouhlasíme-li s nimi, je zbytečné během hodiny diskutovat a rušit tak ostatní, kteří

o tyto informace zájem mají. V tom případě doporučujeme konzultovat své připomínky s cvičitelkou po skončení

lekce.

ŠPATNÁ KONCENTRACE - sebelepší pokyny a návody ke cvičení nám k ničemu nejsou, nevnímáme-li je.

Lidově řečeno: „myšlenkami jsme jinde“. Proto nepodceňujme nácvik relaxace a koncentrace, i když máme pocit,

hlavně z počátku, že nám to „vůbec nejde“. Asi nám to ještě dlouho nepůjde – ale není důležitý cíl, důležitá je cesta,

na kterou jsme se vydali. Tzn., učíme se ztišit a vnímat. Hodí se nám to nejen při zdravotním cvičení, ale i v běžném

životě. Říká se, že většinu věcí provádíme v bezvědomí – tzn., že myslíme na úplně něco jiného, než děláme. Je to

častá příčina různých nedopatření, úrazů, nevhodných reakcí na některé situace, zapomnětlivosti.

STRACH – z toho, že si ublížíme, že něco nezvládneme, že se zesměšníme, že nejme tak dobří jako ostatní.

Zdravotního cvičení se zúčastňují lidé různě hendikepovaní. Nemá smysl se srovnávat s druhými. Jednak to

odpoutává pozornost od nás samých, jednak to v nás vyvolává napětí a spoustu vedlejších negativních pocitů.

Každý se tedy věnuje především sám sobě a pokud mu nějaká informace ujde, nerozhlíží se po druhých, ale zeptá se

cvičitele. Strach je náš velký nepřítel ve všech životních situacích – svazuje nás, omezuje naše možnosti a při cvičení

způsobuje tenzi nejen na psychické ale i na fyzické úrovni a tím brání kvalitnímu uvolnění. Příklad: v některých

případech, např. při bolesti zad, potřebujeme uvolnit a protáhnout svaly kolem páteře. Máme-li z pohybu strach,

místo uvolnění vzniká napětí, svaly ztuhnou a uvolnění je nemožné. Na našich kurzech řešíme uvolňování různými

způsoby – nejčastěji různými způsoby dýchání,

DÝCHÁNÍ – správný způsob dýchání je nepostradatelný např. při posilování břišních svalů, svalů pánevního

dna atd., ale i při uvolňování jiných částí těla. Nácvik správného dýchání a vnímavosti je pro zdravotní cvičení

nepostradatelné.