Hluboké šíjové svaly, Dylevský

3.4.3 Musculi suboccipitales - hluboké šíjové svaly

Hluboké šíjové ,svaly - mm. suboccipitales -jsou čty­ři krátké svaly mezi dvěma prvními krčními obratli a týlní kostí. (V některých anatomických systémech bývají subokcipitální svaly řazeny mezi hluboké zá­dové svaly.) Funkčně jde jednoznačně o svaly kra­niocervikálm'ho přechodu, které nastavují polohu hla­vy vzhledem k horní krční páteři.

· M. rectus capitis posterior minor

je sval uložený zcela mediálně v subokcipitální kraji­ně (obr. 3.9).

Origo: začíná na tuberculum posterior atlantis. Insertio: na linea nuchae inferior (týlní kosti).

Sval zaklání hlavu a společně s m. obli­quus capitis inferior derotuje v atlanto­okcipitálním spojení hlavu.

Inervace: n. suboccipitalis.

· M. rectus capitis posterior major

je sval ležící laterálně od předešlého svalu (viz obr. 3.9).

Origo: začíná na trnu čepovce.

Insertio: upíná se na linea nuchae inferior.

Sval zaklání hlavu a společně s m. obli­quus capitis posterior inferior otáčí hla­vu na stranu kontrakce.

Inervace: n. suboccipitalis.

· M. obliquus capitis superior

je drobný sval, uložený těsně pod zevní plochou týlní kosti (viz obr. 3.9).

Origo: začíná na proc. transversus atlantis.

Insertio: nad linea nuchae inferior - nad úponem předchozího přímého svalu.

Sval rotuje hlavu na kontralaterální stra­nu.

Inervace: dorzální větev z 1. míšního nervu.

· M. obliquus capitis inferior

je drobný sval, ležící mezi 1. a 2. krčním obratlem. Origo: začíná na trnu 2. krčm'ho obratle.

Insertio: na příčný výběžek atlasu.

Pohled je ze zadu, vlevo jsou naznačeny svaly, v pravo jen úpony

Sval otáčí atlas a tím i hlavu na stranu kontrakce.

Inervace: n. suboccipitalis.

~ Hluboké šíjové svaly nastavují polohu hlavy. Je-li hlava v dlouhodobě vynucené poloze, na­

při'klad při sledování monitoru, psaní nebo čtení, jsou subokcipitální svaly nuceny k izometrické činnosti, při které v kontrahovaných svalech dochází k omeze­ní cirkulace. Svalová hypoxie je vnímána jako ne­příjemný tlak v týlní krajině, který nutí hlavu ke změ­ně polohy.

Opakování této situace vyvolává migrenózní bo­lesti hlavy a závraťové stavy. Je řada vyšetřovacích postupů, které dovolují odlišit cervikální původ poru­chy od postižení rovnovážného ústrojí, mozečku nebo od poškození cirkulace v oblasti zadní lebeční jámy.